Navstevnost prarodicu pritele

To musí být bezva vztah, když si nadáváte a vyhrožujete soudy..

Jste dva dospělí lidé, rodiče malých dětí a měli byste se umět dohodnout. Pokud chce přítel s dětmi jezdit za svými rodiči jednou za 14 dní a Vy chcete delší interval, pak jednou jeďte s nimi a jednou je nechte jet samotné. Vše je o kompromisech. Taky Vás děti nemusí mít neustále za zadkem a Vy tak budete mít čas taky sama pro sebe.

Rodiče Vašeho přítele, jsou dědeček a babička Vašich dětí. Je v zájmu dětí, aby se se svými prarodiči vídaly.

Máte každý jinak nastavenou blízkost se svou rodinou a neumíte se dohodnout. Vy omezujete styk s prarodiči, on vyhrožuje soudem; ani jedno není dobře.

Jestli tomu dobře rozumím, jezdí(te) tam 1x za 14 dní? Na jak dlouho? Mně se to moc nezdá, ale chápu, že máte jiný pohled, sama se svou rodinou takové úzké vazby nemáte. Nevím, jací prarodiče jsou a jestli je třeba omezovat čas s nimi - jsou vážně tak hrozní? Co dělají? Proč tam nemůžete pustit děti samotné, tedy jen s otcem? Opravdu si myslíte, že prarodiče dětem nemají co dát, nemůžou jim nijak prospět, návštěva dětem škodí?

Máme asi v rodině něco podobného, prarodiče ze strany otce mají dost jinou výchovu (nepřiměřeně rozmazlující, nezdravé jídlo, malou poslouchají na slovo, ona je princezna a co chce, to bude), a navíc ji mají dost často (např. na celý víkend sami), ale nikdy nikoho nenapadlo je omezovat ve styku. Jsou to prarodiče, tečka.

Můj manžel byl cizinec. Žila a pracovala jsem nějaký čas v jeho zemi, bydleli jsme u jeho rodičů. Zemřel velmi mladý a jeho rodina přiletěla k nám na pohřeb, protože zemřel už tady po návratu z jeho otčiny. Styky jsme samozřejmě nepřerušili. Protože nebyli rodiče majetní, našla jsem si ještě jednu práci kvůli letenkám, oni nás živili zase a jak skončily prázdniny, posadila jsem děti na letadlo, vzali se za ruce a šli spolu pod ochranou letušek do letadla a v cíli je vyzvedla rodina, která se prokázala doklady že jsou naši příbuzní a mým dopisem s razítkem ambasády, že jim k tomu dávám oprávnění.

Pak jsem tam letěla já na dovolenou, s maminkou a tatínkem jsme si povídali i s jeho sourozenci, chovali se vždy moc hezky ke mně i za manželova života. Měla jsem je opravdu ráda. A na konci prázdnin jsme se vraceli domů, do práce a do školy. Rodiče i moje děti pro ty prázdniny každý rok žili a nemohli jsme se všichni dočkat až se znovu uvidíme. Při loučení prolili mnoho slz. Tak rádi jsme se zase viděli.

Proto myslím že jestli Vašim dětem je tam dobře, neberte jim lidi, kteří k nim mají citový vztah, který Vy samozřejmě asi nemáte, jinak byste je také ráda viděla. Rodiče zemřeli a my už tam nelítáme. Ale ty vzpomínky nikdo mě ani dětem už nevezme. Byli to báječní lidé, báječná rodina. A mým dětem to hodně dalo, přinejmenším moře lásky..

Jaký vztah jste měla ke svým babičkám a dědečkům?

Víte, že byste omezením návštěv partnerových rodičů

ochudila své děti o kontakt s prarodiči?

Já bych se spíše pokusila zlepšit vztah s partnerovými rodiči.

Pak by i pro Vás mohly návštěvy být přínosné nebo aspoň přijatelné.

Kromě toho by si Váš partner zasloužil i více Vaší důvěry.

Proč by s dětmi nemohl někdy jet sám?

Deti jsou snad jen vaše? Tak si udělejte jeden krásný víkend pro sebe, nechte děti s otcem at si vyrazí a vy si vyražte s kamarádnou na víno, doma si můžete v klidu dodělat co potřebujete a odpočinete si od všech co vás obtěžují.

Občas se tu objevují dotazy, že jeden nestačí zírat. Vzpomínáte o čem vlastně je pohádka o zlaté rybě? Ona není až tak moc o zlaté rybě, ale o tom, jak to taky někde u někoho vypadá a jaké jsou konce. Rybářova manželka tvrdě tlačí toho svého rybáře ke zdi, je věčně nespokojená, věčně se s ním hádá a stále stupňuje požadavky. No a pak přišel zásah shůry a staré rybářové zbyla jen láhev s octem. Tohle mě napadlo, když jsem si přečetl váš dotaz.

Vy ale musíte být rodinka. Matka, která dělá dusno, která stupňuje požadavky, která si myslí, že její děcka potřebují neustálou kontrolu a do kouta zatlačený tatík, který začíná být agresivní. Mezi vámi to ale pořádně vrže. Co děcka? Není jim nakonec u babičky a dědy líp, než u vás?

Radím : Zvolněte a nechte je, at si jezdí. Jinak skončíte na láhvi s octem.

Já si myslím, že nezáleží tak na vašem názoru, jak na názoru dětí. Jestli babičku a dědečka mají rády a jsou s nimi rády, nechejte je, nebraňtre jim. Navíc, jestli babička dědeček děti obohacují, jasně že nemyslím peníze, dělají jim život hezčím, ony se na ně těší, pak není o čem mluvit. A vy si svého volného času užijte. Trošku se rozmazlujte, udělejte si doma pohodu, relax. Nenapsala jste, jak jsou děti staré.

Nechcete pouštět děti s otcem za dědou a babičkou? Copak je otec dětí nevéprávný, že potřebuje neustále Váš dohled? Pokud chcete něco změnit, začněte u sebe a svého myšlení. Jsou to i děti Vašeho partnera, takže nezasahujte do jeho styku s rodiči a dětem nebraňte ve styku s babi a dědou. Pokud Vy je nemusíte, pak využijte svého času k vlastnímu odpočinku a programu. Nemusíte jim být přece neustále za zadkem. Oni to zvládnou i bez Vás, pokud si chcete od jeho rodiny odpočinout. Ale pokud jste si s ním pořídila děti, měla byste respektovat i jeho rodiče. Buďte ráda, že prarodiče o děti stojí a dopřejte svým dětem mít milující dědu a babičku.

Dcera je rozvedená, v podstatě děti 6 a 2 roky tatínkovi každé dva týdny vnutí na víkend a jedou k babičce a dědovi, rodiče otce přijedou za vnoučaty kdy chtějí, bez problémů. 35 let manželství nemám problém, každý víkend jsme jezdili k manželovým a mým rodičům, vždy něco pomohli. Teď tu byla u nás týden moje maminka, užila si pravnuček, zašla do divadla se starší pravnučkou (6let), dva dny tu byla i ta dvouletá, mamka říkala, vychovala jsem tři děti a často 5 vnoučat copak nezvládnu pravnučky? Malá chvilku plakala a pak se zabavila. Proč nesmí děti trávit čas s prarodiči nebo i prapra rodiči když chtějí? Naše děti si každý pátek nabalily batůžky a hurá k babičce, bylo jich celkem 5 různého věku (mám dvě sestry), dnes to má moje vnučka stejně, zavolá i v týdnu když jde ze školky, že se staví už se těší na jarní prázdniny, že se k nám stěhuje. Lituju, že jsem nemocná a nemůže tu být i ta mladší (2 roky) tu nezvládám pokud je doma děda jsou tu holky obě a matka má klid a prostor třeba něco udělat co s dětmi nestíhá.Celé léto jsme na chalupě všichni a přijede každý týden celá rodina, letos tam zůstával od neteře chlapeček (3roky) týden v pohodě a prababička měla radost, děti si užily, prababička stará sokolka je učila kotrmelec a chodit po kladině ( někdy to bylo o život, ne dětí ale 75leté prababičky). Zkuste nabalit děti a zůstaňte doma, děti sami řeknou zda chtějí jet nebo ne.