Neplátce daně

kdyz není platce dph tak cena je konecna nic se nepricte. takze faktura bude na 22000

Klasika - podnikatel si chce ulít 22 tisíc pro sebe, které prostě nezdaní. Když vystaví fakturu, de facto musí vydělané peníze přiznat. Když dá bez faktury, není důkaz, že by něco vykonal... Tak se zařiďte podle tohoto.

Počkejte: Pokud je dotyčný neplátce daně z přidané hodnoty, pak Vám vystaví fakuru na 22000 kč a o DPH se vůbec nebavíte, protože v tomto obchodním případě vůbec nefiguruje.

Pokud je dotyčný plátce daně z přidané hodnoty, tak Vás to taky nemusí zajímat, protože jste se určitě předem domluvili na ceně, a Vás jako konečného zákazníka se to to netýká.

Pak tedy pouze hypoteticky - každý řemeslník musí platit daně státu - jeho cena je příklad : 1000 kč , státu z toho odvede 200 kč - takže vlastně jeho nabídka by mohla znamenat : chcete mě zaplatit 800 kč a na stát se vykašlem (obejdem, ošidíme - jak chcete) nebo zaplatíte mě 800 kč a státu 200 kč - tj. celkem 1000 kč. Z toho myslím logicky vyplývá, že stejně nakonec musím to zaplatit já jako koncový zakazník. Prostě ten řemeslník si chce a vydělá těch 800 kč at se děje co se děje a ostatní je na nás. Hlavně nemít velký voči a umět počítat a umět si spočítat, o tom je to celé. Řemeslník je v tomto na nule, může mu to být prakticky jedno. Jediné, co je pro něj asi výhodnější, je menší administrativní zátěž (víte, kolik se platí za jednu položku paní účetní?)

A bude hůř, za souhlasného přitakávání naivních spoluobčanů - připravte si peněženky.

Vypadá to, že pan podnikatel je plátce. Dle zákona by vám měl vystavit fakturu, uvést na ní DPH a to pak odvést FÚ, celkový příjem zdanit. Svojí nabídkou se snaží vyhnout povinnosti, což dělá vícero živnostníků. Pokud nebudete mít žádný doklad v ruce, můžete mít problém s případnou reklamací.