Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Sebevražedné sklony

Od: anonymni* odpovědí: 8 změna:

Zdravím, chtěla bych jenom poradit - už více jak půl roku mám sebevražedné sklony a teď nastupuji na střední školu a vzhledem k mým psychickým problémům se občas chovám dost divně, jeden den jsem úplně normální a druhý den se vůbec s nikým nebavím, jen tak z ničeho nic se rozbrečím... a když to trvá už tak dlouho, pochybuji, že to jen tak přestane... na střední budu mít jednu kamarádku a uvažuji, že bych jí řekla, co se mnou je, aby to věděl alespoň jeden člověk a aby se pak neděsila, co se mnou je. Známe se asi 2 měsíce, píšem si dost často, viděli jsme se i v realitě a rozumíme si. Mám pocit, že by tohle mohla pochopit, ale stále nevím, jak nebo jestli vůbec jí to říct...

děkuji předem za rady

 

 

8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

iz*

5x

To není téma pro žádnou kamarádku (ani pro velice dobrou, natož pro dívku, kterou ještě moc neznáš), ale pro rodiče a minimálně psychologa, který v případě potřeby doporučí psychiatra.

Kamarádce nic neříkej ani nepiš, situaci řeš se svými rodiči a odborníky!

 

still10k*

3x

Také zdravím. Slečno nechte si pomoct od někoho, kdo tomu rozumí. Neobjevujte znovu Ameriku,už je to dávno vymyšlené a ověřené, máme (my jako společnost) na to léčebné metody. "Léčba duše" je dnes velmi moderní, skoro každý má dnes svého psychoanalytika.
Jste nejspíš trochu psychicky labilní a přecitlivělá, takových znám aspoň tucet, jsou to jinak vcelku normální lidé, kteří normálně fungují. Občas se zajdou vyzpovídat k psychoanalytikovi, když mají krizi, tak si zobnou něco pro uklidnění a jsou zase jako ready. Dnes normální věc


doplněno 26.08.17 15:24:

Na školách někdy působí psychologové, jsou to specialisti na lidi vašeho věku, většinou to bývají starší moudré paní. Tak jestli se vám nechce svěřovat se rodičům, sourozencům, nebo kamarádům, můžete se pak svěřit té psycholožce na škole. Kdyžtak se zeptejte nějaké učitelky, kde ji najdete, určitě poradí

 

pohanka*

1x

Známe se asi dva měsíce, píšeme si často...

Opravdu si myslíte, že tohoto člověka dost dobře znáte, abyste jí mohla svěřit takovou důležitou věc?

Tajemství moc svrbí na jazyku...

Vašeho chování a změn nálad si velice brzy ostatní povšimnou, spolužáci to vycítí. A jestliže se budete s touto kamarádkou sdružovat, tak počítejte s tím, že se ona stane jazykem. Nevydrží se nesvěřit, když se jí budou ptát, a bude chvíli středem pozornosti.

Vy něco udělejte pro sebe. Musíte být zajímavá něčím jiným, než psychickými problémy. Lečte se u odborníků, anebo na sobě zapracujte, sportujte, dejte si do těla, nemějte ani chvilku volného času, zakažte si internet, televizi, sítě. Buďte aktivní, dělejte něco rukamam, věnujte se dětem, sourozencům, lidem s postižením, sportujte, vzdělávejte se, nenimrejte se v sobě, doma pracujte, uklízejte, tvořte, pomáhejte na zahradě, vylepšujte svoje okolí, svůj domov, podívejte se na svoje prarodiče, jestli nepotřebují s něčím pomoci, nabídněte svůj čas psím útulkům a venčete psy atd.

Najděte smysl života. Lékaři jsou mnohdy nutní, ale nezapomeňte, že pokud oni budou jenom předepisovat léky, tak i když jsou léky jiné generace, pořád to jsou oblbováky.

Hledejte pomoc, ale hlavně na konci své paže.

doplněno 26.08.17 15:29:

Jezte různé ořechy, mořské ryby, kousek kvalitní čokolády, hodně banánů, avokádo, ovesné vločky atd.

 

anonymni*

omlouvám se, zapomněla jsem napsat, že už chodím k psychologovi i psychiatrovi, ohledně toho nepotřebuji poradit, jen mám pocit, že by tomu mohla rozumět a sama se mi taky svěřila s něčím, co by nevykládala jen tak někomu. Nechci být jen zajímavá, nechci ji tím trápit, ale prostě nevím, jak dokážu pořád dělat ve škole, že se nic neděje a být tam na to jen sama. Na základní škole to kamarádky věděli a dost mi taky pomohly a nevím, jak bych si poradila bez nich. K psychologovi se bohužel moc často nedostanu, i když jsem žádala o častější návštěvy. Nechci na ni samozřejmě hned vybalit všechno, jen tak zezačátku, že mám nějaký psychický problémy a zbytek, pokud to bude nutný.

pohanka*

Nemusí Vás pochopit.

Nebo si s Vámi nebude chtít komplikovat život.

Budete pro ni přítěží.

Když se jí svěříte, uvědomujete si, že ovlivňujete i její život?

Pokud opravdu se pokusíte o nějaký konec, tak ona si to ponese po celý život v sobě, že Vám nepomohla, že Vás nezachránila.

Takže, jak radí Ivzez. Pouze rodina a odborníci.

anonymni*

máte pravdu, byl by to fakt blbej nápad. Děkuju moc za rady

 


0x

Tohle byste měla řešit s psychologem a s psychiatrem, protože samo to nepřejde.

 

karel52

0x

Nemyslím to ve zlém, ale běžte co nejdříve k psychologovi, než bude pozdě!

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]