Nejste přihlášen/a.
Asi jste z velkého města, když jste psala 180 zaměstnavatelům, takže asi narážíte na neprůchodné personální oddělení a v nich úředníky a úřednice, kteří vám po pravdě asi napíší, že momentálně volné pro ženu s vaší kvalifikací místo nemají, nebo se během pár vteřin podívají na dopis se životopisem, kterých asi mají spousty a jediným pohledem ho skouknou, vyhodnotí a odpoví. Je to jejich povolání a asi to dělají dobře.
Zkuste to jinak: okopírujte si vysvědčení, normálně pěkně se oblečte a učešte jako když jdete do práce, vemte si kabelku nebo batůžek co kterého se vám vejdou desky A4 ve kterých budete mít kopii maturitního vysvědčení a nějaké další papíry z minulého zaměstnání nebo praxe a hlavě také připravený strukturovaný životopis a papír s kontaktními údaji - jméno, e-mailová adresa a případně i telefon, nebo jim telefon dopíšete ručně, až jestli budou mít zájem o další informace a bude to pro vás zajímavé.
Aby se někde mezi papíry v různých oslovených firmách a pak ve sběru nepovalovaly vaše osobní údaje i s telefonním číslem, e-mailem, adresou, atd. Chraňte si své soukromí, adresu a osobní údaje dejte z ruky až když to bude vážné. Jinak jen kontaktní údaje, jmého, adresa, telefon ("... nechte nám to tady, ...dáme vám vědět".
Pak se na sebe podívejte do zrcadla a zkuste si přijít jakoby k zaměstnavateli. Nadechnout, vydechnout, usmát se, aby povolily rysy v obličeji, zaklepejte a jakoby vstupte. Připravte si stručnou řeč, aby vás už po prvních slovech nevyhodili, ale abyste během první věty a na první pohled zaujala tak, že si poslechnou i vaše další věty se stručným popisem, co vás přivádí a jaké máte vzdělání a kvalifikaci. Stručně. Zkuste to říkat té dívce v zrcadle, nebo medvídkovi, nebo junákovi na plakátu v dívčím pokojíčku. Hrajte si to oboustranně, zkuste dělat jakoby přísnou personalistku, která vás vyhodí ze dveří, že má jednání, at si počkáte za dveřmi, nebo otrávenou babu, která se vás zeptá "co chcete?", nebo i chlápka který vypadá v kravatě jako šéf a měl by zájem, nebo je to jenom nějaký čičmunda, který není šéf, ale protože má šéf jednání a on čeká také, tak se vás bude vyptávat. Samozřejmě si nacvičte i svou řeč, at jí umíte nazpamět i s různými variantami podle vývoje situace.
Osobní jednání a představení udělá mnohem větší dojem než strukturovaný životopis, kterých personalisté vidí denně stovky, jeden jako druhý. Zaujměte osobně.
Kam máte jít? V místě bydliště nebo okolí, kde máte dobré dopravní spojení, abyste nejezdila déle než hodinu. Nejen kanceláře plné úřednic, nejen úřady, zkuste třeba i dopravní firmy, skladové firmy, výrobní firmy všeho možného, i v pekárně nebo strojírnách potřebují šikovné administrativní pracovnice. Samozřejmě to můžete zkusti i u vás na radnici nebo místním úřadu, v nejrůznějších úřadech, pojištovně, velkoobchodu, maloobchodu, v recepci hotelu, domově důchodců, atd. atd. Ptejte se spolužaček, kde našli uplatnění, ptejte se, poznávejte své město.
Abyste zaujala, můžete hned po slovech, že jste absolventka střední ekonomické (nebo jiné) školy s maturitou, že samozřejmě umíte pracovat s počítačem a než vyjmenujete Office (Word, Excel, PowerPoint) a další programy, ihned jim řekněte, že na klávesnici píšete všemi deseti, což není zas až taková samozřejmost, ale dál už o tom nemusíte mluvit, berte to jako samozřejmost. Také můžete přidat, že jste maturovala z angličtiny, němčiny nebo jiného jazyka. Samozřejmě se budou ptát na praxi, uvedte ji obecně a pak teprve když se budou ptát, můžete říci v jaké firmě ale kdyby se ptali na podrobnosti, můžete jim s klidem říci, že podrobnosti jsou firemní tajemství. Také můžete přidat, že máte řidičský průkaz (pokud máte) i když to pro výkon práce není zapotřebí.
Atd. Všechno tohle asi s vámi probírali ve škole. Nebo vás učili jen psaní motivačního dopisu a životopisu a jak se hlásit na úřadu práce? Zkuste být originální, abyste zaujala. Třeba si vás zapamatují i jako slečnu s batůžkem, která má maturitu, umí psát všemi deseti.
Doplnění k větě "můžete říci v jaké firmě ale kdyby se ptali na podrobnosti," ..
můžete jim obecně říci náplň práce, ale bez datailů a kdyby se na ně ptali můžete s klidem říci, že podrobnosti zachováte jako firemní tajemství, které chcete s respektem k předchozímu zaměstnavateli dodržovat, stejně jako budete dodržovat mlčenlivost i o jednání s jejich firmou, protože některé firmy skutečně mají obavy o prozrazení firemních obchodních tajemství a důsledně je chrání i všichni zaměstnanci.
babajaga: kdybych mohl, dal bych vám bod, takhle alepsoň obdivné UF.
Napsala jste to jasně a otevřeně, tahkle jim to ve škole nikdo nevysvětlil a nepřipravil je na první kroky při nástupu do prvních zaměstnání a tazatelce jste poskytla cenné a otevřené vysvětlení a rady, které by jinde těžko získala a jen by si dál po 181 a dalších otloukala hlavu a začala mít pokřivený dojem ze skutečného světa práce a svých schopnostech, kvalifikaci a zařazení do pracovní skupiny ve firmě a tím i mezilidských vztahů, které je ve škole neučili (možná jen kromě trochu sterilní krátké školní praxe) a jdou do světa práce zcela nepřipravené a neznalé firemní kultury, vztahů na pracovišti, hierarchii, pracovních úkolech, vzájemném respektu mezi zaměstnanci a zákonné ochrany před osobním obtěžováním, atd.
Připadá mi, že jste jenom trapná klepna. Víte dobře o orálním sexu své nástupkyně. To by mě opravdu nenapadlo a v hlavě bych si tuto informaci rozhodně nenosila. Zajímalo by mě, co je mou náplní práce a ne kde, kdo, s kým, proč a za kolik.
Jste rok a půl bez práce. Odmítnulo Vás 180 zaměstnavatelů. Nevěřím, opravdu, že:
1/ ti všichni chtěli jen sex
2/ že jste neodolatelná jako Marylin Monroe
Chyba byla zřejmě ve Vás.
Plno zaměstnavatelů hledá jen zaměstnance. Pravopis máte pěkný, bez hrubek, to jsou tady občas k vidění jiní pitomci. /i mně se hrubka už podařila / Hloupá tedy zaručeně nejste. Jen za vším vidíte nepravosti a křivdy. A sex. Určitě se mýlíte.
Poslala bych strukturovaný životopis, žádnou omáčku, narodila jsem se.../to každý/, školu jsem vychodila.../to skoro každý/, prostě rázné věty o tom, co umíte a co můžete nabídnout.
Pohovor - ustrojit se slušně, čistě, moderně, ne ale vyzývavě. Kostýmek nic nepokazí, at už se sukní či kalhotový. Ale pěkný a kvalitní, se světlou halenkou ke krku, výstřihy raději ne.
Při pohovoru být vstřícná, odpovídat spisovně, rozumně a k věci. Nehihňat se jako diblík, ale ani se netvářit jako v krematoriu. Prostě být sama sebou.
Po roce a půl neúspěchů si fakt myslím, že chyba je někde ve Vás. Že by 180 oslovených zaměstnavatelů byli samí idioti, nebo sexuální loudilové? To se mi nezdá. Než něco najdete, zkuste nějakou brigádu - na kase, doplňování zboží...neubyde Vás a něco si vyděláte. Mezitím soustavně hledat. To by v tom byl , abyste nenašla.
Zapomeňte na svou utkvělou představu, že Vás každý chce jen do postele. Není to pravda, zbytečně se přeceňujete. Taková hvězda asi nebudete. Jsou firmy, kde potřebují dobrou ekonomku. Tak hledejte, chovejte se přirozeně, netvařte se jako u zubaře. A uvidíte, že najdete. Jaga.
Že by opět paní "Růža "? Nebo její sestřenice? Celý dotaz je nesmysl a tazatelka se náramně baví.
K dotazu - málo kdo by snesl celý den čučet v kanceláři na zamračenou, nasr.nou tvář . Když jste tak dobrá jako skokan na lyžích, tak dělejte sama na sebe, šklebit se můžete na sebe do zrcadla, rozjeďte svou vlastní firmu s účetnictvím atd.
Co je to za blbost, já jsem dělala v mnoha zaměstnání a nikdo si na mě nic nedovolil, ne že bych snad byla ošklivka, ale chovala jsem se tak, že je to ani nenapadlo doufám. Většinou jsem měla nadřízené ženy a všechny koukaly jak je kdo schopný a ne jak vypadá, či je sexy. To se od té doby tolik změnilo, že se do práce ženy bojí, že budou obtěžovány a nehledí se tam kdo co zastane a co umí? Moje vnučka než jela na dovolenou do zahraničí tak podala žádost jako prodavačka do Debenhamsu, volali jí tam, na dovolené si to vyjednala, přijela, a hned druhý den se šla představit, práci dostala bez problémů, taky má maturitu a praxi v prodeji kosmetiky. Měla jsem radost, ptala jsem jak jsi byla oblečená, prý normálně džínky, bílou košili a sáčko pěkně nalíčená. Přijímala jí mladá žena.
Souhlasím... že by z tolika šancí ani jednou slečnu nepozvali na pohovor, je buď lež, nebo divné.
Jaký máte životopis? S fotkou? Bez chyb? Neuvádíte zbytečné, zavádějící, infantilní informace? Není životopis nebo motivák na tři A4? Máte bez chyb a hloupých frází také motivační dopis? Dnes stačí pár úderných vět, ne celá stránka...
Zvažte třeba brigádničení v úplně jiném oboru, bude praxe a aspoň nějaké peníze do začátku. Také se otrkáte a získáte nové kontakty, příležitosti.
zdravím,
OK, taky bych se přikláněl k tomu jestli nemáte špatně napsaný životopis. Nebo zvláště odpudivé mohou být i pravopisné chyby a struktura životopisu ani nemusí mít třeba chybu. Další věc je také pravda - ucházíte se o odpovídající místa? Splňujete požadavky? Píšete, že Vás šéf chtěl i fyzicky - to svědčí o tom, že nějak odpudívá zřejmě nejste, takže jiný problém mě nenapadá. Být 180x odmítnutá není normální ...?
To se mýlíte. Každý zaměstnavatel se dívá, jak se potenciální zaměstnanec tváří a co z něho vyzařuje. Proč bych měla zaměstnat ksichtící se chudinku, když můžu vybrat usměvavou holku plnou elánu?
A co oblečení? Když jsem přišla na pohovor do současné práce, byla se mnou před dveřmi jedna slečna. Rifle, jakási mikina, sešmajdané tenisky, mastné vlasy. No, ani se nedivím, že ji nevybrali...
Moment, kdo tu mluvil o sexuálním otročení a podobně?
Pokud za každým nabízeným místem vidíte tohle, tak asi práci jen tak neseženete. Zajímavý, já si na práci stěžovat nemůžu a nikdy jsem nemusela nikomu podržet, abych ji dostala.
Víte, co třeba ženská šéfová? Tam nebudete řešit nějakou sexuální otrokyni.
Kláro, jestli pro Vás neexistuje nic mezi zapšklým nervákem a sexuchtivou sekretářkou obdivující svého samce-šéfa, tak máte daleko větší problém, než absence práce. Víte, existují také lidé, kteří jsou jednoduše vyrovnaní, usměvaví, pohodoví, tak si toho račte všimnout.
Nemůžete srovnávat zkoušky ve škole s hledáním pracovníha místa. Pamatujte si, že důležitý je první dojem, říká se, že rozhoduje prvních třicet sekund. Nejen váš výraz ve tváři, ale stisk ruky, váš celkový postoj, jak máte složené ruce, když sedíte a tak dále. Řeč těla o vás vypovídá víc, než si myslíte. Zkuste si v okolí najít nějakou pracovní agenturu, kde by vám s tímto pomohli. Nejen s tímto, ale celkově - zkontrolují životopis, natrénují pohovor, naučí vás "správně" odpovídat.
aha..., tak už to trochu leze kde může být problém. Jste mladá a tzn. bez větších životních zkušeností a proto jsou vaše názory takové jaké jsou: chybné! Extrémně se mýlíte, když si myslíte, že na pohovoru je jedno jak se tváříte, jak působíte atd... když jste přece dobrá ve své práci a jste třeba veleschopná. Vžijte se do role toho kdo vás příjímá. On (nebo oni) si zpravidla mají možnost vybírat z více a někdy také dokonce z mnoha zájemců, kteří 1) mohou být stejně dobří a 2) toto zpravidla nikdo předem neví pokud vás nezná. Takže zájem z hlediska pracovního výkonu může přijít až tehdy až nějaký předvedete a to nebývá na pohovoru. Tam rozhoduje informace o vás, kterou jim sdělíte a nějaký dojem, který z vás mají. Někdy ten dojem jak působíte může mít dokonce větší váhu než to co umíte. Takže na pohovoru příjemné vystupování, vkusný oděv a rozumné odpovědi na případné dotazy zástupců zaměstnavatele. I kdyby jste to měla na těch pár minut trochu "zahrát". Utrápenou chudinku nikdo nechce a to ani na uklízečku (kde se může zdát že je to jedno)!
jo.. a vidět v každém potenciálním šéfovi sexuchtivého maniaka je také chybné, to si vymažte z hlavy! Existují, ale rozhodně bych neřekl že je to běžné a když normálnímu šéfovi dáte najevo, že nemáte zájem obvykle se sklidní.
Podle jednoho šéfa nemůžete soudit všechny ostatní nadřízené, a podle několika negativních zkušeností s muži nemůžete soudit všechny muže.
Chodíte-li k pohovorům s představou, že po Vás "šéfové"/muži budou chtít něco, s čím byste nesouhlasila, vyzařujete to ze sebe. Proto dávají přednost jiným uchazečům.
Zkuste se na to podívat obráceně: Vy se rozhodujete, koho přijmete na uvolněné místo. Komu dáte přednost? Člověku, který na Vás působí pozitivně (to mj. vyjadřuje i úsměv) nebo člověku zamračenému, smutnému, skleslému?
Podle mne ten usměvavý vyzařuje více energie, ten skleslý budí dojem, že i jeho pracovní výkon bude podobný. [O jeho pracovních schopnostech se během pohovoru moc nepřesvědčíte – víte jenom to, co Vám sám řekne.]
__
Prožitá nezpracovaná traumata a "všeobecnou nedůvěru k mužům" doporučím i já řešit s odborníkem – psychologem.
A kolikrát z těch 180 případů, kdy Vás nevybrali, jste musela odmítat sex na pracovišti a z neukojení touhy byla propuštěna? Hmm? Šéfové ženského pohlaví mi do toho taky nějak nepasují... ty by po Vás taky chtěly sex?
Vidíte to jak Hurvínek válku. Světe, div se, nikdy jsem nemusela odmítat sex na pracovišti, ani moje máma nee, kolegyně také tak... opravdu si myslíte, že každý zaměstnavatel jen čeká na to, aby Vás přijal a ohnul za rohem?
nevěřím, že první co po vás v práci chtějí je sex. Opravdu jste tak strašně krásná? Hodně chlapů (šéfů) by si asi dalo říct s mladou a krásnou, ale jak jsem již uvedl: myslím, že většina to jen lehce zkusí a když slušně dáte najevo, že nemáte zájem tak se většina stáhne. Neumím si představit, že vás bude každý šéf chtít znásilnit a pokud to odmítnete tak vás vyhodí. Tak to určitě není. Co se týče nějakého bloku z prožité zkušenosti - přiznám se že mě to napadlo, ale to je opravdu asi na odbornou pomoc.
Teda do teď jsem měla až nestandardně vysoké seběvědomí a nadměrnou spokojenost se svým vzhledem, ale právě jsem přišla o iluze - až dodnes mě žádný šét/kolega sexuálně neobtěžoval, jsem ošklivá a půjdu se zahrabat. Nebo... že by nějaký ten sem tam zákusek od kolegů nebyl až tak nevinný a měl přeci jen skrytý sexuální podtext? No to si dávají na čas, než dojde k obtěžování, budu v důchodu.
A teď vážně. První problém je, že máte malou praxi a jste už dlouho na ÚP, to zarazí každého personalistu. Už dávno nemáte nárok na podporu, máte alespoń nějakou brigádu, i v třeba nesouvisejícím oboru? Vše vypadá lépe, než prázné místo bez jakékoliv snahy. Další otázka je, jak máte strukturovaný životopis a motivační dopis. Máte popsané znalosti a dovednosti? Práci na PC? Cizí jazyk? Žádné gramatické a pravopisné chyby? Plus pak u každého personalisty mohou rozhodovat drobnosti, třeba já jsem alergická na nesmyslné mailové schránky typu beruska66@ atd., působí to na mě naprosto neprofesionálně. V případě zvládnutého CV nastupuje osobní pohovor - jestli na něm působíte jako ušlápnutá kuňka, nedivím se, že to na potenciálního zaměstnavatele bude působit negativně. To samé oblečení, nikdo po vás nechce, abyste vyrazila v upnutých přiléhavých šatech s výstřihem (to spíš naopak), ale oblečení jako takové vypovídá také dost. Mikina, džíny, roztrhané či neupravené oblečení apod. je nevhodné.
Je toho vícero, ale spoustu toho napsali rádcové nade mnou. Ale když budete chcít, klidně se vám mrknu na životopis (bez osobních údajů), jestli by se tam dalo něco zlepšit.
A perlička na závěr - před pár lety, když jsem hledala prodavačky do prodejny, mi jedna mladá slečna dorazila na pohovor spolu s maminkou. To proboha taky nedělejte.
Docela verim nestastne nezamestnane, moje znama byla v podobne situaci, doporucenky z UP jsou vetsinou na nic (podvodne dohody kvuli zapoctu se zamestnavateli byly bezne), nejen divky, ale i mladiky posilali i na mista, kde se jich klidne šef ptal jak maji pruznou prdelku, jinde zase klidne napsali, ze uchazec nema o praci zajem, aby byl vyrazen z evidence, nakonec kdyz ji dosly penize rozhodla se podvolit kvuli jednomu dobre placenemu mistu z tech "podminenych sexem" a nastesti byla dost chytra, aby si flek udrzela a sefa omotala kolem prstu, jinak by dnes asi makala nekde v Kaufu pokud by nechtela bydlet pod mostem. Otrlejsi povahy to maji snadnejsi, protoze vzdelani dnes casto neni nic platne, musite se hlavne umet prodat
Chodíš na ta místa osobně? Teď už to nemám zapotřebí protože jsem živnostník,ale dříve mě nepomohly žádný životopisy,zkátka a jednoduše si vyhradit dopoledne,vyhlídnout si vhodný práce a firmy ve městě a prostě je obejít,osobně. Většinou jsem šel až k vedení a většinou se chovali velmi vstřícně,protože nevím ale když tam přijdeš,asi to na ně nějak líp působí,že máš o tu práci opravdu zájem-i když nepochybuju že máš.
To stejný teďka u bráchy,taky marně hledal práci,desítky životopisů,tak mě to jednou vytočilo,udělal jsem si volno,oběhali jsme spolu pár míst a už je zaměstnaný.
A to podotýkám že nemám maturitu,jsem pouze vyučen v oboru a práci jsem sháněl v době,kdy ještě tolik nabídek jako dnes nebylo. A ne nikde žádnou protekci nemám
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.