Nejste přihlášen/a.
Ahoj.
Take bych necekal ze se nekdy budu radit na internetu, ale zdate se mi tady vetsinou rozumni, tak se vypisi.Zkusim Vam popsat vsechno co si pamatuji a doufam v rozhreseni.Je mi 32.
Prede dvemi lety jsem se seznamil pres net s jednou slecnou(27) ktera nebyla ze stejneho mesta jako ja, ja v te dobe mel vztah,kratky - asi mesic, ale nebyl jsem v nem spokojeny - slecna mi prisla nezajimava.Ta ktera me zacala psat na email se mi fyzicky moc libila, psala hezky, i kdyz jsem mel pocit ze pise dost fakticky a usecne(byla puvodnim povolanim ucitelka)proste moc se mi libila, ale neco mi rikalo abych si dal pozor.Pracoval jsem v te dobe sice za malo penez, ale docela dobre(kancelar, auto, sekretarka,sef sam sobe a par lidi pod sebou na zivnost)a v podstate mi nic krom vlastniho bydleni nechybelo(bydlel jsem u rodicu v rd).Stale jsem vahal, ta se kterou jsem byl, byla moc hodna, ale proste me nepritahovala.Ta ktera se o me snazila( a opravdu snazila, porad psala a volala, i kdyz jsem ji sice slusne ale odmital)si nedala rict a porad bojovala.Pod timto tlakem jsem se rozhodl stavajici pritelkyni opustit a dal si v Praze rande s novou.Prisla rozhodna slecna s chovanim male holcicky, proste takova rozmazlena - nicmene bylo videt ze o mne opravdu stoji a byla moc roztomila - podlehl jsem.Zarazely me nektere jeji poznamky typu - "chtela bych se mit jako Andrea z Rodinnych pout" apod.jasne jsem ji dal najevo, ze penize nemam, tak akorat pro svuj(dnes uz vidim, ze v jistem smeru docela narocny, zivot) - pokazde me uklidnila, ze penize nejsou to nejdulezitejsi atd. zkratka mluvit umela krasne, nicmene jsem ji to uplne neveril, neco mi rikalo ze je neco ne uplne v pohode.Z Prahy jsem ji odvezl do mesta kde bydlela, dal si s ni kavu, dostal pusu( takovou tvrdou, zvlastni - nebylo v ni moc neznosti)a jel domu.Cestou uz jsem si rikal, ze jsem v pasti, nebot jsem citil, jak se mi klepou kolenaRekl jsem ji to, ale nedala se odehnat a dal vytrvale telefonovala a mejlovala.Posilala fotky atd.Kdyz za mnou poprve prijel(vlakem) byl jsem rozhodnuty ji vzit na kavu a ukoncit to, proste mi vadilo jak moc o me bojuje.Nenechala se odbit, skoro mi napohlavkovala, jak se k ni chovam, ja ji vzal(bylo to silnejsi nez ja - byla opravdu hezka)do vypujceneho bytu, vyspal se s ni a byl konec memu odporu.Libilo se mi to, ale opet v posteli nebylo moc neznosti, a ja mel pocit, ze nema ani moc zkusenosti, jen mela strach abych ji neudelal dite - dovolila milovani bez kondomu.Opet jsem ji vynadal, ona plakala, me ji bylo lito atdatdatd.Pak uz se vztah rozjel se vsim vsudy, ja na jeden vikend jel za ni a ona dalsi vikend za mnou.Ona mela v domku u rodicu udelany krasny podkrovni byt, ja mel(a mam) jenom svuj pokojI tak me stale opakovala jak me miluje, ze ji penize nevadi a ze to spolu vse zvladneme.No proste jako v pohadce.Spala se mnou na me uzke posteli a nic ji nevadilo - rozumela si s nasimi atd.Po rocnim vztahu -byli jsme v Parizi, na dovolene, jezdili na vylety atd.me prisla urcita zmena v jejim chovani, prisla mi odmerenejsi a neuprimna.Nicmene dal za mnou jezdila, ale na me to pusobilo tak ze jsem na ni zacal byt do telefonu neprijemny, prislo mi ze je zoufala a neuprimna a neco ode mne chce, jen to nerekla - to me popohanelo k tomu abych ji odhanel, navic jsem ji v te dobe montoval kuch.linku, kterou jsem ji vyrobil.Nejvetsi sok prisel po vanocich(na vanoce uz se mnou byt nechtela az po svatcich) kdy me na mou poznamku aby me nechala byt, odpovedela tak fajn, a nezavolala me tyden.
To ve me samozrejme hnulo vsechny emoce, ja to nevydrzel a po porade s kamaradem, ktery odhadl ze by nekoho mohla mit, jsem ji zavolal a ona mi sdelila ze opravdu nekoho ma.Ja koupil kytku vzal auto a jeden den ji prepadl v praci - zbledla, rozbrecela se a vzala mne pryc abych na ni pockal az skonci.Vzal jsem ji na kavu, kde se mi priznala, ze se uz pred dvemi mesici s nekym vyspala a ted ze ma zacinajici vztah s nekym jinym-ze to udelala jen kvuli tomu, ze jsem s ni prilis nespal(coz byla pravda) a ze chce deti a ja se za ni stejne neodstehuji atd.atd.atd.
Zkratka, kdyz jsem odsud jel byl jsem uplne vyrizenynapsal jsem ji nekolik mailu a sms, ze mi to moc mrzi, ze vim ze je to ma chyba a ze pokud o ni prijdu, budu litovat do konce zivota.
Zhruba 3tydny se nic nedelo, ja nepsal, ona take ne, ja byl na mraky a pak na konci ledna najednou telefon - mam te rada, ma otazka znela(take v slzach) vezmes si mne?ona ze ano.
Ja zase vzal auto jel tam, proste lovestory jako z filmuJen uz to nebylo takovy, mela me rada, alespon to vsichni kolem videli a rikali, ale uz si me asi nevazila( v prvni posteli po znovushledani tezky solo - uspokojila se sama, ja tam byl skoro navic)proste zacal jsem poslouchat jako pejsek)
Do jara jsem se snazil najit si praci v miste jejiho bydliste, coz se mi povedlo a ja se v dubnu odstehoval.Libilo se mi to, mel jsem ji rad,zacal jsem setrit a zvykal si na zivot na malem meste.Tim jak jsem byl u ni, jsem se pomalu staval uzavrenejsi, musel jsem se zacit starat sam o sebe(jidlo, obleceni, uklid, nadobi atd.)slo mi to ale s potizemi.Nicmene jsem se ucil a i ona opakovala ze je to lepsi.Mensi prusvihy jsem zpusobil, coz mi nezapomela opakovat, ze na malym meste se vse povi, abych si dal pozor a ja se snazil.Hadky byly ale nijak zasadni, mel jsem ruzove bryle a za vse se omlouval.Z prace prvni jsem odesel(opravdu se to nedalo)a nasel si jinou.To uz byly hadky na tydennim poradku - vzdy to probihalo tak ze mne njlepe o pulnoci vyhazovala na "dlazbu"Kdyz jsem odjel, byla jeji specialita, nejlepe za den dva mi zavolat a brecet at se vratim.Vzdy jsem prijel, ale videl jsem ji na ocich jak mnou pohrda kdyz jsem se vratil - v te dobe uz jsem asi byl zavisly hodne neb jsem toleroval skoro vse.Prestala se mnou spat, a pomlouval pred svymi znamymi jak jsem zjistil.K nam domu uz take nechtela jezdit, mela snahu me organizovat vsechen muj volny cas.Pred dovolenou(zase po hadce) me nutila at s ni jedu, kdyz jsem rekl ze nepojedu obratila o 180" a ze to pujde vratit.Na dovolenou jsem s ni odjel, neustale opakovala ze je to nase sance, takze jsem sekal latinu, staral se o ni a plnil ji co jsem na ocich videl.Po dovolene jsem se nastehoval zase zpet, i pres ocividny odpor jeji mamky(nedivim se)cely srpen peklo, temer zadny kontakt, konverzace se zuzila na otazky:Uz si umyl to nadobi?Zajdes tam?Udelas tohle?...Soucasne pred znamymi kteri prisli na navstevu jsem byl vzduch, a chovala se ke me jako k pejskovi.
Vyvrcholilo to ted v zari, kdy ja po jedne jednodenni sluzebce, prijel v nedeli domu a kvuli neumytemu nadobi jsem se doslova vznesl do vzduchu a byl odstranen.Ale doslova -takovy sok jsem nezazil.Citil jsem ze neco neni v poradku, sam v sobe to rozstipl, odjel domu a vypnul telefon.Volala ze ji to mrzi, ja po ni chtel penize ktere jsem investoval do jejiho nabytku, na to reagovala tak ze ji mam dat pokoj.Penize pozdeji poslala(ne vsechny.-)s tim ze zbytek je za najem.Jakmile jsem se snazil ji kontaktovat mile, opakem bylo peklo, jakmile jsem byl tvrdy, byla mila...no hotovo.Po 14dnech si napsala o fotky z dovolene, kdyz jsem se ji zeptal jestli mi nechce neco rict, at je mezi nami klid, osocila mne ze svych vlastnich chyb, ze za vse muzu ja atd. - poslal jsem ji nevybirave do p.dele a obvinil z nevery - odpovedela mi ze jsem blazen, ze mi nic neudelala.Pak jsem ji uz jen napsal ze uz s ni nechci zadny kontakt a poslal ji k sipku.To bylo vse az na to ze jsem den pote poslal sms s nadavkami(emocre, ktere jsem nezadrzel), takze jsem ji na pracovni email zaslal omluvu a rozlouceni, vse slusne.
Od te doby zadny kontakt a ja jsem uz 4tyden jako telo bez duse - tim ze ze mne vychovavala samostatnou jednotku, jsem samozrejme ted v prachu - u rodicu, v praci 130km daleko(nasesti tam nemusim byt kazdy den, delam obchodaka)a bez perspektivy dalsiho zivota.
Objednal jsem se k psychologovi, ale mam pocit ze ten mi nepomuze.
Poradte, i kdyz vim ze je to tezke a asi to nebude uplne objektivni.
Diky Tomas
Tomáši, neblázněte, život fakt nekončí! Je evidentní, že je dobře, že už konečně nejste spolu, aspoň si budete moci svůj život dát zase dohromady, což by s ní určitě nešlo. Nicméně mám pocit, jako byste od úplného prvopočátku tohoto vztahu sám ani trochu nevěděl, co chcete. Myslím, že bylo velkou chybou se k sobě pořád vracet a vzájemně si odpouštět. No ale stalo se a je třeba si z toho vzít ponaučení pro příště. Vím, že Vám těžko jinak než dobře míněnými slovy pomůžu, ale vězte, že zase bude líp. Za pár týdnů už Vás ani nebude bolet u srdce a za pár měsíců zjistíte, kolik volných a hezkých slečen je všude okolo. Hlavně vytrvejte a znovu se k ní nevracejte, přišel byste o poslední zbytky svojí důstojnosti. Držím palce a k tomu psychologovi určitě jděte, uvidíte, že Vám pomůže. Tak zlomte vaz!
Přiznám se, že teď to cítím tak, že mne ani tak nebolí srdíčko(všechny její výčitky byly více či méně založené na pravdě - nicméně já ji měl rád a její chyby polykal, abych předešel hádkám a jí bylo dobře, takže si uvědomuji, že pokud je jí teď lépe, jsem štastný, upřímně) ale že si spíš nedokáži představit jak budu žít dál.
Životní styl jsem radikálně změnil a teď bych ho měl měnit zase jinak?Nevím co přesně sám se sebou, to je asi ten největší problém.Ale jinak díky.
Pokuste se mít víc rád sám sebe. Od teďka pro Vás musí být důležitější, jestli Vy jste (budete) štastný než jak se má ona. Jste chlap, tak za tím udělejte tlustou čáru a tu "ženštinu" si už fakt zakažte! Soustřeďte se na něco smysluplného, najděte si nějakou zálibu, věnujte se víc rodičům nebo kamarádům, zorganizujte třeba třídní sraz, jděte dělat dobrovolníka do nemocnice nebo si splňte něco, co jste dlouho odkládal. A přitom pořád mějte na paměti, že spoustu lidí je na tom mnohem,mnohem hůř než Vy a taky to zvládnou. Musí.
Dobrý den, Tomáši. Podepsala bych se pod Hellin příspěvek a dodávám - Vy si tady v té své reakci vlastně trochu už napovídáte sám. "Životní styl jsem radikálně změnil a teď bych ho měl měnit zase jinak" - to je právě to, co se skrývá v té Vaší původní otázce, a sice "Jak dospět". Jsem o něco mladší než Vy, ale i tak si zkusím dovolit radu - jde o to ujasnit si, co vlastně chcete Vy. Vy jste celý život žil doma (u rodičů) a pak se dobrovolně vykořenil a přejal životní mód partnerky a snažil se jí ve všem přizpůsobit. Neříkám, že je to úplně špatně; samozřejmě že bez ústupků to ve vztahu nejde. Ale Vy jste vyběhl z jedné domácnosti, kterou "řidili" rodiče, do druhé, kterou "řídila" (pardon, lepší výraz mě nenapadá) Vaše přítelkyně. A prostor pro Vás poněkud zapadl. Když jste se teď vrátil domů, vlastně trochu couváte zpět (což je pochopitelné, samostatné bydlení není levná sranda) - sám ale cítíte, že to není úplně ono. Ten minulý vztah nemá smysl řešit, už to sám vidíte a chápete a Hella to řekla docela jasně a hezky. Ale teď sebe; co takhle zkusit si najít podnájem? Uleví se Vám, "najdete sám sebe" - a i když to něco stojí, budete spokojenější sám se sebou. Poznáte, jestli VÁM (a nikomu jinému) vadí nádobí ve dřezu, nevyhozené odpadky... a teprve potom můžete zkusit hledat dál. Opět cituji - jasně že běhá spousta nezadaných hezkých holek po světě, ale já bych na Vašem místě volila chvíli oddechu. Ono se to vyvrbí samo, nemůžete si myslet, že jednoho dne Vám cvakne, že hora prádla Vám vadí, a bude to přesně 31.10. Ale na to právě musíte mít volnost, svůj prostor, svoje teritorium...
Držím Vám moc pěsti, zatím na to jdete dobře. A psycholog pomůže, my jsme jen amatéři, co se snaží povzbudit slovem - on na rozdíl od nás lépe ozpozná a definuje příčiny/důsledky a dobře poradí. Moc Vám držíme pěsti
doplněno 15.10.09 23:32:Pokud bude dnešní slečna rozumná, bude pouze chtít, abyste někým byl - někým, na koho se může spolehnout a objal ji, když je jí smutno. Bez ohledu na peníze a postavení. A neříkejte, že nic neumíte, vždyt jste si vždy našel práci v místě, kde jste potřeboval - a to taky neumí jen tak každý!
32 let a jeste u rodicu... Pak se ale neni cemu divit.
Nemate vlastni sebevedomi, vlastni zivot, cilevedomost, nechate sebou zametat. Presne podle hesla: Kam me postavi, tam me taky najdou.
V prvni rade se koukejte postavit na vlastni nohy a pak teprv zkuste s nekym zacit zit.
to mne samozrejme napadlo take( a blizci pratele, mi to radi uz nekolik let), jenze nevim co driv - novou praci, samostatne bydleni, nebo utlum a chvili klid na pracovnim urade( k me chvale jsem jeste nikdy v zivote nebyl nezamestnany, vzdy jsem si "alespon nejakou" praci nasel)...to je to s cim bych potreboval pomoci, ale uvedomuji si, ze pokud mne neznate osobne, asi to nebude jednoduche...Diky,ahoj T.
No to je nářez...reaguju už jen proto, že jsem to celé přečetl i když je to bez háčků a čárek... Co vlastně očekáváte od vstahu a k jakému cíli chcete s partnerkou směrovat a jaké by měla mít partnerka vlastnosti aby vám pomohla dojít k vašemu cíli?
Správně jste se označil jako za nezralého, ale já bych to neviděl tak zle... myslím si že nevyzrálý jste jen emočně, ale jinak jste člověk který má potenciál.
Nemám právo radit, ale myslím, si že změna životního stylu, by měla spočívat v tom, že si vytknete nějaký životní cíl a strategii jak k němu dojít a tomu přizpůsobit i výběr vhodné partnerky...
"K čemu je váza, byt krásná a vzácná, když je prázdná a dutá"
Jo, tak teď jste mne dostal - její první reakce na mne před těmi dvěmi lety, na mou otázku co jí na me vadi, tak jako spravna ucitelka ČJ odpovedela ze je vse super, ze jen pisi bez diakritiky)tak ted to mam znovu.
Chci se Vas zeptat - co znamena nevyzraly emocne? Pokud je to to co si myslim, tak ten pocit jsem ja mel prave z ni - ze na jednu stranu je velmi racionalni a vyrovnana(coz je pravda) ale na druhou stranu byla schopna kvuli me skocit z mostu.Ta nevyvazenost mi vadila - ale v prubehu vztahu jsem si uvedomil, ze ona ma opravdu pravdu ve vetsine vytek a mel bych se ji drzet, ovsem vztah fungoval pokud jsem byl vzpurny.A cil a strategie je prave to co si ted myslim ze neexistuje, dokud nedospeji a nebudu si umet zorganizovat zivot.
A posledni otazka - ta vaza v citatu, jsem ja, ze?
Váza v citátu nejste Vy ale ta učitelka. Nevyzrálé emoce jsou chemické pochody, jejiž působení nemůžeme ovlivnit, ale můžeme ovlivnit jak nám budou ovlivnovat život a rozhodování a to je zatraceně těžké... My chlapy se s tím potýkáme dýl než ženy.
At je ta úča jaká chce, není to ted důležité. Čeho chcete dosáhnout? Řekněte mi jak si představujete že proběhne poslední víkend v dubnu roku 2030? Jak jej prožijete?
Sám za sebe odpovídám, že poslední víkend v dubnu 2030 budu přesazovat svoji zřicetiletou bonsai. A Vy?
Také se se říká co do krásné mísy když v ní nic není. Přijde mi , že jste velmi submisivní člověk, zřejmě jste se v dětství potýkal s nějakou velmi autoritativní osobou a ta vám v nynějším životě schází.Omlouvám se , ale Vaše otázka tak na mne působí. Bez té autority se nějak nemůžete pohnout z místa berete ohledy na někoho kdo k Vám nechoval žádnou úctu jako k rovnocennému partnerovi.Na zmiňovanou dívku zapomeňte a řekněte si , člověk v životě přijde o víc. Jakmile ji vytěsníte z hlavy určitě vysvitne slunko a najde se vhodnější partnerka. Vaše bývalá přítelkyně má sama se sebou dost potíží.
to jste trefila...
otec je velmi autoritativni,vedl to doma pevnou rukou(a dobre) s tim ze ted jiz samozrejme nechava vse na nas...ale zase - potom co jsem prijel domu, a sveril se mu(ne se vsim) jsem se od nej dozvedel at jsem rad ze jsem pryc, ze slecna neznala radost ze zivota a byla chorobne na penize(coz je jen zcasti pravda), kdyz on byl ten, kdo pred tim nas vztah schvaloval a ze kdyz jsem blbec, necht jdu na pracaknebo si necham napsat invalidku na hlavu, pokud takhle blbnu z jedny zensky
...ale, co by jste s tim delal/a? to jste nenapsal/a...
doplněno 16.10.09 19:37:Vite co - ony vsechny zensky jsou stejny - kazda chce chlapa, at je to hysterka, nebo svetice...ja tu jen fnukam, protoze nevim jak ho ze sebe udelat - mozna ze tusim, ale jsem moc pohodlny, tak radeji brecim na anonymnim internetu
zkratka, take nevim co chci a kdyz to nahodou na chvilku ucitim, sam od toho utikam, jinak si to nedokazi vysvetlit.
Diky vsem a nehnevejte se na mne.T.
Vytyčte si nějaký cíl přímo pro Vás na míru a vložte do něj nějakou pozitivní myšlenku.Nedělejte ze sebe nic co nejste buďte svůj. V první řadě musíte mít zaměstnání a otci bych se asi ve vašem případě nesvěřovala ..bohužel rodiče si nevybíráme.
Jste pracovitý a a citlivý muž určitě se najde osůbka , která tyto klady ocení.Nesmíte pořád jen dávat, musíte umět také přijímat od druhých. V rodině tato rovina zřejmě neexistovala. Říká se hodní lidé nadělají mnoho škody - povětšinou sobě.
Pokuste se popřemýšlet třeba by Vám vyhovovala časem věkově rozdílnější partnerka možná zralejší tolerantnější na světě je žen spousta a volných .
Nemám důvod se na Vás zlobit ani v nejmenším no vážně.
Kapitolu uzavřít a 5x denně děkovat Bohu, že to skončilo takhle pohodově. Pokud to neumíte, naučte se modlit, protože jste právě zvítězil a první cenou je KLID. Věřte, že to je k nezaplacení.
Pořád jste se ještě mohli (a když tak o tom přemýšlím, stále můžete) pozabíjet. Stojí Vám za trochu šukačky doživotní kriminál?
Perspektivy, které se Vám teď otevřely prostě jen nedokážete rozeznat.
doplněno 30.11.09 22:45:Tak jsem to dočetl až sem a vidím, že jste se našel. Což nic nemění na obsahu mojí původní odpovědi. Jen jsem chtěl říct, že člověka potěší, když vidí, že tazatel nakonec dostal rozum a situaci vyřešil.
Tak at se Vám daří.
BTW měl jste hned říct, že to je učitelka. To je totiž vysvětlení a zdroj celého vašeho problému. Učitel(ka) není povolání. To je diagnóza.
No já měl samý učitelky(3x) a podle toho co říkala o mém nástupci, tak ten taky)Někteří lidé, vyhledávají a přitahují stále stejné situace a stejné lidi( u mě to bude patrně souviset s tou submisivitou )
Navíc nebyla úspěšná úča(myslím, že to nezvládala) a teď dělá ve spořitelně za přepážkou.
Ještě jsem chtěl dodat jednu důležitou věc - ta kartářka, které jsem napsal odhadla situaci naprosto přesně.Nevím zda je to psychologií, ale tolik informací ode mne neměla.
Pane korunka, získal jste novou životní zkušenost a není nad vlastní prožitek. Teď už jste z vaší lásky vyléčen. A přijdou další životní zkušenosti i v jiných oblastech, s kterými se budete muset vypořádat. Teď jste to zvládl a já přeji hodně štěstí do života. PT
. . . a to byste chtěl žít na takové italské houpačce ještě dlouho? A co tak si najít hodné děvče, u kterého budete vědět, co bude zítra i pozítří?!:D Klídek, láska, pohoda, jistota.
1.Otázka je jestli taková existuje a jestli není jen v radách a knižkách pohádek
2.Otázka je jestli není problém v mé osobě - ve spoustě věcí jsem se musel změnit a cítil jsem že je to dobře.
3.Jinak kr_va to byla s tim souhlasim.Stejne tak ja pitomec.
doplněno 15.10.09 23:29:Dnesni slecny budou chtit vsechny abych neco umel, nekym byl, a hodne vydelaval...
Ještě něco Vám povím
Nebyl to můj první vztah, a všechny předtím skončili na tom samém - že nejsem zodpovědný, že nic nemám, že nejsem pro život.
V 24 první(to beru sam v sobe, ze jsem byl mlady)dalsi v 28, dalsi v 30.
Ve ctyriadvaceti jsem bolestny rozchod resil nastupem na vysokou(vypadl jsem po dvou semestrech) ve triceti(tesne pred tim nez jsem poznal tuhle) jsem stravil cele prazdniny fyzickou praci a vydelal si pomerne dost korunek.
Tim chci naznacit, ze vim ze je dobre si vytycit cil, ale ze nevim jaky pro sebe zvolit, a vlastne ani nevim zda to ma smysl.Co jsem nedohnal do ted, uz nedozenu.Chybi mi vule, vim to.Umim jen psat a fnukat.
Diky
Takže nevím jak je to tu s recidivoua jestli si to někdo přečte, ale cítím spisovatelský přetlak a dluh vůči svým vlastním slovům a tak to vykompenzuji.
Po té, co jsem sem psal(a i před tím) jsem se samozřejmě propadal(a ještě chvilku budu, nejsem naivní)a propadal, a propadal a propadal a ztracel jsem se sám sobě před očima.Dnes je to téměř 3 měsíce, a já jsem doufám moudřejší.-)
Koupil jsem si knížku "Partneři a rozchody", běhal, sportoval, chlastal, kouřil 60 denně, přemýšlel tak, že jsem spal 2-3hodiny denně, bral psychofarmaka,navštívil faráře(naštěstí známého, napsal kartářce, spustil se na jednu noc(xkrát), vrhnul se do nové práce, zešílel,začal zase hrát v kapele, pomáhal druhým,porval se,uklidnil.Nepomohlo vůbec, ale vůbec nic.Chtěli by jste milé děti vědět, co pomohlo?
Ozvala se minulý týden sama po 3měsíčním mlčení"Přijeď Tomášku, pokud mas čas, máš tady nějaké věci a vůbec myslim si že se můžeme spolu bavit normálně" A já za ní jel - upozorňuji, že před tím mě má fantazie a její chování v průběhu vztahu ke mě, z mé ex přítelkyně udělala v mé hlavě dě.ku která se vyspala se všemi mými "kamarády" ( několik jsem jich osočil - a dostal téměř do huby), nejhezčí a nejinteligentnější ženu planety a mého zhrzelého pána, na kterém je závislá má další existence.
Nejel jsem tam abych se vracel, s tím už jsem byl smířen, ale chtěl jsem se dozvědět "pravdu" - další blbostv mé hlavě.Přijel jsem, čekal co bude, jestli dostanu infarkt, nebo se rozkoktam, nebo ji zavraždim.nevedel jsem.
A stála tam chudinka ve stare bundičce, bez sebevědomi, bez energie, bez povýšeného postoje, bez ega ktere jsem vzdy tak citelně polopatě dostával za každý projev náklonosti a tak vůbec bez ničeho( technik je genius a jeho poznámka o prázdné váze byla naprosto presna )
A ze mne se v ten okamžik stalo zviřeA vychutnal jsem si svého kozla - plakala, litovala, hrála na city, přísahala, že mne nikdy nepodvedla - já byl neoblomný, vymyslel si několik historek o bordelu, skupinovém sexu a černoškáchO práci v zahraničí(to nebyla až taková lež ) a vysokém příjmu(také jsem úplně nelhal) a pohodě.Brečela 30min. v kuse na celou restauraci, já pak povolil a přiznal se, že mi to také stálo dost sil.Pak se přiznala, že je s tím samým chlapíkem, kterého měla před rokem, než jsem se k ní vrátil, ale ten je o 15let starší, není na ni tak hodný a pozorný, jako jsem byl já, má své zvyky, navíc staví dům a času na ní jemu zbývá málo, a teď ji to vadí.Vyčerpala opět všechny své kontokorenty, které si díky mě v průběhu vztahu doplatila a že je to špatné a kdesi cosi.
Nepovolil jsem, ale hlavně proto, že už jsem necítil, že tam něco je (stejně jako na začátku vztahu), politoval ji, při předání věcí ji nechal vyplakat na rameni, pohladil ji, pochválil nového partnera a doporučil at se jej drží a odjel.Po cestě opět uslzené telefonáty vrat se, já jí vysvětlil, že už jsem doufám jinde a ona také, pak začala kalkulovat, co pokazila, co mohla udělat lépe, že jsme měli vypadnout z domu jejích rodičů atd.Přiznám se, že jsem v ten okamžik také uronil slzu a omluvil se jí, že jsem si z ní sám v sobě udělal většího lumpa než byla.Popřála mi v slzách štětí a já vymazal telefon a šel po návratu na pivo s kamarádem.
Pointa?
Ona v 28 je dospělá, racionální, chytrá ženská, které tikají biolog.hodiny a ví co chce a já jsem nezralý romantik, který dostal to co do života a vztahu dal.V průběhu vztahu jsem si ji zidealizoval(ona mne také) a to je sebedestrukce pro každou dvojici.Já ji posloužil, jako životní zkušenost, že ne vše příjemné je pro reálný život použitelné - a ona mne posloužila ke zkušenosti, že je dobré mít vyrovnaný vztah, že rozmazlenou(ale asi jakoukoliv) ženskou je třeba krotit hned od začátku, nenechat si nabulíkovat jakékoliv názory o změně osobnosti, byt zní seberacionálněji a hlavně si věřit, že to co dělám, dělám dobře a také se snažit to dobře dělat.
Člověk se kterým je, má tyhle zkušenosti už za sebou a proto ji získal, proto ji teď drží tak zkrátka, jak má a jak ona si zaslouží i pro to aby se změnila a objevila v sobě tu polohu, kterou já jsem věděl že ji i pro náš vztah a okolní svět chybí, ale nedokázal být pevný a dostat ji z ní, díky své nezralosti a zamilovanosti.Přeji mu jí...teď už s klidem, i když to pro mne bude těžké.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost, držte palce, těším se na případné reakce a zdravím Vás, berte to s legrací a díky
T.
doplněno 30.11.09 23:31:V pořádku zdaleka nejsem, nevím ještě úplně přesně jak se " peče a vaří" život, jak zkloubit vše dohromady tak abychom tu po sobě něco nechali a zároveň se nestali otroky sami sobě a systému, jak si vybírat to správné, čím se zabívat a co řešit.Ale doufám že na to přijdu, a to je to hlavní, tak to cítím
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.