Nejste přihlášen/a.
Odbory kdysi vznikly jako jakési sdružení zaměstnanců, které je má chránit proti špatnému a svévolnému zacházení ze strany zaměstnavatele. Tím špatným a svévolným zacházením myslím například ony "dobrovolné" přesčasy, které musíte odpracovat, protože jinak máte po prémiích atd.
No ale jestli do nich vstoupit či nevstoupit, to je druhá otázka.
Proti způsobené škodě vás odbory neochrání.
Jestli pracujete ve firmě, kde jsou odbory už delší dobu zavedené a mají autoritu a respekt u vedení firmy, pak do nich vstupte. Takové odbory smysl mají.
Jestli máte ve firmě odbory bez autority a bez respektu, pak se nenamáhejte. Takové odbory smysl nemají.
Určitě být, na Západě je zcela běžné, že odbory jsou důležitým sociálním partnerem, jejich činnost se i u nás velmi zlepšuje (viz tv diskuse z poslední doby)
Ano, dá se platit z výplaty na účet, ale např. u nás jedna kolegyně všechny členy na pracovišti "obchází" a vybírá čtvrtletně, nechceme "živit" banku...
A ještě jedna maličkost: těch několik, co v odborech jsou, třeba "vyboxuje" nějaké bonusy, které pak následně platí i pro neodboráře? Někdy a někde to tak "funguje", což jistě správné není, že se někteří jen "vezou" a výhod vesele využívají...
Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, jedná se zaměstnavatelem za všechny zaměstnance, nejen za své členy.
Viz Působnost odborov/... (zákoník práce, část dvanáctá, hlava IV) .
K otázce: Vidím to podobně jako Figurek → záleží na tom, jak ta či ona odborová organizace pracuje. Členství v dobré organizaci smysl má, v organizaci pracující spíše formálně nemá.
Hlavním důvodem pro to být v odborech je to, aby se odborařští bossové měli dobře.
Odborové centrály jsou zprofanované organizace prolezlé starými komunisty.
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od situace před rokem 1990 nikdo členům organizace nemůže mluvit do výběrz funkcionářů, jsou odbory takové, jaké je zaměstnanci chtějí mít. Když mohou fungovat právě v nejvyspělejších státech (Německo, Francie, s malými výhradami i USA), proč by to u nás muselo být jinak?
tak jsou odbory a odbory. když jsem nastoupila do nového zaměstnání, tak mě taky kolegyně lámala, at do nich vstoupím, že jsou fajn. a protože jsme zrovna na pracovišti řešili problém s nadřízenou, která nám dle našeho názoru nepřiznávala plat v takové míře, v jaké by nám náleželo (přesčasy, příplatky), tak jsem řekla "fajn, pokud tohle odbory vyřeší, taks mě přesvědčila a já do nich vstoupím". no a jak to dopadlo? jakýsi právník z odobrů nám potvrdil to, co jsem věděla i bez něj - že my máme pravdu. ale na dotaz, zda nám s naší nadřízenou pomůže, byla odpověď negativní - ona totiž taky byla v odborech, seděli spolu v jakési komisi, takže jak nám sám řekl, přece nepůjde proti kolegyni - odborářce, že
Z odborů jsem vystoupil v roce 1989, kdy přestaly být "dobrovolně povinné" a několik destek let své pracovní kariéry jsem nikdy odbory k ničemu nepotřeboval.
A když jsem kdysi dávno u jednoho zaměstnavatele (se silnými odbory) žádal o zvýšení mzdy, zaměstnavatel souhlasil a odbory byly proti, tak u mně tato nátlaková skupina definitivně skončila
To je otázka, na kterou se sám snažím už delší dobu najít odpověď. Pokud jde o finanční stránku, tak na tom nevyděláš. Smysl to má, když máš děti, protože většinou přispívají na tábory a podobný akce. Takže tam to význam může mít, ale bez dětí si můžu za ty ušetřený peníze, co bych tam vrazil, koupit cokoliv sám a nemusím jet ani na muzikál, kterej mě nezajímá. Není to na výdělek, takže asi tak.
Záleží taky na tom, jaký je tam zastoupení. Pokud jsou tam odbory silný a vím, že se snaží pořád něco prosazovat a že mají výsledky, tak ano, pak bych vstoupil. Pokud ale vidím, že odbory stejně nic nevyřeší, tak to asi nemá moc smysl. Přičemž se samozřejmě bude místní odborová organizace vymlouvat právě na to, že má málo lidí. Pravda je na obou stranách, jenomže to je začarovanej kruh. Když mají odbory málo lidí, tak řeknou: "Takhle my nic nevyjednáme.", pokud ale lidi vidí, že tam odbory nic nezlepšují, tak nemají motivaci tam vstupovat a platit příspěvky. Ovšem jsou i lidi, kteří se, jak tu už padlo, prostě vezou. Jedni proto, že je to nezajímá a další proto, že jsou vyčůraní. A pak jsme tu my, kteří se nedokážeme rozhodnout.
Nedozvíš se ode mě, jestli vstoupit nebo ne. Jen jsem chtěl přispět svým názorem.
Tak pozor, jsou odbory a odbory. Někde nevyděláš někde jo. Já mám v rámci odborů pojistku na blbost zdarma, základní úrazovku, rámcovou smlouvu pro sebe a další 4 rodinné příslušníky, kde měsíčně jen já ušetřím cca. 400kč, dále mám bezplatně k dispozici právní zastoupení, dále nějaké slevy, které moc nevyužívám. Platím 200kč měsíčně
to je právě ta česká omezenost.Ne nadarmo se říká v cizině všude,že Češi jako snad jediný národ v cizině nedokáží držet při sobě.Každý si hrabe sám na svém písečku a to i doma.Pak to taky u nás podle toho vypadá.Otrokářské cizí firmy s námi zachází jako s pitomci protože málo lidí je v odborech.Ne jako v cizině,kde se majitelé firem bojí odborů jako čert kříže.Protože tam lidi nejsou tak zabednění a jsou v odborech a mají tím pádem větší sílu se postavit proti vychytralým podnikům a firmám a jejich mamonu.Protože kdyby odbory vyhlásily stávku,tak hamonivý majitel firmy zkrachuje nebo přijde do velikých potíží a na to si dá veliký pozor a raději přidá peníze.Druhá otázka ovšem je,jací lidé jsou ve vedení odborů ve firmě.Jestli jen drží hubu a krok,tak by se měli zvolit jiní.Lidé v odborech mají takového předsedu,jakého si zaslouží.Odborářská organizace se může založit už od počtu 3 členů.
To jsou holt Češi. To ale není jen o odborech. Je to i o tom, že si nedokážeme sami vládnout jako samostatnej stát. Vždycky potřebujeme někoho nad sebou. Proto ani nikdy nebojujem, když nás někdo obsadí. My jsme totiž ve skutečnosti rádi, že někdo přišel, aby nám říkal, co máme dělat. At už to byl Hitler nebo SSSR. A když se nám SSSR rozpadlo, tak jsme to dlouho nevydrželi a vlezli do té špinavé EU. My jsme takový všichni, bohužel. Od těch nahoře, kteří dělají jen to, co jim dovolíme, až po ty dole, kteří jsou podělaní strachy říct svůj názor, aby náhodou nepřišli o teplý místečko v kanclu v nějaké firmě, kterou samozřejmě vlastní nějakej cizinec. Každej nadává jen v hospodě u piva, ale nikdo tady nemá koule na to, aby se proti tomu, s čím nesouhlasí, opravdu postavil.
Ale to už jsme trochu někde jinde.
To je pravda. Něco tady ale fungovalo, i když už to nebylo nás všech, a stalo se to soukromým vlastnictvím. Po dobrovolném přijetí diktatury EU už nemáme ale vůbec nic. Nejraději vzpomínám na to, jak ti proevropští kašpaři vykládali, že prostě musíme do EU, abysme byli konkurenceschopní. Přitom muselo být každýmu uvažujicímu člověku jasný, že se z nás stanou jen nesoběstačný loutky. Němcům to nevyšlo s Hitlerem, tak si udělali EU, aby mohli mít zase moc. To ale samozřejmě vůbec není pravda. Oni EU jistě založili proto, aby mohli všem pomáhat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.