Nejste přihlášen/a.
Prosím o váš názor.Jsem 25 letá holka, žíjící pouze s státou.Zajímalo by mě jestli je normální, že otec je na mě tak závislý a připoutaný, že mě stále kontroluje.S kým se stýkám,kam chodím a co dělám.Dokonce mu dělá dobře,když se mě někdo zeptá jestli jsem jeho manželka?Nechci domyslet ani na to, že bych se někdy měla od něho stěhovat pryč a nechat ho samotnýho.Docela mě jeho chování už delší dobu obtěžuje a ztěžuje život,proto jsem taky ztratila spousty známích a kamarádů.Prosím poraďte co s tím?
Dobrý den.
Myslím, že z pohledu otce to je normální. Pokud má jen Vás, tak se nedivte, že je na Vás citově závislý. Jste jeho dítě a i když už máte 25 let, pořád ve Vás vidí dítě, které je třeba chránit. Tím ovšem nechci říci, že je to dobré pro oba. Naopak. Vy byste se měla postupně osamostatnit, zařídit si vlastní domácnost. To ale neznamená, že tátu necháte samotného. Řešila bych to bydlením ve stejném nebo ne moc vzdáleném městě. Můřete se navštěvovat, být stále v kontaktu. Otce na tuto variantu postupně připravte. Nakonec to určitě pochopí a možná to bude plus i pro něj. Přestanete pro něj být středem světa, začne se zajímat o svůj vlastní život a třeba úplně sám nakonec nezůstane.
Myslím, že je na vás prostě hodně fixovaný, má vás rád, bojí se o vás a zároveň se bojí samoty, která pro něj nastane, až se jednou ostěhujete. není to zcela běžné, ale je to pochopitelné, vžijte se do jeho situace...
Pokud vás kontroluje příliš, či nějak omezuje, v klidu ale důrazně si s ním promluvte, že už nejste malá a co vám to působí. Možná si to ani neuvdomuje...
To, že mu dělá dobře, dkyž vás mají za jeho partnerku bych brala jako čistě chlapkou ješitnost, podle mě to bere tak, že vypadá mladší a/nebo jako dost velký fešák, aby měl kočku jako jste vy.
Vím, že není snadné se v této zemi a v této blbé době odstěhovat a osamostatnit se. Ale nedopustte, aby jste kvůli němu ztrácela přátele. Jste snad dospělá a svéprávná, ne? Je to sice Váš táta, ale Vy nejste zodpovědná za jeho život! Tudíž pokud on si není schopný najít přítelkyni, známé, koníčky, není to Váš problém. Tento problém neustále řeší má nejlepší kamarádka- jí je 5O, jejímu otci přes 7O, a i když ona má rodinu, tak protože bydlí ve stejném domku, tak on jí neustále uhání, vyčítá jí, že se mu nevěnuje, sám o svá vnoučata - její děti zájem nejeví, prostě celý den se nudí a posílá jí vyčítavé e-maily, jaká je nevděčná dcera. Tudíž nejste v tom sama, ale jste mladá, máte právo na svůj život, a pokud to Váš otec neakceptuje, snažte se někoho si najít a odstěhovat se. Jeho závislost na Vás se totiž s věkem bude prohlubovat, jeho nepředěláte, musíte si sama rozhodnout, jak chcete žít.
Jste už dávno dospělá, a to jaký život žijete, si určujete sama. Ztěžuje-li Vám otcovo chování život, mohla jste svůj život už dávno změnit.
Zaráží mne i Vaše tvrzení, že jste kvůli otci přišla o známé a kamarády. O známé a kamarády jste přišla výhradně svým přičiněním - neměla jste otci dovolit zásahy do svých vztahů se známými ani s kamarády.
Rady mám dvě:
(1) Osamostatnit se
(2) Nastolit jednoznačná pravidla. (Jste-li na otci z nějakého důvodu závislá, nebude to snadné.)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.