Co je manželská povinnost?

V "normální" běžné, lidové mluvě, jsem se s výrazem "manželská povinnost" setkal výlučně ve spojeni se sexem. Většinou tehdy, když někdo přišel do práce nevyspalý, nebo když se chlapi špičkují mezi sebou. V jiném výrazu, jsem to tady "v podhradí" neslyšel.
A že to Anito neznáte? Asi jste ještě mladá, nebo dokonce svobodná. Existuje mezi chlapy takový vtip: Víte jaká je vyhoda manželství? Můžete mít sex, i když nechcete.

@nikc: 29.10.17 13:07. Nesmíte všechny kecy brát tak vážně. Řeči se vedou, často aby řeč nestála. A když se dva manželé špičkujou, at o sexu, jak jsem psal nahoře, nebo o praní ponožek a trenek, stejně se mají rádi, možná víc, než ti co drží pusu, a tvářej se smrtelně vážně až pohoršeně. Život je báječnej, a vy se nenechte otrávit. Stejně jednou najdete toho pravého, a ani vám to nepřijde. V manželství to není něco za něco, ani kdo z koho, ale s kým s čím.

V dnešní době již spíš anachronismus. Pochází z dob, kdy chlap musel živit a chránit manželku a ona mu za to musela splnit cokoliv o co si řekl.

Tady máte docela zajímavé povídání z pohledu církve.

Manželská povinnost je snad vzájemná, neplatí jen pro jednu stranu. Jsou to všechny věci, které umožňují normální soužití a fungování rodiny.

Co se sexu týče, dnes už je "manželská povinnost" skutečně pouze "opis" prováděné činnosti. Jenže ještě v Obecném zákoníku občanském (platném do roku 1950), bylo jako důvod k rozvodu v § 109 uvedeno "velmi citelné, opětované ubližování" - což byl pro změnu "opis" nečinnosti.

Manželské povinnosti (byt spíše nevymahatelné) definuje NOZ v § 687

(2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

a paragrafech následujících.

Umýt nádobí, pouklízet, vysát, vyžehlit, oprát prádlo, postarat se o děti... A hlavně vzájemná starost jednoho o druhého. Sex s tím nemá přímo nic společné... ale vlastně bez tohoto všeho sex buď není to pravé nebo je nekvalitní. Jedna či druhá strana je unavená z neustálé práce a nechce se stávat večerní kratochvílí partnera.

Manželství postavené jen na sexu je spíš sexuální vztah dvou lidí posvěcený sňatkem. Ale ti dva pak nemají dlouhou společnou budoucnost.

Manželská povinnost

23.10.2011 21:34

muž at plní ženě, čím je povinen, a stejně tak i žena mužovi. Žena nemá právo nakládat volně se svým tělem, ale její muž. Podobně však ani muž nemá právo nakládat volně se svým tělem – byl jeho žena. Nezkracujte v té věci jeden druhého – leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se mohli věnovat modlitbě, byl pak zase buďte spolu, aby vás ďábel nepokoušel pro vaši nezdrženlivost"/1 Kor 7, 3 – 5/.

V tomto textu apoštol hlásá základní rovnost mezi mužem a ženou, a to i v oblasti sexuální. Manželství je společenstvím lásky a pohlavní styk je jeho specificky manželským vyjádřením. Z této vyplývá povinnost vyhovět partnerovi, který o styk rozumným způsobem žádá; aby nedošlo k ochladnutí vztahu je také někdy závazné partnera o styk žádat. Žádat o styk je potřebné zvláště tehdy, jestliže je partner nesmělý, aby sám žádal, hrozí nebezpečí ochladnutí vztahu nebo dokonce nevěry.

Povinnosti vyhovět žádosti partnera /obligatio redendi/ odpovídá právo o manželský styk žádat /ius petendi/.

Bezdůvodně odmítat partnera, který o styk naléhavě žádá, je těžkým hříchem, zvláště děje-li se tak delší dobu. Nežádat o manželský styk, by se mohlo stát také těžkým hříchem, pokud by takový postoj vyjadřoval lhostejnost, chlad a vážně ohrožoval dobrý stav manželství.

Legitimně lze odmítnout partnera, který žádá nerozumně, hříšně. V úvahu přicházejí zvlášt tyto důvody:

1/ Partner se dopustil cizoložství. Podvedený partner má na znamení svého zármutku a bolesti právo odmítnout manželský styk. Jestliže viník projeví lítost, vůli k nápravě, mělo by dojít k odpuštění a smíření. Po podvedeném partnerovi však nelze striktně vyžadovat, aby obnovil sexuální vztah: zpracovat zranění v této oblasti může být podle okolností dlouhodobější záležitostí, která vyžaduje určitý čas.

2/ Partner žádá o styk nerozumně, nedůstojně, ponižujícím způsobem, v opilosti, příliš často, nedbá na zdravotní indispozice partnera.

Zdroj: farnosthrotovice.cz/...

Vdaná jsem víc jak 30 let a o takové blbosti jako je "manželská povinnost"slyším prvně, věřící to asi mají ve svém kodexu ale pochybuji, že podle tohoto přežitku žijí. Partneři se musí tolerovat, vycházet si vstříc, pomáhat si, společně vychovávat děti, aby spolu byli štastni k tomu vám žádná povinnost na papíře nepomůže. Milovat se s povinnosti,mít sex z povinnosti, no to musí vypadat.

"Miláčku, proč tě musím milovat každý den?" -"Až si zvykneš, zlato, nebudeš to považovat za povinnost!"

Přijde manželka z koupelny do ložnice, manžel si jí prohlíží a kroutí hlavou: "Ty moja, tys přibrala, ty tu prdel máš. No ty ju máš širokou jak kombajn. "

Manželka se naštve, lehne si do postele a otočí se k muži zády.

Ten začne škemrat, aby se k němu žena otočila a splnila své manželské povinnosti.

Žena na to jen odvětí: "Přece kvůli jednomu suchému klásku nebudu otáčet celý kombajn !"

[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem @kapkanadeje z důvodu porušení pravidel poradny. ]

V podstatě jediné rozumné odpovědi tady psal "jmlc".

Já bych k tomu jen dodal, že v Bibli se píše toto :

"...z příčiny smilstva, jeden každý manželku svou měj, a jedna každá měj muže svého. Muž k ženě povinnou přívětivost prokazuj, podobně též i žena k muži. Žena svého vlastního těla v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena. Neoklamávejte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a zase spolu se sejděte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši. Ale totot pravím podlé dopuštění, ne podlé rozkazu."

Tady je právě ten záhadný obrat "povinná přívětivost", což vypadá jako protimluv. Jak může být něco tak spontánního, emočně založeného, jako je přívětivost - povinná? No, v manželství může, protože je to jiný typ vztahu, než lidi, které potkávám na zastávce, v obchodě, v práci, atd. Navíc je třeba vzít v potaz, že moje vnitřní rozpoložení může vyvolat stejnou odezvu. A s člověkem se kterým mám denně vydržet v jednom bytě je asi rozumné mít co nejlepší vztahy. Taky je otázkou, proč se ti lidi brali, pokud se ( duševně, duchovně ) nemilují. A pokud milují, tak by je tužby, potřeby druhého měly velmi zajímat a měli by zvažovat, jaká je v tom jejich role.