Nejste přihlášen/a.
Ani nevím jak začít a taky nevím kde jinde se svěřit než v anonymitě na internetu,za psycholožkou nechci protože bych jí stejně nedokázal říct všechno. Tak zkusím tady,třeba se tady najde někdo kdo se mi nebude jen chtít vymívat a třeba mi nějak poradí co dělat. Tak předně mám pocit že můj život stojí úplně za nic,od 5 let trpím silnou koktavostí která mi udělala ze života naprostý peklo na zemi,poněvadž lidi mají tak nějak zafixovaný že kdo koktá tak musí bejt blbeček,tydýt atd atd..ve škole jsem si užil svoje,hlavně na základce,hlavně psychický šikany,když jsem byl zkoušenej to bylo něco strašnýho. Na učilišti jsem měl malý štěstí že jsem natrefil na celkem normální lidi,ale stejně pořád to byli jen spolužáci,nikoliv kamarádi. Tahle věc ve mě vypěstovala tak silnou sociální fobii že už asi ani nějaký kamarádství nebo tak navázat nedokážu,strašně se stydím a když musím mluvit je to peklo. Nejlíp se cítím sám někde v přírodě na stanování nebo při jízdě kamionem(tím se živím,jsem řidič z povolání). Před necelým rokem se stala událost která mi změnila život od základu,zamiloval jsem se do jedný holky a začali jsme spolu chodit,nevydilo jí to a s ní to najednou bylo všechno jiný,moje řeč byla úplně někde jinde,občas už to nebylo ani poznat,byl jsem štastnej a do slova a do písmene bych pro ni položil život. Ale jak to bývá ve správný realitě,každá pohádka jednou skončí,její rodiče jsou naprostí katoličtí fanatici a zakazovali nám naprosto vše,jak cestovat,tak být spolu,nesměli jsme spolu být ani jediný víkend,prostě peklo,tak jsem vybouchl a pohádal se s něma,potom se to ještě nějak urovnalo a nabídl jsem,že aby to teda bylo v souladu s bohem tak že se vezmeme,a to byl zase oheň na střeše že na to má roky času a podobný kecy,tak jsem s něma přerušil veškerý kontakt a jak to tak bývá,nakonec ji zpracovali že se přidala na jejich stranu a byl rozchod(bylo jí 22). A můj život se zase vrátil tam kde byl,několik měsíců jsem se topil v depresích,chlast,prášky,skoro jsem přišel o práci. Po tom co jsem na to trošku pozapoměl jsem se rozhodl že by nebylo špatný najít si nový vztah,ale to jsem teda pěkně naivní,napsal jsem mnoha holkám,prvně všechno v pohodě ale jak jsem napsal že koktám tak to byl konec nebo přesun do přátel,jako bych proto byl úplně méněcenej. Fyzicky špatně nevypadám,nejsem tlustá obluda,zakrslý králíček a ani nemám obličej jak quasimodo. Peníze vydělat dokážu,dokážu se o vše postarat ale prostě ta řeč všechny odradí,v úvozovkách i normální holky,ne žádný barbíny. V reálu se seznámit nedokážu,to jsem zkusil jednou a byl to takový trapas že k tomu už by mě nikdo nedokopal ani párem volů. Už pomalu přestávám doufat v to že na mě něco pěknýho někdy čeká a ty důvody proč zůstávat na tomhle světě jsou stále slabší a slabší,na sebevraždu jsem dřív nepomýšlel,protože jako věřícímu člověku je mi to cizí,ale teď se přiznám že už skoro jiný východisko ani nevidím.
Jestli někdo víte jak by jste podobnou situaci řešili tak mi poraďte,jsem absolutně na dně
Bleku, a s tou koktavostí se nedá nic dělat? Nějaký ten logoped, nebo něco na ten způsob? Jinak si myslím, že jste hodně mladý na to, abyste házel flintu do žita. A na tu katolickou dívčinu zapomeňte. Jestli nejste stejně bigotně zaměřený, tak by vám ten vztah stejně nefungoval. Moc jste se zaměřil na to svoje trápení... koktavost. Pro vás je to sice nepříjemné a vadí vám to, ale pokud byste se nad to uměl trošku povznést a nebral to jako svůj největší hendikep, tak byste i jinou energii ze sebe vyzařoval. Já vím, lehce se mi to říká, když nekoktám, ale určitě máte i nějaké přednosti, ne? A od těch se odpíchněte a na nich stavte... svůj život.
Logopedů vyzkoušeli rodiče několik,já sám taky a vždy bez sebemenšího efektu,teď chodím taky ale je to k ničemu,to není nějaká lehká koktavost,ale ze sebe prakticky nedostanu slovo bez toho abych se nějak zadrhl nebo zakoktal
Fajn. Tak pokud je tomu takto, tak se s koktavostí smiřte, přijměte ji za svou a neberte ji jako nějakou velkou překážku. Dám vám za příklad herce na vozíku - Jana Potměšila. Nebyl o moc starší než vy, když měl úraz a zůstal na vozíku. A nyní? Je ženatý, má děti... Vy máte oproti němu velkou výhodu - nejste na tom vozíku, jen koktáte. Promiňte mi, jestli máte pocit, že váš hendikep zlehčuju. Faktem ale je, že k sobě budete asi nutně najít dívku, co nebude moc povrchní.
Neverite už, že najdete k sobe dívku? Je vám teprve 22 let! Věřte a najdete. Vyzkousene životem...
Což je právě to v co už nevěřím že najdu,protože vám popíšu scénář jak to je,když napíši na nějaký inzerát,všechno probíhá normálně,píšeme si o všem,uvolněně a jak dojde na toto tak jsou 3 scénáře. 1-poslání do *** patřičných míst 2-ignorace, 3-budeme přátelé. 1 je tak v 60% případů,dvojka tak v 30% a 3 tak 9%. To 1% které zbývá,si třeba domluvíme schůzku ale jak to poznají v jaké je to intenzitě tak to dojde stejně na bod 3(v nejlepším případě). Nevím jestli jsem narazil jen na samý mrchy,ale těch odpovědí bylo,a nebyly to zdaleka jenom nějaký bárbíny se silikonama,ale i úplně normální třeba i vesnický holky. Zkoušel jsem hledat i holky s handicapem,ale takových je na seznamce jako šafránu a třeba z obrovský dálky,přímo specializovanou seznamku pro handicapované jsem taky zkoušel,ale tam jsou dva inzeráty z celé republiky
Sorry kámo, možná se budeš divit, ale lidí co nemaj holku je spousta. Dokonce jsou i lidi který maji holku a radši by jí neměli. A představ si, že v obou skupinách jsou lidi, který jsou z toho na sebevraždu a druhý kterým je to jedno. To je prostě život. Je to tak, že dost často chceme mít to, co nemáme. Nebo litujeme toho, že jsme něco ztratili. Má to být impuls k tomu, abychom se vzmužili a dokázali to, co chceme.
Vy věřící si hrajete na dědičný hřích. Je to vlastně jinými slovy to samé. Vědomí dědičného hříchu tě má vést k pokoře před vlastním životem. Křestanství zejdnodušeným způsobem nutilo duchovně prostý lid (bez urážky, bavíme se o staletích před námi, kdy prostý lid byl skutečně prostým a nevzdělaným lidem), aby nežehral na svůj osud a přes jeho rány (které v té době byly mnohem tvrdší než dnes) se zase zvedl a šel dál. A oni, protože jejich víra byla opravdová víra, což myslím,že v tomto pojetí dnes už nepřipadá v úvahu, tak tomu fráterovi prostě věřili a nad svými životními zkouškami se tolik nepozastavovali, brali je s pokorou. Pánbůh dal, pánbůh vzal. Nezbývá než se vzmužit a jít dál protože zoušky na nás Bůh nakládá, protože jsme zhřešili.
Nevím, co je pro tebe přijatelnější. My bezvěrci si myslíme, že prostě pračlověk bojoval, padl a zase bojoval. Nemohl jinak, protože jinak umřel a živý tvor má zakódovanou touhu přežít. Takže mu nic jiného nezbývalo. Tak je zakodováno v lidské povaze. Dneska, když máme příliš mnoho času nad sebou přemýšlet a litovat se, stává se, že někteří jedinci pro celý ten intelektuální balast o tu schopnost padnout a vstát prostě přišli. Tak prostě umřou. Ne ve skutečnosti, fyzicky. Ale duchovně. Stanou se z nich duchovní zombie, otupělí sebelítostí a pečlivě opečovávaným pocitem vlastního zmaru.
Věř mi, že vím o čem mluvím. Jsem také jeden z nich. A to nekoktám, nekulhám, mám vzdělání, rodinu, dokážu být lidem příjemný, mohl bych mít i milenku, kdybych chtěl a vůbec mi možná leckdo i leccos závidí. Divné? Ne nejsi v tom sám, svoje třinácté komnaty má každý. Každý s nimi musí žít a každý je s nimi vždycky nakonec sám. Jestli dokážeš najít oporu ve víře, jsi štastný člověk. Pokud nikoliv, jaože ve skutečnosti jsme jí dnes už skoro všichni ztratili, máš smůlu. Musíš si poradit sám a hledat sílu v sobě, jako my všichni. O tom je prostě život.
Poznal jste, že byly situace, které vaši řečovou vadu téměř vyléčily. Je to hodně v psychice. A vy jste s tím nikdy, ani jako dítě, nechodil k psychologovi nebo logopedovi? A našel byste odvahu jít tam teď? Musí přeci někde existovat odborníci na tohle. A při nich lidé s podobnými problémy. Já myslím, že nikdy není pozdě.
Koktavost je nevylecitelna. Je to nejaky mentalni blok v hlave, ktery jeste nikdo nezjistil, jak odstranit.
Tazatel sam pise, ze v urcitych situacich skoro nekokta(l). Dale kazdy vi, ze kdyz koktove zpivaji, tak nekoktaji. Logopedie odstranuje vady reci. Koktani neni vada reci, ale stav mysli.
V nejlepsim pripade po logopedii, kdyz bude neustale myslet na vsechny rady logopeda, tak bude koktat mene. Koktavost to nevyleci.
Ale, prosím vás, to není o nějaké vadě řeči. Znám několik lidí, co koktají, ráčkují atd. atd., ale problém ve vztazích (ani přátelských) nemají. Podle toho, co píšete - a ne, vůbec nejde o tu koktavost - bych se s vámi taky moc nebavila. Proč? Jo, to je takovej ten známej typ - kluk, co si myslí, jak je fantastický, ale holky jsou povrchní mrchy, protože oni mají (dlouhý vlasy, jsou hubení/tlustí, vysocí/malí atd. atd.). Chce to zapracovat na sobě trochu.
Ne fantastický ve smyslu velkého sebevědomí, ale právě ve smyslu absolutně nulového sebevědomí. Všichni jsou zlí a špatní, jenom já jsem chudáček obět. Omlouvám se, pokud se pletu, ale opravdu hned z té otázky to "smrdí" přesně touhle charakteristikou. Je potřeba si uvědomit, že když si partnery najdou i lidi s 300 kg nadváhou, znetvořením celého těla, mentálně i fyzicky postižení atd., tak není a nikdy nebude chyba v nějakém tělesném (nebo mentálním) nedostatku, ale jen a jen v přístupu dotyčného. Takže.. pracovat na jiných kvalitách, než nějaké koktání. Eventuálně zkusit logopeda, ale ani tak to nezmění, že to není ten hlavní problém. No a taky když oslovíte 3 holky a všechny vás odmítnou poté, co jim napíšete o koktání, tak a) záleží jak to napíšete, pokud je z toho hned poznat, že vás to užírá, tak to radši holky utnou, než aby zkoušely vztah s někým, kdo má depky z takové maličkosti (a nechce se jim vás "vytáhnout" z těchto depek), 2) když oslovíte 50 holek, tak budou výsledky vypadat taky jinak. Ani ve všech ohledech "normální" kluk neuspěje, pokud osloví jen tři holky v životě. Spíš bych vám doporučila ale mluvit s ostatními lidmi a navazovat přátelství. Poznáte, že lidi nejsou svině, nebo aspoň ne všichni. Pokud nedokážete navázat přátelství, jak myslíte, že můžete fungovat ve vztahu?
Necetl jsem vsechny odpovedi, ale chci napsat, ze nevim, kde vidis nejaky problem?
Samozrejme ze koktas, ale:
1. mas praci, kde to nevadi
2. prace te bavi
3. prace je stabilni a muzes ji delat a mit i budoucnosti
4. vydelavas dobre penize
5. dokazal ses seznamit s hezkou holkou, kterou jsi mel rad a ktera mela rada tebe. Sice jste se rozesli, ale to prece neznamena, ze se s dalsi nedokazes seznamit zase (jak jsi se seznamil s tou prvni?)
6. je ti teprve 22. Mas hromadu casu na cokoliv, co budes chtit kdy udelat. Treba dalsi pritelkyni potkas nahodou az za rok. Kdo rekl, ze se musis znovu seznamit do X mesicu od predchoziho rozchodu?
7. jsi na tom lepe nez velka cast tvych vrstevniku a v nicem nezaostavas
8. prasky a hlavne alkohol je opravdu blba volba pro profesionalniho ridice, zvlast kdyz vlastne zadny vazny problem nemas (s kym se nikdo nerozesel?)
Prestan blbnout a uzivej si zivota. Pak potkas i novou pritelkyni.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.