Nejste přihlášen/a.
Předem děkuji za nějakou radu, mám skoro rok přítele, důležité je ale zřejmě to, co bylo předtím. Bývalý přítel pocházel z poměrně dost dobře postavené rodiny, dražší dovolené, pěkné bydlení, odmala vedený k práci. Rodina byla hodně pro sebe, pomáhali si, většinou dobré vztahy, moji rodiče si s nimi rozuměli. Ovšem rozešli jsme se a přítel, se kterým jsem nyní, pochází ze špatné rodiny, rozvrácené, za to snad ale nikdo nemůže. Momentálně odmaturoval, je teda fakt, že práci zrovna nevymyslel, ale našel si stabilnější brigádu a pak bude hledat práci. Protože vyrostl, tam, kde vyrostl - nadávání, bití, hádky, nic se neřešilo, velmi špatná finanční situace, moc toho neumí a musí se učit. Pro rodiče, mamka už ho docela bere, i když někdy se podle ní chová jako dítě, to má pravdu ... ale pro tátu je tenhle přítel málo perspektivní. Je fakt, že předchozí přítel byl daleko více, ale není to přece o tom, kdo může jet na dražší dovolenou a koupit si lepší auto. Zahodili byste pro to vztah?
Všechno bych posuzovala ze dvou hledisek:
1/ rodiče na Tobě, jako na dceři lpí. Mají Tě rádi, zvlášt tatíci se rádi pochlubí, jakou mají pěknou a chytrou dceru. A chtějí pro ni jen to dobré.
A protože jsi už známost měla, je jasné, že porovnávají. První chlapec byl vedený k práci, druhý k ničemu. A práce mu taky příliš nevoní. Proto se nesmíš divit, že to rodiče probírají. Oni mají totiž strach, aby jejich dcera špatně nedopadla. A pokud Tě mají rádi, nemůžeš se jim divit, že mají výhrady. Jsou to rodiče, kdo jiný by Ti měl poradit, když ne oni?
2/ pokud se s chlapcem vezmete, budete žít vlastně spolu, bez rodičů. A teprve pak poznáš, kdo měl pravdu. Zda rodiče, nebo zda ten manžel je opravdu pracovitý chlap do nepohody.
Víš, pokud nezažil doma nic dobrého, ale jen nadávání, bití, hádky, k ničemu nebyl veden, musíš si uvědomit, že to zůstalo v něm. Prostě v jakých podmínkách člověk žije, takové chování, jednání pak přejímá, nese dál, považuje ho za normální. Proto bych se trochu bála.
Ano, nyní láska hory přenáší, a chlapec se snaží ukázat v dobrém světle, ale za pár let, až budete svoji a něco se mu nebude líbit, nedostaneš třeba pár facek? Nezačne pít?
Budete mít v budoucnu dítě. Ty budeš na MD, zvládne on uživit rodinu? K práci moc není a nic moc neumí. Sežene si takové místo, nejen nějakou brigádu, aby zajistil celou rodinu v době, kdy Ty nebudeš vydělávat? Nebude jen sedět na pracáku? Bude opravdu práci hledat? Proč nenašel už teď a spokojí se jen s brigádou? To není žádná jistota, ale jen provizorní řešení.
Nechci být hnidopich, vím, že máš nyní oči zaslepené láskou, ale jako starý člověk s mnoha životními zkušenostmi bych tohoto mladíka prostě neviděla jako příliš perspektivního pro manželství. Choďte spolu, mějte se rádi, ale sleduj bedlivě jeho chování, jeho projevy a uvažuj. Často se ovšem některé negativní vlastnosti probudí až po svatbě a to už bývá, obvykle, pozdě. Jaga.
Když o tom tak znovu uvažuju: mládenec právě odmaturoval. Takže mu je takových 18 - 19 let. A Ty jsi 2 roky po škole brigádničila, nyní už pracuješ nastálo, tedy bych tipovala u Tebe tak 22 - 23 let.
Myslím si, že by ses měla poohlédnout po nějakém starším partnerovi. Muži dozrávají duševně později, ten Tvůj je pořád kluk a ještě asi dlouho bude. Ty už jsi rozumná, máš pěkný písemný projev, na partnerovi dokážeš vidět i negativa. . Představovala bych si vedle Tebe muže tak 25 let. Ale je fakt, že jsi se několikrát zklamala, že se třeba neseznamuješ snadno, že příliš nechodíš do společnosti...atd., tak jsi sáhla i po tomto ušáčkovi.
Sama musíš vědět, jak si rozumíte, jak se navzájem doplňujete, tolerujete...Čas ukáže, zda to byla dobrá volba.
Myslím, že pár facek mi nedá. Viděl to u otce a chce jít úplně jinou cestou. Ani pivo si nedá, otec byl alkoholik a tomu se chce vyhnout. Už mám za sebou pár let vztahů, takže nejsem nijak zaslepená, tomu věřte, velmi dobře si uvědomuju jeho chyby a ta práce se mi taky moc nelíbí, připadá mi, že se vymlouvá, proč to a ono nejde a nejraději by se válel doma, ale jak jsem psala sama jsem po škole dva roky hledala místo a měla jen brigády. Nicméně brigádu má do října a potom budu požadovat, aby si našel stálou práci...
Mně "nesedí" jeho přístup k práci, tu by měl hledat souběžně s "brigádou". V hledání práce mu nic nebrání, protože DPP i DPČ může po nalezení zaměstnání vypovědět s 15denní výpovědní dobou...
Na DPP může odpracovat max. 300 hodin v roce (= necelé dva měsíce), na DPČ v průměru 20 hodin týdně ► ani jedno podle mne není perspektivní zaměstnání, jež by mu mělo bránit v dalším hledání...
U nás se stalo něco podobného před necelými dvaceti roky. Dcera se zamilovala. Chlapec to byl pohledný, ale věděla jsem, že životní styl v obou našich rodinách je naprosto odlišný. Nechtěla jsem zasahovat nějak tvrdě, to by mělo opačný účinek. Tak jsem vztah opatrně sledovala, jen občas něco naznačila, na něco poukázala. Láska nevydržela. Dnes má chlapec si pět dětí, se třemi různými ženami. Občas (vlastně spíš často) popíjí.
Když jsem byla sama mladá, myslela jsem si, že starší generace jsou hloupé, nepřející, zapšklé a nemoderní. Jenže není to tak vždy. Starší generace má i zkušenosti a schopnost předvídat.
Nebudu vám radit, abyste se rozešli teď hned. Ale sama pravděpodobně časem poznáte, že některé rodinné zvyky jsou příliš hluboko pod kůží a nejsou vhodné pro dlouhý společný život.
Zlatá slova! Také jsem znala podobný případ. Bývalá spolužačka se kdysi velmi zamilovala do kluka z rodiny, kde otec byl alkoholik, další dva bratři také, mamka se sice snažila, ale bylo to málo platné a jejich polorozpadlý statek bylo fakt cosi. Takže ti dva se vzali, on normálně pracoval, nepil, měli dceru. nakonec se stejně rozvedli, ona pak po letech na třídním srazu vykládala, že to bylo jakési zatmění mysli, že vůbec nedokáže pochopit, že ho mohla milovat. No, špatný nebyl, do práce chodil a nakonec chudák umřel předčasně, ačkoliv byl z těch 3 bratrů nejlepší. Našel si totiž babu, měl s ní syna a po smrti rodičů - se souhlasem bratrů - na ni napsal dům i pozemky, které měli po předcích. Ta baba to všechno prohrála na automatech, on z toho dostal infarktm když se to dozvěděl a umřel - bylo mu asi 50, z obou bratrů jsou bezdomovci, ten syn je v pastáku a baba bydlí na ubytovně a vesele chlastá. To jsou osudy!
Chápu, co mi naznačujete, ale přece ne každý, kdo neměl štastné dětství a dospívání, končí jako troska a alkoholik. Přítel je hodný člověk, je pruďas, ale já taky dokážu pěkně vylítnout, jsme oba dost tvrdohlaví, tak někdy lítají hromy i blesky. Ale zlý není, to uričtě ne, alkoholu se vyhýbá, i když ho někdy posílám sama na pivo /nechce, aby nedopadl jako otec)...
tak s tim souhlasim geny neprechcijes a vim o cem mluvim.Neco takoveho jsem mela za manzela,kdyz jsme se seznamily,byl ke me velice hodny,pozorny,sami darecek.Byla s toho laska jako tram.Po narozeni dvou deti odesel za starsi zenou,nejevil zajen o deti a ani na ne neplatil.Pochazel s rodiny matka i otec se radi napily,bratr v kriminale,jeho segre sebrali deti ve vesnici spatnou povest.Ale pro me byl buh a ja ho milovala a on me.Jsme od sebe 20 let a stale na nej vzpominam.Ano,byl na me hodnej,ale nespolehlivej uletak...ale asi mu osudovy muz.
Takze radim delej podle sveho srdce at si nic nevycitas.
Moc bych byla ve střehu, aby si nemyslel, že jak vyrost, že je to normální, tak jak píšete
nadávání, bití, hádky, nic se neřešilo, velmi špatná finanční situace, moc toho neumí. Takové manželství byste určitě nechtěla. Ale do sňatku hodně daleko, tak si to nyní užívejte. ALE bacha ...
Kolik vám je let? Rodiče chtějí zpravidla pro svoji dceru to nejlepší. Hlavně tátové. Uvědomují si, jaký vzor měl Váš nový přítel doma a že to s ním nemusíte mít v životě snadné. V tom bych se jim moc nedivila. Jenže materiální stránka není zdaleka všechno. O tom ovšem víte Vy víc. Nespěchejte s úsudky a rychlým řešením. Čas ukáže. Jak by přítel reagoval, kdybyste mu řekla, že není perspektivní, tak at se sbalí? Vy byste mu to dokázala říct? Kluka byste potopila, a to by ho mohlo úplně srazit. To, že Vám může věřit, to ho hodně drží nad vodou.Ta jeho původní rodina se na něm mohla podepsat taky v tom smyslu, že se rozhodl být jiný, jednat opačně, než to viděl doma. Dejte mu šanci a ani se nezmiňujte,na co jste se nás tady ptala. Přesto buďte ve střehu ohledně jeho práce.
Jsem starší, než on, nějaké životní zkušenosti a práci mám. Právě proto taky nejsem moc ráda, že má jen brigádu, ale na druhou stranu ani já jsem po škole práci nesehnala a dva roky byla jen na brigádách. Vím, jaké to je, a často čtu že kdo chce, práci si najde, to však není pravda. Dost lidí se snaží, a nic, ale byla bych ráda, kdyby se přítel snažil víc. Nabízela jsem mu ještě jednu brigádu, kterou by zalepil díry v té první, kterou má jen na určité dny v měsíci, ale prý to není nic pro něj (jedná se o oslovování lidí při prodeji lístků na atrakci, a on je samotář, co nerad mluví s lidmi, vůbec s cizími).
Hmmm... ted máš růžový brejle a tak je ti jedno, jestli s ním jezdíš na výlet starou Octavií na Kokořín, nebo novým Mercedesem do Paříže. Za rok ti spadnou. A začne ti to vadit, a to i přesto, že si ted říkáš nenenenenenenene, panebože, co mi to ten blb píše. Prostě spadnou. Místo Kokořína budeš chtít do Dubaje, místo igelitky z Tesca budeš chtít kabelku od Gucci. Ale to je NAPROSTO OK. Jsme na tomhle světě jen na chvilku a je škoda si život neužít. Lidí, kteří zůstali celý život štastni navzdory dobrovolné chudobě je velmi, velmi málo.
Já si nemyslím, že má růžové brejle, sama píše, že měla vztahy a není zaslepená, dokáže zhodnotit.
Pokud si Sexta přečte svoje příspěvky, tak zjistí, že jim to již nyní nehraje. Mají již nyní problémy. A ty problémy se budou zvětšovat. Otázka je, jak ty problémy budou řešit, jestli se dokáží domluvit. Nějaká prudká výměna názorů tam již byla, jsou oba tvrdohlaví, on je prudký, ale S. se nedá.
Chyba je práce jenom v určité dny v měsíci. Chtělo by to sehnat něco k tomu, nějakou volnější brigádu. A sama Sexta přiznává, že se mladíkovi moc nechce. A nevyšel mu jeden pokus u přijímacího řízení, nebo jich bylo více? 1 účast je hodně málo.
Sama budu požadovat ...on se musí snažit sám, musí to vycházet z něj...
Jinak mám pocit, že ho omlouváte, litujete ho, z jakého prostředí pochází. Nemáte nějaký samaritánský pocit, že ho z toho vytáhnete, pomůžete? Nebo nechováte se jako mamina, nemáte ochranitelský pud, přece jenom jste starší.
Mluvíte hodně o jeho rodině? To není moc dobré, měli byste se bavit o své budoucnosti, o svém životě, jak si to představujete, jak naplánujete, kam pojedete, kam se podíváte, kam za nějakou kulturou, na společný víkend na horskou chatu, nebo vyrazit na kolech na zajímavé místo v okolí, k rybníkům, k řece, jsou letní koncerty, slavnosti apod.. Měli byste si užívat a žít.
Počkejte ještě se sestěhováním, protože nyní se rozejdete lehčeji. Až se sestěhujete, dáte do toho společné peníze, tak rozchod už neproběhne tak jednoduše.
Co přítel dělá, když není v práci? Povídáte si, čím se zaobírá? Má nějakého koníčka, něco kutí doma, nějaké domácí práce? Jak se umí postavit k vaření, úklidu? Ono to časem přijde samo, ale přece jenom, má uklizený pokoj, nebo alespoň ustláno, když k němu přijdete. Ve společném bydlení jsou potom takové naučené základní věci jenom ku prospěchu.
Jinak souhlas s Baboujagou, hodil by se k Vám starší přítel, který ví co chce, má již nějaké zkušenosti. Ten Váš mladík asi moc přítelkyň neměl, a toho bych se obávala. Možná u Vás vidí jistotu, máte práci, věci již srovnané.
Rozvažte, jestli je Váš vztah vyrovnaný, vyvážený.
Zkusím odpovědět po pravdě... jj, prudké výměny u nás jsou, to je fakt. Já na sobě taky nenechám štípat dříví. Ne, určitě se nechovám jako matka, která ho chce z něčeho vytáhnout, spíš jsem poměrně tvrdý kritik, což přináší mnohé hádky, no. Včera jsme se vrátili z třídenní dovolenky z chaty, všechno prima, nicméně - vše jsem financovala já. Nevadí mi to, ale očekávám za to snahu při hleádní práce a ne výmluvy, proč to a ono nejde. Co se týče vaření, to vůbec, nicméně já k tomu taky nemám vztah :/, takže tohle bude složitější, a uklizený pokoj má víc, než já sama. Jsem větší bordelář. Co dělá, když není v práci? Bohužel není zvyklý toho moc nadělat, takže filmy, počítač, příroda, sport... nebo mě jede navštívit na brigádě. Vím, že zajištěný starší přítel by byl zřejmě lepší a jistější volbou, ale měla jsem několik starších, a neklapalo to. Zase tlačili na děti, vaření, anebo byli jednoduše zvyklí na svou pohodlnost a chtěli mladou holku jen tak na volné chvíle, kdy nejsou v práci nebo v kámoši v hospodě...
Tak zřejmě Vám to takhle zatím vyhovuje, i když jsou nějaké neshody.
Každopádně bych se nehnala do společného bydlení, děti nehrozí.
Ještě spolu jenom choďte, vyčkávejte, uvidíte. Pokud Vy nechcete hned zahnízdit. A to zřejmě ne. Nechte tomu čas do toho podzima, jak se postaví k práci, k hledání. Ono si většina maturantů nechává poslední prázdniny volné a teprve v září se do do hledání práce obuje. Ale pozor na to, řekne si to tak většina a pak jich je v 9. měsíci na trhu práce přebytek.
A jistě Vám to klape i v posteli, tak proč ne, užívejte si, dokud jste mladí.
A to vaření je nezbytná nutnost a někdo se v životě musí obětovat. Co Vám ale nebude hrozit, bude obezita, kdo nerad vaří, tak se vždycky nějak v jídle odbyde.
Už jsempsala, že jsem dost realistická, na příteli vidím jeho chyby možná až moc... někdy s tím štvu nejen jeho, ale i společné přátele, že jsem moc ostrá. Takže růžové brýle nemyslím, že bych měla, takové ty zamilované, nekritické. Můj příjem není špatný,a le samozřejmě dva by byly lepší, a sehnalo by se i společné bydlení. Zatím jsou o tom jen řeči.
Rodiče chtějí pro své dítě to nejlepší a pak si vaše dcera najde inženýra co se zdá šikovný chlap a za 4 roky se nestačíte divit, jak "moc šikovný je", to už má dítě a druhé na cestě, rozvod a šupem máte dceru a dvě vnučky zpět. Máte pravdu, není to o dovolené a drahém autě ale myslím si, že rodiny by měli být na téměř stejné úrovni, jeden chudák a druhý milionář to nemůže dělat dobrotu. Zvažte dobře to v jakých poměrech přítel vyrůstal, určitě si něco z toho odnese, abyste se za čas nedivila, že facka je pro něj běžná, opít se je normální...
Uričtě, každý si odnese něco z domu, ale zdaleka ne každý, kdo měl takové dětství, je opilec a násilník. Přítel se alkoholu vyhýbá, to ho spíš já nutím, aby si na akci dal, a ruku na mě nevztáhl. Je podle mě lehké říct "jo, je z problémové rodiny, takže dopadne stejně"... ale kolik vidíte kolem sebe případů navoněných, vypiplaných dětiček, kde jsou rodiče slušní a dítě zmetek, co bije ženu, děti, chlastá, bere drogy. Ne, že bych chtěla přítele omlouvat, ale ani diamantový zámek nezaručí charakter.
Několik postřehů:
1) Vzhledem k vašemu věku to velmi pravděpodobně nebude váš poslední přítel, tak bych to až tolik neřešila.
2) Nicméně na rodinu možná budoucího manžela je dobré dávat pozor. Neplatí samozřejmě vždy, ale lidi přejímají vzory naučené v rodině a čím bude starší, tím to bude zřetelnější. Dokud je zamilovaný, tak se zapře a přemůže, ale až zamilovanost pomine, bude mít pravděpodobně tendence sklouznout k tomu, v čem vyrůstal.
3) Ad zaměstnání - vezměte si, že na mateřské vás bude roky živit, takže by měl být schopný vydělávat, abyste pak na mateřský nemuseli přemýšlet, jestli koupíte i nejlevnější salám gothaj nebo jestli budou jen suchý rohlíky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.