Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
nechci tady psát žádný dlouhý popisy, tak to hodně zkrátím.
Před třemi lety jsem se rozešel s přítelkyní, citově mě to zničilo a od tý doby nejsem schopnej prožívat žádný city.
Když si dohodnu rande, cítím citovou prázdnotu a asi to jde i poznat. Sice se dokážu bavit, ale už nemam ani chut a motivaci flirtovat. Nebaví mě to a štve mě to. protože nechci zůstat sám i když mi samota vůbec nevadí. Mám spoustu přátel a suprovou rodinu, takže vlastně ani nejsem sám. Ale z mého okolí jde cítit tlak, abych si už konečně někoho našel a máma sem tam pronese hlášku, jestli se vůbec někdy dočká vnoučat atd... Stejně tak táta, jehož jsem jedinej syn doufá, že nebude slepá evoluční větev.
myslíte, že je nějaká šance, že jednou potkám nějakou slečnu, u které zafunguje chemie natolik, abych měl motivaci se s ní nenuceně scházet a případně s ní založit i rodinu?
Je mi 27 let.
Zdravím. Šance je určitě. Prostě jste ještě nepotkal tu pravou kterou byste skutečně chtěl. Zatím Vám to vyhovuje být bez vztahu, tak se do ničeho nenutte a nepodléhejte tlaku okolí. Ještě nejste tak starý, abyste rezignoval na ženské. Ten útlum přejde, až Vám skutečně ženská bude chybět a budete tu rodinu chtít založit Vy sám. Ne proto, že Vaše máma touží po vnoučatech, ale proto, že Vy sám zatoužíte po dětech. Dejte tomu čas.
Ježkovy voči, chlapče, je ti 27 . Takhle můžeš mluvit v padesáti, kdy ti fakt bude natvrdo ujíždět vlak. Dostal jsi od života pořádnou facku, ze které se pořád sbíráš, holt to někomu trvá delší dobu. Až se posbíráš, koukej kolem sebe, je spousta fajn holek, je je potkat. Rozhodně neseď doma, aby věděly, že existuješ, ale taky nemusíš vymetat každou párty. Prostě - žij normálně.
A na řeči rodiny nedej, většina mých kamarádek má taky děti a často od někoho slýchávám, když už teda... to si ještě počkají
Byla jsem zamilovaná dlouhou dobu,nenašla odvahu se projevit..takže nic...měla jsem takovéhle pocity prázdnoty,nemohla jsem cítit větší sympatie k nikomu,i když mě nějaký kluk zval nebo chtěl se bavit,připadala jsem jim určitě bez zájmu..trvalo to asi rok,možná rok a půl...potom jsem začala jezdit na kole,přidala se do party lidí a změnilo se to.Rada těžká - nedohadujte se s rodiči,nemá to cenu - situaci nezměníte,jen nezůstávejte bez kontaktů s kamarády a lidmi okolo...určitě poznáte další velkou lásku,všechno musí odeznít a až budete připravený,poznáte to!Určitě!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.