Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, letos jsem vystudovala střední školu, na vysokou už jsem nešla a tak si musím hledat práci. Jenže můj problém je ten, že se každé práce hrozně bojím a ten strach mě vždy tak ochromí, že se prostě nemůžu pohnout dál. Nemám žádné zkušenosti a bojím se, že po mě budou chtít plno věcí které ani nebudu umět a nezvládnu to. Projíždím inzeráty, ale životopis vždy pošlu jen na nějakou podřadnější práci kde bych se nemusela bát, že něco zkazím. Plácám se už několik měsíců po brigádách (doplňování zboží, sklady a tak..) protože ten strach ze selhání je prostě silnější než já. Několik pohovorů jsem z nervozity zkazila, takže už mi dělá problém na ten pohovor vůbec dojít. V tu chvíli si vždy vymyslím tolik výmluv jen abych tam nemusela, i když vím že to není správné a nějakou normální práci potřebuju. Nevím vůbec co mam dělat, snažím se ten strach překonat už přes tři měsíce, ale nějak to nejde. Jak nemám žádné sebevědomí tak jsem na sebe hrozně přísná a při každé i úplně banální chybě si to hned vyčítam a cítím se hrozně, představuju si jak mě ostatní pomlouvají, že jsem neschopná i když to tak být ani nemusí. Nevím jak bych to dělala v práci, která by byla ze začátku těžká, je jasné, že tam se nějaká ta chyba vyskytne a já bych to neunesla mám v hlavě, že musím všechno dělat dokonale a vždy jsem z toho tak nervozní, že pak dělam chyby které bych normálně neudělala. Jak jste třeba začínali vy? Byli kolegové nepříjemní očekávalo se od Vás, že už něco budete znát museli jste hned pracovat samostatně a tak? (omlouvám se za někdy trochu nesouvislé věty, ale je těžké napsat to nějak srozumitelně, protože mam toho v té hlavě hrozně moc)
Dobrý den. Vy se bojíte už předem. Hledáte důvody proč to ani třeba nezkoušet. Strach z neznámého je pochopitelný. Ale když nezkusíte, nepoznáte zda se na danou práci hodíte, či ne. Od toho je poskytována zkušební doba, abyste se seznámila s prací, kolektivem a vyzkoušela si, zda na danou práci stačíte, zda jste schopná se ji naučit, zda Vás uživí... Buď se zaučíte a uchytíte se, nebo to zkusíte jinde. Když nebudete hledat a zkoušet uplatnit své schopnosti, zůstanete u toho vybalování. Chce to více si věřit a překonat počáteční obavy. Nebojte se toho, nejste sama, kdo se s tímto pere, ale zvládnete to. Tak, jako většina z nás!
Jančo - nepromarněte příležitost jak získat řádnou práci. Srovnejte v hlavě a řekněte si. O co jde? Buď to zvládnu a hurá, zadaří se mít zaměstnanecký poměr a nebo ne a budu hledat další možnost. Brigády byly, jsou a budou.
Vy nemáte o co přijít, můžete jen získat. Málokdo z nás po škole šel do práce s pocitem, že všechno zvládne. I já jsem šla jak tele na porážku a dnes vím, že jsem se strachovala úplně zbytečně. Nikdo ode mne nečekal zázraky, ale snaha se naučit něco nového se cení. Tak hurá do toho, držím pěstičky.
Já do svého prvního zaměstnání nastupovala do 100 km vzdáleného města, kde jsem nikdy předtím nebyla a ani jsem netušila, kde budu ten den spát, natož co mne čeká v práci. Zvládla jsem to, pak ještě mnohokrát a vlastně jsem šla pokaždé do nejistoty. Byla jsem jinak taky docela úzkostlivá, ale když se jednalo o práci, stal se ze mne suverén i když s určitou mírou skromnosti. Jedna věc mi velice pomáhala v nejistotě - pokaždé jsem si vzala vyšší podpatky a ty mi jako kouzlem sebevědomí dodaly. Tak hlavu vzhůru, vyšší podpatky, něco pohodlného, leč pěkného na sebe a s úsměvem do boje.
Ještě jsem si vzpomněla na důležité detaily - chodit přesně na čas, dveřmi VSTOUPIT a ne se vplížit a když něco neumím neznamená to, že se to nemůžu, nebo nedejbože nechci, naučit.
Dobrý den, strach z neznámého je normální. Člověk by neměl na pohovorech o práci škemrat, ale ukázat, že oni jsou ti co vás potřebují. Ve vašem případě mi přijde, že máte velké úzkosti a trochu paranoiu. Doporučil bych Vám navštívit lékaře, dnes je spoustu léků s kterými takové stavy překonáte. Držím Vám palčáky a držte se
Co mě nezabije, to mě posílí)) Jančo neberte to tak tragikuš))každý si na začátku nabije hubu))učený z nebe nespadl))mě se o práci i zdálo)) párkrát jsem si i pobrečela, no a co?))svět se nezboří a každá zkušenost je dobrá)) dnes jsem ráda, že se semnou nebabrali))já bych na vašem místě na tento můj malý problém upozornila, že jsem prostě trémistka, ale že jsem učenlivá, beztak to na vás musí být vidět)) sépi
Být vámi, tak nemarním čas a koukám něco najít. Protože to, že vás někde vezmou, ještě neznamená, že tam zůstanete. Nemusí vám vyhovovat práce, kolektiv, systém v té firmě (v každé fungují věci jinak)... a budete hledat znovu. Zbytečně marníte čas.
Teprve až vystřídáte několik prací, tak uvidíte ty obrovské rozdíly mezi firmami. Já nastoupila do prvního vážného zaměstnání, nijak moc se mi tam sice nelíbilo, ale v tu dobu jsem myslela, že to takhle chodí všude a že je to tak normální a že to není zas tak špatné (zpětně vidím, že firma byla děsná, buzerace za hlouposti, negativní nálada v celé firmě, šéf se sexistickými narážkami, další šéfová nepříjemná dúra atd. atd.). Naštěstí byl divný pocit očividně oboustranný, vyrazili mě ve zkušebce a já to obrečela. To jsem netušila, že to bylo naopak štěstí, protože jsem potom našla jinou práci. Práce sice jen o trochu lepší, plat stejný, ale zato 100x lepší kolektiv, 100x lepší fungování firmy, žádná buzerace za zbytečnosti, dobrá atmosféra na pracovišti, rozumný lidi, lepší kancelář - pracovní prostředí. Prostě rozdíl.
V práci budete v týdnu trávit víc času než s rodinou, tak se nehrutte, když se vám v jedné nebude líbit a hledejte jinou. Já bych to tak teď už udělala bez váhání.
Práce se neboj, hledej takovou, která by tě mohla aspoň přiměřeně bavit (= nechoď na místo, o kterém předpokládáš, že by se ti nelíbilo). Jak už někdo psal, nemáš, co ztratit. Takže se seber a jdi na pohovor. Úplně normálně, bez velkého stresu. Buď tě vezmou (to by bylo dobře), nebo ne (a nic se neděje, je to stejné, jako k pohovoru nepřijít; vlastně není, je to lepší, protože získáš další zkušenost z pohovoru a ta se ti bude hodit, příště už tě třeba nepřekvapí nějaká podobná otázka).
Nikdo nepředpokládá, že práci budeš hned umět. Holka (i kluk) po škole - ani náhodou. Takže nejspíš dostaneš víceméně zkušební úkol, nebo tě k někomu přidělí jako pomocníka apod. a podle toho, jak se té činnosti ujmeš, jak budeš postupovat, jak budeš zapadat do firemního provozu atd. poznají, zda pro ně v budoucnu (za půl roku, za rok) budeš přínosem. A stejně tak ty poznáš, jak se ti v té práci líbí a zda tam chceš zůstat. Neboj se, že by ti hned dali nějaký zodpovědný úkol.
Heleď, maturu jsi dala, to další je jen o cviku a chuti překonávat nepoznané. Přeci nejsi ten typ co si vezme jídelní lístek a dopředu ví, že je o jídle které ti nebude chutnat. Na růžích opravdu nemá nikdo ustláno, tak se neboj, průvodní "seky" budou, to je přirozené a normální. Nikdo se nenarodil profíkem, jen zkušenosti a chyby te naučí jak být lepším. Ta věta je sama o sobě hnusná, zní uměle, ale jak na potvoru je pravdivá. To, že si nevěříš, ale časem odrodíš, vychováš, né proto, že musíš, ale budeš chtít. S stresem se ještě nikdo nedožil vyššího věku.
Nikdo není dokonalý, ani já, ani Vy, ani Váš budoucí šéf. Neberte to tak vážně, nemáte co ztratit, jen můžete získat zkušenosti, nové známosti, kontakty. Také můžete kápnout na exemplární blbce, ale i to k životu patří . O to více si pak člověk váží, když kápne na normála.
Myslím, že za čas, až poznáte pravé útrapy života (nemoc dětí, úmrtí v rodině, povodeň, autonehoda atd.) Vám tenhle problém bude připadat naprosto triviální. Když Vás někde vezmou, mějte oči, uši otevřené, at se hodně naučíte. A i když Vás tam odsud třeba i vyhodí, tak něco se tam přece naučíte, něco odkoukáte. Ta psychika je mrška, já vím. Ale zkuste to brát tak, že nejde o život. A když nejde o život, tak jde o (nevím jak to napsat slušně).
A nebuďte na sebe tak přísná, toho jste si jistě užila ve škole od učitelek dost. Buďte na sebe hodná. Řekněte si, když tam půjdu, tak si za odměnu koupím (šátek, čokoládu, knížku co už dlouho chci atd.) A proč si to koupím? Protože si to zasloužím. Přeji Vám hodně štěstí a odvahy v životě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.