Jsem zmatený

Tak teď je to úplně na hlavu. Asi před půl rokem se po mně začala koukat spolužačka dělala náznaky atd. V té době jsem se ještě o holky moc nezajímal tak jsem to nepochopil jak jsem měl. Předpokládám že sem se jí v té době líbil ale nebyl jsem si jistý jestli to tak je i opačně. Po nějaké době jsem si uvědomil že se mi taky líbí a že na ní pořád myslím i když kdyby ona nezačala tak bych si ji nikdy nevšiml. I když se mi líbila tak sem si pořád nebyl jistý a proto jsem ji neoslovil ani nic. Po nějaké době si mě přestala všímat, což mě dost mrzelo a já sem si na nový rok řekl že na ni zapomenu. Hned když sem po novém roce přišel do školy a viděl ji jsem věděl že to nepůjde. Začal jsem ji mít rád víc než kdy předtím, myslel jsem na ní každou chvíli. Každý den jsem vstal z postele jen proto že jsem ji chtěl vidět neměl jsem jinou motivaci do života. Každý pátek jsem byl v depresi že ji další dva dny neuvidím. Proto jsem ji asi před dvěma měsíci s největším vypětím napsal na FB jestli by nechtěla jít ven. Řekla že klidně ale vymluvila se že o víkendu nemá čas a že se domluvíme v pondělí ve škole. Čekal jsem odmítnutí jenomže to co přišlo bylo horší jen se usmívala a stejně tak i její kamarádky. Nesebral jsem odvahu něco řešit a taky jsem čekal jestli za mnou nepříjde ona a proto jsem nic neudělal a tak tomu bylo i další dny. Řekl bych že tím to bylo promlčené. A já sem byl mimo z toho že to nevyšlo. Asi po dvou týdnech při další páteční depresi jsem ji podruhé napsal, jak se má co dělá atd. Dlouho mi neodpovídala a potom z ní vyšlo že zrovna nestíhá. Jen tak mimochodem jsem napsal co dělá o víkendu, na to nic neodepsala. Potom jsme jeli na lyžák a já jsem ji denně vídal byl jsem z toho dost v prdeli proto jsem to vždycky večer zapil domácí a stejně na ní myslel. Říkal jsem si že lyžák je velká příležitost něco udělat, nic se nestalo. Už jsem byl připravený na ní zapomenout přenést se přes to, znova. Stalo se něco co mě překvapilo když jsem v pondělí přišel do školy a vůbec ji nevěnoval pozornost pořád se smál s kamarády nebo se usmíval jenom tak protože jsem se cítil volný a bez toho že se musím snažit nějak chovat protože je poblíž. Potom to začalo hodina za hodinou jsem seděl diagonálně za ní a ona si co pár minut rozhodila vlasy a podívala se na mně. Ještě v menších intervalech jen pokukovala z ničeho nic jevila zájem jako nikdy. Ve čtvrtek na obědě když jsem stál řadu a kolem mně bylo jen pár přátel ale spousta prostoru přišla ona a přitiskla se přímo na mně bok na bok div sem nedostal infarkt. Potom jsem jel autobusem když jsem seděl a ona procházela kolem tak se místo 10cm vzdáleného držadla chytila mého ramena a když vycházela tak zastavila vedle mně a otřela se o mně bokem. Byl jsem z toho uplně mimo a nasledující noc se mi o ní i zdálo. Byl sem odhodlaný v pátek něco udělat jenomže ona nepřišla do školy takže byl pro mně celý den v prdeli a neměl sem žádnou chut něco dělat.

Teď doufám že nepřestane v tom zájmu co tento týden jevila. Často sem na FB jen proto že chci vědět jestli je online. Pořád doufám že mi napíše ale čekám marně.

Zde přicházi ten paradox a zmatek. I když jsem jí dvakrát napsal a ona mně odbyla tím sem projevil zájem, ona projevila zájem ve škole tak proč MI NENAPÍŠE? Nebo mám něco udělat já?Co?

Pokud jste se dočetli až sem jste vážně super a rád bych abyste mi poradili nebo napsali cokoliv si myslíte.