Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,už nějakou dobu jsem rozhozenej z toho co mě v životě potkalo, určitě si za dost věcí mohu sám, ale dospělo to až do role, kdy sám sebe nepoznávám, někdy mi připadně že nedokážu už ani racionálně a smysluplně přemýšlet, více o se ovšem rozepíši déle, snad to pochopíte. moji otázkou je 1.) co by jste dělaly Vy? 2.)pokračovaly by jste ve všem?
Jmenuji se Martin, roku 2013 jsem poznal svoji přítelkyni, vše nám vycházelo delší dobu, občas nějaké hádky jako v každém vztahu ale vztah nám vycházel.Poznal jsem svoji přítelkyni, ta mě opravdu milovala a snad i miluje ještě, ale jakoby blbec jsem nevěděl do čehu jdu. Vždycky jsem se dokázal o sebe postarat, vždycky jsem si šel za svým cílem a kupředu, dal jsem si nějaké cíle a zásady a šel jsem vpřed.V poslední době si ale přijdu úplně zbytečný, nejdu si za svými cíly a když se kouknu vzad tak si uvědomím že dříve jsem alespoň šel dopředu, měl koníčky, přátele a známí a kamarádi a čas i na zábavu.
Teď ale k problémům, s přítelkyní jsem byl dva roky ve společném bytu, poté nám to nějak neklapalo a uznali jsme že bude lepší bydlet každý sám, já jsem bydlel sám a ona také ale pokaždé jsme se často vídaly a více nám to vyhovovalo.Když ale každý bydlel odděleně, stal se problém, přítelkyně spala s jiným kdy mě podváděla, zároveň spala se mnou a s jiným najednou a já jsem udělal problém, kdy jsem onomu vlezl do bytu(byt byl otevřený). Byla tam přítelkyně a její milenec, kterému jsem dal do čuňáku, jako chlap chlapovi, bohužel jsem mu následně jak jsem se dozvěděl měl dát do držky někde jinde..( byla to blbost to řešit takovým způsobem, bohužel jsem to udělal a zpětně pokud se za tím ohlédnu tak mě to nestálo za to). Měl jsem z toho omezování os.svobody a ublížení na zdraví s trestem 300.hod obecně prospěšných prací které jsem vykonal, přítelkyně se ke mě vrátila, opět jsme rok bydleli spolu kdy to bylo celkem klidné ale za nějaký čas zase bydlela sama.
Přítelkyně byla neplodná, už od narození, měla to v papírech od doktora tak jsme nic neřešily.
Z ničeho nic ale jednoho dne měla pozitivní těhotenský test, v době kdy bydlela sama.. nějakou dobu jsme se hádali já jsem odmítal se zapsat do rodného listu, s tím že si udělám testy, malý se narodil v prosinci 2016 ale bohužel a to je moje chyba jsem si do této doby testy neudělal.
O malého se starám od prosince kdy jsem sice u porodu nebyl, ale po porodu jsem ihned přijel do nemocnice.
Malému kupuji vše, přestože nejsem v R.listu a do doby než jsme opět začaly spolu bydlet jsem se o malého staral, jezdil za přítelkyní, platil jí na malého a staral se o ně.Bohužel jsem si ještě za celou dobu neudělal testy, může za to trochu línost ale spíše moje práce, jsem dost vytížený, pracuji v týdnu a také soboty, občas i neděle.
Testy je ale moje chyba ale je tu jiný problém, kde se rozepíšu.Přítelkyně je nemocná, dříve mě to moc nedocházelo ale nyní to vše vyvrcholilo a až nyní jsem si uvědomil jaké je to nebezpečí...
Vztah nám vždycky klapal,sice jsme se hodně hádaly ale to jsme pak řešily tím že každý bydlel sám.. a to se pak hádky uklidnily a byl větší klid... Vše klapalo do doby než spala s jiným, teď už je to slepovaný vztah a to není ono..
Nynější problém je ale následující...Nevím kudy kam a jak to řešit, zašlo to příliš daleko..
Rozepíšu se o problému, jako největší problém vydím nynější syn, nechci aby se nijak zbytečně trápil a doplácel na to, ale co nyní?
Přítelkyně je vážně nemocná, nikdy mě to ani tolik nedocházelo, dříve chodila k psychologovi a brala antidepresiva, má emočně nestabilní poruchu osobnosti- hraniční typ.K tomu bývá agresivní,má časté změny nálad, někdy neví ani co dělá(alespoň tak mi to přijde).. Vše mi došlo až teď kdy spolu bydlíme.. Z ničeho nic třeba začne nadávat, jsou chvíle kdy vezme počítač a hodí jej ze stolu, stalo se že na mě vzala i nůž který po mě chtěla hodit..
Vše vyústilo až měsíc zpětně, kdy jsem přišel domů z hospody, normálně moc nepiji ale jednou dvakrát měsíčně o víkendu zajdu do hospody s kamarády třeba z práce.Přišel jsem domů šel jsem si lehnout a přítelkyně měla tu náladu nekontrolovatelnou,špatnou.. Pohádaly jsme se , začla do mě mlátit, já ji odstrčil a vzala klacek s nímž mě začla mlátit, já se nenechal a při sebeobraně jí dal facku.. vše došlo do fáze kdy ještě naschvál zavolala PČR a řekla že jsem jí napadl..zmlátil.. Vzhledem k dechové zkoušce že jsem něco nadýchal a vzhledem k tomu že ze sebe udělala chudinku a že PČR zavolala ona na mě koukali špatně, jí odvezli, syn spal ve vedlejší místnosti a jak jí tak i syna odvezli spát k její mámě. Druhý den jsem byl u výslechu kdy jsem řekl jak co bylo a ukázal i modřiny od klacku s čímž mě mlátilaa vše sepsali, jí také vyslechli nic jí nebylo, pouze měla od facky menší modřinu na tváři.
Nikdy by se nestalo že bych uhodil holku, tady se mi to ale stalo poprvé a už nic podobného nechci zažít. Je to ale v té fázi že jí přišel dopis že vše bude projednáváno na přestupkové komisi a špatně budou koukat na mě, že jsem jí napadl...
Problém je ale v tom že dříe byla utlumená, brala antidepresiva které jí klidnily, nebyla agresivní atd..
Po tomto incidentu jsem na ní lpěl aby prášky začala brát, řekla že nemůže že do jednoho roku to nelze, že by jí třeba dítě mohlo spadnout a byl by problém.Průser je ale že nejsem v rodném listě, musím si udělat testy a situaci nějak vyřešit.Co je největší problém to je to, že jsem si jí k sobě nechal nastěhovat, kvůli malému k němuž jsem si získal vztah jsem našel i moderní byt v pronájmu a malému dopřeji vše.Je mi to ale k ničemu pokud nejsem v rodném listě, takže v první řadě mě určitě doporučíte udělat si testy.
Ale ještě k problému: před týdnem jsem našel dokumenty náhodně doma, jedná se opřítelkyni kdy jsem se dočetl že přítelkyně se několik roků léčila u psycholožky, bylo tam stanovené že má hraniční poruchu osobnosti,nestabilní...
Má tam i dokumenty o antidepresivech, ten triapridal co brala dříve a sama brát přestala je silný-100mg a je i proti agresi, tlumí agresi a mnoho dalšího.. dále tam je že přítelkyně trpí nevyléčitelou poruchou-trichotilománie, kdy pojídá vlastní vlasy .. agresivní občas bývá, při této agersi neví co dělá.. občas něco hodí, co je průser tak je že má náhlé poruchy nálad..někdy neví co dělá.. průšvih je že jí vytočí každá maličkost a urazí se.. dříve se sebepoškozovala- řezala..
Nyní jsem na ní lpěl,at bere prášky ty ale nechce.. Když se hádáme, řve na mě že dítě není moje, já se hádat moc nechci protože chci aby měl malý hezký život, vím ale že ten mít nebude.. Přítelkyně se o malého stará ale s moji pomocí, sma řekla že by to sama nezvládla.. Bohužel se o syna bojím, občas mě připadne že neví co dělá, malému už dala i na zadek-přestože mu je 9.měsíců nesmyslné, občas na něj řve sprostě- jako u tmavších občanů...
Takže od narození se starám, průših je že nemám udělané ještě testy, co mě štve nejvíc že od doby co bydlím s ní se akorát trápím, nic mě nebaví, nejdu kupředu.Chodím do práce, hodně jsem doma,zdeptaný a smutný... Hraju si hodně se synem.Peníze které jsem jí dříve posílal, výživné jsem si nechával od ni podepisovat, v R.Listu nejsem přesto jsem na malého platil.. Dle mého uvážení můj bude, to ale musím prokázat..
Co nyní? S přítelkyní bydlet nechci ale pokud bych někde uvedl v jakém je psychyckém stavu bojím se že by jí dítě vzali...za svoji nemoc nemůže, ale neléčí se.. řekne mi že nemůže, ale to není řešením nechat to být..
Přítelkyně má nemoci od narození, její mamka se o ní moc nestarala, měla insolvenci, chlastala domů pořádně nekoupila ani jídlo a nyní se stará až moc- až po narození dítěte..
Udělat si testy? To plánuji ale je zde další otázka, nyní bude přestupková komise, přijde mi nehorázně trapné házet špínu na vlastní pítelkyni a nechci tam moc říkat jaké má stavy z toho důvodu aby po nás nešla sociálka, je to trapný...
Při výslechu mi na PČR ze strany policie řekli,že nemám dávat souhlas s poskytnutím osobních údajů na PČR a přestupkovou komisi a že vše bude odloženo.
Testy otcovství si udělám ale to nic neřeší na stavu přítelkyně, bojím se o malého a nevím kam se obrátit, jak vše řešit.Přítelkyně mě vydírá přes dítě, tím že pokud budu dělat problémy tak malého neuvidím, stále říká že není můj a malého bere jako svůj majetek- od malička mě ho zapírá, když jsem s malím chtěl jet na výlet- nemohl jsem, zapírala mi ho.Moc dobře ví že nemám nárok pokud nejsem v R.listu,ale abych platil a staral se to chce...
Jaký máte váš názor? Mě napadlo najít ji garosnku poblíž, kdy jí budou doplácet dávku na bydlení a bude mít rodičák a pomáhat jí finančně ale nebydlet spolu... Nevím ale jaké řešení využít.. S přítelkyní bydlet nechci, nedělá to dobrotu a po její agresi vím že by se situace opakovala..
Nyní když se pohádáme vyhrožuje že jentak zavolá PČR a vymyslí si že jí ubližuju, prý čím více bude volat tím dříve mě vyhostí z domova.. malého syna miluji ale tato situace se nedá.. Já se pak trápím... a hlavně co se týče malého tak on má vše co potřebuje... Co mě ale mrzí, tak změny nálad maminky- které jsou neovlivnitelné a občas je hnusná i na kluka.. nedává do toho vše a malý pak na to dojíždí...
Děkuji všem za rady, žádná stranda to není ale nevím co dělat.. Asi udělat testy otcovství a pokud bych pak platil alimenty, to mi nevadí.. Někdo říká že to mám vydržet a udržet rodinu ale jak? S tím že opět vylítne vezme zase nůž nebo budu obviněn z tiranizování? S tím že se nechám vydírat? S tím že doma bude hluk a vše si opět vylížu?
Přátelé, nevím kudy kam.. Co vím jistě jsou testy otcovství, ale nevím jak to dále řešit, děkuji za rady.
Martine, napsal jste tady skoro román.
Opravdu si myslíte, že my Vám s tím poradíme? Nejsme tady odborníci.
Nabrknul jste si nenormální slečnu, věděl jste již dříve, že bere prášky, že je agresivní, háže po Vás talíře a hrnky. Vůbec jste se neposunul ani o kousek dále, co jste sem psal poprvé.
Vy jste se spolehl jenom na to, že je paní neplodná, že měla nějaké lékařské zprávy z dětství. A víte, že se z dívky stává žena a všechno se v době dospívání mění? Ne, Vy jste si užívali a nic neřešili.
Co Vás šlechtí, je Vaše péče o malé dítě a též nenechal jste těhotnou a po porodu ve štychu.
Já se zeptám, co jste udělal od té doby, kdy se malé dítě narodilo?
Došel jste se alespoň někam informovat, jak bude nemoc paní pokračovat, jak je nebezpečné, aby paní brala - nebrala léky? Jestli je děcko vlastně Vaše jste hodil za hlavu. Po těch pár měsících od prosince k němu máte stejně již citovou vazbu.
Rádce ,,vlaser,, Vám dal nějaké odborné rady, i ten test otcovství, že je potřeba udělat. Podepsal se jako MUDr., tak snad mu můžete věřit.
A já říkám, dojděte ještě do manželské a předmanželské poradny.
A jak napsal rádce ,,vlaser,, kdyby se potvrdilo, že synek je Váš, měl byste práva, ale takhle to je strašně těžké. Nadělal jste moc chyb a sobě problémy /policie a napadení milence plus neshody u matky dítěte/.
Vy musíte vědět, co chcete, je to Vaše dítě? Pokud ano, bude s matkou v bezpečí, nebo se o něj budu muset postarat sám? Nechal jste to malé, bezbranné dítě v rukách nebezpečné osoby a pokud jste jeho otec /píšete v lednu, že je tam podoba/. Jde o zdraví i život dítěte.
Chování Vaší přítelkyně nemůžete omlouvat chováním její matky k ní v dětství. Jak budete omlouvat případnou nemoc Vašeho /s otazníkem/ syna, že se jeho matka chovala tak a tak k němu? Před lety se stal případ, kdy psychicky narušená žena usmrtila, ubodala nějaké dítě, které hlídala sousedka. Nikdo neví, jestli i tohle se může stát u vaší přítelkyně, když má záchvat, když vyhrožuje nožem.
Víte, co je nejhorší? Když tak nějak fungujete, platíte, pomáháte, tak je paní schopná trošku fungovat a starat se, i když nikdy nevíte, jak se zachová. Ale pokud půjdete tvrdě po ní, budete jí chtít synka vzít, že je i Váš, rozvíříte to, nikdy nevíte, jak se zachová, bude se chtít pomstít a může opravdu dítěti ublížit.
Nezávidím Vám. Nikdo nevíme, co bude v budoucnosti. Proč proti Vám vlastně její matka brojí? To nedává smysl.
Říká se, že je lepší mít tělesně postižené dítě, než psychicky nemocné. A u dospělých to platí dvojnásob.
Možná, že dítě není Vaše a postarat se o dítě i paní měl správně milenec. Nevím, na co čekáte tak dlouho.
Pokud to děcko je Vaše, a píšete, že se oba snad ještě milujete, musíte v sobě najít dostatek sil, abyste Váš vztah a výchovu dítěte zvládl. Vše v klidu, s rozvahou a rozumem.
Pokud budete mít vztek, tak si snad jít zaboxovat, ale paní prostě tolerovat, dohlížet, a být ten stabilizační prvek v rodině.
Píšete, že jste pořád v práci, tak snad možná se matka o dítě umí postarat, možná, že to vidím zbytečně moc černě.
Možná, že se již nechcete dozvědět pravdu, že se bojíte, ale testy otcovství se dají udělat i korespondečně, není potřeba nikam chodit.
Jestliže chcete, aby měl malý hezké dětství, tak možná bude mít, jestli matka dala jednou přes zadek, tak to se stane, že ujedou nervy. Ale víte, jak se k malému chová, když nejste doma? Mluvil jste se sousedy, jestli dítě nepláče doma dlouho, jaké zvuky jsou slyšet z bytu?
Rada je moc těžká, nikdo Vám neporadí, co máte přesně dělat.
Nejsem věřící, ale přeji Vám, at Vám pomáhají všichni svatí a nějak ten život ukočírujete.
1) Máte dítě rád? Otec neznamená být geneticky zpřízněný - je to o lásce a snaze vychovat z dítěte dobrého člověka. Soused přez dva domy si jednou stěžoval, že při 15ti letech syna zjistil, že vlastně není jeho - po těch 15 let bylo vše ok, najednou to má být cizí člověk? Řekl jsem mu" vychovával jsi ho, staral ses, když byl nemocný,... jsi jeho otec a dobrý otec" - plakal a byl rád, že jsem mu řekl právě toto.
2) Vztah s ženou je složitý. Zvláště, když obě strany mají své zájmy a jsou spolu jen kvůli něčemu. Někdy to jsou peníze, někdy dítě, někdy sex... Když nežijete společný život celý, je tento vztah jen určitá náhražka něčeho... neumím to popsat. Tady bych se nerozmýšlel. Pokud by láska k ženě byla velká, snažil bych se ji nechat léčit a pomáhal. Pokud je vztah jen kvůli dítěti nebo špatnému svědomí, rozloučil bych se s tou ženou a usiloval o přiznání otcovství, chtěl dítě do své péče pro její psychickou nemoc.
Chlape,
a tos dřív nepoznal, že ta dotyčná není do života? Mně to docvaklo po pár řádcích, co jsem četl Tvůj příběh. Že má nějaký problém. Proč jsi ses k ní stále vracel, měl jsi ji nechat spát s tím druhým a kašlat na ni. Všude je plno kvalitních, normálních holek a Ty jsi visel na něčem takovém... No nic, teď už to chce jenom kvalitního právníka.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.