Nejste přihlášen/a.
Prosím o váš názor i radu - v blízkosti starých, montovaných řadových domků vyrostla (přes značný odpor starousedlíků i města,) soukromá anglická škola a školka pro 300 žáků. Nyní s příchodem jara začala tato škola využívat pravidelně ,denně , malé oplocené hřištátko s pískovištěm, houpačkou a kolotočem na tělocvik a pravidelné venčení svých žáků. Toto dětské pískoviště zde vzniklo svépomocí, v proluce mezi řadovkami, již v době jejich výstavby. Rovněž tak využívají kousek zelené travnaté plochy hned za stěnou krajního řadového domku, když již jinou třídou pískoviště s prvky obsadili. Než se vystřídají od rána třídy základní i mateřské školy, tak v podstatě je dětské pískoviště a palouček za domem permanentně obsazený. S tím souvisí nemožnost vzít malého dvouletého vnuka na pískoviště, nebot větší děti tam lítají jako splašené , okolo divočících dětí na hracích prvcích je to pro toho malého opravdu nebezpečné, houpačka s 10ti letým děckem by ho asi zabila. Jejich anglicky hovořící učitelé je tam prostě vypustí vyvenčit a sami v koutku hřiště klábosí, případně sem tam vykřikují povely. Mimo tohoto faktu, že na pískoviště se s malým opravdu jít již nedá, je velmi obtěžiující celodenní křik dětí přímo u domu. Vím, jsou to děti, však na nějaký ten ruch z dětského pískoviště jsme samozřejmě doteď zvyklí, ale vždy celá třída, to je min. dvacítka dětí, dokáže být velmi hlučná, je to zde stále jako v pavilonu opic, jak vřeští. Přitom rozlehlé hřiště Sokola, kam chodí cvičit školní děti ze státní základní školy, je možno pronajmout i pro tuto školu, tak jako pro další. Toto je vzdáleno od anglické školy cca 100 metrů. Myslíte, že existuje nějaká možnost, jak se tomuto stavu bránit? Jak donutit soukromou školu aby opustili svoji zvyklost obsadit hřištátko a palouček u domu a pronajmout si sokolské hřiště jako ostatní školy? Školné mají nasazeno opravdu velmi vysoko, tak by s pronájmem hřiště finanční problém asi neměli... Nebo jsme nuceni to strpět, když je dětské hřištátko i zelený palouk za domem v majetku města, takže veřejná plocha?
Děkuji předem za názor i radu.
Kdybych byla ve vaší situaci, požádala bych některého ze zastupitelů města, aby se přišel podívat a vlastníma očima zhodnotil situaci. Možná vám doporučí více trpělivosti, možná doporučí navštěvovat hřiště v odpoledních hodinách, kdy už žáci ve škole nejsou, možná sám uvidí, že je situace neúnosná.
Pak by měl on, protože on zastupuje veřejný zájem občanů, pohovořit s vedením města a požádat o nějaké řešení. Třeba vyhrazením hodin pro školu a skutečnou veřejnost, třeba pohovorem se zřizovatelem školy a žádostí, aby se žáci v tělesné výchově "vzdělávali" lépe než houpáním se na houpačce.
Zastupitel rovněž posoudí, jestli je travnatý plácek u domu podupaný. Když si budete stěžovat sama, můžete být označena za kverulanta.
Matně si vzpomínám, že i našem městě byl jeden čas enormní zájem o jedno malé hřiště. Veřejnost se tam sekávala se zárodkem netradičního sportovního oddílu. Vyřešil to tehdy rozpis hodin.
Vzniklo svépomocí? Někdo by měl být vlastníkem, nebo to stojí načerno?
Správně byste se měli obrátit na vlastníka a ten by si to měl se školou vykomunikovat, například že nesouhlasí s tím, aby daný prostor využívali tak jak využívají. Pokud je to ale černá stavba, pak defacto neexistuje a nemůžete se ani domáhat toho, aby nebylo používáno něco, co neexistuje. Pokud by byl pozemek, na kterém to stojí, soukromý, pak to lze řešit ještě zákazem vstupu na pozemek.
Ten původní plácek pro děti s houpačkou, pískovištěm a kolotočem, tu vybudovali tehdejší stavebníci zde stojících řadovek tzv. v rámci Akce Z, s posvěcením města, na jehož pozemku to je. Tedy je v majetku města, i když jeho původní zhotovení před těmi 45 lety nijak nefinancovalo. Od té doby město osadilo hřiště již dávno novými prvky a také se o hřiště stará - je to tedy samozřejmě veřejná plocha, přístupná všem. Nejde ani tak o to, že škola je využívá, však je to hřiště pro děti, ale spíše o to, JAK je využívá - že to hřištátko plně obsadili a využívají je, jako by to bylo školní hřiště jejich školy, od rána do odpoledne...přitom ale možnost využívat normální velké hřiště by měli, jen o kousek dál... Tak mne zajímalo, zda se dá proti tomu nějak rozumně někde ohradit.
Pokud je to veřejná plocha, tak je holt veřejná. Pro všechny.
Vnukovi brzo budou tři, a to už je věk na mateřskou školu: dopručil bych ho zapsat do té anglické. I moji kluci prošli soukromou MŠ a ZŠ a moje zkušenost je z řady důvodů veskrze dobrá. Především tyto školy, co se týká činností mimo výuku, docela dost dají na názory rodičů, takže se vám spíš může podařit ovlivnit to, kam děti chodí ven. A možná, že se vám změní i úhel pohledu, tak to ani už nebudete řešit
No právě, že to je plocha veřejná, tedy pro všechny...no ale co tedy s tím, když si z toho právě soukromá škola vytvořila svoje soukromé školní hřiště? Přestalo to právě již být pro všechny, tak jako to dosud bylo, než hřiště plně vytížila a obsadila právě ona soukromá škola? Vždyt se tam právě již mezi ty lítající velké děti jít nedá s tím malým - (nejsou mu tři, budou mu dva roky). Dříve tam běžně chodily maminky si sednout na lavičku a měly s sebou jedno maličké spící v kočárku a druhého drobka na písečku. Tak to je teď vyloučené, prostě je plno a řev, ti v kočárcích by tam těžko usnuli a ti již chodící by leda tak přišli mezi nimi k úrazu. To hřiště bylo smaozřejmě i před tím hojně využíváno a jistý ruch tu vždy okolo panoval, prostě děti, ale doslova nájezdy celých tříd najednou, to opravdu vypadá již jinak. Pokud to vyznělo tak, jako že jsem proti soukromé škole, ne tak to není, spíše mne zajímalo, zda je nějaká obrana proti každodennímu záboru veřejné plochy soukromou školou.
Používání veřejného hřiště k tomu, k čemu je určeno, je něco jiného, než z veřejného hřiště udělat soukromé (zamyslete se nad tím prosím ještě jednou).
Na hřiště se i s malým dítětem samozřejmě jít dá. A samozřejmě vyžadovat od dozoru větších dětí, aby plnil svou povinnost. Vyžadovat ohled od starších dětí vůči mladším je také v pořádku.
Podle mne není v pořádku se snažit někomu bránit v používání hřiště...
A´t se nad tím zamýšlím jak chci, stále mi vychází jen to, že si z malého oploceného kousku pro děti někdo (soukromá škola) udělala jen své soukromé školní hřiště. Místo je malé a pokud je zaplní školní třídy, je prostě stále jen plno (mimo dne kdy prší, to tam pak školní třídynejsou a lze vzít děti bahnit na písek ...píšete že se s malým dítětem na hřiště dá jít - no ano, tedy dá, jít se tam dá, ale vstoupit a pobýt v podstatě už ne. Alespoň ne za tím účelem, za jakým se obvykle na takovýto typ dětského hřiště s pískovištěm pro nejmenší, běžně chodí...asi tak. Vyžadovat ohledy od dětí celé školní třídy a hlídat tak nejen toho maličkého, aby si sám neublížil, ale ještě 20 dalších školních okolo, tak to pak již postrádá asi smysl na takovéto hřištátko s ním jít. Dozor , tedy cizojazyční učitelé, buď drilují svěřené děti v rámci školního tělocviku a nebo nechájí děti vyřádit volně. Doposud se tam právě v té ohrádce dalo pobýt s detmi relativně v klidu i bezpečí, nyní již ne. Proto se zde dotazuji, zda je v pořádku, že si soukromá škola asi v rámci úspor, udělá soukromé školní hřiště z malého plácku s pískovištěm, namísto toho, aby si o kousek dál pronajalo velké sokolské hřiště (s doskočištěm, běžeckou dráhou atd.), které je k tomu účelu zde běžně školami využíváno. No, zdá se, že asi žádná obrana možná proti tomuto obsazení nebude...
Olino, chodím s dětmi už skoro 3 roky na hřiště v krásné lokalitě našeho města. Kolem je taktéž plno školek a stejně tak jako Vy se tam občas brodíme cizími dětmi. Minulé léto jsem chodila už s dvěma dětma, malý (tehdy necelé tři roky) si tam musel mezi těmi dětmi prostě vydobýt svůj prostor, jelikož jsem pozor musela dávat hlavně na holčičku (necelý rok). A šlo to. A když náhodou někdy nešlo, tak se to řešilo. Nebojte se těm větším dětem ukázat, že musí brát ohledy na ostatní, když to neudělá učitelka! Já nikdy ty děti nenapomínám, nehubuji, ale řeknu "dávej prosím kolem sebe víc pozor, chlapeček je o dost mladší, neumí to, co ty" a nebo když dlouho obsazují nějakou atrakci, tak je prostě požádám, jestli by nemohli udělat místo. A když tam jednou byli vyloženě raubíři (hajzlíci bych klidně řekla) - ne se školkou, ale s rodiči - tak jsem malému řekla "ti kluci jsou oškliví, tady si hrát nebudeme, pojď".. hleděli na mě jako na husu, ale pak si od nás drželi odstup.
Já si nemyslím, že je nemožné ohlídat svoje dítě i ve velkém množství dalších. (Nikdo neříká, že máte hlídat 20 dalších...) Ale kdybych to tak vnímala, tak pošlu písemnou stížnost/dopis do té školy nebo školky. A pak na město; kdo ví, třeba jim tam u Vás na Vašem blahu záleží a byli by ochotni to se školkou nějak řešit. Nic tím asi nezkazíte.
Lesi, máte asi pravdu, já se na to dívám ze svého úhlu, nemusí to mít takhle každý. Ale taky si myslím, že je potřeba umět si říct o svůj prostor. Ty děcka ze školky a školy to nevědí, vždyt kdo z nás v jejich věku měl tolik ohleduplnosti, kterou po nich požadujeme my? A nemám ráda, když se na hřišti věci neřeší, protože se neřeší často a mnohdy by stačilo jen poprosit, požádat, upozornit, ale všichni tam ze sebe dělají netykavky.
Když my chodíme na trampolíny (já + 2 děti), říkám tam maminkám: mám tu dvě děti, nestihnu vždycky ohlídat obě dvě, jestli kluk překáží, zlobí, dělá blbosti, strká, cpe se (prostě není ohleduplný, vždyt je mu 3,5, neumí to), řekněte mu, poproste, požádejte! Protože jindy to tam bohužel vypadá tak, že když nějaké dítě něco dělá "špatně", tak mamina vezme to svoje dítě a jde jinam, než aby musela říct "s dovolením" jinému dítěti...
no, tak já paní chápu - taky jsem zažila, že ve škole v blízkosti školky opravovali hřiště, takže družina chodila na místní hřištátko, na kterém jsem se cestou ze školky stavovala s dětma. radši jsem dočasně začala chodit jinam, protože pobyt na hřišti nebyl o tom hlídat svoje dítě, ale hlídat ty ostatní, aby mému neublížily. předvídat jejich divoké chování. bylo to hodně velkých dětí na malém prostoru, na kterém se nudily (prolézaček nebylo tolik, aby na nich všichni našli vyžití), tak vymýšleli kraviny, na kterých si vybíjely energii. tedy zpravidla divoké honičky a většinou ani ne tak po zemi, jako spíš třeba po lavičkách, okrajích pískoviště nebo pro ně nezajímavých atrakcích pro mladší děti. malýmu děcku tam hrozil úraz už jenom tím, že jim sedělo v cestě a plácalo si bábovičky na pískovišti, že by mohlo jít třeba na houpačku, na prolejzačku, na kolotoč... neexistovalo a nešlo o to, že by se nemohlo prostřídat, šlo právě o to divočení starších a tedy větších, rychlejších a silnějších dětí. ono ve své podstatě se jednalo o chování přiměřené dětem jejich věku (a tomu, že celé dopoledne seděly ve škole), jenže jich bylo hodně na malém prostoru a to navíc prostoru, který z větší části nevyhovoval jejich potřebám.
nevím, co s tím. u nás problém nebyl, jednak se jednalo o dočasnou situaci, jednak jsem z Prahy, hřišt jenom na cestě ze školky domů jsme měli několik, takže nebyl problém jít jinam. na místě zakladatelky bych asi zkusila otravovat místní úřad a řešit s ním nedostatek vhodných hřišt, s tím, že bych poukázala, že jediné hřiště v okolí je kapacitně přetíženo pobytem dětí ze školy a vyžadovala bych informaci, jak se k věci postaví (např. zda vybudují nová hřiště).
naufrago - ono se moc v téhle situaci domlouvat nedá. zkusila jste se někdy domluvit s rozvášněným davem? ty děti si na hřiště přišly v rámci možností pohrát, ale opravdu jich bylo hodně na malém místě. prostě hrají hru, honí se, jedno dítě sice vidí, že se řítí na prcka, tak uskočí, ale tím se dostane do dráhy jinému dítěti, které taky nějak musí zareagovat... moc se to ukočírovat nedá. a s učitelkama jsem to taky neřešila, protože těžko chtít po dětech školního věku, aby spořádaně seděly na lavičce a povídaly si, protože k běhání takového množství dětí není na hřišti dost prostoru a nic moc jiného se v daném prostoru vymyslet nedá ale já neměla potřebu to řešit, chápala jsem, že děcka ze školy mají omezený čas a potřebují se protáhnout, takže s nimi učitelky jdou na nejbližší hřiště, tak jsem chodila jinam já, narozdíl od učitelek mi bylo jedno, na kterém hřišti zakotvíme. jinak ono i co jsem s dětma chodila na vámi zmiňované trampolíny (nebo skákací hrady), tak i tam byl někdo, kdo hlídal, aby se tam nevecpalo víc dětí, než kolik je kapacita atrakce, protože pak by to bylo neuhlídatelné a o ústa.
Paní Lesi Vy jste snad musela být zde u nás, protože jste to vystihla tak, že bych to lépe nenapsala, mluvíte mi z duše...zde není problém v tom, že by se školáky nemohli jít na velké hřiště běhat a cvičit a nechat je tam vylítat, takové hřiště je od školy stejně blízko, jako toto. Zde je problém asi v tom, že by si museli vyjednat (a zaplatit) pronájem od místního Sokola a i když vybírají tak vysoké školné od rodičů, tak toto se jim asi platit nechce, jiný důvod nevidím. Asi to budeme muset zkusit opravdu dle Vaší rady řešit na MÚ...jsem zvědava, zda to bude mít nějaký výsledek..Jinak nejsem zdaleka jen já, koho se to dotýká. Díky za odpověď.
Lesi, píšu, že na podobné hřiště chodím s dvěma malýma prckama takže vím, jak je to o ústa, ale na druhou stranu nikdy mě nenapadlo přestat tam chodit, protože tam chodí tolik dětí. Jasně, byla bych radši, kdyby nechodily, ale zůstat kvůli tomu na zahradě? To ne.
Na těch trampolínách to tady je jinak, děti mají na starosti rodiče a hlavně se to týká oblasti, kde je tělocvična s různými průlezkami a cvičebními prvky pro děti. Na jednom konci žebřiny, na druhém konci houpačka, mezi tím kladiny, průlezky, klouzačky, hopsadla, míče, tunel atd. na extrémně malém prostoru. Tam dochází ke třenicím, strkanicím, chodí tam děti od 1 roku (i mladší), takže je to neustále o učení "nestrkat, necpat se, počkat na pomalejšího, nechat odstup, nepředbíhat", ony to nejenže ještě nechápou, ale ani to mnohdy není v jejich motorických dovednostech. Takže věřte mi, že fakt vím, co máte na mysli a jaké je to peklo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.