Nejste přihlášen/a.
Předem přiznávám, že jsem měl vždycky problémy trochu se žárlivostí. Když ze začátku vztahu občas přítelkyně řekla, že spolu někdy někam nemůžeme, protože má něco domluveno s kamarádkou, tak jsem z toho byl smutný (jako že dala přednost kamarádce přede mnou). Samozřejmě jsem jí nic nevyčítal ani nesděloval mé vnitřní pocity, protože vím, že to není normální a že když má narozdíl odemě spoustu kamarádů, že je musí navštěvovat. Snažil jsem se proti tomu bojovat a teď už si troufnu říct, že jsem se s tím i vnitřně smířil a jsem asi i rád, že je s kamarádkou a spokojená.
Nicméně teď nastala situace, která mě opět vadí a já nevím co s tím, jestli něco říct, nebo si to zase moc beru... Přítelkyně (je jí 21 a studuje VŠ) nastoupila jako brigádnice do laboratoře a koncem května měli týdenní team building někde na druhém konci republiky. Složení toho výjezdu bylo asi 80% studenti VŠ (praktikanti v laboratořích) a zbytek vedoucí výzkumu, nějaký psychologové, atd. Kromě nějakých týmových aktivit se tam učili (resp. spíš si tam opakovali když to studují) práci s laboratorní technikou, nějaké postupy, atd. . No a jednoho z vedoucích (chlap mezi 40-50) přítelkyně zaujala, prý si tam s ní často povídal, chtěl jí ve skupině, atd. a minulý týden jsem se dozvěděl, že jí píše maily, napřiklad, jelikož tam zastával funkci hlavního fotografa, jí poslal výběr jejích fotek a každou nějak okomentoval, jako že tady se směje jako sluníčko, tady vypadá zase přísně že by se jí skoro bál, ... (pochybuju, že si dal práci takhle s každým, kdo byl na onom výletě...) nevím, jak často jí píše, ale i podle vyprávění přítelkyně a jeho fotek co mi ukazovala je ten chlápek vyloženě "slizoun" a prostě mi není příjemné, když někdo takový přeje přítelkyni večer dobrou noc a ráno aby měla pěkný den. Přítelkyně si z toho nic nedělá (ostatně o těch mailech mi sama vypráví, neviděl jsem je, takže netuším jak často třeba píše nebo co píše), ale je mi to dost nepříjemné. Proč by se o ní měl zajímat o víc jak 20 let starší chlap. Jistě, já si s kolegyněmi také pokecám, občas se jim s něčím svěřím, ale dělat jim výběr fotek, psát v 10 večer maily s přáním dobré noci, apod. to mi přijde vážně už moc... Myslíte, že bych to neměl řešit nebo bych si s ní o tom měl promluvit?
Dobrý den, tady ty teambuildingy většinou stmelí kolektiv tak moc, že jsou z toho rozvody, rozchody... Tot můj názor. Asi bude hodně záležet na vaší přítelkyni, jak dokáže ukočírovat toho slizouna z práce. Povím vám svůj osobní názor - totiž že onen pán ji loví a určitě není vaše přítelkyně jediná, na kterou to kdy zkoušel. Vy v tom moc neuděláte, hlavně prosím nedělejte žárlivé scény, jelikož byste jen svou přítelkyni ponoukl k tomu, aby se na toho slizouna nevyprdla, protože holt vy jste žárlivec na entou. Ale jestli je vaše přítelkyně alespoň trošku inteligentní, tak ví, že co je v domě, není pro mě a že tady ty pracovní vztahy většinou nekončí dobře...takže si bude slizouna padesátiletého, jemuž se zachtělo mladého masíčka, držet dále od těla.
Píšete, že Vám o tom vypráví sama Vaše přítelkyně. Napadá mne otázka, proč ho sama nepošle do háje, neutne to a proč Vám sděluje obsah korespondence, která patří jí a ne Vám? Trochu to ve mne budí dojem, zda se přítelkyně ve Vás nesnaží žárlivost probouzet úmyslně. Ale možná je to opravdu jen můj pocit z Vašeho psaní. Žárlivost je především nedostatkem sebedůvěry. Tudíž sám sobě více věřte a s přítelkyní si v klidu promluvte o tom, proč se nechává obtěžovat tím "slizounem" a neřekla mu už dávno, že o žádné náznaky důvěrností nestojí , at nezneužívá její e-mail. Mělo by to vadit především Vaší přítelkyni a měla by to dát tomu dotyčnému rázně najevo. Vy ale píšete, že si z toho nic nedělá...Pokud Vám vypráví o tom, co jí psal a v kolik hodin, pak jí musí být přece jasné, že Vám to příjemné rozhodně není a bude Vám to vrtat hlavou...
Moje žena pracovala u AČR, kde ji jeden pán (kolega z jiného oddělení) psal často maily. Zklamané, že má svého muže a své děti, toužebné, že by ji chtěl "ale nechce rozbít naši rodinu",... Nejprve mu sdělila, že toho má nechat. Pak ale reagovala jen na pracovní věci, byt byli nějakou dobu kamarádi. Komunikovat spolu museli kvůli práci. Zjistil jsem to, když přišla večer sms na její telefon (nemáme před sebou tajnosti, běžně si navzájem čteme sms, když jeden nemá čas...)
V telefonu byl vzkaz "chybí mi naše polibky". Byl jsem snad 14 dní totálně mimo a ještě dnes, když si na to vzpomenu, mne mrazí celé tělo. Velmi nechutný pocit. V tu dobu jsem byl až chorobně žárlivý a hledal důkaz...
Všechno se vysvětlilo přímou komunikací s manželkou, ale ta byla také mou žárlivostí raněna. Je velmi nepříjemné, když vám po x letech někdo přestane věřit - žárlivost je ztrátou důvěry v druhého partnera.
Ten její kolega se snad po dvou letech uklidnil - našel si partnerku v tom samém zaměstnání a dnes jsou cca 2 roky po svatbě.
A ten termín "chybí mi polibky" byl zcela úmyslný. Do mailu totiž pravidelně pod podpis přidával "X", které popsal v jednom mailu jako smysl polibku. SMS přišla v cca 23 hodin - to byl pěkně nalitej... Prostě ji chtěl za každou cenu - tj. za cenu rozvrácení rodiny. My se nedali
Na jednu stranu jsem pochopil termín "žárlivost", na druhou stranu mi ukázal, jak moc stojím o svou ženu.
Jo ještě rada - upřímně si pohovořte s partnerkou - at upozorní toho pána, že takto se nemá chovat. Že mu hrozí buď přeshubu nebo oznámení o sex. obtěžování.
Nevím, jestli spíš není ta žárlivost vyvolávána malou důvěrou v toho druhého (a ne nízkým sebevědomím). Přeci - i když budu sebevědomím překypovat, tak nijak neohlídám, aby ten druhý nezačal zahýbat... To že se na přítelkyni koukne někde nějakej cizí chlap - to je věc jedna (a vadit mi to, tak věřím že to nízkým sebevědomím způsobeno je), ale když se jí snaží (možná i nabalovat) chlápek co je 2x starší jak ona a ona se s ním vesele vybavuje, asi se jí líbí poslouchat jeho lichotky, nevím... Prostě v tu chvíli neztrácím sebedůvěru v sebe, protože přeci já pro spokojený vztah udělal maximum, ale pomalu přestávám věřit tomu druhému člověku, že si nehledá nějakou "bokovku".
Abych řekl pravdu, tak si myslím, že jí jen "baví" psát si ve chvílích volna s někým, kdo je na na ní milý, kdo jí třeba i lichotí a s kým si má o čem povídat z hlediska profesního. Ona je prostě taková dosti komunikativní, ale podle mě všechno má své hranice a tohle je už trochu moc. Nebojím se, že by se s ním vyspala nebo mi s ním utekla (ona na tyhle typy není), ale spíš mi přijde, že ani ona sama neví, jak to zastavit, co mu napsat aby jí psal normálně, protože si to s ním nechce rozházet v práci a třeba se jí dobře ten chlápek poslouchá - a to si myslím, že je ten důvod proč mi říká nebo píše večer co jí psal, aby ulehčila svýmu svědomí, nebo možná viděla mojí reakci na to. Vážně jsme se o tom nikdy nebavili (většinou se to zakecalo nějakýma narážkama jako že mi nemá utéct s vědátorem a podobně), třeba ani neví nebo jí nedochází, že mě to vadí... Ale když si s ní o tom nepromluvím, tak se asi budu jen trápit tím, že mi to vadí, na druhou stranu se bojím, co si o mě pomyslí - jako jak si o ní můžu myslet takovou věc, že flirtuje s chlápem kterýmu je 50, protože věřím že jí samotnou by nenapadlo že by se nechala tímhle chlápkem zbouchnout. Ach jo, vztahy jsou fakt těžký...
tady existuje jednoducha prima umera: Cim vic budete zarlit, tim driv skonci vztah. Plati temer ve 100% pripadu, takze pokud to neumite ovladnout, a chcete si udrzet vztah, budete si muset zazarlit jen v hlave a neventilovat to Pravdepodobne si nezacne jen tak s padesatnikem, nicmene nadhodit muzete, ze vam to neni zrovna moc prijemne, a at si predstavi, kdyby vy jste si psal treba smsky do noci s jinou, se kterou jste se potkal a skamaradil ve vasi hospode. Nicmene jak uz bylo zmineno, typek ji lovi, mlade maso je mlade maso, to predevsim ona si musi drzet odstup.
- nevím - pokud nejde o chorobnou žárlivost, což je nemoc, tak v případě, že člověk ve vztahu vycítí změnu, která ho k žárlivosti přiměje, tak se většinou jedná o oprávněnou obavu, že děje něco blbého. A pokud je to vážné, tak je asi jedno, jestli žárlíte, nebo dáte partnerovi tzv. svobodu, většinou to stejně pro vás špatně dopadne a je asi dobré s tím počítat.
Četl jsem jen začátek dotazu. Lidi taky mají jiné záliby než své partnery, nemohou být s nimi 100% času- to je jeden extrém (a ne platí to jen o ženě-muži, ale i o jiných věcech - studium, cestování, pc hry)- je nezdravé něčemu obětovat 100% - pak nezbyde na nic jiného. Druhý extrém je, jako kdybyste se neznali.Neodpověděl jsem tedy na všechno...
Tahle reakce se mi od tebe zdá divná
"prostě mi není příjemné, když někdo takový přeje přítelkyni večer dobrou noc a ráno aby měla pěkný den"
Zaprvé to nemůžeš ovlivnit a za druhé, co je na tom špatného že někdo přeje někodmu a za třetí to není vina přítelkyně
A nenepsal jsi svůj věk
Hlavně si uvědomte, že kámen cihlu. Vždyt proč by měly obecně tak velký úspěch ty vztahové seriály? Sex je základ, ale jsou i lidé, kteří před orgasmem jsou schopni preferovat i jiné hodnoty (i když tento je stejně nejvyšší). Nakonec, když vidím ty dobráky, kteří nevědí kam s tím dobrem naložit, tak ten sex by je mohl trochu uvolnit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.