Nejste přihlášen/a.
Minulý rok 2016 jsem měl padesáté narozeniny. Manželka se mně zeptala jak si představuji oslavu. Odpověděl jsem, že ví že si na to moc nepotrpím. Následně v den narozenin mi předala 4 ks zákusků v papíru a shodou okolností přišla tchýně a přinesla dětem z cukrárny dort, zeptala se proč manželka koupila dorty. Ta odpověděla, že mám 50 narozeniny, tak z kousku zákustu pro děti kousek odkrojila a dala mi ho. S odstupem doby když jsem to manželce řekl, tak mi sdělila, že je to má chyba a že si za to mohu sám. Když jsem to říkal švagrové, že jsem neměl ani dort k 50, tak mi žena sdělila, že by bylo zbytečné ho pořizovat, protože jsem stejně zádnou oslavu neměl. Nyní chápu, že to skutečně byla má chyba, měl jsem říci:"Ano toto výročí je jednou za život, kup dort, nějaké šampaňské a aspoň to oslavíme v rodinném kruhu." Dle hesla chytrému napověz hloupého kopi, v tomto případě do pr... . Váš názor jak se zachovat? Děkuji
Pišete to hezky v reakcích na mou otázku, ale nesouhlasím s Vámi. Manželka když měla narozeniny, tak jsme ji koupili třeba fotoaparát zrcadlovku, pejska, rotoped nebo vozík pro přepravu psů za auto, to dostala letos k narozeninám. Když má narozeniny, tak se jí neptám zdali je budeme slavit nebo ne. V člověku by měla zůstat základní slušnost a ne jak tvrdíte, že můžu být rád že jsem je nedostal zabalené v novinách. Máte pravdu za 9 let mám šedesátiny a už vím co si přát-rozvod, již jsem to probíral s dcerami a plně mně chápou. Ještě jednu poznámku, kdyř má někro svárek nebo narozeniny z manželčiny strany tak to se manželka může přetrhnou. V pondělí 9.10. má dcera 10 narozeniny a manželka to neřeší a když dcera řekla, že chce na lasergame do Mostu, tak jí to otravuje, pojedu s ní já a zpět se zastavíme v KFC. To jenom na doklreslení situace.
Sice jste slavit nechtěl, ale asi rozumím. Kdyby mi manžel řekl, že nechce žádnou oslavu padesátin, přání bych mu splnila, ale v tom směru, že bych nesezvala široké příbuzenstvo k hromadnému veselí, ale koupila bych nějaký dárek hodný padesátin a oslavila je v klidu a pokoji ve dvou. Takhle bych to pochopila já. To samé zřejmě manželka. Nikam se jí nechtělo na oslavu výročí, ale to neznamená, že by k dalšímu výročí neuvítala v prostředí domova nějakou pozornost. Prostě jenom, abyste si vzpomněl.
Dobrý den, co chcete po roce řešit? Vždyt jste nic slavit nechtěl, tak proč si nyní stěžujete, že nebyl celý dort? Už se k tomu nevracejte a příště si dejte pozor na svá přání - mohou se opět splnit. Zdravím!
culdabulda1 - politicky uvažujeme jinak, ale v jiných otázkách může být zřejmě shoda .
jopel - souhlasit nemusíte, ale asi jste chtěl slyšet / číst postřehy k situaci od jiných. Pokud jste chtěl slyšet / číst pouze postřehy "na Vaší straně", tak nemohu posloužit - třeba si jich dočkáte později.
Lidé často vědí, kde se stala chyba, ale nechtějí si to připustit.
ben
- vidíte - a v tomhle s Vámi naprosto souhlasím - řekl jste to pěkně a výstižně ! A pak, že uvažujeme každý jinak ...
jopel
- pokud je ve Vaší rodině zvykem různá výročí slavit, tak byste je slavit, anebo alespoň připomínat měli a neříkat, že si na oslavy nepotrpíte. Pak se rozlítostňujete poněkud neprávem. Alespoň to tak "zvenku" vypadá.
- taky mne ještě napadlo, jestli si neděláte s manželkou tak trochu naschvály, jinak řečeno - hrajete něco, jako "kdo z koho" - není to možné?.
Myslím, že nemohu s Vámi souhlasit. Příklad: minulý rok jsme měli s manželkou výročí svatby, zajistil jsem večeři k výročí, sdělila mi že prostě nikam nejde a byli jseme doma, tak jsem do letos nechal být a ihned mi připoměla, že jsem si na to již ani nevzpoměl, když jsem ji připoměl minulý rok, tak mi sdělila, že měla nějakou práci. Měla asi špatnou komunikaci, já ji jen splnil přání. Je pravda, že jsem se také poučil a plním přání dle toho co si přejí.
Myslím, že byste měl především sám vědět, co chcete, a co nechcete. Někteří lidé opravdu nesnášejí oslavy jakéhokoli druhu a s vámi popsaným vývojem událostí by byli spokojeni. Jestliže jste to chtěl jinak, měl jste se k tomu vyjádřit.
Na druhou stranu, oslavu si můžete udělat i dodatečně. Jak se zachovat... podle mě hlavně zapracovat na komunikaci s blízkými.
Znamená to tedy, že problémy s komunikací máte oba dva (ona to není žádná vzácnost). Když mi na něčem záleží, nenechám to jen tak "plavat" - to je zásada.
Celé to mi příjde jako hodně smutné čtení. Nemohu se zbavit pocitu, že se o narozeniny jedná jen z maličké části. Něco jako špička ledovce. Jako špička obrovského problému. Tohle se nemůže stát ve funkčním manželství, kde se mají ti dva rádi, kde jim to funguje.
Je to tak, jak říká Babkazov. I když si na oslavy nepotrpíte, tak Vám manželka měla dát něco, co se k padesátinám hodí. Takové věci se vymýšlejí a tajně objednávají týdny dopředu. Ta tendence tu nebyla a ona si nelámala hlavu. A navíc jste jí nahrál svým rezignovaným výrokem. Jestli dříve oslavy byly a teď si na ně nepotrpíte, tak to asi bude tím, že si už doma nemáte co říct.
Nejdříve si Vy sám vždycky ujasněte co vlastně chcete. A když se s Vámi někdo radí o Vaši oslavě, popřemýšlejte o tom, zda opravdu o žádnou nestojíte, nebo je to jen gesto z Vaší strany, že o nic takového nestojíte. Aby Vás to pak nemrzelo, když Vás někdo vezme za slovo..
Vidím, že máte připravenou stejnou odpověď, at napíše kdokoliv cokoliv. Respektuji, ale pořád si myslím to, co jsem Vám již napsala - abyste se zamyslel sám nad sebou a ujasnil si co vlastně chcete. A pokud komunikujete se svojí partnerkou, pak si stůjte za tím, co jí sdělujete, ale pak se nedivte, že třeba dopadnou věci jinak..
Myslím, že nemohu s Vámi souhlasit. Příklad: minulý rok jsme měli s manželkou výročí svatby, zajistil jsem večeři k výročí, sdělila mi že prostě nikam nejde a byli jseme doma, tak jsem do letos nechal být a ihned mi připoměla, že jsem si na to již ani nevzpoměl, když jsem ji připoměl minulý rok, tak mi sdělila, že měla nějakou práci. Měla asi špatnou komunikaci, já ji jen splnil přání. Je pravda, že jsem se také poučil a plním přání dle toho co si přejí.
Ke kulatinám patří oslava, alespoň s rodinou, at si to oslavenec přeje nebo ne. Když se rodina sejde, každý něco přinese, popřeje, tak žádný oslavenec neřekne ne a ještě poděkuje.
Tak s tímhle přístupem byste u mě neuspěl - a už vůbec bych neměla radost, i když bych tedy, jsa slušně vychovaná, samozřejmě poděkovala. Už několik desetiletí neslavím svoje svátky ani narozeniny, dárky nechci ani k jiným příležitostem - a budete se divit, okolí moje přání respektuje.
Ostatních se to samozřejmě ńetýká - tam přeji, dávám dárky a slavím jejich den.
A představte si, že můj manžel se začíná vždy starat sám, aby byla na jeho narozeniny oslava. Ne kvůli sobě, ale ale aby potěšil druhé, rodinu a kamarády. Samozřejmě pak nastoupím já a všechno zařídím, ale zájem preojeví, postará se o alkohol, nanosí stoly, židle, případně i za špatného počasí udělá provizorní stříšku z nepromokavé plachty! Vy jen čekáte, řeknete že oslavu nechcete a ještě se divíte?
Buďte rád, že jste se dožil. Oslavte letošní narozeniny, nebo svátek jestli je již pozdě, nebo jak se říká, důvod se vždy najde. Prostě s ročním zpožděním. No, nebude to již ono, ale prostě se domluvte, koho pozvete, a jak velká to bude oslava. Můžete mít oběd v restauraci, nebo uvařit doma /pokud bude paní chtít/ nebo prostě pozvat příbuzné na odpoledne /chlebíčky, dorty/.
Myslím, že to příbuzenstvu dlužíte. Určitě se na Vás těšili, jak Vám poblahopřejí. Tchyňka určitě věděla, že máte narozky a zklamala ji neoslava. Tedy to zafixlovala, že dort je pro děti. Ale popřát mohla, myslím, že já bych popřála a nekoukala, že se nic neoslavuje.
"jopel2701", tak předpokládám, že máte pusu a pokud s Vámi manželka mluví a ptá se, co chcete k narozeninám, tak jste se o tom měli bavit a měl jste jí říci své představy a co by Vám udělalo radost. Přece nikdo nevěští z křištálové koule. O takovém výročí se mluví v rodině určitě dopředu, aby se mohl každý vyjádřit a domluvit dárky a oslavu. Tam, kde si na oslavy nepotrpí, tak o nich tedy nemluví, ale pak nelze vyčítat a pozdě bycha honit. Udělejte si náhradní oslavu, třeba bude legrace. Za sebe Vám přeji k 50 tinám hodně zdravíčka, to je věkem třeba, hodné štěstí a vše nej...... pt
Myslím, že byste se i s rodinou hodil do Troškových komedií. Vy si na oslavu nepotrpíte, manželka si nepotrpí na oslavu svatby, ale když potom nic není, to je zlé a všichni se cítí ukřivděni. Nevíte, co vlastně chcete, ani Vy, ani ona a možná proto se k sobě tak hodíte.
My si také nepotrpíme na bouřlivé oslavy. Ale je na každém, jak si to ukočíruje. Někdo se pobaví, poveselí, zazpívá, někdo zvrací u plotu a válí se v růžích.
Všechno je ale jen na domluvě. Když jste jakoukoliv oslavu odmítl, nedivte se, že žádná nebyla. Můžete být nakonec rád, že ty zákusky nebyly zabalené v novinách. A že vůbec nějaké byly. Jo, kdybyste oslavu chtěl, jistě by Vám ji rodina vystrojila.
Měli jsme měli před pár lety na dvoře, květen, krásné počasí. Chlebíčky, saláty, zákusky, otáčela se naložená kejtička z čuníka, opékaly se různé druhy klobásek, grilovala se zelenina. Hrály se společně melky, petank a šipky. Na velkou tabuli jsme kreslili portréty ostatních hostů se zavázanýma očima. A byla u toho spousta legrace. K pití vínko a Plzeň. A spousta kvalitních ovocných štáv a džusů, manžel je již hodně let abstinent.
Kromě nás se účastnili jen syn a dcera s rodinami. A pěkně jsme si to užili. Žerty, smích, nikdo se nenamazal, byla to krásná oslava.
Nevím, proč jste něco podobného společně nezorganizovali taky. Vy jste ale řekl, že si na to nepotrpíte, tak se nedivte, že nebylo nic. Chtělo to jen se domluvit.
Po roce by Vás to už nemělo žrát. Máte, co jste chtěl. Na oslavy si nepotrpíte, tudíž nebyly. Za 9 let budete mít šedesátiny. Máte spoustu času na to, abyste rodině nastínil, jak si je představujete. A pokud Vás má zbytek rodiny rád, jistě Vám vystrojí oslavu podle Vašeho přání. Tak se neupejpejte a promluvte o oslavě, jak byste ji chtěl. . Jen striptérka Vám asi těžko projde.Jaga.
Pišete to hezky, ale nesouhlasím s Vámi. Manželka když měla narozeniny, tak jsme ji koupili třeba fotoaparát zrcadlovku, pejska, rotoped nebo vozík pro přepravu psů za auto, to dostala letos k narozeninám. Když má narozeniny, tak se jí neptám zdali je budeme slavit nebo ne. V člověku by měla zůstat základní slušnost a ne jak tvrdíte, že můžu být rád že jsem je nedostal zabalené v novinách. Máte pravdu za 9 let mám šedesátiny a už vím co si přát-rozvod, již jsem to probíral s dcerami a plně mně chápou. Ještě jednu poznámku, kdyř má někro svárek nebo narozeniny z manželčiny strany tak to se manželka může přetrhnou. V pondělí 9.10. má dcera 10 narozeniny a manželka to neřeší a když dcera řekla, že chce na lasergame do mostu, tak jí to otravuje, pojedu s ní já a zpět se zastavíme v KFC. To jenom na doklreslení situace.
Buďte rád, že Vaše manželka poslouchá, co říkáte a nehledá v tom 10 skrytých významů. Takové štěstí většina mužů nemá. Pokud je vám líto, že jste neměl pořádnou oslavu, řekněte o tom manželce, že si to chcete vynahradit letos.
Mám z toho pocit, že se chováte právě jako ty ženy, které čekají, že jejich muž odhadne jejich skutečné touhy i přesto, že řeknou něco neurčitého.
Zdravím, já bych na to řekl , aby jste se podíval na to jak to bylo zvykem v jejich rodině. Někdo na oslavy prostě není. Já jsem naposledy dostal dárek na vánoce když mi bylo asi 13 let. Nepamatuji si , že by mi otec třeba někdy jenom popřál. Co se týče narozenin , tak od brášky a kamarádů. Když jsem měl 50 , tak jsem se nikoho neptal a udělal jsem si velkou oslavu sám v hospodě , kde jsem pozval něco přes 20 kamarádů a 60 bude ještě větší. Jó co si neuděláš sám tak nemáš.
Moje rada: ženu už nepředěláte , vy to nějak vydržíte , věnujte se dceři a oslavujte s ní at má potom holka až bude ve vašem věku na co vzpomínat.
Mně otec taky nikdy nepřál, dárek nikdy nedal a na oslavy moc nejsem. A sestře někdy dával dárky a přál. Jsem z nich v rozpacích. Když jsme je měli v práci, tak jsem byla. Souhlasím s Babkazov. Řešte to se svojí ženou, Máte asi problém v komunikaci s ní.
Tak jestli tomu dobre rozumim, nechcete platit za oslavu, ale chtel by jste nejake darky, pokud mozno drahe...to se holt jaksi z principu vylucuje.
Dobrý den, musím reagovat, k svému příspěvku jsem psal doplnění. Kdybych byl škrt jak naznačujete, tak bych asi manželce k narozeninám nekupoval např. chovnou fenu za 10000 Kč, foroaparát zrcadlovku za 20000 Kč, vozík na přepravu psů za 82000. To pouze mluvím o manželce. Doufám, že na toto budet reagovat.
Vy hrajete doma nějakou podivnou hru - řeknete, že na oslavu si nepotrpíte, ale pokud se nekoná, cítíte se dotčen. Nezlobte se - ale pokud se jasně nevyjádříte, nemůžete očekávat, že vám okolí bude (chtít) číst myšlenky.
A drahé dárky automaticky neznamenají kompenzaci od obdarovaného pro dárce.
Asi vás nemají rádi, nebo ano, ale jste jen takový serpenízek, u nás v rodině byl taky jeden takový, všechno financoval, dřel na nás, na všechno přispíval a dostal maximálně bačkory nebo spodky. Říkali jsme, on nic nepotřebuje. Jednou dostal od známého pohled k svátku a plakal. Došlo mi to pozdě, je mi to líto.
- no je fakt, že někteří lidé si musí přízeň ostatních takříkajíc "kupovat" !
U některých je tomu tak proto, že jsou nevýrazné a nesebevědomé osobnosti, u jiných zase tak, že jsou až příliš "výrazní" - takže od nich okolí spíše "prchá" ! At tak, či tak - vděku se takový člověk moc nedočká a je dobré se s tím buď smířit, anebo se zamyslet, co dělám špatně.
Taky jsme měli takového člověka v příbuzenstvu a musím říct, že mi ho bylo dost líto !
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.