Nejste přihlášen/a.
Vypořádací podíl a zůstatková hodnota členského podílu v bytovém družstvu
Zdárec,
potřeboval bych trochu poradit s těmito termíny, týkající se podílu a vlastnických práv protože na škole nás to neučili a nemám o tom páru. Trochu jsem hledal na netu ohledně zůstatkové hodnoty vkladu a jediné co jsem našel je tento článek, respektive rozsudek nejvyššího soudu Vypořádací podíl a Vypořádací podíl /... . Doufal jsem, že vše po přečtení tohoto soudního rozhodnutí pochopím, protože je to příklad ze života. Je to ale dlouhý a samý obchodní a právnické termíny.
Z onoho článku jsem se tedy dozvěděl o případu jak jsem ho pochopil, že dva manželé byli rozvedeni soudem (v roce 1993). V roce 1995 bylo zrušeno právo společného nájmu družstevního bytu účastníků, s tím že "byt bude nadále jako nájemkyně a členka družstva užívat žalobkyně". Žalovaný měl do 15 dnů po přidělení náhradního bytu vyklidit byt. Zůstatková hodnota členského podílu k 31. l2. 1993 činila 25.668,- Kč.
V roce 1998 je vypořádal následným způsobem: "do výlučného vlastnictví každého z účastníků přikázal věci movité v ceně 5 000,- Kč, žalobkyni dále přikázal hodnotu členského podílu u Stavebního bytového družstva S. v L. ve výši 25 668,- Kč a uložil jí, aby žalovanému na vyrovnání členského podílu zaplatila částku 12 834,- Kč."
" K námitce žalovaného, který požadoval, aby při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví bylo přihlédnuto k tržní hodnotě družstevního bytu, soud prvního stupně uvedl, že se jedná o byt družstevní v majetku SBD S. L., žalobkyně se stala toliko jeho nájemkyní, žalovaný má v tomto bytě zajištěno právo bydlení do doby přidělení náhradního bytu a proto lze vypořádat pouze zůstatkovou hodnotu členského podílu."
Při odvolání žalovaného ke krajskému soudu došlo k potvrzení rozhodnutí soudu nižší úrovně s odůvodněním:
K námitkám žalovaného vzneseným v odvolání uvedl, že i když nájemné za družstevní byt bylo stanoveno s přihlédnutím k existenci, výši a úhradám splátek podle úvěrových podmínek dlouhodobého investičního úvěru poskytnutého bankou družstvu na bytovou výstavbu, nemění to nic na povaze nájemného, jehož placení je nájemcům uloženo stanovami družstva ... Z placení nájemného nevyplývají členu vůči družstvu žádné jiné nároky, než nárok na zajištění řádného užívání bytu (§ 687 odst. 1 obč. zák.). Dlouhodobý investiční úvěr na bytovou družstevní výstavbu poskytuje banka družstvu k jeho žádosti. Družstevník vůči bance není v právním vztahu a není povinen jí úvěr platit. Žalobkyně není vlastnicí bytu, pouze vlastnicí zůstatkové hodnoty členského podílu jako výlučná členka po rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. 11 C 1168/94. Nemůže tedy být obohacena tím, že byl zčásti uhrazen investiční úvěr, poskytnutý na výstavbu tohoto bytu.
Zdá se mi že celé to rozhodnutí je zcela postavené na hlavu a z toho co jsem se pak dočetl v rozhodnutí nejvyššího soudu to tak i je. Jak mohl soud tvrdit, že člen družstva je pouze vlastnicí zůstatkové hodnoty členského podílu, avšak zcela ignorovat vypořádací podíl? Ta nájemkyně by měla mít podíl na vlastnických právech ne? Čili tvrzení, že zalobjyně není vlastnicí bytu není tak úplně pravda, protože svým podílem v družstvu by měla mít podíl na vlastnických právech. Ne?
Družstevní byt patří bytovému družstvu. Členové bytového družstva (BD) jsou "pouze" nájemníky družstevních bytů (nemohou vlastnit byt, který patří někomu jinému).
Podle mne do toho vnášejí zmatek i realitky, které izerují, že prodají družstevní byt. To není možné, člen družstva (nájemce družstevního bytu) může púrodat pouze členský podíl. (Byt by mohlo prodat jenom BD.)
Ale mají v družstvu podíl. O ten tam jde. O určení ceny podílu. Když převádíš podíl na někoho jiného nebo si nucený se soudně vyrovnat nebo když odstupuješ z družstva, tak je třeba se vyrovnat. Já vím že tvrzení že je vlastníkem bytu by bylo nesprávné. Je to složité z obchodního hlediska vysvětlovat to člověku, který není vzdělaný v obchodněprávních termínech, jako já. Ovšem, pokud převedeš vklad na družstvo, je to tvůj podíl, tak to chápu. Kdybych tedy např. převedl nemovitost na družstvo a za čtyřicet let bych chtěl z družstva odstoupit nebo převést svůj podíl, tak je důležité určit tu vypořádavací "cenu" čili vypořádavací podíl. Když by nemovitost při vkladu měla hodnotu 15 miliónů, a za 40 let by měla tržní hodnotu 75 miliónů, tak by ta celková hodnota měla být 75 milionů, ne? Takže i když nejsem vlastníkem, protože bych ty majetková práva převedl na družstvo, při vyrovnání družstvo by muselo but na mě převést tu budovu nebo mě vyplatit tržní hodnotu nemovitosti.
Jenže tady lidé nepřeváděli byty na družstvo. Bytové družstvo je postavilo. Nevím, jak je to s družstvy nyní, ale dříve se členové družstva na stavbě bytů podíleli i prací.
Vypořádání družstevního podílu mezi manžely po rozvodu je podle mne dost problematické. Z určitého úhlu pohledu by se měla vyrovnávat současná hodnota, z jiného do družstva vložili úplně jinou hodnotu...
Hodnota nemovitosti se časem zvyšuje. Mě jde o situaci, když je součástí nájmů také splácení úvěru. Například úvěr na zateplení, na výměnu oken nebo na modernizaci vybavení domu. To vše zvyšuje cenu bytu. Zateplený byt bude šetřit teplo. To že nájemník splácí úvěr zavedený družstvem podle mě znamená, že vlastně "investuje" a vkládá peníze do družstva, čímž se zvyšuje hodnota bytu. Naopak, kdyby se neinvestovalo do oprava, tak by dům ztratil na hodnotě, protože do rozbitého, rozpadajícího se domu, do kterého zatéká a je tam plýseň se lidé nebudou hrnout. A naopak, když by chtěli prodat svůj podíl, tak nebude na trhu velký zájem, respektive zájem by byl za nižší cenu. Představa že investujete dejme tomu čtvrt nebo půl milionu do domu a nezapočítá se to do hodnoty podílu by byla dost děsivá.
Na práci se dneska v družstvu najímají lidé. Nevím jestli by vůbec bylo legální pracovat zadarmo. To snad v dnešním právním systému ani nelze
Hodnota nemovitosti se časem mění. Může se zvyšovat i snižovat.
Práce členů družstva nebyla zadarmo, členům se započetla (o tu práci byla nižší částka, kterou museli zaplatit). Ovšem to bývalo dříve, nevím, jak je to dnes.
Čtu si stanovy, ve kterých se píše:
"Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem zajištování
bytových potřeb svých členů. Družstvo může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve
vlastnictví jiných osob..."
Ohledě předmětu činnost družstva se píše:
"provádění popř. zajištování správy, údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí bytů a nebytových prostor či objektů ve vlastnictví družstva nebo členů družstva"
"podnikání spočívající především v nájmu bytů, nebytových prostor a staveb osobám, které nejsou členy družstva, realitní činnosti a správě a provozu nemovitostí ve vlastnictví jiných osob než členů družstva"
Takže člen družstva může mít byt ve vlastnictví. To se nevylučuje. Tak v čem se rozchází nebo nerozchází tato informace s Vaším tvrzením? Já to chápu tak, že je možné být vlastníkem bytu, jež představuje můj podíl v družstvu. Chápu to nesprávně?
Bydlím v družstevním bytě, v domě, v němž byla většina bytů převeda do vlastnictví → majitelé bytů už nejsou členy bytového družstva.
Družstvu zůstaly uže jen asi tři nebo čtyři byty → ty jsou stále jeho vlastnictvím a členové družstva jsou jejich nájemníky (nikoliv vlastníky).
I u nás družstvo spravuje družstevní byty i byty ve vlastnictví. Majitelé bytů ale už nejsou členy družstva (založili SVJ) a jejich byty už nejsou družstevními byty.
Máte pravdu v tom, že člen bytového družstva může mít ve vlastnictví byt → může vlastnit jiný byt.
Já docela rozumím nespokojenosti tazatele. Nedávno zemřel ženatý člen našeho družstva. Dědicem byla manželka a děti. Notářka mě požádala, abych jí sdělil výši členského podílu k bytu (bylo to několik set tisíc korun). V rámci pozůstalostního řízení se však nakonec vycházelo z tržní hodnoty bytu (šlo zejména o stanovení velikosti dědictví a výše odměny pro notářku).
Nerozumím proč manžel odkázal družstevní podíl manželce a dětem? Normálně přece při úmrtí jednoho z manželů se společný podíl změní na individuální v rámci společného jmění manželů. Manželka by tedy měla získat individuální podíl na sebe. Děti snad nebyly členy družstva, manželka ano. Nebo manželka přestala být členem družstva?
Nakonec nerozumím jak je to s tou tržní cenou. Ta by snad něměla při dědictví hrát roli, je-li vlastníkem bytu bytové družstvo.
Zemřelý nezanechal závět, proto se dědilo tzv. ze zákona. Družstevní podíl vlastnili oba manželé. Po úmrtí pána se jeho polovina podílu stala předmětem dědictví. Jednu třetinu získala pozůstalá manželka a jejich dvě děti každý po jedné třetině. Manželce, jako člence družstva zůstalo právo byt užívat, přičemž měla své děti vyplatit (každému 1/6 stanovené tržní ceny). A protože má děti slušně vychované, tak se děti svých nároků vzdali ve prospěch své matky.
To je zvláštní, protože ve stanovách našeho družstva se píše:
"Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, stává se členem družstva a nájemcem bytu ten dědic, který zdědil členský podíl."
"Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, přechází družstevní podíl na pozůstalého manžela, který se stává výlučným členem družstva a výlučným nájemcem bytu."
Víc o zdědění členského podílu ve vztahu k úmrtí tam není. Tedy v tom druhém případě by mělo jít o to, že by ten podíl manžela měl přejít na manželku celý. Možná ale zapoměli napsat, že dědic musí uvést ten podíl na manželku... Nevím
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.