Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, nikdy jsem si nemysle, že budu hledat radu prostřednictvím internetu. Ale čas mi věnovali jen dva přátelé a názorů bych si rád vyslech víc. Měl jsem krásnou, milou, hodnou a tolerantní přítelkyni bez pár dnů 15 let. Nikdy se za tu dobu nestalo, že by někdo mezi nás vstoupil, nebo se nějak vážně pohádali. Vzájemně jsme se respektovali a pohled na běžné i vážnější věci jsme měli dá se říct shodné. Problém byl jen ve dvou věcech. Stále jsem odkládal dítě i svatbu. Není to ním, že bych nechtěl, ale určitý vnitřní blok mi bránil vyslovit, že i já po těchto věcech toužím. Bohužel to vygradovalo a přítelkyně vztah ukončila. Nezbývalo mi, než své pocity poprvé vyslovit. Přestože i rozchod byl bez hádek a vyčítání, přítelkyně si stojí za tím, že musí začít znovu SAMA. Nepomohla ani náprava s žádostí o ruku a zablokovaným termínem svatby. Nevěří mi a tvrdí, že musí zkusit štěstí jinde, a řekla to těmito slovy: "Možná si musím nabít hubu, abych pochopila oč jsem přišla". Prý i přes těch nádherných 15 let, na které bude vzpomínat s láskou, úctou a respektem. Rád bych Vás tedy požádal o názor a případně radu, jak postupovat, abych vše napravil, než stoupí někdo třetí. Děkuji
Děkuji mnohokrát za odpověď. V ledasčem máte pravdu. Ale náš vztah byl opravdu jinak bezproblémový. Slovo "miluji tě" bylo téměř při každé příležitosti a v každé "sms". "Jen" ty to dítě a svatba viselo delší dobu ve vzduchu. Toho jsem si vědom a rád bych důvěru získal zpět a tyhle dvě věci bych rád napravil. Jen nevím jak. Při rozchodu brečela, říkala že jí na mě záleží, ale že ukončit to musí. Že v tom není nikdo jiný vím.
ja jsem 15 let s nikym nebyla. Ale nekdy kdyz mi dojde trpelivost (jako mozna tvoji pritelkyni), tak uz se mi opravdu nechce brat veci zpatky. Asi jedine co muzes udelat, je, ji cas od casu ujistovat, ze o ni stojis. A rozhodne zapracovat na tech blocich..kdyz se blokujes ted, tak se treba muzes bloknout i v jinych dulezitych situacich v budoucnu. To bys(te) mel(i) urcite odstranit...
Moc děkuji za názor i radu. S tím blokem je to asi tak. Rodiče mě dost přísně vychovávali a zajímaly je spíše známky a výsledky, než co si přeji a jak chci svůj život žít. To vztahy mezi námi dost komplikovalo a já měl strach, že jednou budu na své děti taky takový a časem mě budou nesnášet. Je zajímavé, že teď nemám problém tohle říci, ale do rozchodu jsem to tajil v sobě... A nepřesvědčilo mě ani okolí, které stále tvrdilo, že budu skvělý táta. Já to řešil tak, že jsem prostě debatu uzavřel slovy "Děcka nechci" a tím jsem jinak skvělý vztah poslal do kytek...
jo tak "děcka nechci" je dost drsna veta..a jestli jsi ji opakoval nekolik let...to je blbe. Zkuste probrat tenhle blok z detstvi, to je asi jedine reseni, ze jsi ochotny na tom zapracovat (kvuli pritelkyni a kvuli sobe). A v nejhorsim te tahle zkusenost v pristim vztahu zase posune o kousek dopredu.Holky chteji deti skoro vsechny..
Už jsem ji to vysvětloval několikrát, ale prý se v ní něco zlomilo. Opakuje, že nevěří v mou změnu a že musí zkusit žít s někým jiným, aby vyzkoušela jestli se rozhodla správně, nebo jestli tohoto rozhodnutí bude nadosmrti litovat. Uvědomuje si, že riskuje vztah, ve kterém byla jinak štastná ( tvrdí to sama ), ale prý to musí risknout. Proč to tak dopadlo je samozřejmě jen má chyba, ale tento krok co do budoucna plánuje, pohřbí druhou šanci, o kterou tak usiluji. Proto jsem vůbec rozhodl získat nějaké rady i tady. Chci ji dokázat, že v těchto věcech se změním. Ale veškeré vztahy bojkotuje...
Já si myslím, že bys ji měl nechat cvíli, aby mohla vychladnout a rozhlédnout se po světě. Nemluvit na ni, nepsat. Po čase měsíc, dva, dát řeč. Ale jen lehce, žádné nucení. Tak si to myslím já.
To bude dost těžké, jelikož spolu bydlíme. Nehádáme se, nevyčítáme si a o běžných věcech se normálně bavíme. Ale budu se snažit se těmto tématům vyhýbat. Děkuji moc
Práve na to aby vychladla a našla niekoho iného.A s ním je do troch mesiacov zaručene tehotná.Aj vo svojom okolí som videl niekoľko takých vztahov.A takto zúfalá žena to spraví aj za cenu slobodnej matky.
Vaše přítelkyně ma 35 let. Na žádost o ruku a dítě čekala tedy dost dlouho. Ani jedno ji už nemusí vyjit...divite se, že vás poslala k vodě? Vy jste odstrašujícím případem pro všechny takové podobné. Ženská čeká, až se chlap vyjádří a bude chtít děti, zatímco ji utekly nejhezčí roky. Nikdo nemladnete...
Musím se omluvit, ale přidávám se k těm, kteří naznačili, že zde figuruje někdo další - buď už v rozjetém vztahu, nebo "jen" nějaká romantická představa s někým jiným, který je třeba zatím jen kamarád...
V mém okolí se podobné schéma objevilo několikrát, včetně mé vlastní zkušenosti...My ženy (neberte prosím globálně - jen má zkušenost) máme jednu zvláštní vlastnost - neumíme říci celou pravdu - buď aby jsme neublížily dotyčnému, nebo nespálily mosty úplně, pokud to někde jinde nevyjde...Proto pak chodíme s historkami, že si nejsme jisté, že potřebujeme čas, pauzu nebo něco takového, jako "nabít si hubu abych poznala oč jsem přišla". Být tebou, dám přítelkyni čas, který potřebuje - nehádat se s ní, jen jí dát najevo, že jsi tu stále pro ni, ale že věčně čekat nemůžeš. Že to čekání je ubíjející.
Nezávidím tuhle fázi čekání. Je to snad to nejhorší, co může milující člověk prožívat. Je dost možné, že se i odstěhuje a nějakou dobu bude s někým jiným a pak se vrátí. To se stalo v mém velmi blízkém okolí - po 2 měsících si uvědomila svou chybu a vrátila se. Ty pak budeš muset odpustit a hlavně nepředhazovat chybu partnerky, jinak to celé půjde znovu do háje.
Hodně štěstí přeji
Vzájemně jsme se respektovali a pohled na běžné i vážnější věci jsme měli dá se říct shodné. Problém byl jen ve dvou věcech. Stále jsem odkládal dítě i svatbu.
zrovna tohle bych pokládala za jedny z nejdůležitějíších věcí, a zdá se, že tam jste právě stejný pohled neměli asi, že
- jak říká "coklit" - je možné, že už poznala někoho jiného - mnohá manželství se rozpadají daleko dříve...
doplněno 27.09.15 00:27:trouba -
- to je nějaké divné - pokud za rozchodem "vězí" jenom to dítě, nebo svatba a jinak je všechno v pořádku, zvláště, když to chcete napravit, tak to nemá moc logiku, zvláště, když se přítelkyně zmiňuje o zklamané důvěře. Musel jste provést ještě něco horšího, ne?
Navíc - po 15 letech vztahu má žena na dítě a rodinu nejvyšší čas, musí jí být min 30 let (pokud byste spolu chodili od jejích 15let) - spíše mezi 30-40 lety a to už má žena i dost zkušeností na to, aby poznala, jestli vztah s Vámi budoucnost má, nebo ne - a dospěla zřejmě k tomu, že nemá.
Vše co jsem napsal, tak se to stalo. Nic jiného jsem neprovedl. Já hledám pouze řešení, jak její důvěru získat zpět. A máte pravdu. Je jí 35 let a na dítě nejvyšší čas. Uvědomuji si, že jsem udělal hrouznou chybu, kterou bych ale moc rád napravil, jen nevím jak... Je mi trapně, že Vás tady tím zatěžuji
Děkuji za věnovaný čas. Máte pravdu. Kdybych takto odpovídal jiné, už dávno by se mnou nebyla. Ani nevíte, jak si toho jsem vědom. Když ono to ale bylo tak těžké nahlas říct důvody, proč... Znám ji a je opravdu upřímný a hodný člověk a tohle by mi řekla narovinu, že je tu někdo třetí. Když se rozcházela, tak jen opakovala, že to udělat musí a brečela. Nevím, co se ji honí opravdu v hlavě. Na jednu stranu se ke mně chová odtažitě, na druhou mi občas napíše nebo zeptá, jestli jsem v pořádku a jak to zvládám. I zmiňovaný odmítnutý zásnubní prstýnek si několikrát zkoušela. Naposledy dnes ráno. Přesto všechno si stojí za tím, že nevěří. Ještě jednou Vám moc děkuji za zájem pomoci
15 let, doba, kdy už jsou rodiny rozvětvené a ty chceš "možná" , je to dost na hraně. Tolerance tvé partnerky vůči tobě je vpodstatě nedozírná a nedivím se jejímu rezolutnímu jednání, máš představu kolik venkovních vlivů, /známých/, musela odrážet, než se opravdu odhodlala jednat? Šanci máš, prsten, pokleknout a prosit pro společné žití navěky. Já být onou ženou, tak NÉ. Pozdě, ale Nikdy neříkej pozdě, pokud to nezkusíš, šance neumírá, ale je poslední.
Nedivím se Vaší přítelkyni.Žít s někým a čekat že se něco změní muselo být pro ni i když to asi navenek nebylo vidět velmi demotivující.Pokud jste odkládal svatbu i dítě mohla to brát tak že s ní do budoucna nepočítáte a čekate na lepší...
Pokud se žena pro něco rozhodne, pro závažný krok bývá to většinou definitivní. Není to jak u mužů kteří jednají impulsivně a bez domýšlení následků...Takže pokud se rozhodla těžko něco změníte...
Já jsem na tom byla podobně, osm let jsem žila s přítelem, který mi neustále tvrdil že se na děti necítí. Nechtěla jsem ho do ničeho tlačit,říkala jsem si času dost. ..Když jsme se rozešli a já potkala toho "pravého" ukázalo se že děti už mít nemůžu... takže asi tak...
Nevím, proč si nadáváte.
Sice jsem už něco napsala, ale ještě jinak. Prostě jste si rozuměli, že chcete žít jenom pro sebe, bez dětí. Plno je takových dvojic, kteří děti nechtějí, nebo nemohou. A bylo její rozhodnutí, že s Vámi chodila. A když už jí tikají biologické hodiny, tak našla odvahu a trhla se od Vás. Jenom těch 15 let nelze jen tak zahodit. Ale až zjistí, že to jde i bez Vás, tak najde někoho jiného a možná do roka už bude těhotná. Někdy to tak bývá.
Ženský jsou trochu jinak nastavený. Potřebují k životu určitý jistoty, který asi u vás Vaše přítelkyně necítila a neviděla budoucnost. Můj příklad: 2 roky jsem chodil s přítelkyní a už asi po 1 roce začala s tímto: Vezmeš si mě? Kdy si mě vezmeš? A pořád dokola. Podotýkám, že jsme byli oba rozvedení, oba 2 děti z prvního manželství a moc jsme si rozuměli, úplně ve všem, až se mi to zdálo neuvěřitelný...14 let jsem byl rozvedený, 14 let jsem hledal určitý svůj idol a JÁ HO NAŠEL. Také jsem to pořád odkládal. Zvlášt po zkušenostech z prvního manželství jsem se už nechtěl hnát do chomoutu. Včas jsem ale pochopil tu snahu mé přítelkyně získat opět nějakou životní jistotu, neplácat se životem s dvěma dětma a nemít jakési citové a i materiální zázemí. Vzali jsme se, žijeme spolu. Já jí dávám určité životní jistoty a ona mi na oplátku zachránila jako zdravotnice život, když poznala určité zdravotní potíže, kterým jsem nevěnoval pozornost celý život. Kdybychom se kdysi nepotkali, už bych neměl šanci toto psát. Pomáhala mé mamince v posledních chvílích na tomto světě a vím, že lepší partnerku už bych nikdy nenašel. Vy, jestliže udáváte časový úsek, kdy spolu vegetujete 15 let a Vaší přítelkyni je 35 let jste dovedl Váš vztah k hranici, kdy už má žena nejvyšší čas mít dítě. Pokud jste dál váhal, není z její strany se o čem bavit. Prostě ona myslí na svojí budoucnost a reprodukci, takhle to asi ženy mají nastavené a my muži tomu moc nerozumíme.
No, popravdě byste asi těžko hledal ženu, která by s vámi vydržela do svých 35 let, aniž byste si ji vzal a měl s ní děti. Už to, že to vydržela tak dlouho, byl malý zázrak.
A vám je kolik? Chcete mít děti, až vám bude 50? Aby maturovaly před vaší 70tkou a abyste se nedožil toho, že dokončí vysokou školu? To jste nad tím nikdy nepřemýšlel? Chcete být starý otec? Ve věku běžného dědy?
Jak už jsem psal výše. Já děti chtěl. Tedy abych byl přesný jedno dítě a přesně to chtěla i má přítelkyně. Celý ten problém vznikl díky tomu, že jsem se nedokázal otevřít, z čeho mám obavy ( rodiče mi nikdy v ničem nevěřili, shazovali mi sebevědomí a většinu věcí řešili o mně beze mě ) No a já se bál, že ty chyby budu opakovat a mé dítě díky tomu nebude štastné a bude mě nesnášet. Spousta lidí aniž by něco takového tušila, co v sobě řeším, mě vykládala, že bych byl skvělý táta, ale já to nedokázal připustit. To že to teď dokáži vše přijmout a nahlas vyslovit, odstartoval až rozchod s přítelkyní a uvědomil (pozdě), kam jsem to nechal zajít a jak ji celou dobu zraňoval. Ale už Vás tím tady nechci zatěžovat. Zazněla tu mnohdy drsná, ale pravdivá slova, která si bezpochyby zasloužím...
Jestli tvoja holka s tebou byla patnact let, tak ji zpatky uz nechtej. To ze ji mas rad za chvilu prejde, nechej ji plavat. Spravovat rozbity vztahy za to nestoji, kdyzto bylo tak vazny ze odesla.
Ty za ni budes lozit jako pejsek, a ona se ti bude smat. Jestli se odstehovala uplne pryc tak zapomen ze budete kamaradi. Najdi si jinou, zafunguje chemie zamilovanost a nakonec kazda zenska je stejna, bud se s ni zit da nebo neda, kdyz odejde tak prijde jina nova lepsi horsi, ale novejsi model. Pro jedno kviti slunce nesviti.
Zapomen na ni a nech ji plavat. Spravovany vztahy trpi nejistotu a ztratou duvery. Chybama ses poucil, boli to ale je to jenom zenska.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.