Operace páteře

A víte na sto procent, že je to řešení?

V roce 2000 jsem se probudil ukrutnou bolestí nohy (jistě znáte, kdo nezná nepochopí).Když někdo řekne, že ho bolí noha, záda nebo cokoli jiného a přesto stojí , chodí, pak to není žádná bolest. 14 dní jsem si myslel, že to nějak skončí (třeba rychlou smrtí, a´t je už klid), ale pak jsem to vzdal a nechal se odvézt do nemocnice. Tam CT a vyšetření a zpráva, že operaci nedoporučí. Přinese jen krátkodobou úlevu. Naučte se žít s bolestí, byl verdikt lékaře. To se ti řekne ty vole, jsem si myslel, tebe to nebolí. Dnes mu děkuji, že mě neoperoval. Radil mi jak začít cvičit na posteli po obstřiku, kdy se bolest dala snést, vysvětlil co páteř potřebuje a já po půl roce začal znovu pracovat. Ani mi posudkový lékař mi nechtěl nemocenskou ukončit. Vyžádal jsem si to. Dnes dělám to co potřebuji, boty si sice nezavážu, ale to není životně důležité. Asi jsem měl štěstí, jak na lékaře tak ve všem.

Proč to píšu, operaci páteře podstoupil i můj kamarád, asi o 10 roků mladší, za půl roku znovu, pak prodal svého miláčka (Kawasaki), protože na to nemohl sednout. Já ne, já jsem si naopak pořídil už před deseti roky Yamahu R1 a mám ji dodnes. Víte stoprocentně, že operace pomůže, že to nejde jinak? Nechci vás vylekat nebo strašit, moje sestra je po operaci a je to dobrý, ale z vlastní zkušenosti vím, že ne vždycky je to nejlepší řešení.