Nejste přihlášen/a.
Ahoj. Už jsem zkoušela psát na různé poradny, ale moc mi nepomohli.
Jde o to, že bych chtěla pomoc. Myslím, že jsem masochistka, ale ne sexuálním způsobem, ale tím duševním. Vlastně se tomu dá nazývat sebepoškozování, myslím. Občas se chovám fakt divně, vím to o sobě, ale nevím, jak přestat. Neustále, v jednom kuse cítiím potřebu si ubližovat, různými způsoby. At už zapalovačem, nebo jen prosté bouchání hlavou o zeď. Já vím, opravdu jsem asi blbá, ale nevím, jak tomu zabránit. Už tolikrát jsem se pokoušela, ale dlouho mi to nevydželo.
K psychologovi se mi moc nechce, abych pravdu řekla. Připadám si jako naprostej blázen -_-
Nevíte, co s tím? Co mi může pomoct? Budu vděčná za jakoukoliv radu
Způsobujete si fyzickou bolest, protože odvede vaši pozornost od bolesti psychické, s kterou si nevíte rady. Jediný, kdo vám může pomoci je psychiatr, který podáním psychofarmak a s vaší pomocí odstrani hlavního původce vašich psychických bolestí a tím sebepoškozování odezní.Výborné je,že si sama uvědomujete, že s vámi není něco v pořádku.Sebepoškozování je léčitelné, nenechte ho přejít do chronického stádia.Nebraňte se tomu,návštěvu lékaře neodkládejte,přece nebudete sama proti sobě, nemám pravdu?
Pokud Vás někdo napadal či dokonce zneužíval v dětství, řekněte to člověku, kterému nejvíce věříte. Pomůže Vám opravdu jen psychiatr, jak už tu zaznělo. Sama to nevládnete., protože jestli to pořád děláte, tak Vaše problémy přetrvavájí a toho člověka je třeba vzít z Vaší blízkosti. Uvažujte nad tím - co říká rodina - matka? Myslím ale že už na psychiatrii chodíte, ale nic Vám nepomáhá. Nejste to Vy kdo je špatný...
My Vám tu více poradit nemůžeme. A sice z toho důvodu že neznáme problém který Vás přivedl k tomu že své duševní trauma promítáte do sebubližování Proto Vám může pomoci jen psychiatr který se znalostí Vašeho problému Vám může pomoci správnou terapií.
Souhlasím s kapkounaděje ve všem. Někdy se to také stává lidem, kteříněco důl. nezvládají, ač by moc chtěli a jsou přetížení ale může to být jakékoliv těžké, nezpracované trauma. At je to jakýkoliv důvod, chce to pomoc psychiatra, ale blázen nejste. Nechte si odborně pomoci, co nejdříve, a bude po problému.
Podle mě je to projev nízkého sebevědomí+dospívání(tipuju,že je ti málo let)...co tak si najít nějakého koníčka,abys neměla čas přemýšlet nad blbostma.Zní to asi blbě,ale myslí,že když s se stejnou vervou začneš věnovat třeba sportu,určitě uděláš líp a pomůže to psychice.Co tak denně běhat?Jestli je ti do 20-ti let,tak se ti nedivím,je to těžké období.Někdy se sama divím kolik jsem toho stihla a že jsme to vůbec přežili.Je to šílený tlak na člověka,spousta pocitů,vjemu,do toho škola,budoucnost...kamarádka takhle blbla a dodnes si to neumí vysvětlit,proč své trápení řešila takhle.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.