Nejste přihlášen/a.
Drazí, Mám takovou otázku. S přítelem jsme cca půl roku, už spolu bydlíme, nemáme děti, oba pracujeme. On by děti rád, ale já v žádném případě, vzhledem k tomu, že mu všechno vadí. On neumí pochválit, a když už tak je to opravdu výjimečné a dojde mu, že by možná měl, za to umí fakt exceletně kritizovat. Proč je tady bordel, proč si mi nepřipomnělo tohle, na všechno musím myslet sám, kolikrát i zvýší hlas. Já se nehádám, nejde mi to, ale když už tak s ním nemluvím a mlčím, to m u taky vadí, ale myslím, že kdybych byla divočejší typ, tak by to asi byla italská domácnost. Já jsem úplně někdo jiný, já nekritizuji, řídím se pravidlem, které máme v práci, něco jako: pokud máš výhrady vůči svému kolegovi, sděl mu to tak, aby mu to neublížilo a vzdvihni další tři věci, které se mu povedly. Funguje to, naše pobočka patří k nejlepším, snažím se to aplikovat i do vztahu, já ho chválím, často. Nekrituzuju ho snad nikdy, až na to, že mu řeknu, že se mi nelíbí, že on kritizuje mě. Ale vysvětlím mu to mile, bez emocí v klidu. To je asi tak jádro pudla. Jinak se nehádáme, máme společné zájmy, přátele, máme se rádi. Jen ta kritika a upřímně neumím si představit, že já budu s dítětem na něm finančně závislá, když zž teď mi vyčítá, že utrácím svoje peníze, po té, co splatím všechny závazky 1/2 nájmu, jídlo apod. Máte nějakou radu, jak ho odnaučit tuhle kritiku? Nebo to nemá cenu a měla bych se na něj vykašlat. Já to toiž dlouho nevydržím, a to mu i říkám. Zatím nějak bez efektu. Budu ráda za váš názor.
Další jeho neduh jsou narážky na mojí postavu, jsem denně v práci na zadku, ale je to stres s klienty, tlustá určitě nejsem, ani nadváhu nemám, on narozdíl ode mě ano! Jsem neustále stejná, postava se mi nezměnila, a začíná mě upozorňovat, že pokud ztloustnu vyměníme za hubenější, ve vtipu, ale trochu i svážnou tváří. Občas řekne, tobě sedělá celutida, atd, je to už nepříjemné..
Já bych to nevydržela. Kdybyste s ním měla rodinu, tak tohle by trvalo desítky let. A stejně tak by péroval děcka. A s nimi jsou situace , kdy by se jeho kritičnost vyhrotila. A pak ty plány, kam s nimi utéct, ty proplakané noci. Ne, já být Vámi, tak mu to úžasné pravidlo z Vašeho pracoviště, které jsem si mimochodem opsala, vyvěsím doma a že mu ráda umožníte, aby takhle kritizoval nějakou jinou. On je nějakej zakomplexovanej, musí srážet druhého, aby rostl. Taky tím, že jste se sestěhovali, jako by Vás měl jistou a tedy vhodný objekt ke kritice. Jestli vás něco u sebe drží, tak navštívit předmanželskou poradnu. Ale podstatu člověka nezměníte.
Na druhé straně, uvědomujete si, že v něčem má pravdu? Jestli ano, tak v tom se poučte. Jenže někomu vyhovuje provozní nepořádek a vůbec ho nevnímá, jinej sbírá i neviditelné drobečky. Třeba by mu sedla cídivá puntičkářka
Zkusili jste to, prostě společné bydlení nevyšlo. Pozor na ty finance. Již dnes? Správně přemýšlíte dopředu, že to potom bude jenom horší a horší. Jeho chování musí být přirozeně vstřícné a milé, a ne že se bude snažit, že si dá příště pozor.
Nekompenzuje si po příchodu domů stresy z práce na Vás?
Nepřehlížejte vady v chování, byt je 80% v pořádku, tato vlastnost bude horší a horší. Po půl roce společného bydlení je akorát čas zvednout kotvy. Daná situace bude pro oba nepříjemná, ale čím dřív, tím lépe.
Ve Vás též promítá svoje nedostatky - viz váha. S čím není on osobně spokojen u sebe, o to více bude poukazovat na tyto vady u Vás. Nedejte se a pokud se necítíte v jeho přítomnosti dobře, není co řešit. Sestěhovali jste se velmi brzy a dost dobře jste se nepoznali. Dětmi si Vás pojistí a bude hůř. Chcete připravit pro svoje děti neštastné dětství, neštastnou maminku, případně rozvod?
- záleží na tom, co Vám život s partnerem přináší kladného. Ostatně - i kdyby měl v něčem pravdu, Vy to stejně nepřijmete, přítel se stejně nezmění a pokud jste teď do něj zamilovaná - tak po delším, takto vypjatém soužití rozhodně už nebudete. Možná se na něm stanete i závislá. Takže - buď se přizpůsobit, anebo se rozejít včas. Ale ono se to dobře radí, pokud jde o někoho jiného !
Boha jeho, proč jste s takovým debilem? Přítel mi, i když jsem přibrala ze zdravotních důvodů, neustále opakuje, jak se mu líbím, jak mám pěkný zadek (ehm...), nikdy by ho nenapadlo řícz, že pokud přiberu, vymění mě za jinou.
Máte doma burana, co si do vlastná huby nevidí, s prominutím, a ještě ho omlouváte tím, že se vlastně máte rádi. Jo? Ono se běžně říká tomu, koho miluju, že ho vyměním, pokud už nebude tak hubený/bohatý/vtipný/vlasatý?
Nejste-li spokojená teprve po půl roce, nebudete spokojená nikdy. Rodiče bývalého to měli podobně. Ona držela hubu, on ji shazoval před přáteli. Mockrát mi brečela na rameni.
Hever.. nemyslím, že záleží na znamení. Otce mám Raka, je klidný, neurážlivý, má rád svůj pořádek. Otec bývalého, pedant a puntičkář, co shazoval vlastní manželku slovy "neženil jsem se, abych si sám vařil" a mezi známými se jí zeptal "kdo se tě ptal na názor?", byl třeba Blíženec. A spravovat finance, vydělávat atd. uměl dokonale.
Zdravím
Dejte si od sebe "pauzu" tzn. pokud nebydlíte spolu nebo to jde nějak zařídit přerušte spolu kontakt na měsíc nebo dva, kdy budete fungovat úplně odděleně s tím, že se pak sejdete a srovnáte si ,zda spolu chcete dále pokračovat anebo ne,uvidíte že oba přijdete na řadu věcí...a pak se daleko lépe rozhodnete...
S takovým člověkem mám letité zkušenosti, lepší to nikdy nebude, děti budou chudáci, stále všechny bude deptat, když bude doma, neustále bude "prudit" a nikdy se to nezlepší,pořád bude všechno špatně, věřte mi, to je moje osobní zkušenost.
Hodil talíř z myčky na zem,je to sice možná drobnost,ale mě jako ženu by to děsně ponížilo.Co si jako myslí,ten pán.Žena není služka.Měl ten talíř vzít a umýt ho ručně. Je to hulvát a bude hůř,jak bude stárnout.Co by asi dělal on,kdyby jeho přítelkyně šla do jeho auta,odmontovala mu volat a hodila ho na zem,s tím,že auto blbě jezdí.
Drazí, děkuju moc za odpovědi, nečekala jsem, že tu budou tak rychle. Ano, co se týče nepořádku, pro něj je nepořádek, pokud je zaschlá kapička na skleničce a není vyleštěná. Jednou by nespokojen s umytí talíře (z myčky) A hodil ho o zem.
Navíc on je teď doma, má dovolenou, já chodím do práce. A místo toho, aby uklidil, tak vždy až se probudí mi píše, že doma je nepořádek a on musí chudák o svém volnu uklízet. S těmi dětmi jsem to začala právě kvůli té jeho kritice nevidět. Budu unavená, odkázaná na něj a ještě doma mít mimčo, to bude samo osobě náročné, děti dělají nepořádek. To on nepřežije, a to si neuvědomuje. Sdělila jsem mu to, a on, že se to zvládnout dá, že je to otázka organizace. No, jak to on též bez dětný může vědět to tedy nevím. Jen jsem narazila na případ, kdy partner kritizoval svoji přítelkyni i před malým dítětem a vyloženě jí ponižoval. Tak to bych nechtěla. Pokud se to opravdu nezmění, tak nebude co řeššit. Vím, že na nějakou dobu zafunguje, když mu povím, že už to dlouho nevydržím a nebudu mu tedy překážet.
On je asi strašnej puntičkář. Pokud máte radši živelný pořádek, tak se neshodnete.
Jestli to ještě chcete zkusit, tak již nyní na začátku si musíte nastavit pravidla.
Musíte se sžít. A to znamená, že každý dá ruku k dílu. Jestli jste měli hezký večer, tak je jisté, že ráno jdete do práce a on je doma, tak poklidí, nakoupí, uvaří a večer již jenom popovídáte, naplánujete co a jak, vyrazíte na procházku.. Ale to všechno se musíte asi ještě učit, zatím jedete v tom, že doma vše zabezpečili rodiče.
A proč mu něco říkat, prostě se seberte a běžte. Ano, lidé se mohou změnit, ale za důkladné sebereflexe, s velkou dávkou vůle a sebedisciplíny. Myslíte, že by Váš přítel přiznal, že jedná hloupě a začal se dlouhodobě zaobírat sám sebou a jak být milejší, tolerantnější, chápavější a jak Vás brát jako rovnocenného partnera do života a ne fackovacího panáka? Já tedy říkám "ha-ha"...
To Vás brzy kritizuje na to, že jste spolu sotva půl roku. Co bude říkat za rok za dva? Proč on tedy s Vámi je, když má narážky na Vaší postavu? A co by říkal po dítěti, kdyby Vám nějaké to kilo zůstalo? To by Vás rovnou vyměnil za huběnější model? Já tedy bych si dítě nepořizovala po půl roční známosti a s takovým člověkem určo né pokud by se nad sebou nezamyslel. Má si Vás jako partnerky vážit a né Vás kritizovat
No tak se mu nelíbí že přibrala tak ji to řekl. Vše říká na rovinu a to je správné. Neumí to říct v zabalené omáčce, to svědčí o nižší empatii k lidem a menší emoční (či sociální?) inteligenci, což OP potvrzuje i dalšími příspěvky. Ocenit lze upřímnost. Pravděpodobně má obavy jak by asi pak vypadala po těhotenství. Znám jeden pár, manžel si nechal líbit jak manželka žrala jak prase (tj. nezdravě - samý cukr a tuk) a pak strašně přibrala, ale nehorázně, a pak to nešlo dolů ty kila, to je jasné, takže už zůstala koule i po porodu a docela s tím chlápkem soucítím, protože být v posteli s tak nepřitažlivou osobou musí být docela utrpení. To že ji partner kritizoval může být náznak jeho obav. Je lepší si na to dávat bacha a nebýt příliš odvázaná z toho, že manžel či partner mi všechno toleruje, takže můžu žrát jak prase a taky tak vypadat, ale ona dříve nebo později přestane být přitažlivá a pak se to rozpadne a zůstane na krku dítě. Jako varování, dobré, způsob jak to podal neohrabaný nebo bezohledný.
Ano, máte pravdu. Já jsem si říkala, že by se snad mohlo něco změnit, aby si uvědomil, že kritizovat osobu nejbližší by asi neměl. Já třeba ani kritizovat moc neumím, že bych mu to oplatila, nějak mi to nejde ani vyslovit. Nedělám to. A tak asi nepochopí, jak se cítím. Jinak vím, že on kritizuje úplně všechny, jako šéf je hrozný, ke svým podřízeným nemá žádnou úctu, ale myslela jsem si, že ke mě jí mít bude. Opravdu děkuju, otevřeli jste mi oči, musím nad tím ještě hodně přemýšlet, stěhovat zase vše zpět bude hodně složité a musíme si o tom nějak promluvit. Děkuju všem za vaše názory.
Nespokojenost jako životní program?
Nemá malé sebevědomí a nemaskuje jej ponižováním a kritizováním ostatních, aby se ukázalo, jak nikdo za nic nestojí?
Nebo naopak, tak velké sebevědomí, že nad něj není a on je ten nejlepší?
No, těžko říct, on působí hrozně suveréně, ale má možná komplexy ze své výšky, měří 168 cm, ale zase si říkám, když ho povýšli a získal svůj tým, že musí být dostatečně sebevědomý.
Spíš nutkavá potřeba udržovat pořádek, která je některým lidem vrozená. Je to dar i prokletí Jsou dobří správci financí, chovají se odpovědně a vše si promyslí. Vadí jim unáhledná rozhodnutí ve společné domácnosti která nebyli předem diskutována. Každý má své neduhy, nikdo není dokonalý. Dokonalého člověka na zemi nenajdeme protože každý jsme jiný. Však to taky má vyvažovat naše vlastní nedostatky a potřeby. Se sebevědomím to nemá nic společného, to by se projevovalo jinak.
Hlavně Vy jste jeho patrnerka né jeho podřízená,přijde mi, že si to jaksi neuvědomuje. Jestli se náhodou nesnaží šéfovat i doma.
Píšete máme se rádi, asi vy ho máte ráda, on vás ne. Kdyby vás měl rád takhle by se nechoval ani nemluvil z obavy, že vás ztratí.
Kdyby nebylo té kritiky tak se chová tak, že mu na mě záleží, to je vidět, udělá téměř vše, kdyby mě neměl rád, tak by semnou snad dobrovolně nebyl. Ale tohle určitě láskyplně nevypadá.
Z nějakého důvodu s ním sdílíte jednu domácnost. Pokud ho máte ráda a chcete ho ve svém životě mít, pak Vám nezbyde nic jiného, než ho brát takového jaký je. Nevěřte, že se změní. A už vůbec ne tomu, že se k lepšímu změní váš vztah s narozením dítěte. Nechtějte ho předělávat, to je ztráta času. To by musel chtít především on...Pokud není vztah dle Vašich představ, pak si najděte vhodnějšího partnera. A až s takovým, na kterém Vám nebudou vadit takovéto věci, si založte rodinu. On je s Vámi zatím sice dobrovolně, ale to Vy jste s ním také. Jen Vy víte proč se ho držíte i přesto, že Vás kritizuje atd. a Vy si na něho ztěžujete...Co Vám brání v tom vztah ukončit a najít si partnera, který se k Vám bude chovat lépe? Ostěhujte se, buďte samostatná a finančně závislá jen sama na sobě. Pak uvidíte, zda to byla dobrá volba z Vaší strany..
To vypadá úplně stejně jak u rodičů matka Rak a otec Panna. Panna pedant, potřebuje udržovat pořádek ve všem a kritizuje kde co. Matka nekomunikuje, raději se stáhne do ulity a dělá uraženou. Tak mi to přijde komické. Samozřejmě je to tvoje volba, jesltli se ti líbí kolik vydělává, je samostatný a umí spravovat finance (což Panny umí) - jestli s ním chceš zůstat tak si zvykni. Pokud nechceš, tak se rozejdi a najdi si někoho kdo ti bude mazat med kolem pusy.
Dobrý den. Jestli si myslíte, že se vše v dobré obrátí, tak se asi škaredě pletete. Už spolu bydlíte a vidíte sama, že začínáte ztrácet růžové brýle a váš partner se ukazuje v pravém světle. A skřípe vám to. To snad o něčem svědčí, ne? Určitě ano, jinak byste sem nepsala. Moje rada: zvedněte kotvy a najděte si někoho jiného. S dětmi se odchází od blbce velmi těžko.
Po všem co jsem si přečetla si myslím, že váš přítel musí mít nějaký komplex. A pak když jste dopsala, že není moc vysoký, tak se mi to jen potvrdilo. Pryč od něj. Podobným vztahem jsem si jako mladá taky prošla. Vydržela jsem to skoro 5 let. Ve finále jsem musela vařit dvě teplá jídla, aby měl pán na výběr, žehlit mu i spodní prádlo, denně luxovat apod... A u toho jsem musela poslouchat, že když si udělám culík, aby mi vlasy při úklidu nezavazeli a oblíknu si tepláky, že vypadám jak uklízečka. Co si myslel? Že budu uklízet ve večerní róbě s vyčesaným drdolem? Jen o tom píšu, tak se mi ježí chlupy.
Věřte mi, že to lepší nebude. Kolikrát jsem mu řekla, že odjedu a on se chvíli snažil. Opět to zajelo do stejných kolejí a já jednoho dne sebrala odvahu a odešla. Dodnes i když jsem si pak prošla i něčím horším nelituju.
Jste podle mě, velice naivní. Cožpak on je jediný volný chlap na světě, že se ho musíte tak urputně držet za šos?
Jak se do lesa /k Vám/ volá, tak se z lesa /k němu/ ozývejte.
On řekne: Tobě se dělá celulitida. Řekněte: Tobě ta cejcha ale nějak roste! A když chce měnit baculku za hubenější, oplatte mu stejným - v práci u nás je nový kolega, ten má postavičku, štíhlý, jako proutek, kam se na něj hrabeš...at se, trouba, chytí za nos. Dovolí si jen to, co mu dovolíte Vy. Nemyslím, abyste vyvolávala hádky, ale oplácejte mu stejnou mincí. Uvidíte, že se mu to nebude líbit.
Bude to asi pěkný skrblík. Vy si vyděláváte, zaplatíte půlku všeho, tak proč byste si nemohla něco pěkného koupit? On Vám na to nedává, jde to z Vašich peněz. Myslím si, že do budoucna se ta jeho vlastnost bude stupňovat. A bude Vám kontrolovat účtenky a okecá každé punčocháče, které si koupíte.
Za podobné situace neuvažujte vůbec o dítěti. Vy byste byla na MD, on by chodil do práce a dal by Vám pořádně "sežrat" každou korunu, kterou byste utratila. Už to slyším: válíš se doma a já nosím peníze...
Myslím si, že tenhle vztah nevydrží. A pokud ano, budete chudák, budete dělat vše, co on bude chtít a nedočkáte se jediné pochvaly. Nepřeji Vám nic zlého, proč?, ale pořádně si to všechno ještě rozmyslete. Dokud nejsou děti, není rozchod žádný problém. Pak už by to bylo horší.
Položte si otázku, zda s podobným člověkem chcete ztrávit zbytek života. A poctivě si na ni odpovězte. Budete zase o kousek dál. Jaga.
Když se takto projevuje po půl roce, jak se asi bude chovat k Vám za 5 let? Lépe určitě ne, na to dám krk.
Ještě jednou všem děkuji za názory, včera se mi otevřeli oči. Mluvili jsme o financíh a odítěti, že on to dítě prostě chce, že jinak vztah nemá cenu atd, byl velmi nepříjemný. Bylo asi 10 hodin večer, kdy jsem mu řekla, že teda od něj odejdu, a to otočil, jak mě miluje, že mám být ráda, že mám někoho kdo semnou chce zakládat rodinu, že by to měla být priorita každé ženy. Já se na dítě ještě tolik necítím, ale je to hlavně díky jemu, protože nevěřím tomu, že bych v něm měla tu oporu. A především se mi v práci naskytla dobrá příležitost, a místo toho, aby mě podpořil mi řekl do slovo:"Jestli z tebe bude zasraná kariéristka, tak se nemáme o čem bavit" V tu chvíli jsem pochopila, že pravděpodobně možná chce, abych na něm byla závislá.
Takže dnes tak jen přemýšlím, co s tím. A lidi se opravdu nemění, bývá to horší, to je pravda, jak si začne být jistý, je konec, a to by byl, kdybych otěhotněla. Jsem moc ráda, že jsem to tady mohla napsat a moc Vám všem děkuji za odpovědi. Moc jste mi pomohli, teď vím, že to nemá smysl.
Víte, ale takové důležité věci /dítě, rozchod/ se neřeší v deset večer, než jdete spát. Nepůsobí to dobře na psychiku a noční pohodu ve spánku. Nesete si problémy do spánku a též nemůžete nic moc vyřešit z důvodu časové tísně. Je lepší mezivztahové problémy řešit někdy odpoledne, o víkendu, nebo o volném dnu.
Již slova, že byste si měla vážit člověka, který s Vámi chce mít dítě je sprostárna. On Vám dělá nějaké milosti, protože byste si ani neškrtla? Ale i to pokračování nesvědčí o vybraném chování.
Moc vám držím palce,aby jste vše zvládla.Když odejdete,bude to možná trochu bolet,ale pak budete cítit svobodu,čertsvý vzduch,určitě jste ještě mladá. a pamatujte,jak se chová k vám,tak se bude chovat k dětem.A také si myslím,že téma o dítěti se může projednávat i v 10 hodin večer,když je chápající partner.Když není,jeho reakce k vám bude stejná i když bude 1 hodina odpoledne za sluníčka. No ale vše je jenom na vás,nejvíce víte vy,toto jsou jenom reakce,na to co jsme si přečetli my.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.