Nejste přihlášen/a.
Babička měla ošklivý úraz, musela asi dva měsíce nečinně ležet. Protože toho času jsem byl nezaměstnaný, moje matka rozhodla, že se o ní budu starat. Celé ty dva měsíce nonstop. Nelíbilo se mi, že za mě matka rozhodla, ale zase mi bylo blbý odmítnout. Sama babička řekla, že mi dá odměnu hned poté, co její syn (můj strejc) řekl, že nárok na příspěvek na péči nemá (a to mi paní přímo z vzp řekla, že má). Jenže poslechl se on, místo mě.
Když už se z toho dostala a byl konec, nedostal jsem nic. Matka tvrdí, že to byla moje povinnost (avšak mám to z babiččiných vnuků a vnuček nejdál) a že na žádné peníze nemám nárok. Když jsme se s babičkou nedávno bavili, došli jsme k těm zapomenutým dluhům. Řekl jsem jí to, co jsem napsal tu, že mi slíbila příspěvek, že ten, na který měla nárok, odmítla apod. To, že něco odmítla si nepamatuje a popřela to, stejně tak jako, že mi slíbila příspěvek. Nikoho netrápí, co mě z toho vzešlo za problémy. Co je tedy morální a zodpovědné? Pracovat u někoho, ikdyž příbuzného, jen tak zadarmo, protože momentálně nemá práci?
Já bych si tedy od babičky peníze nevzala. Asi byste jí nepomáhal, kdyby peníze neslíbila, že jo... hm je to dost smutné no. Morální je že jste pomohl... není to povinnost, ale slušnost.
Byl přeci nezaměstnaný. Tak z čeho platil cestu a jiné náklady.? I své náklady pro své osobní potřeby? Kdyby měl práci a finančně zaopatřen tak to by byla jiná.Takhle si mohl najit nějakou placenou brigádu i když asi za 4 000Kč.Slušnost by byla kdyby se rodina na něj složila a nějakými penězi mu přispěla.Vzdyt dělal práci i za ně. Nebo jen on je špatný? Je takové přísloví: Spíše jedni rodiče uživí 10 děti než 10 děti uživí jedny rodiče.
doplněno 02.07.15 14:50:Z příspěvku vyplívá že odměnu mu nabídla sama babička.,,Sama babička řekla, že mi dá odměnu "On sám přeci ošetřovat za peníze nešel . Byli mu nabídnuty.A pak ,,Já se nepamatuji že bych něco slíbila." Toto je vyčuranost úplně někoho jiného.To tak vy kritici tak špatně čtete nebo chápete?
Taky nesnáším lhaní. Pokud mu něco slíbila a po čase to popřela, tak jak jí on může věřit? Věší mu bulíky na nos. Měla to dodržet. Zeptejte se babičky, proč Vám lže?
doplněno 04.07.15 10:41:Milej zlatej roroberte, spoléhejte se sám na sebe. Ostatní s vámi manipulují. Nenechte se! Jste dospělý, svéprávný. Pokud je ostatním jedno, jak to snášíte, myslete taky sám na sebe a neberte ohledy k ostatním, když oni je taky neberou. Dupněte si. Postarat se o babičku bylo správné, to si nevyčítejte. Pokud Vám něco slíbila a nesplnila, nebylo to od ní fér. Tak se s ní už nebavte nebo bavte, ale to byla manipulace a nejen od babičky, ale i od ostatních. Máte snad nějakou hrdost, ne?
Souhlasím jen s jirkou2. Ano, první povinnost měl syn, hodil ji na synovce. Je tam vnoučat více, ale angažovat se mělo jen jedno a jen proto, že si zrovna hledal jinou práci. Ale tak to vůbec nefunguje. Rodina se zachovala hnusně, mohli se dohodnout i na střídavé péči a je především nemorální ona a ne pisatel, když se domnívá, že pokud syn nebyl ochotný se starat, tak vnuk se měl starat zadarmo. Protože dlouhobě fungovat jak v LDN nemůže každý a on to dokázal. Je hodně lidí, kteří by to nedokázali ani za odměnu. Takže ho hodnotím jako morálně založeného a celou vyčuranou rodinu včetně babičky jako amorální. Jedno je jisté, až někdo bude potřebovat podobnou pomoc v rodině, on se sebere a raději si půjde hledat práci jinam. A to nemluvím o tom, že během těch měsíců mu unikly pracovní příležitosti. Maminka nemusí mít vždy pravdu totiž. A pokud dostal slib, který ale ten člověk nesplnil, tak to o té rodině vypovídá nejvíce. Protože slib je slib, nemůžeme chtít mít čestné mladé lidi, když sami se tak nechováme.
doplněno 02.07.15 14:30:Stát se to mně, tak to ochladí moje vztahy nejvíce k té babičcce, která považovala za normální, že využije vnuka, udělá slib a pak si hraje na mrtvého brouka. Jinak jsem přesvědčena, že on by pomohl i bez slibu, ale to zklámaní ze lhaní ho mrzí. Když bych dala slib vnoučeti, splnila bych ho. Nemorální je tedy ta babička a její syn, co se nechtěl starat sám osobně, ačkoliv morálně právě on měl.
Pomáhal jste proto, že je to babička, nebo proto, že padlo něco o penězích? Pokud jste v té době byl nezaměstnaný, přijde mi Vaše péče jako přirozené řešení. Babička at Vám radši za odměnu udělá dobrý oběd.
Neznáme Vaše rodinné vztahy. Ale pokud jsou "normální", tak jde opravdu o pomoc v rodině, která by měla být běžná...
Tazateli vděk rodiny patří, ale nemyslím si, že by se měl vyjadřovat penězi (kromě nákladů na vedení domácnosti po tu dobu). Pokud je strýc zaměstnaný a tazatel ne, je přirozené, že se to delegovalo na něj. Kdyby zaměstnaný byl, věřím, že se budou na píči podílet rovnoměrněji všichni.
Možná jsem ovlivněná i tou formulací pracování u babičky, pod tím si představuju spíš pokládání podlahy nebo výměnu oken, pořád to vnímám spíš jako péči, která v rodině běžná je. Aspoň pro mě, v různých směrech mezi generacemi.
1/ Babičce se sluší pomoci. Jistě Vás jako malého chovala, hlídala, chodila s Vámi na pout, kupovala Vám dobroty...a chtěla za to něco? Jistě ne. Teď jste jí to aspoň trochu oplatil a chtít za to peníze, mi připadá jako, promiňte mi ten výraz - zhovadilost! Ne všechno v lidském životě se dělá pro peníze.
Jistě berete podporu a hledáte si práci. Přeji Vám, abyste ji brzy našel.
2/ Je mi trochu divné, že jste dospělý, práceschopný a rodina s Vámi točí jako s loutkou na nitích. Maminka rozhodla, poručila, musel jsem se o babičku starat. Pokud jste svéprávný,mohl jste se rozhodnout sám a toto odmítnout. Píšete, že ostatní vnoučata to měla snažší. Proč slepě posloucháte maminku, když už nejste malý klučina?
Osamostatněte se, najděte si práci, nenechte si od matky poroučet. A od babičky žádné peníze nedolujte. Pomohl jste jí, jistě z toho máte dobrý pocit. A to je mnohdy víc, než všechny peníze. Je to tak! Jaga.
Až jednou budete Vy nemožný a budete třeba po úrazu ležet /což Vám nepřeju, ale člověk nikdy neví/, také byste nechtěl, aby Vás Vaši potomci ošetřovali jen za peníze. A pokud nedáte, nechají Vás tak?
Proto se chovejte tak, jak byste si přál, aby se k Vám chovali ti druzí.
To, co jste popsala jak se babička k pisateli chovala když byl malý, tak si myslím, že se tak chovala ke všem a hlavně ke svým dětem. Maminka, která je asi dcerou babičky se se strýcem dohodli, že své morální povinnosti hodí na krk jemu. Patrně má matku rád a ví, že se především měla postarat ona a strejda, tak si kladu otázku, kdo je tu opravdu amorální? Pisatel určitě ne, naopak se zachoval v takové amorální rodině nečekaně dobře. Svůj slib splnil, postaral se a ostatní,co udělali oni včetně babičky?
Tady přece vůbec nejde o to, že by sám od sebe požadoval po babičce peníze! Jde pouze o to, že ona sama to navrhla a slíbila, když jí bylo nejhůř,... a po zotavení se chovala jakoby nic. Nebyla to pouze péče typu vyluxovat, utřít prach apod., jak psal tazatel, byla to plnohodnotná péče 24 hodin denně. Jemu vznikly nákady obětované příležitosti, protože čas mohl využít lépe, hledat si práci, chodit na brigády, i tyto náklady se počítají... Nejen babička ale i celá rodina (především babiččiny děti) by měla přispět, protože on jediný se obětoval a celé to za ně odpracoval, byt je přirozené pomoct blízkým, spousta lidí by to neudělala. Jen tak mimochodem - když byl dítě babička se o něj určitě nestarala celé měsíce 24 hodin denně, to si vykládejte někomu jinému - pokud má dítě normálně fungující rodiče, babička se postará o víkendech, o prázdninách, v případě nemoci, ale není to pečovatelka.
Nejde mi do hlavy, že nikdo nevidí, že nejde o peníze, nýbrž o slib a narušení důvěry.
Zdravím, když bylo babičce ouvej, tak slibovala, když se jí ulevilo, zapomněla... docela normální situace. To samé vaše rodina...Nevím, kolik je jí let, zda skutečně zapomněla nebo ne, ani kolik let je vám, že vám nařídili o babičku pečovat, ale chápu, že se vám nelíbí, jak se z toho ostatní vyvlékli a ještě vás oklamali falešnými sliby.
O nároku na odměnu bych nemluvila, jde přece o babičku, ale slušnost by byla se nějak aspoň trošku s vámi vyrovnat, když jste to vzal za rodinu a ještě jak píšete, vznikly vám nějaké problémy. Bohužel s tím nic nenaděláte, jen vás může hřát, že jste babičce pomohl, a příště bych se k tomu postavila tak, že teď je řada na někom dalším z rodiny.
Dívím se tvé babičce, když jí bylo zle, tak ti naslibovala a jakmile babka pookřála, už žádný slib neplatí? Je to hnusné jednání, neměla nic slibovat a nechat se ošetřovat zdarma svými dětmi. Když ti matka řekne, že je to tvoje povinnost, tak její povinnost je, že by měla ti ty slibované peníze dát matka. Je to všechno divné, já mám vnoučata, jedna se na mě chodí jen koukat jak se mám, ale občas jí nějaký peníze dám když studuje a ta druhá co chodí do školy, ta mi pomáhá víc, myjeme spolu okna, taková přines, odnes, vynáší mi odpadky a jiné drobné práce, peníze jí nedávám, jen když vím, že se někam chystá na tábor, nebo na výlet, jdou s holkama lelkovat po obchodech, na kino, nebo jí dám na šaty, prostě co se jí líbí. Vždycky jsem dětem splnila co jsem jim slíbila a když ne, tak to vyžadovaly, ale tys mi to slíbila! Jen jestli babička ty peníze má, jestli je už nedala někomu jinému. Mě taky babička slibovala, že mi dá prstýnek než umře, ale mezitím ho stačila dát jiné vnučce, tam kde zrovna byla na návštěvě. Ale abych se nemohoucí nechala zadarmo opatrovat od vnuka, o kterém vím, že nemá práci, tak to je nemožné. To bych se radči už nechala zahrabat.
Pomoc babičce bych automaticky dělal zdarma. Ovšem pokud ti něco slíbili, tak to měli dodržet. Takhle ztratili důvěru a příště jim nemůžeš věřit. Na tvém místě bych tu odměnu ale nechal babičce.
Postarat se mel v první řadě její syn. A pokud zavrhl příspěvek na péči, tak to měl dát ze svého. Ale pokud ty jsi byl bez práce a ostatní pracovali, tak se dá pochopit že to padlo na tebe.
Jedno jste tady všichni opomněli. Že se nikdo nerodí jako samaritán a kolik z vás mladých by šlo a staralo se pár měsíců o starého nemocného člověka, to znamená i s jeho mrzutými náladami v nemoci a podobně. Ostatní se vymluvili,žádný pomoci nechtěl a babička ho navíc podvedla se slibem. Není to podle mě inteligentní rodina. Když si neuvědomí, že svým přístupem ztratili nejlepšího člena rodiny. Který jediný se postaral o starého člověka. A jistě primární nebyly peníze, ale byly slíbeny. A to považuji za fiasko, že člen rodiny ztratil důvěru ke své rodině. Takoví nejsou ani vděční. Oni se na něj spolehli, ale on viděl, že on ani babička by se na rodinu spolehnout nemohli. Tahle babička skončí jednou na LDN nebo v DD a já bych se tomu vůbec nedivila.
Jedno nechápu. Tady skoro všichni jsou názoru že ten mladý člověk je amorální když mu je líto, že babička nesplnila slib. Kdo je tedy amorální? Domnívám se že vyčuraná rodina.
i kdybych neměl práci a i kdyby mi babička ty peníze nutila nevzal bych si je a styděl bych se o tom jen zmínit je to moje rodina a považuju to za svou morální povinost jí pomoci když je v tísni
vem si že jednou tu pomoc budeš potřebovat ty sám
Ono se to tu tak nějak omílá a hodně rádců je názoru, že pomáhat je povinnost a vzít si za pomoc peníze je amorální. Jsem toho názoru, že rodina má držet pohromadě a pomáhat si (to platí oběma směry - tedy i vůči tazateli). To že tazatel vyfasoval "Černého Petra", když jako jediný z rodiny nemá práci je pochopitelné. Brát pomoc v rodině jako práci za mzdu je nesmysl. Druhou stranou mince je kompenzace nákladů. A ty by mu měla hradit rodina. Tazatel pomáhá a musí mu být pomoženo. Takže, tazateli: "Jak je to s tím Vaším nepracováním a hledáním práce? Kdo Vás živí, kdo hradí náklady na bydlení a kdo platil nutné náklady související s péčí o babičku?"
Jste hodný,že jste se o babičku staral. Za to bych tedy peníze nechtěla,ale její syn-váš strýc vám mohl proplatit aspoň cestovné,pokuď jste měl výlohy a dojížděl jinak,než např. na kole nebo pěšky.
1) Neumím si představit, že bych po svojí babičce chtěla z její vlastní kapsy peníze za to, že se o ní 2 měsíce starám.
2) Je snad normální, že se postaráte, když zrovna nemáte práci, ne?
3) Že jste si nevyřídil příspěvek na ošetřování je jen vaše vina - kdybyste nebyl líný a oběhal to, mohl jste to ošetřování mít placené.
wwegw - myslím, že to vůbec nechápete. On přece nic nechtěl. O nic si neříkal. Ale dostal nevynucený slib, že něco dostane. Nakašlali mu. A o to tu přece jde - o slib který nebyl splněn. Myslím, že každý by se cítil podvedený. Kdyby mu nic neslíbila, jeho by to ani nenapadlo. Nezaměstnaný se těší na každou korunu a on se tedy na splnění slibu těšil. Zkusila jste někdy se starat o starého nemohoucího člověka? Víc jak jeden měsíc? Starala jsem se dva roky o těžce nemocného člověka než zemřel na rakovinu, takže vím, o čem mluvím. A tohle je mladý chlapec a děti babičky se nepostaraly. Hodila to na něj klidně celá rodina. Příspěvek na ošetřování měl dostat ten strýc, ale ten se starat nechtěl. Aby si vzal třeba neplacené volno. Ale má s babičkou společné bydliště. Až se babička uplně uzdraví, tak jim bude vařit a uklízet. A sousedkám bude říkat jak se o ni rodina dobře postarala.
Příspěvek na ošetřování brát asi nemohl, navíc když byl na pracáku. Ošetřování nemocného má určité podmínky, jako vnuk bydlící jinde je asi nesplňoval. A příspěvek na péči se poskytuje jen za déletrvající neschopnost o sebe pečovat, k nám to přišli z OSSZ posoudit asi za tři měsíce od podání žádosti - tady už byla babička fit, jak tazatel píše. Takže ono to není tak jednoduché...a možná právě proto se ostatní angažovat nechtěli, nenapadá vás tato možnost?
- záleží na rodinných vztazích a poměrech v konkrétní rodině obvyklých - já bych se ale jako babička styděla nechat vnuka, aby se o mne staral, aniž bych bych mu nabídla nějakou odměnu - pokud bych ovšem byla svéprávná.
Pokud jde o práci "za plat" - tak proč ne, pokud se rodina tak předem dohodne a stanoví si smluvní podmínky, jako v každém jiném rodinném podniku. S city to nemá nic společného.
Já bych za to od babičky nic nechtěl, musela by mi je,,vnutit" abych z těch peněz měl trochu radost.. a vždycky mě říká ,,kdybych neměla, tak bych ti je nedala" - třeba má tvoje babička finanční problémy, není to možné? Jestli je na tom finančně dobře tak by ti každopádně alespoň něco málo dát měla (nebo její syn) ale prostě normálně že si to zasloužíš, žádný že by ses měl připomínat! To že se připomeneš je takový vlezle nenažraný.. (přece jen je to tvoje babička, a měl by jsi to udělat i zadarmo). Já bych pak v další podobné situaci měl alespoň čistě teoreticky o důvod víc jí říct, že ty ses o ní staral posledně, tak at si to teď udělá někdo jinej. (v situacy že bych neměl více volného času než ostatní členové rodiny, co by to měli dělat)
Nevím jaké máte vztahy v rodině... resp... z toho co jste napsal to vyplývá, ale soudit to nechci, ani nebudu. Tak snad jen můj osobní pohled na danou situaci.
Já osobně bych se musela stydět, abych si od své babičky vzala peníze za to, že bych se o ní starala v době, kdy by to potřebovala. Ona se starala o mě, když jsem byla malá, já bych to brala jako zcela normální se o ní postarat také. V rodině jsme měli podobnou situaci, trvala 3 roky, dokud ta daná osoba nezemřela. Prostě potřeboval pomoc, takže pro nás bylo zcela samozřejmě se postarat. Nebylo to jednoduché, ale musel se najít způsob, jak to zkloubit s prací a dalšími povinostmi.
Takže mě osobně to přijde normální. Mám to takto ve svém vnímání nastavené, jsem takhle vychovaná. Vím, že ne ve všech rodinách to takhle funguje a beru to. Jen to prostě ve své rodině dělám jinak.
Já to vidím jenom jako pohled z jedné strany. Ano, je povinnost rodiny se o babičku postarat a tohle bylo zřejmě nejschůdnější řešení. Tazatel sice konstatuje, že byl nezaměstnaný, ale nikde není zmínka o tom, zda a jak práci hledal. Ani o tom, jak by trávil svůj čas, kdyby se o babičku nestaral. Rovněž tady není zmínka, co ta práce nebo starost vlastně obnášela. Nakupoval, vařil, pral, staral se o babičku po stránce hygieny, případně o hospodářství a zahradu? Měl zajištěno u babičky bydlení,stravu? Kdo tohle financoval? Musel s babičkou být 24 hodin denně? Bez podrobného vylíčení, jak péče prakticky probíhala, nelze dát seriózní odpověď.
No páni, jsem nečekal takovou diskusi.
Musím napravit pár nesrovnalostí.
Příspěvek na péči musí podat opečovávaný, nikoliv pečovatel. Neřekl jsem si o peníze. Nedávno jsme se bavili, až jsme se dostali k finančnímu vyrovnání, kdy já jsem za ní platil a ona mi to pak vrátila. Přešli jsme na téma, jak jsem se o ní čtyřiadvacet hodin staral, kdykoliv zmáčkla na tlačítko, ono to zazvonilo a já hned věděl. Došli na ten příspěvek a pak už to šlo ráz na ráz. Že si na nic nepamatuje apod. Já po ní peníze nechtěl. Jen jsem zopakoval, co řekla ona, protože si to nepamatovala. Co mi na tom přišlo pitomý se dozvíte o kousek dál. Teď zas k dotazům.
Kdo mě živil? Já sám, mám rozpočet, který mi dovoluje se pohybovat na pár měsíců v nezaměstnanosti. Co bych dělal, kdybych se nestaral? Pracoval bych. Já pořád pracuju. Pracoval jsem i při tom. Psal jsem externě texty.
Jak probíhala péče? Když se člověk nemůže sám hýbat, tak myslím, že si dovedete představit, co všechno to chce. Hygiena, převlíkání, přebalování...
Nutno uznat, že si mě po tomto v rodině víc začli vážit.
Co mi na tom všem přijde pitomý? Že strýcové tu bydlí nedaleko (3 - 5km) a nejsou schopni za celou dobu sem za ní přijet. Dokonce jí posílají, aby jim vždy ze zahrádky něco přivezla (speciálně něco těžkého). Přijde mi na tom pitomej fakt, že já jsem s ní byl snad pořád, ale někdy se ke mě chová odpudivě. Já chápu, že nemusí mít náladu.. Neustále sem jezdim a pomáham jí s chalupou, kde teď vyšlo najevo, že se možná prodá... Jenže jakmile něco potřebuju já od ní, tak je problém. Příklad: Jednou jedinkrát jsem po ní chtěl půjčit auto (ona už neřídila, já řídil, ale auto bylo její) a řekla mi, abych jel na kole. V dešti. Naproti tomu, když přijde sestřenice, která u babičky sežere (s prominutím) celou ledničku, vypije všechen alkohol a pak se zeptá, jestli si může půjčit auto (a to dokonce několikrát za týden) plus ještě si pak od babičky půjčila, tak se na mě nezlobte...
Mi nejde o peníze. Mi jde o to, že babička se ke mně chová všelijak. A to jsem s ní nejvíce v kontaktu, než kdokoliv jiný. Jde mi jen o princip. Jakto,že u mě zapomíná, ale jakmile někdo něco chce, chová se až podlézavě? Zvykla si na mě? Nejspíš jo. A možná mě nevědomky využívá.
Děkuji za odpovědi
Mno, spíš vědomky. Pro dobrotu na žebrotu. U mě máš velký obdiv, bohužel z tvojí rodiny to málokdo ocení, spíš tu dobrotu zneužívají... Strýc i babička. Pokud je problém, tak vědí že ty s ním pomůžeš, tak ho na tebe hodí s plnou parádou. Když potřebujou pomoc tak jsi jim dobrej, a když potřebuješ ty tak si jeď na kole...
Pomoct ano, ale nechat se zneužívat by ses nechat neměl...
rorobert -
- můžu jenom zopakovat, že já jako babička bych se styděla nedat vnukovi nějakou odměnu.
A pokud to, co píšete je opravdu pravda, tak se Vám ani nedivím, že se cítíte roztrpčený, každý potřebuje uznání nebo alespoň trochu vděku a babička si zřejmě ani neuvědomuje, že Vás využívá, asi to bere jako samozřejmost a to by neměl nikdo, pokud je svéprávnej, i když je to v rodině. Ale, to je asi tak všechno, co k tomu říct, babičku už zřejmě nepředěláte a vykašlat se na ni taky nemůžete, myslím alespoň, že toho nejste, podle toho co píšete, schopen.
jenom k tomu příspěvku na péči - paní na VZP vám mohla říct, co chtěla, ale není to ona a není to ani VZP, kdo o příspěvku rozhoduje. a z mojí zkušenosti je zcela normální, že úředníci organizace A neznají zákony, které spadají do kompetence úřadu B (a co se VZP týká, tak jsem pomáhala známé řešit situaci, kdy ani úředníci z pobočky VZP pořádně neznali zákony, které se týkaly právě zdravotního pojištění a věc se vyřešila až přes stížnosti na centrálu). takže co vám řekla paní z VZP bych úplně pustila z hlavy, protože to může, ale taky vůbec nemusí, být pravda. a pokud se jednalo o stav, který se vyřešil za dva měsíce, tak bych jí nevěřila, protože příspěvek na péči se dává u lidí s dlouhodobými problémy
jinak pomoc v rámci rodiny mi přijde naprosto normální. kdo může, o nemohoucího člena rodiny se stará, bez ohledu na odměnu. pokud jste byl v té době nezaměstnaný, tak mi ta volba přijde logická. rozhodně logičtější, než kdyby jiný člen rodiny kvůli péči o vaši babičku musel dát v práci výpověď
To ovšem stejně neřeší fakt, že nebyl splněn slib.
pro nick ft
Je to normální možnost placeného zaměstnání, když někdo si to oficiálně vyřídí na městském úřadě. Takže žádné osobní domlouvání se strejčkem. Pěkně přes Úřad práce.
To je ale jen u těch, kteří pobírají příspěvky na péči, což tahle babička o které tu byla řeč neměla. Takže nemůžete se starat o koho chcete a budou to brát jako zaměstnání, to je nesmysl. Ta matka, o které mluvíte, že se o ni stará za peníze dcera jako zaměstnání je proto možné, že má příspěvek na péči. Tak to říká zákon.
Nelíbí se mě nadpis k Vašemu dotazu. Nebyl by lepší Péče o babičku, Pomoc babičce?
Možná by některé odpovědi nebyly tak odsuzující.
Ale myslím, že již základ byl postaven špatně. Měli Vás požádat o tuto službu a počkat na Vaše rozhodnutí. Jednalo se tedy o dva měsíce, než babička začne normálně fungovat a to je dost dlouhá doba. Zároveň domluvit, co a jak. Pokud chodí všichni do práce, tak volba padla na Vás. Nehledal jste si ale práci a tím jste byl v nevýhodě, možná Vám nějaká pracovní příležitost unikla. Jestli někdo něco slíbil, je to od nich velmi nekorektní se nevyrovnat. Trapné jistě pro Vás bylo, říkat si o peníze, aby splnili, v co jste doufal, s čím jste počítal. I kdyby malé ohodnocení, vše by potěšilo. Babičky svým vnoučatům přece podstrčí co můžou. Proto je mi to dívné, že babička sama nepřipravila nějakou odměnu za péči z důchodu.
Jak zde někdo píše, peníze na dojíždění by byly více než vhod.
Ještě se zamyslete. Jak dlouho jste bez práce? Berete podporu? Nedávala Vám babička již nějaké peníze dříve, nepodporuje Vás delší dobu rodina? Nebrala to jako malou kompenzaci za již poskytnuté prostředky? Jenom malé zamyšlení, neznám Vás.
Každopádně, pokud jste se již připoměl a byl jste odmítnut, babi si nic nepamatuje, co slíbila, tak já osobně bych se již nepřipomínala, bylo by mě to trapné. A pokud máte svědomí čisté, já bych se svojí povahou, se stáhla trochu zpět a chovala se trochu s odstupem. Měla bych čisté svědomí, že jsem pomohla nejen babičce, ale i ostatním příbuzným.
Moc by mě zajímalo, jestli jste se dočkal alespoň vroucího slovního poděkování od matky, babičky, strýce? Měli Vám dát alespoň malý příspěvek okamžitě, bez vašeho upozornění, tot můj názor.
doplněno 05.07.15 21:29:Vidím, že jste něco ještě doplnil.
Někdy to je tak nastavené, že na některé z vnoučat, nebo i dětí se trpí. Jeden bere dárky a po druhém se chce pomoc.
Jedna moje známá dostává plat za to, že se stará o svou nemohoucí matku, která nežije s ní v jedné domácnosti, ale ve svém vlastním domku. Taky nemá jinou práci. A proto přistoupila na tuto alternativu, dochází za svou matkou několikrát denně. Naštěstí bydlí od ní jen 200 metrů...
Je to normální možnost placeného zaměstnání, když někdo si to oficiálně vyřídí na městském úřadě. Takže žádné osobní domlouvání se strejčkem. Pěkně přes Úřad práce.
Jsem máma a babička,byla jsem za 10 let co žiji sama,několikrát dost nemocná.Zůstala jsem vždy sama,i v nemoci.Odešla jsem od exmanžela,měla jsem k tomu vážné důvody.Jde o to,že po odchodu od exmanžela mi přestali děti pomáhat a scházet se se mnou.Vychovala jsem je s velkou mateřskou láskou,v nemoci jsem se starala,jak nejlépe jsem dovedla.
Několikrát jsem je žádala o pomoc,nikdy neměli čas,nikdy jsem je v tomto směru nepochopila.Také se mi stalo,že mi vůbec
na sms zprávu neodpověděli.Vím,že mají své starosti a práci,jako každý,jen nemohu pochopit,kde jsem udělala chybu.
Jsem člověk,který když něco slíbí tak sliby plním,proto nemohu roroberta babičku,ani jeho rodinu chápat.Kolikrát
v mém životě se podepsalo lidí který mi ublížili a to příbuzný,vím že si je vybírat není možné.Beru vše tak,že odpouštím.
bude mi odpuštěno,nic jiného mi nezbývá,nemám žádnou oporu,jsem sama.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.