Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, nejsem studentka a je mi 30 jsem asi dva měsíce mimo hlavní pracovní poměr a nejsem na úřadu práce a velice by mě zajímalo :
1.Zda mohou být rozdíly ve výplatě mezi DPP a DPČ a HPP ohledně daní? V minulosti jsem se setkala,že brigádník dostal za stejnou práci víc než já na HPP.Může to být tím,že on byl student a já ne?
2.Jak je to vlastně s přiznáváním daní? Budu muset dávat daňové přiznání -jde mi o to jestli tam jsou nějaké finannční limity vztahující se k výši výplaty z DPP či DPČ,kdy už musím a kdy eště ne?
Nerada bych něco prošvihla
Mockrát děkuji
1. Daň činí 15 % ze superhrubé mzdy zaokrouhlené na celé 100 nahoru. U dohod o provedení práce a dohod o činnosti nejde o mzdu, ale o odměnu z dohod. V superhrubé může být jádro Vašeho dotazu. Superhrubá je hrubá + odvody zaměstnavatele na SP a ZP, čili hrubá + 34%. Jestli brigádník pracoval na dohodu o provedení práce, z níž se do konce roku 2011 neodvádělo pojistné (od 1.1.2012 se odvádí pouze z DPP nad 10.000), tak jeho hrubá odměna byla současně superhrubá, zatímco z Vaší (stejné) mzdy se odvedlo 6,5% a 4,5% soc. a zdrav. pojištění a navíc jste měla vyšší vyměřovací základ pro výpočet daně, čili sraženou vyšší daň než brigádník, kterému srazili 15% daně z hrubé a možná ani to ne, protože měl kromě slevy na poplatníka ještě slevu na studenta.
2. Jestli pracujete na DPP nebo DPČ a nemáte žádný jiný příjem, daňové přiznání podávat nemusíte.
Student může vedle slevy na dani na poplatníka uplatnit také slevu na studenta. Hlavní rozdíl ale bude ve zdravotním pojištění, jež za studenta hradí stát. Pokud byste na základě DPP s odměnou do 10.000 Kč měsíčně pracovakla Vy, a pokud byste zároveň nepatřila do některé ze skupin, za něž hradí zdravotní pojištění stát, musela byste se u své zdravotní pojištovny přihlásit jako OBZP a hradit si zdravotní pojištění (1.242 Kč měsíčně) sama.
_____
Práce na základě DPP je nejvýhodnější pro zaměstnavatele a nejméně výhodná pro zaměstnance. Zaměstnanec musí pořád hledat nová zaměstnání (pro jednoho zaměstnavatele může v kalendářním roce odpracovat maximálně 300 hodin), musí si sám hradit zdravotní pojištění a není nemocensky pojištěn (nemá nárok na nemocenské, ošetřovné ani na peněžitou pomoc v mateřství). Samozřejmě ani nárok na dovolenou...
Nebuddete-li pracovat souběžně pro několik zaměstnavatelů, kteří by odváděli zálohovou daň, nebudete muset podávat daňové přiznání. Stačí posledního zaměstnavatele v kalendářním roce do 15. února následujícího roku požádat o roční zúčtování daně a doložit potvrzení o zdanitelných příjmech a odvedených zálohách daně od předchozích zaměstnavatelů.
Pokud byste souběžně pracovala púro dva nebo více zaměstnavatelů a minimálně dva by odváděli zálohovou daň, musela byste podat daňové přiznání.
Podle mne se těch pár ušetřených korun za neodvedené sociální pojištění zaměstnanci nevyplatí, protože bez sociálního pojištění není nijak zajištěn pro případ nemoci, mateřství, ošetřování člena rodiny, ...nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nemluvě o nároku na invalidní, starobní nebo pozůstalostní (např. sirotčí) důchod...
Je samozřejmě na každém, aby zvážil všechna pro i proti a teprve potom se rozhodl...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.