Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Co s manželem - je sobec, kazisvět a bordelář

Od: mmm1 odpovědí: 39 změna:

Posledních pár měsíců máme s manželem krizi. On to tak bohužel necítí. Jsem tak daleko, že uvažuju nad tím, že se rozejdem. Ale k problému. Je hroznej sobec, kazisvět a bordelář. Doma nic neudělá, vše dělám já a on mi práci ještě přidává. Jde něco hodit do koše na odpadky, spadne mu to vedle, ale on se neohne. Nechá to tam. Vedle postele, kdybych to neuklidila, by byla hromada ohryzků, obalů od sladkosti, slupek od banánů, ponožek a trenek apod... Denně zašpiní aspoň 5 sklenic na pití. Co mu kde odpadne od ruky tam to nechá. Za 4 roky co jsme spolu zničil víc věcí než já za posledních deset let. Loni touto dobou jsem koupila do kuchyně nové lino. Imitace dřeva. Bylo pěkně drahý a dost dlouho jsem na něj šetřila, protože jsem věděla, že on mi na něj nepřidá. Jediný co mi slíbil, že bude dávat bacha, aby vydrželo. Dnes když se na něj podívám, tak bych brečela- různý fleky, rýhy... a teď ještě pokapaný voskem. Od vosku je i sedačka. Před pár dny mi zničil 3 týdny novej sodastream. Pokapal ho lepidlem z tavné pistole. A to je jen zlomek, každej den prostě něco. Peněz vydělá celkem dost, ale taky má velkou spotřebu. Za poslední 4 měsíce mi dal z výplaty jen 4 tisíce. Bez peněz, ale nejsem protože tchýně mu dlužila něco z dědictví po otci a měsíčně mu splácí. On, ale místo toho, aby si třeba našetřil na nový auto o kterým furt básní, tak rozfrcává peníze po trochách a já když mu řeknu, že chci na domácnost, tak mi řekne, že řekne mamce, aby mi poslala. Nic mi nekoupí, vždy jen slibuje. Když se blížil čas mých narozenin, tak se ptal co bych chtěla. Řekla jsem mu, že nějakou kosmetiku a kabelku. Kosmetiku jsem si nakonec koupila sama a předložila mu jen účet, na kabelku se vykašlal. Podobný to bylo o vánocích. Já vydělám o polovinu míň, ale byla by mi hanba nic mu nedat. Taky mi neustále něco vynáší z domu, ale už nepřináší zpět. Foták a notas půjčil kámošovi a už je to víc jak rok a zatím to zpět nedonesl. Podotýkám, že to sice byli starší věci, ale plně funkční a opět jsem je platila já. Když se ke mě před 4 lety stěhoval, tak jsem mu řekla, že si nepřeju, aby k nám tahal cizí lidi což mi slíbil. Letos v zimě mi některej z jeho kamarádů ukradl šperky za víc jak 20 tisíc. Mám toho všeho plný zuby. On prostě nic neřeší. Denodenně mě ujištuje jak mě má rád, když už fakt řvu, že na to nemám nervy, tak mi koupí kvítko a čokoládu a je den dva v poho, ale pak to zase začne. Nevím jak dál. Ještě bych ráda podotkla, že nejsme žádní mladí manželé, ale mě už je dost po čtyříctce a manžel je o 6 let mladší. No a v mládí bývál pankáč se vším co k tomu patří. Jsem z něj psychicky vyčerpaná. Už s ním nedokážu ani spát. Trvá to už docela dlouho, ale já si boužel připadám víc jak jeho matka než manželka a nějak to v sobě nedokážu potlačit. Co mám dělat?

 

 

39 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


3x

Tohle se mi na ženských vždycky líbí Určitě když jste spolu začínaly chodit, tak už ani v té době nebyl (podle toho co píšete) žádný svatoušek..jenže jste si prostě nabrnkla "borečka" neboli jak se ted říká "mača" (jsem zvědavý jak se tomu bude říkat za nějakou chvíli) a pak jen brečíte. Přitom o "slušného" muže by jste v té době ani nezavadila..ale v nějakých 36 letech kdy jste s ním začala, by jste už na to měla mít rozumu už dost. Určitě s ním zůstaňte a pěkně si to "vyžerte"

 


3x

Když jsem vaše povídání začala číst, zartnulo ve mně a vrátil se mi pocit, který jsem mívala, jako mladá i já. Pocit bezmocné služky. Necítila jsem se jako milenka, partnerka, milovaná žena. Měla jsem pocit, že jenom uklízím, většinou po něm, vařím, většinou pro něho, peru, žehlím. Nikdy není hotovo, nikdy není konec, nikdy není dobrý pocit, který míváme, když něco dokončíme. Uráželo mě, že klidně na uklizený prostor nasypal, našpinil, shodil, zničil, odhodil právě vyžehlenou část oblečení, bez povšimnutí. Aniž by si uvědomil, že ničí to, co jsem já pracně udělala. Opravdu, stala jsem se špatně placenou uklízečkou. Bylo to ponižující. Řeči, řeči, řeči, které všechno provázely, zůstaly jen řečmi. Nic neřešily. Pak jsem si uvědomila, že problémy s alkoholem nepřestanou a když jsem to všecko sečetla, bylo to jasné! Doplakat se k rozhodnutí, nebylo vůbec snadné. Se dvěma malými dětmi jsem odešla do jednopokojového, mokrého bytu, bez koupelny, s plavajícím uhlím ve sklepě.

doplněno 06.07.15 08:20:

Wasube, zapomínáte na jednu nesmírně důležitou věc. Já jsem toho chlapa hluboce milovala. Milovala srdcem, ale neměla ráda hlavou. Řešení problémů s partnerem je snad v 80ti % otázkou citu. Proto je tak snadné poradit. U rádců cit není. Jen racionalizace. Ten, kdo miluje, nemůže se smířit s řešením, nemůže pochopit to, co by měl nebo dokonce musí udělat. Nezbývá, než se k rozhodnutí protrpět, proplakat.

doplněno 06.07.15 10:21:

Wasube a víte co je podivné? Já ho miluji dodnes. Vždycky, když o něm slyším nebo ho vidím, vždycky mám motýly v žaludku a příjde na mně lehká panika. Věřte nebo ne, jsme od sebe kolik? Od 78 roku. To je dnes nějakých 37 let. Nikdy jsem o něm neslyšela nic pěkného, nikdy jsem nezalitovala, že jsem zdrhla. Teď už jsme oba staří lidé, prababička a pradědeček, ale stále je to tam. A on to má také tak. Vím to, protože když se na mně podívá, je to tam.

wasube*

@babkazov pokud se Vám i v tom hrozném bytě ale ulevilo, pak to bylo správné rozhodnutí i když jste měla už děti.

doplněno 06.07.15 09:50:

Víte, celá potíž spočívá jen v tom, že bych takového muže nemilovala dlouho. Alkoholik, gembler, feták, lenoch či bordelář a lajdák až na půdu jsou pro mně lidé, které bych brzy opouštěla i kdyby měli plat 3x větší než já. Jsem realista a vím že toho člověka nezměním. Není to o moralizování, je to o tom, že chci žít normální život. A s asociály nelze. Láska pak přejde. Denně se na někoho zlobit a přesto ho milovat? Nechápu. Je to zdravý chlap a pokud se tak chová, co je na něm k milování hodné? Ráda bych to věděla a pochopila. Není to spíše zvyk a strach ze samoty?

Potom ještě duševně nemocné, mám tak tvrdé životní zkušenosti že to vím, že duševně nemocné nelze milovat, snad jen matka své duševně nemocné dítě může milovat, jinak to ale nejde. Všechno ostatní je jen soucit, který Vás ale přejde, když Vám nemocný ubližuje. Okolí takových lidí trpí víc, než ten člověk sám. Co se týče dětí, protože bych nechtěla, aby převzali způsob chování takových lidí, snažila bych se o to, aby se s tím nepotkávali denně a měli kam odejít. Mám právo kvůli svým zážitkům takto smýšlet. A proto říkám, nemůžu milovat jiné lidi než normální a s normálním chováním. Jinak jsem raději sama. Proto máme tak odlišné názory, protože i naše životy byly tak moc odlišné. Třeba plně chápu Dominiku Gottovou že utekla až domů od duševně nemocného muže dříve, než jí to poškodí zdraví. Takže i na tento případ se dívám z pohledu člověka, který by žil s vozíčkářem bez problémů a byla bych schopna ho milovat, ale nikdy ne se schizofrenikem. A proto nechápu ty city, které přejdou když Vás někdo denně ohrožuje. Čímkoliv.

doplněno 06.07.15 09:57:

Možná to admin smaže, ale napsala jsem to proto, že píšete, že rádci se neřídí citem. To je sice pravda, že mají v tomto směru nadhled, ale mám za to, že se převážně řídí při svých názorech živoními zkušenostmi, kdy také milovali, ale pak poznali, že to opravdu dál nejde a láska je přešla.

doplněno 06.07.15 11:40:

Omlouvám se za šílené gramatické chyby, které jsem udělala - ve slovesech ( děti ) převzali - nepotkávali - měli - jsem napsala měkké i, neomlouvá mně ani to vedro, mozek snad mám nerozehřátý, hrozné až se hanbím.

wasube*

@babkazov já Vám to věřím, protože to, že já to tak nemám neznamená, že to tak nemají druzí. Ale přesto se snažím pochopit proč milujeme lidi, kteří nám ubližují?

 

wasube*

3x

Pořád se nemohu zbavit dojmu, že si lidé dovolí jen to, co jim dovolíme, aby si dovolili.

 

eulalie*

2x

Dobrý den, o společných dětech nepisete nic, takže co vás nutí zůstávat v takovém manželském svazku? Samota není zlá, ono je fakt horší se trápit s partnerem ve vztahu, který vám nevyhovuje. Jen vy si můžete určit, kdy padne ta poslední kapka a pohár vaši trpělivosti přeteče. A jak dlouho toto hodlate ještě snášet. Vás manžel je starý na jakoukoliv změnu k lepšímu. Takže máte dvě možnosti, buď i nadále budete mít doma velké dítě a uklízet po něm, nebo ho vrátíte jeho mamince, at se zase o svého synka stará, že jedna matka v životě vašeho muže stačí.

doplněno 06.07.15 17:35:

Ještě doplním. Kde žil váš manžel, než jste se poznali? Sám? Nebo s maminkou? Jestli on to nebude takový ten mamánek s pankáčským čírem, který je zvyklý, že ženské po něm uklízejí a on nemusí nic. To je jedna věc, proč vám to možná v manželství neklape. Druhá možnost může být, že vám manžel tím nepořádkem doma dělá prostě naschvály, protože mu na vás něco vadí. V tomto případě je to jen začarovaný kruh. Vy jste na manžela zřejmě už totálně alergická, on možná k tomu nemá daleko, anebo je mu fakt jedno, že dělá nepořádek, hlavně když má doma plný servis a sám se nemusí o nic starat.

 


1x
Co chcete poradit? V jeho věku už se asi těžko změní. Pokud vás toto psychicky níčí, tak asi nemá cenu tohle nějak dál prodlužovat. Buď to překousnout nebo opustit. Žádná střední cesta tady asi nebude.

 

stirecek*

1x
Mně to připadá, ze ani manželé nejste. Manželé si přece pomáhají vzájemně a hlavně hospodaří společně, dají peníze na hromádku a z toho pí vzájemné dohodě berou na to či ono. Nechápu, jak můžou manželé žít každý za své... U mladých bych to ještě pochopil, ale ve vašem věku? I kdyz na druhou stranu, tohle se děje ve více rodinách...

 

seductus55

1x

>mmm1: Něco Vám povím, měl jsem to podobně. Manželka totální prase, ignorant, bordelář. Na nic nešáhla, nevyprala, nevyžehlila, neuvařila. Všechno bylo na mně. Po šichtě v práci rychle domů, postarat se o děti, domácnost.

Dopadlo to tím lepším způsobem, vzdal jsem to, prostě jednoho dne si sbalil kufr a vypadl. Neskutečná úleva, život bez ,,psyho terroru", co si uklidím - to zůstane uklizené, nikdo mi nepřidělává práci. V konečném důsledku i děti časem poznaly, kdo byl ve vztahu ten hodný & zlý (co se Vás naštěstí netýká).

Nicméně věřte, že řešení je jen jedno, je radikální a čím dříve jen realizujete, tím dříve přestanete trpět. Není na co čekat a škoda každé vteřiny strávené v takovém vztahu. Já ač jsem chlap, tak bych Vašeho manžela tak strašně kopnul do prdele, že by jej neudržela ani gravitace celé Sluneční soustavy. Takže ,,kop" -> Země - Měsíc - Krupiérův pás - kolem Pluta dál a dál, "pozdravuj v pekle nebo kam to až doletíš..."

 

sonyboj*

1x

Já jsem ve Vašem věku a radím Vám dvě možnosti. Předem upozorňuji, že obě jsou bohužel drsné.

1. Dát mu vale. Podle toho, co jste psala patří do chlívku.

2. Zabít a zakopat pod jabloní. Chápu, že tato možnost je těžko proveditelná, protože ne všichni máme doma za barákem jabloň

wasube*
07.07.15 19:55

 

ctenar*

0x

Myslim, ze vite, co ve svem veku chcete. Chcete chlapa, ktery ma v hlave srovnane priority a ne prerostle dite. Chcete nekoho, kdo chce prinaset, udrzovat a mit hezke veci.

Me by spise zajimalo, proc jste si puvodne vybrala prave jeho? Prece vas na nem neco muselo zaujmout.

Jestli se muzu zeptat - cim se zivi? Prekvapuje me, ze pri jeho chovani si dokaze udrzet karieru. I kdyz nekdy velky zvirata jsou velky prave proto, ze se chovanim vymykaji normalu.

 

ben®

0x

Dobrý den, myslím, že už sama víte, co uděláte, ale chcete si to nechat potvrdit. Navrhuji rozhovor a důrazné varování. Tak jasné, aby to pochopil i muž. On se přistěhoval k Vám, tak mu potom sbalíte kufr a zase se odstěhuje od Vás. Měla jste dojem, že muže předěláte, ale to nejde - snad je možná jen kultivace a ani s tou nejste spokojená nebo se nedaří. Vy k němu už vůbec nic pozitivního necítíte a jedinou jeho lepší vlastností je výdělek. Máte na něho alergii a vadí Vám každý jeho pohyb. Pro Vás bude lepší, když se přestanete bát samoty a zůstanete sama v pečlivě udržovaném bytečku, kde Vám nebude žádný mužský překážet a svinit. V podstatě překáží a sviní každý chlap, ale zas jsou ženské, které mají zájem o muže pečovat - a to Vy nejste. Děti zřejmě už společně nevychováváte, tak volte čistotnou samotu a méně peněz (jestli na to máte "koule"). Zdravím!

doplněno 06.07.15 10:36:

Pokud jsem to snad nepřehlédl, tak tazatelka nepíše o tom, že by snad manžela milovala.

Také z jejího příběhu to nijak není vidět - jde tam pouze o materiální věci, ale nic o citech.

Zdá se, že trpí hlavně tím nepořádkem ze strany manžela a když jí říká, že ji má rád, tak to s ní mnoho nedělá. Možná by byla spokojenější, kdyby měla doma pečlivého a čistotného manžela, který ji občas zmlátí. Alkohol také není zmiňován. Sex je minulostí. Takže, já bych hledal chybu i u tazatelky, resp. pokud je schopna napsat takovouto stížnost, tak tam není tolerance, kompromis a ani láska. Značnou roli tam hrají peníze - asi jediné manželovo pozitivum.

doplněno 06.07.15 11:02:

babkazov - omlouvám se, ale z původního příběhu to tam nevidím. Vidím stížnost pragmatické ženy, která si nasadila do bytu muže, který nesplňuje její nároky na uklizený domov a která si ho neumí srovnat. Vše špatné dělá jen on a zřejmě chodí po tom linu také jen on. Paní se ho měla zeptat, jestli si jako děcko ničil hračky nebo ne. Dítě, které si hračky šetří, má potom dobrý vztah k věcem a nepoškozuje si je ani v dospělosti.A čistotě se dá naučit. Tady budou zřejmě jiné pohledy na problém od mužů a jiné od žen. Pokud tazatelka nebude už reagovat, tak se neposuneme dále. Ale, já tam tu lásku nevidím, nenávist snad také ne - je to už alergie na přítomnost muže v domácnosti.

doplněno 06.07.15 11:33:

babkazov - Vy jste odpověděla svým životním příběhem, protože tam vidíte podobnost zřejmě mezi řádky. Já jsem četl pouze řádky a z nich vyplodil svůj příspěvek. Ale, kdo je blíže pravdě se dozvíme, až začne tazatelka reagovat a komunikovat (nebo se už neozve).

Bene, někdy, je to sice podivné, ale pochopitelné. Lidé, at už ženy nebo muži, se stydí přiznat, že toho pacholka, který jim tolik pije krev, stále milují. Bojí se to přiznat, protože lidi by z nich měli plezír a vůbec by nechápali. Nechápali by, jak člověk může milovat a nesnášet současně. Bojím se použít slovo nenávidět. Ale jde to, vím to jistě.

doplněno 06.07.15 11:26:

Bene, je to tak jak píšete. Jen jsem se nezávazně zamýšlela. Mohlo by sprchnout, než mi to horko udělá z hlavy podivnou, nepotřebnou věc.

 


0x

O manželovi jste nenapsala nic dobrého. Jen samé negativní věci. Zvažte, jestli Vám bude lépe bez něho. Pokud dojdete k závěru, že ano, pak se s ním rozveďte. Nemusíte v manželství setrvávat a trpět. Je to jen Vaše volba!

 

zwiki*

0x

Zajděte si do manželské poradny.Tady je rada drahá.

 


0x
Boze ten chlap je bezpaterni flegmos co se kouka jen na sebe a v tomto veku? Utikejte , nic se nezmeni ... dela vam jen peklo , ma vas na haku a dela jen skodu... neni co resit.

 

wasube*

0x

Bydlí u Vás, ne Vy u něj. Dovolte mi tedy otázku? Proč s ním ještě vůbec jste?

 

bambula*

0x

Proč mu provozujete servis, odkládá odpadky vedle postele, tak mu je tam nechte buď zapne mozek anebo je romského původu, ovšem pakliže je to kvalitní samec, tak to v posteli rovnáte a postel i hory přenáší

 

isteron

0x

Načo je vám taký trkvas? Vykopnút, alebo odíst sama.

Moja manželka zdedila vlastný byt po star. rodičoch, ale stále sa vracia. Nemá tam televízor, ani internet. Ale nechce tam zostat nastálo ! Príde domov, poprehadzuje paplóny, po otvára okná, pozametá, pustí si nejakú Rosamunde romantiku, a spat odíde do svojho, tam je chladnejšie.

 

drvostep*

0x

Když někoho milujete, tak to, co negatovního popisujete, lze označit jako "maličkosti", které se mimochodem vidí i v jiných domácnostech. Zaujalo mě, že je manžel o 6 let mladší a vydělá dvakrát tolik co Vy. Některtá by jenom pro tyhle dvě věci vraždila..Je to na vás. Co chcete? Hledat si po čtyřicítce nového chlapa? Víte, ono to není tak snadné. Doporučuji, snažte se hledat s manželem kompromis, jak jen to jde. Pankáče holt novým kouskům jen tak asi nenaučíš...snad víte, koho jste si brala tenkrát, nejspíše tušíte, koho máte před sebou dnes.

 

buss

0x

A co tak si stěžovat na sebe, že to trpíte? Pokud nejste na něm majetkově závislá, utíkejte.

 

mili*

0x

Paní to jen jsem to četla a už jsem měla dost. S mojí povahou puntičkáře by to seklo. Teda takovýho dobytka bych nesnesla, který všechno ničí, nic po sobě neuklidí, vždyt žije jako zvíře! Tuhle moje vnučka jedla čokoládu a nevzala si ubrousek a talířek tak dostala hned kázání, že by mohl nějakej drobeček spadnout na podlahu! Vyrazila bych s ním dveře, že by se nezastavil až u mámy at si ho nechá. Copak jste méněcená služka, která dělá na nějakýho oca.sa, který nezná základní hygienické návyky a ještě místo aby věci do domu nosil, tak je odnáší a ještě vám tahá domů zloděje? To je jak nějaký prase z chlíva, dacan nevychovanej? Za co, proč?

wasube*

Já nevím, oni někdy muži jsou jak malé děti. V práci jsme měli kolegu co manželce dělal naschvály. Podobné, protože ona byla strašně akurátní, on ukapnul na ubrus a ona měla pak hodinovou přednášku co je za čuně a jak se ona na něj nadře...skončilo to, když mu řekla že se ho štítí a to se kolega každý den koupal. Vzal si svoje věci a šel. Bydlí sám, doma má pořádek, je dobře a čistě oblečený a voní na dálku. Vypadá spokojeně a štastně, nikdo na něj neřve, domácí práce umí a naštěstí neměli ještě děti. Takže tak nepostradatelná v jeho životě nebyla. A nevím zda to byla pravda, ale říkal že manželka se mu zprotivila tím neustálým křikem a svou dominancí. Nebyla s ní rozumná řeč. Prý se obětovala. On ale nechtěl aby se obětovala, tak je sám a má klid.

 

mmm1

Děkuji vám všem za odpovědi. Odpovídám až teď, protože jsem byla celý den v práci.

Nevím z kterýho konce začít. Seznámili jsme se v práci. Zaujalo mne na něm to jak byl vtipnej, komunikativní a moc hezky mluvil o ženách. Hned mne napadlo, že to je chlap, kterýho bych jednou chtěla za manžela. Začali jsme spolu docela brzo i bydlet a v té době se takto nechoval. Sice jsem ho musela instruovat, že má třeba umýt nádobí, ale vše klapalo. V té době jsem i vydělávala víc peněz jak on, takže jsem se na korunu nedívala. Z práce jsem pak ze zdravotních důvodů odešla a šla na méně placený místo, ale to mi nevadilo. Na domácnost jsme dávali každý půlku a co nám z výplaty zůstalo, tak si každej utrácel za svý věci. Jenomže já ze svých peněz i šetřila kdežto on ne. Z domu od matky a otčíma odešel velmi brzo, protože se od svých 17 let živí sám a nesnesl tu "domácí kontrolu" .

Mám ho stále ráda, nerada bych se s ním rozešla, ale prostě mi dochází trpělivost a jak zde někteří psali, tak na něj začínám mít alergii. Jsem na sebe za to naštvaná a nebo bych spíš řekla, že mě to mrzí. Že člověka o kterým jsem si myslela, že s ním budu do konce svých dní začínám mít plný zuby.

Děti nemáme, takže z tohoto hlediska naštěstí nic řešit nemusíme.

Neustále nad tím vším přemýšlím, protože i když jsem si vaše názory pozorně přečetla, tak východisko nenacházím.

A co se týká peněz jak, zde někteří psali, tak na něm závislá nejsem. Mě jde hlavně o princip. Bydlíš zde, stravuješ se... tak se na tom i finančně podílej.

Cítím hlavně bezmoc. Vím, že ho nepředělám, ale to jak si nedokáže ničeho vážit a vše bere s absolutní samozřejmostí mě fakt ubijí.

A závěrem? Např. dnes jsem ráno skočila do obchodu pro pití, abych v noci až příjdu domů měla něco vychlazenýho v lednici. Už mě ani nepřekvapilo, že jsem tam nic nenašla .

ben®

Dobrý den, nyní, po Vašem doplnění, mám trochu jiný pohled na problém. Jste ukázkový příklad, jak se může krásný vztah změnit společným bydlením, resp. že společné bydlení je občas zabiják krásného vztahu. Vy jste v představě, jak má vypadat domácnost, každý jiný a spolu to prostě nejde - nemáte na to stejný názor. Řešení by bylo uchovat si vztah, ale každý ve svém bytě. Děti nemáte, ekonomicky to utáhnete oba, každý si může žít za své a přesto to může fungovat.

Současný stav, kdy se vidíte každý den a hádáte se o každou "blbost" Vám ten vztah ničí. Vy peskujete manžela a on to také nemusí už dlouho snášet. Takže, pokud chcete zůstat spolu ve vztahu rozdělte si bydlení. To společné bydlení byla chyba. Zdravím!

doplněno 07.07.15 07:28:

wasube - díky. Otázkou je, co na to tazatelka. Ale, rádi se mají, ona je přepečlivá, pán je nepořádník, tak proč se trápit v jednom bytě. A třeba to ten vztah vylepší a budou se na sebe více těšit (a na společné aktivity).

wasube*

Bene, to je naprosto užasná a kvalifikovaná odpověd jak od renomovaného psychologa. Vždyt Vy máte uplnou pravdu. Dva lidé materiálně na sobě nezávislých, navíc bezdětných by tak měli řešit svou partnerskou krizi. A pokud by snad časem potkal onen nepořádník jinou, co by byla ochotná po něm sbírat odpadky, tak dojde na řešení uplné, k rozvodu a tak se eliminuje fakt, že se navzájem nepozabíjejí. Ona ho má plné zuby ale není sama, on jí také a dělá jí naschvály. Jsou takové, co trestají manžele i odepíráním sexu, zkrátka Vaše řešení je ideální. Byt je JEJÍ , jako byla JEJÍ i limonáda v lednici, není dál co řešit.

doplněno 07.07.15 07:26:

Napadá mne ještě, že on ale nechce být tím, kdo by ji opustil a ona nechce být tou, co ho vyhodí...co ted? Být ještě víc nepořádný a brnkat jí víc na nervy? Dělá to naschvál, jsem o tom přesvědčena. Také bych to tak dělala když by měl někdo pocít, že mě musí převychovat.

eulalie*

Dobrý den, píšete, že váš manžel odešel brzy od rodičů, protože nesnesl "domácí kontrolu". V tom bude ten hlavní problém. Váš muž je samorost nevhodný zřejmě pro manželský život, takových je... a žít se s nimi nedá. Neberou ohled na nikoho, jen na sebe. Váš muž byl zvyklý od mládí si dělat, co sám chce. Proč by to nyní měl měnit? Jak píše Ben, řešením by bylo oddělené bydlení. Má to však jeden háček. Nesmíte být žárlivá, nesmíte se pídit, co ten váš protějšek dělá ve chvílích, kdy spolu nejste, a pak je taky možné, že vám to vztah neutuží, ale podle hesla "sejde z očí, sejde z mysli" se odcizíte nadobro. Váš muž je úplně obyčejný sobec, sice asi vtipný a krásně mluvící o ženách, ale skutek utek... k vám se s respektem nechová. A odsud pramení vaše zklamání. Vy jste si něco o manželovi vysnila, v uších vám zněla ta jeho krásná slova o ženách a vy jste měla dojem, že se s ním budete mít jako v bavlnce...

 


0x

Děti zřejmě nemáte,tak se buď na zkoušku někam na 14-30 dní odstěhujte a uvidíte,co bude,jak se vrátíte,ale viděla bych to spíše na : ,,ber holka nohy na ramena,,a najdi si jiného,který si tě bude vážit a nebudeš mu do smrti dělat služku! Život je krátký...

 

utur*

0x

mmm1 Nečetl jsem celou diskuzi ale jen váš příspěvek tak se omlouvám pokud tu dupluji nějaký jiný příspěvek.Bohužel mám nezadržitelný pocit že váš manžel je uživatel stimulační drogy /nejspíš pervitin/ vše co píšete tomu nasvědčuje. Moho se samozřejmě mýlit ale mám pro vás doporučení : V žádném případě se ho na to neptejte a podezření neprozradte ! Pokud to uděláte příjdete o možnost to zjistit. Navštivte nějakou AT poradnu ,nízkoprahové centrum nebo podobné zařízení pro pomoc uživatelům alkoholu a drog a jejich rodinám a problém zde zkonzultujte oni vám přesně poradí jak danou situaci monitorovat ,zjistit a manželovi i sobě případně prokázat . V takovém případě pokud ještě stále budete chtít svého manžela zachranovat nedělejte to sama ale jen s asistencí odborníků. Ukončení vztahu však bude lepší řešení alespon pro vás rozhodně.

 


0x

A když je to sobec,kazisvět a bordelář-proč jste si ho proboha připustila a nakonec se ještě za něj vdala? To jste neviděla dříve?

wasube*

Myslím že to tazatelka opravdu nevěděla. Pokud spolu nebydleli. Druhá možnost je že byla naivní že ho předělá, což v dospělém věku asi tak od 10 let už není možné.

 

mmm1

Opět díky všem zúčastněným. Možnost, že bychom měli rozdělený bydlení mě taky napadla. Vlastně to byla první varianta nad kterou jsem přemýšlela.

Dnes byl "klid" a já si říkám jestli nejsem puntičkářská semetrika . Nejsem !

Čeká nás dovolená. Vím, že se to vždy prodraží, ale volím pokaždé all in, abych opravdu nemusela nic dělat. Uvidím jak se bude chovat tam. Každopádně ještě jednou všem díky. Potřebovala jsem názory nezaujatých lidí. Dám vám časem vědět jak si vedem.

 

merkur*

0x

To jste neviděla, nevěděla, jaký byl kdysi? Teď růžové brýle všední, rázem se radíte, co s ním :D To je dobrý fór. Jako pankáč takový musel být vždy, myslým bordelář. Je to váš manžel, takévého jste si ho vybrala a vzala...takže v dobrém i zlém, chudobě i bohatství, nemoci i ve zdraví, smradu i vůni, nepořádku i v čistotě, dokud vás smrt nerozdělí. Jaké pak zbytečné šráky.

mmm1

Nevím jaký byl kdysi, ale co jsme spolu, tak takový nebýval.

 

merkur*

Pokud je z něho takový nepořádník nemá to i nějaké výhody? Například, když nestíháte uklízet.., jemu to vlastně moc nebude vadit...Když se zapomenete opláchnout, jemu to nejspíš taky moc neuvadí. Není to vybídka ku zvolnění tempa z vaší strany? Můžete to zkusit...Třeba ho to víc trkne :D

mmm1

Uklízím pravidelně, takže stíhám, ale i kdyby ne, tak si toho nevšimne .

Co se týká osobní hygieny, tak nemám vůči němu vůbec žádnou výtku. Sprcha 2x za den včetně výměny spodního prádla a ponožek. Zuby taktéž. Antiperspirant používá. A u mě ví, že na to jsem moc velká dámička, abych se zapomněla opláchnout.

 

joudic*

0x

no to je nadilka... tohle vetsinou brzy konciva potkanim nahodneho "nekoho normalniho", kdo vam zaimponuje a je po manzelech

 

ft

0x

Váš muž potřeboval náhradu za svou matku, na které byl doposud závislý. To jste si asi nevšimla (?).

Váš muž potřeboval ženskou do postele (to potřebuje každý normální muž).

Vy jste potřebovala mužskýho do postele (to potřebuje každá normální ženská). Pokud ne, tak na co? Vždyt Vám nic nechybělo...

Pokud Vy jste se rozhodla dělat "trpící světici" a "tu nejhodnější milující manželku na světě", tak to muselo mít nějaký důvod. Co je tím důvodem? Není to právě absence dítěte, o který byste se mohli starat společně? I když, asi v tomto případě asi Váš muž - když je to podle Vás samolibý sobec - to měl pravděpodobně stejným způsobem "na háku" (?).

Říkáte, že peníze nerozhodují. To si jenom nalháváte. Žít bez peněz se dnes nedá (pokud nežijete na opuštěném ostrově, mimo jakoukoliv civilizaci).

Nabyl jsem dojmu, že Vám by asi časem vadil jakýkoliv muž ve společné domácnosti. Vy máte nějaké sourozence, o které jste MUSELA starat? (anebo naopak - sourozenci se MUSELI starat o Vás?) Pokud ne, tak Vás nutila Vaše matka, abyste se od raného mládí starala o věci, které Vás absolutně nebavily? Anebo jste se těchto činností chopila ze své vlastní iniciativy a vyžívala jste se v nich (jako to děláte i teď)?

Co se týče těch ukradených šperků hodnoty 20 tisíc - to byste měla podat trestné oznámení! §

Nevím, co poradit...

Snad:

(a) zkusit se taky vykašlat na "nekonečné" uklízení a "zbytečné" nakupování atd. - to je tzv. "kdo s koho"

(b) napakovat mu kufr, dát za dveře, vyměnit zámek u dveří a neotvírat = úleva & pohoda

(c) napakovat si svůj kufr, vypadnout a nechat ho tam uhnít samotného - to by od Vás vyžadovalo dost velikou obět (?)

(d) vyprovokovat ho něčím ke kladné aktivitě (nevím, co by to mělo být... asi něčím, na co je hodně "alergický" či "závislý")

(e) zkuste si s ním promluvit

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]