Jak se naučit nesoudit lidí podle obalu?

Pouze zkušenost vás naučí... M.

Ne, nejde to. Ale dá se to povětšinou potlačovat a vytvářet tak dojem, že se to neděje.

Když se podíváš do zrcadla, jak jsi oblečený, věříš si nebo by ses sám sobě vyhnul? Nebo jsi nenápadná osoba, ale umí?

Je to velice těžké, každý to nedokáže a nejde to hned. Člověk musí dotyčného lépe poznat, aby uznal, že se třeba ve svém úsudku zpočátku mýlil. Je to prostě věc zkušenosti.

Jako příklad: kandidát na prezidenta, pan Vladimír Franz. Je to určitě vzdělaný a moudrý muž, který by byl schopný roli prezidenta zastávat, ale ten jeho "obal" mnoho lidí odradil před jeho volením. Jaga.

Ale jde to. Při seznamování používejte sluch. Ten se nedá tak snadno oblafnout jako zrak.

Myslím, že zabránit reakci prvního pohledu je téměř nemožné. Ale když člověk pozná druhého lépe, hodně často se názor

posune trochu jinak. Když vzpomenu na učitelky na střední škole, ty nejsprávnější a nejlidštější (s největší lidskou jiskrou) nebyly zároveň nejatraktivnější a to samé můžu říct o mužích (třeba na pracovišti). Ale na 100% to vždycky taky neplatí

: )

Proč se tedy říká, že šaty dělají člověka, když tomu tak není? Soudím dle příspěvků některých zde. Lidé jsou různí. Někteří mají v sobě dvě osobnosti. Jeden den je hodný, druhý den zlý. Takže jaký vlastně je? A bohužel, když někomu nejste sympatický, neuděláte s tím nic. Stále dokola se bavíte s lidmi, kterým voníte nebo se kterými spolupracujete. Ale i s nimi může být problém.

Je to asi podobné, jako když vidíte, jak si hraje malé dětátko, kotátko, štěně, hříbě, jakékoliv mládě, tak to v nás zapůsobí naladěně, mile, vesele. Ale když vidíme kulhavého, prašivého psa, nebo zmrzačenou kočku, nebo starého člověka, který je ušmudlaný, je cítit, tak jsou pocity různé. U někoho to vzbudí odpor u jiného soucit a touhu pomoci, podle toho, jak to nosíme v sobě, jak nás ovlivnilo prostředí, jak byl kdo vychovaný, nebo, jak jsme k tomu dospěli my sami.

Myslím si, že pokud je někdo vychovaný, jako ateista, nebo jako komunista, nebo, jako buddhista, nebo, jako křestan, nebo jako muslim, nebo, jako žid, tak to má v sobě hluboce zakořeněné a musel by se stát snad zázrak, aby začal přemýšlet a jednat jinak, ale občas se to stane, že člověk se na základě životních zkušeností, nebo informací, nebo vzdělání změní a změnit se chce.

Proto, že jsme každý jiný, s jinými prožitky, s jinou výchovou, tak se, jako lidé občas neshodneme. Bývají z toho hádky a v dějinách až krveprolití. No, rozepsala jsem to ze široka...

hiisjan: úúúúžasná otázka. Již to, že si uvědomuješ, že soudíš podle obalu je ta nejlepší cesta to změnit. Pokud s tím zápasíš a víš, že to nejde, hluboce si to uvědomuješ a na nějaké úrovni již dobře víš, že to jde. A proto se i ptáš. Kdybys vědel, že to nejde, neptal by ses. Ty se ale ptáš ...

Držím pěsti v nalézání sebe sama ..