Nejste přihlášen/a.
Dobrý den všem rádcům. Již nějakou dobu bojuji sám se sebou. Je to boj namáhavý, dost únavný a navíc zcela neúspěšný. Připadám si jako magnet na špatné vlastnosti. Vyjmenuju opravdu jen některé. Nedobrý vztah k Romům obecně a přitom mi nic neudělali, ale když nějakého vidím,tak to ve mně vyvolává velmi negativní pocity. To samé je u černochů, homosexuálů, transexuálů a dalších skupin lidí. Přitom dřív jsem s tím kromě Romů neměl problémy a i ti Romové přišli až po vojně. Dřív jsem neměl problém s darováním peněz na charitu a dnes nemůžu. Nebo samozřejmě můžu, ale vyvolalo by to ve mně velmi negativní reakci a navím na hodně dlouho, což taky není dobré. Před několika týdny mě zastavil bezdomovec a chtěl nějaké drobné, že to nechce na alkohol, tak jsem mu dal pár korun a doted z toho mám nepříjemný pocit. Když chci změnit sám sebe a přesvědčuju se, jak to má být správně, jak já bych to chtěl, tak jako by ve mně byla neviditelná síla, která se mnou bojuje a ta síla je velmi silná. Už si s tím nevím rady.
Tohle všechno má, podle mého názoru, příčinu v tom, co se poslední dobou děje kolem nás.Žijeme v hektické době, jsme citliví na informace kolem nás.Já to mám stejné jako Vy, snad jen ti homosexuálové mi nevadí,nevím...Každého štve, že jsou tady nepracující Romové,kteří mají neskutečné zastání a výhody...Nejste v tom sám.Chápu vaše pocity.Ale poradit vlastně neumím...
uveďte několik konkrétních případů neskutečného zastání a výhod, které dle vás požívají Romové (já teda vím jen o dost neskutečné apriorní diskriminaci: jseš (vypadáš jako) cikán - hledáš pronájem bytu (na normální, běžné adrese)? - zapomeň..., hlásíš se o práci, o kterou mají zájem i normálně vypadající bílí - zapomeň..., jdeš po ulici, jedeš v MHD atd., myslíš, že na tebe drtivá většina bude koukat jako na každého jiného bílého, bez negativních pocitů? - zapomeň...; myslím, že Romové si v ČR fakt žijou jako v ráji...)
a abysme to nezamluvili - ty konkrétní případy neskutečných zastání a výhod prosím:
Zdravím. Ono např s těmi Rómy..když pořád neustále jsem slyšel kolem mě jen samé negativní věci na ně..a to nesouvisí jen s Romama, ale i s ostatními lidmi i věcmi, tak už automaticky je člověk sám odsuzuje, aniž by měl s nimi nějakou osobní zkušenost. Samozřejmě už delší dobu rozlišuji lidi jinak než jen, že je černý nebo zelený. Jsou romové, kteří mají doma větší čisto a pořádek, než většina bílých a chovají se velmi dobře a přátelsky. Bohužel je jich jen část a ostatní jim to hodně kazí.
A taky ono ten boj sám se sebou, je spíše otázka věku. Pak člověk dozraje, "najde se" a je spokojený.
Myslím si, že některým lidem je přirozené dělat špatnosti a pokud se s tím člověk setkává často, tak ho to třeba ovlivní při konání dobrých skutků a nemá z nich ten dobrý pocit. Ale lépe je přirozeně dělat dobré věci a co s tím udělá ten druhý, obdarovaný je něm, je to jeho věc, s tím se už nezatěžujte. Vy víte, že jste konal dobře a s dobrým úmyslem a to je Vaše plus...
Jak změnit sám sebe? Inu - pracovat na sobě. Nebát se historické četby ale také filozofické, třeba i kvalitní teologické a psychologické. Nějaká ta kniha ze sociologie společnosti, ekonomické teorie her.. by taky bodla. Až to načtete, zjistíte, že není jiné cesty, než posuzovat člověka jako individuum a samostatnou bytost, kterou poznáte jako člověka. Kategorizovat podle barvy pleti, národnosti..., je cesta zpět k segregaci, nenávisti, možná i táborům všeho druhu - následuje bolestné a hluboké procitnutí, že není vyvolených., ale jenom poražených. Z historie počínaje a teorií her konče, je nadevší pochybnost zřejmé, že prosperující - ekonomicky zdatné národy jsou ty, kteří volí, co největší benefit nejen pro sebe ale celou skupinu. To, co je pro spoječnost reálně benefitem, může obtížně reflektovat průměrný divák zpráv TV Nova nebo Prima. Jaká to paralela s dněšním Německem a Německem před desítkami let. Jako národ jsme bohužel myšlením nedozráli a budeme tak dlouho klopýtat, možná po "milion-pátý" až to těm našim hlavám dubovým všechno dojde. Jinak, mám z Vašeho dotazu dojem, že nejste ztracený případ, protože "máte srdce" a to je základ.
V jedné moudré knize se praví:
"Konej svou povinnost vyrovnaně a nelpi na úspěchu a neúspěchu...atd. (volná parafráze, gíta) Z čehož pro nás jednoduše plyne , že je dobré dělat to, co považujeme za správné nebo co je naší povinností tzn. chovat se ke všem lidem slušně, respektovat jejich život byt s ním nesouhlasíme, poskytnout pomoc i když si myslíme že ji dotyčný promarní. Zkrátka dělat věci co nejlépe ale zásadně se netrápit a neřešit to, jak to dopadne, protože to už nezáleží na nás...
Nejsi sám, kdo s tím má problém. Neber si na svou hlavu všechny problémy světa, stejně je neuneseš. Žij a nechej žít, stýkej se jen s idmi, kteří Tě netáhnou dolů, ale nahoru a to at v životě, tak psychicky. Každý má právo na svůj názor i pud sebezáchovy. Jenom nikomu neškoď. Ty nejsi zodpovědný za to, jakou mají Rómové reputaci, vytvářejí si ji sami. Mají jinou mentalitu, podle mně neslučitelnou s naší. Jejich "svobodný život" na úkor ostatních, špatná pracovní morálka, znalost práv a "neznalost" povinností, "právo" na to, aby se o ně ostatní starali, odvaha v tlupě a zbabělost v jednotlivci, mstivé a podlé jednání, krádeže, lhaní, vychytralost, atd., to může málokdo zkousnout. A jestli zná někdo jednotlivce, který některou z vlastností nemá, tak má deset dalších. Vím, o čem mluvím. Pracovala jsem, svého času, na Slovensku v závodě, kde pracovalo hodně Romů a ani jeden, nebo jedna, se svým genům nezpronevěřili. Byly i vyjímky, které pracovaly, ale zase měly další jejich specifika. Myslím, že kdo je zastává, tak je něco jako Sluníčkář a v životě mezi nimi nežil. Třeba existuje vyjímka, kterou jsem, za svůj poměrně dlouhý život, nepotkala.
Zajímavá otázka. Osobně oceňuji, že máte takovou snahu se změnit, protože na každém z nás je co zlepšit (až už je to cokoli). Mně se líbí teze Tomáše Akvinského, že jak dobrá, tak i špatná vlastnost jsou z velké části zvykem. I když mohou být vrozené, jdou do značné míry přebít opačným chováním. Tedy pokud na sobě chceme něco změnit, máme se prostě podle toho začít chovat, i když nám to bude zpočátku "proti srsti" (na to nemáme hledět!). Brzy tyto nepříjemné pocity přejdou. Sama s tím mám zkušenosti a musím říci, že to funguje na 100%.
Díky za odpověd. Já jdu proti srsti už roky a nějak to nepřichází. Jako by v mé hlavě někdo byl a ten se mnou bojuje a má nade mnou moc.
Škoda, že nejste zaregistrován, něco bych vám k tomu napsala do osobní schránky. Toto je totiž zrovna téma, o které se dlouhodobě velmi zajímám a je pravda, že v této oblasti mohou působit různorodé faktory.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.