Nejste přihlášen/a.
Synovi je 15 let a je to příšerný bordelář. V pokoji to vypadá jako po nájezdu, neuklízí svlečené prádlo, klidně ho nechá válet mokré po zemi, šuplíky otevřené, z nich ční prádlo, knihy rozházené, po zemi obaly, knihy, bundy, časopisy, svačiny... Do toho se line vřeštivá hudba, jako by tam řádila sbíječka.
Po snídani neuklízí nádobí, na zemi rozšlapaná marmeláda. Stále mu to připomínám, když ho donutím něco udělat, je to jen ledabylé nebo nemá čas a uteče.
Ale třeba CDčka nebo playstation, to má jako oko hlavě, to si přikrývá hadrem Je to normální? Co byste dělali vy?
Milá Evo,
velmi dobře si dovedu představit, jak denervující a stálý boj to s pubertálním bordelářem musí být, ale dovolím si trošku humorného nadhledu v odpovědi, protože humor je tu akutně potřeba, zde s radami o citlivé duši pubertáka a milujícím rodiči moc nepořídíme a jedině humor zachrání naše koronární a mozkové arterie před rupnutím.
Pamatuji se z dob své puberty na podobného výlupka, kamaráda Jirku: všechny šaty házel na hromadu, obří hromadu v rohu svého dětského pokoje. Jeho matka to po čase vzdala a nechala si otcem udělat zvoneček do jeho pokoje, aby tam nemusela chodit a nervovat se. Kdyz mu něco chtěla, zazvonila.
Podobně na tom byl i bratr mé kamarádky Petr. Válel boty i svačinu v posteli, kam mne po mejdanu uložili a narazila jsem na to. Na všechno kašlal. Když byly jeho třídní schůzky, machroval po bytě a dělal vtípky, až mu ségra s bráchou řekli, ze bejt ním, tak by radši zalezli do pokojíku a neprudili. On halekal: "Se nebojím, tak kde je tady ten páprda, co tady čepuje pí..." ...chtěl říct píívo, ale nedořekl to. Rozletěly se dvee a v nich stanul rozlícený otec jako Perun. Začalo strašné řvaní o tom, co to zas bylo za ostudu, o nepořádku a pak otec zakončil: "A každej den budeš doma v pět hodin odpoledne, vezmeš si učebnice a budeme se spolu učit!" pak se na syna podíval a dodal: "Ne! To bych nesnes!"
Tak to pro potěchu, ale fakt je, že pokud z něj nechceš vychovat Ignatia Raillyho a budeš se ho jednou chtít zbavit, trocha důsledné výchovy bude třeba nebo si ho žádná žena nevezme, pokud nebude bohatý mafián, který by si platil hluchoněmou posluhovačku s nádorem na mozku.
Takže co s tim? Důslednost. Kluk je schopný vyvinout úsili, když je motivovaný. Není dementní. To je dobrá zpráva. Vyvozuji to podle toho, ze to, na čem mu záleží, si přikrývá.
Sedni si k němu do pokojíku a pěkne ho diriguj jako bachařka, co má kam dát, jak se co uklízí. At si nelehá během uklízení a bylo by vhodné, aby nepožíval během uklízení ani žádné drogy. Pri marihuaně, hašiši, alkoholu a opiátech by usnul během chůze nebo se u toho chechtal, při LSD by uklízel nesmyslné věci nesmyslným způsobem na nesmyslná místa, při pervitinu by do veci začal kopat, zrychlil by a začal je ve zrychlujícím tempu házet z okna.
Obrň se trpělivostí a buď lstivá jako afgánský horský bojovník.
Tvá přítomnost v pokojíku ho vrcholně rozruší a bude se snažit tě odtamtud dostat. Nepovol, dokud si příslušný bordel neuklidí. Nepředávkovat! Začni maličkostmi. Přidávej postupně šuplík. Zajímavě si s ním při tom povídej, aby ho to budilo. Kdyby mu konverzace lezla na nervy, pojmi to jako trest a vyprávěj mu, jak se měla babička s dědou za války a jaká byla chudoba za komančů.
Každý větší uklizený celek, se kterým budeš spokojena odměň jako v mateřské škole, pribiňákem, cigaretou, večeří a jinými výhodami, které máte u vás doma zavedeny.
Zadej mu přesně rozsah požadovaného pořádku. Na ten poukazuj, když si přijde pro kapesné nebo peníze na další prebendy. (Ano, je to mrzké vydírání, ale zvířata se cvičí přesně stejným stylem. Bojácná kočička pod kanapem se nechá vyhladovět, až přijde za paničkou a nakrmí ji.)
Pokud to absolutně zkrachuje, vyhýbej se jeho pokoji a stanov mu rozsah týdenních povinností. (Myti koupelny, páteční večeře ap.). Kamarádky matka se třemi dětmi se ve 42letech smrtelně rozčílila a zadala všem potomkům rajónky + každý všední den někdo z rodiny musel udělat večeři, ona vařila pátek, sobota, neděle. Začala jezdit po horách a užívat života. Vzpomeń na tento happyend, kdykoliv ti dojdou síly. Člověk by měl mít nějaké cíle
Většinu života jsem vychovávala dcery sama. Byly jsme rády, že jsme vyšly s tím, co jsem vydělala. Ráno u snídaně jsme si řekly, co si na sebe bereme. To proto, že jsme všechny nosily všechno, kromě prádla a bot. :DDěvčata si vážila všeho co měla. Naučila se o to pečovat, počítat s rozpočem, hospodařit. Příjde mi to, že váš mladý má všechno a všeho víc jak dostatek. Všechno spadlo z nebe, nikdo na to nemusel vydělat, ušetřit na to, udržovat to. Má k tomu pohrdavý vztah, nestojí mu to za to se tím zabývat. Nebojíte se, jak bude žít až bude dospělý? Když bude zvyklý mít jako samozřejmost všeho dostatek? Nevím, jestli máte nadbytek peněz nebo musíte uspořit jinde, ale ví to i váš mladý? Nejen jestli to ví, ale pocítil to?
na to je velmi ucinne pokud dostava kapesne,tak ho rozpocitat,napr pokud chcete at 5x za mesic umyje nadobi 5x skoci do obchodu a 2x povysava tak mu dejte vzdy napr 10-20kc nebo kolik zvazite a jinak nic,a bude mit hned krasne uklizeno. Za zkousku to stoji, uklidi si a bude si penez mozna i trochu vice vazit
Řešila jsem toto také se synem, do 15 let byl celkem pořádný, ale jak odešel na intr, tak jeho příjezd v pátek domů, byl v pokojo jak po bitvě...Ale když v neděli odjížděl byl jeho pokoj vzorně uklizen,tak jsem ho občas o víkendu napomenula, že by si mohl uklidit, ale on mi vždy odpověděl, že POŘÁDEK JE PRO BLBCE, INTELIGENT SE V BORDELU VYZNÁ...Pak byl v Praze na koleji, trochu se to zlepšilo, ale o moc né.Teď bydlí v pronajatém bytě v Praze s dalšími 4 kamarády, a zjistil, že je z nich nejpořádnější, tak zavedl služby-na koš,úklid záchodu, koupelny atd...a já žasnu jak jim to tam klape, protože 5 mladých mužů v 1 bytě jsem si neuměla představit...Zkuste mu strhnout kapesné za nepořádek, zakázat počítač, prostě výchovné metody, nebo do jeho pokoje nechodit, jinak až si přivede domů dívku, tak bude mít pokoj také uklizen, nebojte, také to u nás tak bylo...To je prostě ten bláznivý věk, a neřešte to moc, jestli jste ho vedla od mala k pořádku, tak se k tomu vrátí, nebojte se...A až si koupí věci za své vydělané peníze, tak si jich také bude více vážit, tak vydržte toto období...
Pani Evo, z toho, co popisujete, mám dojem že jste navštívila pokoj mého syna (16), akorát kromě hudby se z něj line randál počítačových her. V sobotu jsem posbírala 10 prázdných plastových lahví, v kuchyni mi chybí skleničky, protože se hromadí u něho na stole, no mohla bych pokračovat dál a dál. ...Domluvy ani prosby ani hrozby nejsou k ničemu. Od nás nemá špatný příklad, my po sobě uklízíme a vedli jsme k tomu i jeho. Jinde v bytě se snaží a uklidí po sobě, jen v tom svém kutlochu ne. Dříve, když odjel třeba k babičce, vlítla jsem tam a udělala pořádek. Když přijel, reagoval "jé tady je to hezký, děkuju" a večer už byl pokoj zase k nepoznání. Ale vy jste chtěla radu a já jsem si taky postěžovala...
Mám doma úplně to stejné, jen tomu mému je teprve 13. Pořád zkouším dokola nové věci jak na něj. Teď zrovna zabírá to, že pro něj přijdou kamarádi, a nejde ven dokud to neuklidí. Klukům venku řeknu, že má v pokoji binec a že půjde ven až to uklidí - at přijdou za hodinu. Pokud to udělá ledabyle, tak nad ním stojím tak dlouho, až to udělá pořádně.
No upřímně nevím, jak dlouho to vydržím, ale musím být silnější jak on - přece mě neporazí třináctiletý puberták.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.