Nejste přihlášen/a.
Pracuji na pozici účetní a poslední dobou se mi nedaří, dělám chyby, které se ale dají napravit.
Majitelka, se zaměřuje pouze na výsledek, z malé chyby udělá mega chybu a ještě k tomu přidá patřičný kousavý komentář o nesoustředěnosti atd. v podstatě mi naznačí , že jsem úplně blbá. Moji práci zlehčuje, nechápe pod jaký tlakem pracuji, abych vše uhlídala a čím víc se snažím, tak stejně mi občas něco uklouzne. Mám pár roků do důchodu a zjištuji, že to nedávám. V pátek jsem jela z práce s třesavkou, srdce mi dělalo veletoče, bylo mi špatně a na rukách se mi udělaly červené fleky. Škrábala jsem se až domů. Už jsem uvažovala i o výpovědi, že si najdu nějakou nenáročnou práci, třeba ve skladě a doklepu to tam do důchodu. Jenže mi to přijde zbabělé. Chtěla bych najít nějaké řešení, ale nic mě nenapadá.
pokud bych měl možnost, tak bych šel do něčeho, kde to v klidu dám. život přeci není jen o práci a už vůbec ne, aby se to podepsalo na mém zdraví a peníze rozhodně nejsou na prvním místě, i když tohle za kapitalismu moc neplatí.zbabělost není na místě
Ucetni...tedy jde zrejme o penize, dane a pod.
Pisete, ze jsou to chyby, ktere se daji napravit.
Chyba se da ale napravit, pokud na ni nekdo prijde. Tedy nekdo zrejme musi Vasi praci prekontrolovat a stravit u toho cas a penize.
Pokud na ni ten nekdo neprijde, muze to vest k financni ztrate, pokutam ze strany financniho uradu, kontrolam a pod.
Pokud delate v teto oblasti chyby opakovane, pak se majitelce nedivim, ze z toho zrovna dvakrat nadsena neni.
Samozrejme je to mozna tim, ze (uz) nezvladate praci pod tlakem tak jako drive, ale vysledek - tedy chyba, kdyz vznikne - je objektivni a neokecatelna.
Majitelka by mozna nemusela byt kousava, mohla by byt vstricnejsi, mohla by..., mohla by..., ale co s temi chybami? Ci jsou to chyby? Vase, nebo majitelky?
Pokud uz dane zamestnani nezvladate, je cas poohlednout se jinde.
Na tom neni nic spatneho.
Majitelka je bohužel typ člověka, který nemá rád lidi. Chyby dělá taky a dost, ale ty se v tichosti opraví. Na chyby si přijdu většinou sama, nebo kolegyně která chodí 2x týdně a mimo jiné kontroluje účty. K žádné finanční ztrátě nedošlo. Poslední případ byl, že neprošla bankou platba, z důvodu nedostatku prostředků na účtu a já ji zapomněla upozornit, aby příkaz zadala znovu. Jinak moc všem děkuji za čas, který věnovali mé otázce.
Dobrý den. Já se nedomnívám, že je to zbabělé. Než chodit do práce a z práce vynervovaná, je podle mne lepší se poohlédnout po jiné práci, na kterou by člověk stačil a která by ho psychicky tolik nevysilovala. Zdraví máte jen jedno. Chápu, že zaměstnavatel vyžaduje práci bez chyb a pokud Vy děláte pod tlakem, tím spíše se může stát, že se člověk chyby dopustí a nedokáže se na práci soustředit tak, jak je třeba. Takže změnit zaměstnání za něco méně náročného by mohla být dobrá volba pro obě strany. Rozhodnutí je však na Vás.
Celý profesní život jste asi ve svém oboru byla bezchybná, spolehlivá, vyrovnaná. Takže se zkuste zamyslet co, se změnilo. Udělejte něco pro sebe tak, abyste byla vyrovnaná, v klidu. Chodit včas spát (ne moc brzo, to byste nedospala), dávejte si něco dobrého k jídlu, mějte se ráda. Mladí dnes říkají "být v pohodě". Stačí být vyrovnaná, nenechat se vydráždit nebo se hroutit z nějaké chyby i když ve vašem oboru se splést o jeden řád nebo posunout jinam desetinnou čárku je dost znatelná chyba.
Je to váš obor, umíte ho, poslouchejte své tělo, nepřepínejte ho, i když v mírném strasu a napětí se pracuje lépe než v lenošném klidu. Podívejte se do zrcadla a usmějte se na sebe. Také uvnitř se usmívejte, navenek moc ne, ostatní by to nepochopily, záviděly by vám nebo by si to špatně vysvětlovaly. Prostě jeďte v klidu dál. Není umění sebrat se a odejít, ale sebrat se a zůstat. Když vás něco štve, vemte si kousek čokolády nebo bonbón...
Chyby dělá každý - i stroje. Proto existuje tlačítko zpět, na tužce je guma a existují opraváři.
Chápu vaši možnou obavu ze změny, zvláště pokud jste v dosavadním zaměstnání dlouho. Mnoho lidí má strach něco změnit, třeba i nepříjemnou realitu za něco nejistého. Zvláště pak ve vyšším věku- často mají strach, že je nikde nevezmou.
O tom zda-li chcete svojí praci změnit nebo ne- se musíte rozhodnout sama. Zeptám se jen- kdy jste se naposledy do práce těšila?
Moje rada zní- v tichosti si hledejte jinou práci- třeba i na jiné pozici, vzhledem k tomu, že říkáte že máte do důchodu kousek, bych si našel práci, která vám bude koníčkem. Výpověď nedávejte, až vás někam pozvou na pohov a uspějete- dejte teprve výpověď - o tom že si jinou práci hledáte svému zaměstnavateli neříkejte/ mohlo by se to proti vám obrátit. Je to čistě vaše věc a právo.
Mám kamáráda který téměr 25let dělal v kanceláři a pořád si stěžoval jak ho to nebaví a jaké to tam je, nakonec dal výpověď a teď dělá udržbáře v aquaparku a podle vyprávění by tam byl nejraději pořád - super práce a super kolegové a ve finále s tím, že je tam občas déle má i více peněz - myslím že to je zkutečný uspěch, když vás práce skutečně baví...
A ve finále to ani není zdravé ... nejčastější civilizační chorobou za posledních 10let je stres a na její zdravotní následky zemře každý 4 čech.
Předně bych doporučil volno aspoň na týden, jet někam na hory do penzionu, krátkodobě bych možná doporučil psychiatrické vyšetření a nějakou krátkodobou (pár týdnů) léčbu úzkosti. Samozřejmě projděte si jobs.cz, jestli tam nejsou účetní pozice.
Jinak to co popisujete, je třetí stádium syndromu vyhoření. Čtvrté stádium je rezignace - je vám jedno, jakou práci odvádíte.
To je nějaká perfekcionistka a puntičkářka, ta Vaše šéfová. Takoví lidé jsou. Ale když je to šéfová, tak je to v háji. Zkuste se poohlédnout po jiné práci. Držím palce.
Myslím si jako většina tady, že byste se měla raději poohlédnout po něčem jiném. Ono se to lehko řekne koukejte se do zrcadla a usmívejte a buďte v "poho", když je realita taková, že má člověk strach jít do práce. Na mne to dělá dojem, že ta Vaše nadřízená už jenom čeká na to, kdy uděláte někde chybu, aby do toho mohla štourat a zveličovat to. Práce s čísly vyžaduje soustředěnost a vnitřní klid. Ten Vy asi nemáte, protože se bojíte už dopředu. Zkuste si v klidu hledat jinou práci a hlavně to na sobě nedejte znát a nikomu to tam neříkejte. Lidé jsou divní. Také Vám přeji abyste se z toho brzy dostala a našla něco lepšího. Ale také jde asi o to, kolik let máte do důchodu, protože se snad vypočítává výše důchodu podle posledních let, tak abyste si sehnala práci alespoň tak dobře placenou jako máte nyní. Ale v tomhle já se nevyznám, to mi jen tak blesklo hlavou a určitě Vám tady poradí jiní, kteří se v této sféře pohybují.
Chyby může udělat každý z nás. Měly by ale jít napravit a nenadělat velkou paseku.
Je mi jen divná jedna věc. Máte před důchodem, tuto práci děláte po celý život. Takže jste jistě byla dobrá a zdatná účetní, která se dokázala vyrovnat se všemi úskalími tohoto povolání. Práce Vás asi bavila, chyby jste nedělala, jinak byste v tom celý život nevydržela.
Proč jste tedy s těmi chybami začala až teď, na starší kolena? Nestačíte tempu, novým úkolům, zhoršuje se Vám pamět, nebo jste vynervována ze špatného pracovního kolektivu? Já bych hledala nejdřív příčinu. Proč nastává to, co dřív nebylo? Co nebo kdo za to může?
Pak bych asi uvažovala o předčasném důchodu, nebo se snažila o lehčí práci. Třeba i manuální, kde ale není třeba tolik uvažovat a myslet na všechno. Zbabělé to rozhodně není. Než být u Vaší nadřízené tepána a zlehčována, být pořád poslední, to opravdu raději na pár roků ten sklad.
Ale nejlepší řešení by skutečně byl ten předčasný důchod, pokud už máte nárok. Odpočinula byste se, zklidnila se, měla čas na procházky a uvidíte, že se Vám brzy udělá líp a budete zase klidná a vyrovnaná paní. A nikdo Vám v důchodu nebude vyčítat Vaše chyby a poklesky. Jaga.
Zdravím, pokud máte možnost, změňte povolání. Uleví se Vám a ještě předejdete tomu, kdyby Vás paní chtěla vyhodit z nějakého závažného důvodu, který by si klidně i mohla vymyslet. Rozhodně se nenutte tam být, po nějaké době by se Vám to podepsalo na zdraví a to bych Vám nepřála.
Mám pocit,že tady nikdo nevíte (a ani nemůžete vědět, protože to neznáte) o čem ta paní hovoří. Ona hovoří o těch změnách které nám zavedl náš pan Vajíčko se slovákem, ty jsou strašné. A budou pro každého. Taky němci fandili hitlerovi, ale až když začali umírat u Staligradu a spojenci jim likvidovali města, tak jim to teprve seplo. Snad to nebude tak strašně, ale sepnout by asi mělo
Zdá se mi, že důležité je sdělení "poslední dobou se mi nedaří". Tazatelka vlastní chyby přiznává, problém tedy bude pravděpodobně u ní. Zdravotní (klimakterium?), rodinný, finanční - to ví jen ona sama. Skutečnost je, že z nějakého důvodu svoji práci neodvádí tak, jak si její nadřízená představuje - ony i chyby, které se "dají napravit", jsou pořád chyby a paní majitelka může mít obavu, že jednou se nějaká napravit nedá. U účetní to může mít i nemilé finanční následky. Taky bych se přimlouvala za změnu místa. Nejen kvůli současnému nervovému stavu autorky, ale třeba i proto, aby nedejbože nešla do důchodu s dluhem na krku. To není zbabělost, to je obyčejný pud sebezáchovy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.