Nejste přihlášen/a.
Ahoj, tak si zde taky trochu vyliju srdíčko a prosím ostřílené mazáky o radu jestli s tím jde ještě něco dělat.
Jak to začalo?
Měl jsem v mládí jednu nej kámošku. Ona 15 já 21. Hodně jsme si rozumněli a měla mě hodně ráda. Podnikali jsme všechno možné, občas sami ale i dost s jejímá kámoškama, ale nikdy jsme spolu nic neměli, ikdyž jsem se na to dost třásl, ale nezkoušel jsem na ni nic. Někdy se i stavila ke mě se svoji nej kamoškou a tam jsme se po sobě různě všichni váleli a oni mě chtěli vyslíkat, ale byla to jenom taková náctiletá zábava. Paradoxně s tou její nej kámoškou jsem něco malého jednou v opilosti měl a ona nám pak fandila, že bysme byli dobrý páreček, ale semnou to vůbec nehlo. S ní jsem měl max přátelské objetí či pusa na tvář. Já byl do ní samozřejmě zamilovanej a jsem dost cít´a, tak me to trochu trápilo, ale v té době bylo v okolí spouty holek, že jsem to moc neřešil a neříkal jsem jí to ani nenaznačoval a dál jsem se kamarádil. Navíc už myslím v té době s někým na dálku částečně chodila.
Další 10leté období
Potom nastalo takové 10leté období, kdy jsme se zase tak často nevídali jako dřív. Začala už navážno chodit s tím klukem se kterým mě i postupem času seznámila. Byl celkem fajn, takže jsem s nima chodil dal na oslavy a všechno možné. Dokonce i s jejím klukem jsem sám chodil na pivko a když jsem měl jít s ní někam sám, tak na mě vůbec nežárlil a bral to v pohodě, že su její nejlepší kámoš. V té době jsem už do ní zamilovanej nebyl. Měl jsem za tu dobu několik hodně kratkodobých zkoušení s holkama, ale k žádné jsem nic necítil, takže jsem to vždycky za včas utnul a s žádnou jsem se ani nevyspal. Za to desetiletí jsem byl zamilovanej tak do dvou holek, ale tam to z ruzných duvodů nevyšlo - hlavně moje chyba, že umím sbalit jenom ženský do kterých nejsu zamilovanej, takže jsem dál zustával panic. Prostě bez citu jsem to nedokázal. Potom už to začalo být čím dál horší jak postupoval věk, tak ubývalo možností, ale nějak jsem to neřešil a nehrotil to a nechával tomu volný průběh.
Rozchod po 10letech
Před pár letama se ta moje nejlepší kámoška prestěhovala kousek odemě do stejné čtvrti. To nic neměnilo na situaci, že jsme se moc nevídali. Občas se zamnou stavili se svým klukem, nebo jsme šli na pivo. Pak jsem ji dlouho neviděl a napsali jsme si po dlouhé době a napsala, že se po 10letech rozešla s klukem. Takže jí bylo 25 a mě 31. Já to nějak neřešil, ale občas jsem ji potkal náhodou, ale to jsme jenom pokecali a říkal jsem si že vypadá dobře a chodila v té době běhat, tak jsem říkal, že se někdy přidám. No byli jsme tedy párkrát a pekně si vždy pokecali a dali potom pivo a já cítil, že se zase začínám zamilovávat. Začali jsme se vídat už čím dál častěji. Jezdili na výlety chodili na pivko, nebo k nim na návštěvu. Dokonce jeji mamka mě měla už tak ráda, že mi nabídla tykání. V té době jsem už byl těžce zamilovanej, ale stále jsem mlčel a choval se jako nejlepší kámoš. Chtěl jsem být trpělivej a nedávat city najevo. Potom se rozhodla, že si koupí byt na hypotéku. Takže to tak nějak pokračovalo ve stejném duchu. Se vším jsem jí tam pomáhal zařídit, co bylo v mých silách. Trápilo mě to hodně, ale ono mi stačilo být v její přítomnosti a bral jsem to jako, že mě bere jako nej. kamoša, který jí nepřitahuje. Navíc mi řekla, že mi fandí s holkama a chtěla mě nějakou její kámoškou seznámit. Já se občas svěřil taky, s kým jsem si někam vyrazil atd. aby to vypadalo, že se dívám i po ostatních holkách, ikdyž mě vůbec nezajímali.
Zlom?
Tahle zamilovanost trvala asi rok a něco a za celou dobu jsem to stále nedával najevo ani náznakem. Vůbec nic jsem si nezkusil aji jsem si říkal, že ona na to nemá vůbec pomyšlení. Potom jednoho dne jsme se domluvili, že půjdeme na pivko. Bral jsem to jako rutinu, že pokecáme, zasmějeme se a bude zábava a já tam budu za zamilovaného co si nic nezkusí. Dali jsme si prvni pivo a ona najednou, že nas vyfoti pro svoji nej kamošku, kterou taky znam. To jsem bral ještě jako celkem normal, ale ona mě potom najednou pohladila po vlasech a dala mi pusu - já byl samozřejmě vteřinku v šoku zaraženej, ale okamžitě jsem to opětoval. Takhle to už pokračovalo celý večer dali si ještě pár piv a šli sednou na lavičku a tam to pokračovalo a nešlo to zastavit. Tam mi teda řekla, že se omlouvá, že nám pokazila kamrádství a ještě se mě zeptala jestli se sní někdy vyspím. (byl jsem panic v té dobe) a já jen řekl, že jen tak s někým nespím, takže jsem se nevyjádřil uplně, ale i tak to byl pro mě jako sen, protože jsem se na to třásl celou dobu. Rozešli jsme se potom do svých domovů.
Pokračování
Další den mi zavolala a tvařila se po telefonu jako že se nic nestalo, jenom se zeptala jestli jsme dál kamarádi. Já řekl samozřejmě a že se mám stavit odpoledně ještě neco na bytě pomoct. To setkání bylo uplně jako za starých časů, jako by se nic nestalo a jelo se dál. Jenom mi tak při řeči řekla jestli vím, že su blázen. Jinak jsme se bavili uplně normálně a já pak odešel uplně normálně bez pusy, jako zase kámoš. Byl jsem z toho pak trochu špatnej, ale nic se nedalo dělat. Pak jsem ji zavolal až po týdnu a to mi řekla, že se stěhuje do novýho bytu, že jí stěhuje kolega z práce. Já dostal takovej žárlivej amok, že jsem ji řek, že se tam za něma odpoledne stavím, že mi nevadí ten kolega - trochu jsem ho znal, tak jsem se tam vyloženě vetřel. Jak jsem dojel, tak už tam nebyl, že předemnou zdrhl. No tam jsme si dali nějaký víno a kecali a trochu jsem už cítil, že se ke mě trochu lísá. Potom jsme šli na večeři a už byla zase pusa s tim, že u ní můžu dalši den přespat. Tak se taky stalo, ale ještě jsme se spolu nevyspali. Jen takove oštouchavani atd.
Další fáze
Potom jsme se už další víkendy videli téměř celé jezdili na vylety, vypadalo to, že jsme jako pár, ale stále mě ujištovala, že spolu nechodíme. Pak mi i jednou řekla, že je do mě asi zamilovaná a že jsem její. Už jsme se spolu potom i parkrat vypsali (že jsem byl panic jsem částečně přiznal), ale nikdy jsem nepřiznal, že jsem do ní byl zamilovanej už rok předtím. Tak to nějak pokračovalo a když jsem jel třeba někam pryč tak mi volávala a měla starost, ale vetšinou jsem volával já v týdnu protože jsem jí chtěl slyšet. Pokračovalo to tak asi dva měsíce, ale stále mi tvrdila, že spolu nechodíme, ale chodil jsem i na rodinné akce. Její mamka mě má ráda tak mi i fandila a občas jsem sní i vyrazil sám někam se projít. Mamka veděla, že po ní jedu, ale neveděla, že spolu spíme - to jsem měl zakázané říkat a taky mi stále před mamkou říkala, že mě nechce. To jsem tak nějak bral. Já ji chtěl taky hlavně poznat. Aji že chodím často za mamkou se jí moc nelíbilo.
konečná
Pak už začali nastávat trochu problémy. Já jel dovolenou, potom ona, ale hlavní problém byl ten, že když jsme někde byli a já se dost opil, tak jsem říkal škaredé veci. Vůbec nevím, kde se to ve mě vzalo, ale řekl jsem ji že si myslím, že je potvora. To mi pak připomněla, ale nějak jako v pohodě a jelo se dál. Potom jsem přijel z dovolené a videli jsme se narychlo jeden den, protože pak ona odjížděla s kamoškou na dovolenou. No dali jsme si dost vína a já jí v opilosti řekl, at se na dovolene nechová jako děvka. Nějak to ješte ustála a na dovolené jsme si normálně psali jako by nic. Žádné zamilované hlášky - na to jsem nikdy moc stejně nebyl, ale takove ty klasicke věci. Já v tu dobu odjel taky ještě na jednu dovolenou a jak jsem se vrátil, tak jsem jel hned za jednou kámoškou na slovensko, která me tam pozvala. Te holce jsem to řekl predtím a moc se jí to nelíbilo, ikdyž jsem ji ujištoval, že když mám někoho rád, tak pro ostatní jsem úplně nedostupnej a říkal jsem si, že stejně spolu nechodíme, tak tam zajedu. Potom jsem jí z toho Slovenska zavolal a tam už teda po telefonu se na mě snesla veškerá kritika. S tím, že jsem jel na Slovensko nepadlo ani slovo, ale vyčetla mi to, že co jsem jí řekl naposledy v té opilosti a už to šlo všechno do kytek (mimochodem spala se 3klukama predtim, takže děvka rozhodně není ani si to střizlivej nikdy nemyslím) a říkala at se ozvu až se budu chovat zase normálně. No zavolal jsem jí hned po návratu ze Slovenska ale to ignorovala, ale zavolala ještě zpátky, ale to jsem musel odmítnout, protože jsem byl zrovna v čajovně. Potom jsem jí volal další den, ale to už mi ani nezvedla telefon. Tak jsem jí potom psal co je to za novou modu se neozval zpátky no a pak už přes smsky mi všechno vyčetla co se ji nelíbí a že nechce být v mé přítomnosti, když se takhle chovám. Pak jsem ji teda obtižným způsobem dostal po tydnu aspon na pivko, ale tam už byla uplně odtažitá. Pak jsme se viděli ješte po týdnu a tam jsme se postupně začali bavit zase normálně bez hádek, ale od té doby si už na mě neudělala čas. Chtěl jsem jí ještě vidět, než odjede na dovolenou tedka, ale napsala že už to nestihnem, že to zvladnu bez ní.
Co ted?
Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale chtěl vedět i v jakých detailech jsem udělal chybu. Ke všemu jsem se vždycky postavil jako chlap a za vše jsem se omluvil. Dokonce jsem i kvůli tomu přestal pít alkohol. Myslíte, že tohle půjde ješte zvrátit? Co myslíte že jí nejvíc zlomilo - to že jsem se choval sprostě, nebo to že jsem jel na to Slovensko za kamoškou, nebo oboji dohromady jako součet? Potom na mě už samozřejmě hledala jenom chyby. Když si uvědomím kolik mě to stálo usilí,času a trpělivosti, tak nechci tak lehce vzdávat. Udělám pro to všechno. jsem stále do ní naplno zamilovanej a chtěl bych jí dát nějak najevo, že za to stojím, ale k tomu bych potřeboval dostat prostor. Tak díky za rady.
No, hochu. Ty jsi zralý na psychiatra. Proč? Podle toho, jak tady celý příběh popisuješ atd. Je Ti 32 (?) let. Věk, kdy by ses měl už postarat o rodinu (manželku, děti). Ty jsi však duševně "zastydl" někdy na 15ti letech.
Jo a když v opilosti říkáš věci, které by Ti neměli NIKDY vyjít z úst, tak nechlastej. Být tím Tvým děvčetem, tak jsem Ti druhý den (až bys byl střízlivý) lískla jednu zprava, druhou zleva a odešla středem . Rychle odešla.
A co máš dělat? Začít se chovat jako dospělý člověk !
Díky za upřímnost. Máš určitě pravdu až na toho psychiatra. Každý den na sobě makám, abych se jako dospělý chlap choval.Ty facky jsem potřeboval už mnohem dřív!
no, nejsi aspoň urážlivý, uznáš svoje chyby... já bych řekla, že jsi na dobré cestě. Nic nelámej přes koleno. Pozvi ji na kafe, na výlet. Chovej se přitom jako chlap, o kterého se může opřít. Co bylo, nějak moc nerozváděj. Jen jí jednou větou řekni, že ses choval jako vůl, že Tě to mrzí a ža se to nebude opakovat. A chovej se jako kamarád, netlač na pilu. Teprve když to maličko zajiskří, tak ji líbni takovýho hubana, že se s ní svět zatoči...
Nezoufej, to se může ještě spravit! Podle toho, co píšeš, tak jsi to přehnal 3x. Prvně, žes jí neřekl, že seš do ní zamilovaný (chlap musí být citlivý, ale trochu akčnější, nebo mu holku vyfoukne někdo, kdo takový je), pak jsi to pohnojil s těmi opileckými kecy, ale říkáš, že jsi s pitím přestal, pak si odjel za kámoškou, ale to všechno se dá napravit, jestli Tě má opravdu ráda, tak se jí upřímně omluvíš a vysvětlíš to. Zatím mi to připadí, jak taková ta nedorozumění, která vznikají, než se lidi navzájem ujednotí. Řekni jí, že byla její chyba, že tvrdila, že spolu nešchodíte, jinak že bys za kímoškou nejel. Zeptej se, co máš udělat, abys to napravil a hlavně nepij, když máš tak hnusnou opici a víš, že v ní ubližuješ. Nejsi už žádný puberták, tak si dej jen tolik, aby ses neopil. Musíš se hlídat. A nemysli, i kdyby jste se dali znovu dohromady, tak ji můžeš ztratit definitivně, jestli se to bude opakovat, i kdybyste se vzali. Žádná normální, sebevědomá ženská se nenechá opakovaně urážetjen proto, že Ty ses namazal. A ještě doporučuji" Nežárli! Můlžeš se jí zprotivit§
Kdybych na ní vylil city, že jsem zamilovanej, tak by to asi nevyšlo vůbec. Co tady čtu příběhy, tak většinou ženy ti dlouholetí kamárádi nepřitahují. Proto jsem se tak choval a snažil jsem se, aby si na mě při tom zvykla a netlačil jsem. Nemyslím, že je to nedorozumění. Prostě ted na mě úplně kašle. Rád bych jí to všechno řekl, ale k tomu bych musel mít příležitost, která se nenaskytuje. Sám nevím jestli mám hrotit nějaké setkání, nebo prostě čekat a věnovat se ted sobě.
V žádném případě jí neříkejte, že něco byla její chyba. I kdyby opravdu byla, přesně tím byste si uzavřel všechny možnosti.
Příště se neřiďte tím, co kde čtete, ale tím, co cítíte. Zapomeňte i na fráze "na holky (ne)platí", žádná z nich nemá pravdu. Jediné, co platí, jsou vždycky ti dva a jejich city (vztah).
Doufám, že to napíšu dost jasně, a snad i pro většinu slušně. Vy jste ji měl již dávno ohnout dávno před tím, než se tak stalo. Kout železo, dokud je žhavé.
Žena potřebuje chlapa, na kterého se může spolehnout, opřít, který si vezme, když se naskytne příležitost, co chce. A ne jen, že se dokáže omluvit.
A souhlas výše uvedeným, nepijte. Když máte blbou opici a říkáte, co byste normálně neřekl. Tohle si vážně o děvčeti myslíte? Děvka? Ve víně je pravda, tak pozor na to. Možná, že sám sebe ani neznáte.
Nechodili jste spolu, ale znáte se dost dlouho. Možná, že jste stejně již dávno přechozelí.
Nemusíte být abstinent, ale udělat si limit, kdy už mám dost. A přes ten nejít.
Tu nejistotu a nerozhodnost z Vás musela cítit. To nepřitahuje, naopak. Jinej by měl všechny ty společné zážitky do roka za sebou, vy jste si je rozložil na desetiletí. Rozmělnil "vztah" svou zbytečnou svázaností, trpělivostí, ústupností, váháním, nedostatkem humoru! a opileckými kecy. Vztah, když se nevyvíjí, tak hyne. Myslím, že ona už trpělivost ztratila. Už Vás má přečteného a nemyslí na Vás, tak, jak Vy na ni. Moc Vám, bohužel, šanci nedávám.
Před 10lety jsem ji téměř vůbec neřešil, ba naopak jsem jí v tom dlouhým vztahu co měla fandil. Nemyslím si, že ze mě tu nejistotu cítila. Na první pohled jsem celkem seběvedomej, tak jsem se choval hodně prátelsky a nic jsem na sobě nedal znát. Určitě jsem to hodně pohnojil a nemyslí na mě asi téměř vůbec jako já. Ale co vím tak s kámoškama a s mámou mě stále řeší – hlavně teda moje chyby.
Zdravím. Myslím, že jste se jí zprotivil tím, že se k ní chováte jako hulvát pod vlivem alkoholu. Já se jí nedivím, zaslouží si jistě někoho lepšího. S Vámi nechce být, nechce s Vámi ztrácet čas, tak to respektujte! Holt jste propásl svoji šanci...Poučte se z vlastních chyb do budoucna, jinak by Vám mohl zkrachovat každý vztah na konec..
Já si nemůžu pomoct, ale jste klasickým případem dnešních "věčně mladých", kteří mají ve třiceti rozum, který dřív měli patnáctiletí, jak tu bylo napsáno. Furt žvanění o ničem, pitvání se v blbostech a neschopnost rozlišit opravdové věci od kravin. Za "komunistů" ve vašem věku byli chlapi, kteří měli děti, chodili do práce, stavěli barák... Proberte se, dokud je čas!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.