Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
potřebovala bych nějak poradit. Je mi 17 let, chodím na prestižní školu, mám skvělé výsledky a člověk by řekl, že musím být se svým životem spokojená, jenže opak je pravdou. Jsem příšerně stydlivá, opravdu už nevím, co s tím, at dělám, co dělám, nic mi nepomáhá. Už jsem o tom přečetla tolik knížek, jakmile jsem sama doma, tak je vše v pořádku, ale jak se objeví někdo jiný, tak se to znovu nastartuje. Naši jsou rozvedení a nemají zrovna nejlepší vztah. Mamka byla vždy ta jediná, co se starala o rodinu a táta, ten akorát pil. Kdysi jsem byla tak společenská, všem jsem se předváděla a teď? Stydím se i před svou mamkou. Cítím, že moje minulost má za následek tenhle můj stav, ale s tím už stejně nic neudělám. K tomu se teď objevil kluk, kterému jsem se ze začátku dost líbila, jenže jakmile zjistil, že se mnou není normální řeč, tak se na mě asi vykašle. Nikdy jsem neměla pořádný vztah, vždycky to ztroskotalo na mé nevyrovnané povaze. Jsem opravdu zoufalá. Už i kamarádi na mě nemají nervy. Nechápu to. Jak jsem se mohla tak změnit? Když jsem se s tím kdysi svěřila mamce a prosila ji, aby mě vzala za psychologem, tak mi na to řekla, že to je zbytečný. Proto vás prosím o váš názor. Moc děkuji.
Možná, že Vás takto poznamenal právě rozvod rodičů. Pokud byla máma vždy ta, která se o rodinu starala, svěřte se jí a naslouchejte jí. Rozhodně nedoporučuji kašlat na to, co Vám říká. Je Váš nejbližší člověk a věřím, že dovede odhadnout, jaký je Váš problém. Vy sama se zamyslete nad tím, proč s Vámi není normální řeč. Něco Vás asi trápí a to by chtělo odstranit. Od minulosti se odpoutat a snažit se žít přítomností a budoucností. Ale Vy sama minulost musíte v sobě uzavřít a oteřít se životu novému.
Annelo, sjednej si návštěvu u psychologa sama. Nepotřebuješ k tomu souhlas matky. Při telefonickém objednání u něj se ještě ujisti, že v tom není problém. Většina z nich aspoň prvních pět návštěv může realizovat bez souhlasu rodičů. Pak už budeš možná i plnoletá, takže pak už problém nebude vůbec, případně matka se uklidní, až uvidí, že to pro ni osobně neznamená žádné ohrožení, nikdo ji nikam nepředvolává a že ti to pomáhá. Vytvořil se u tebe psychický blok, se kterým si neumíš poradit a čím déle to necháš být, tím obtížněji se bude odstraňovat.
Někdy je pro rodiče obtížné přiznat si, že dítě není v pořádku. A o to víc, když je to i jejich zásluhou (rozvod). Někteří se i zbytečně bojí, že je psycholog bude nějak obviňovat nebo jim mluvit do výchovy, což se nestane. Jde ale o tebe, tvé zdraví a štěstí, tvůj život, tak to neodkládej, at se zbytečně netrápíš a neklesá ti tvé sebevědomí. Podívej se napřed sem, jestli tam nenajdeš nějakého terapeuta v místě bydliště. Pokud ne, najdeš pak ostatní zde. Doporučení lékaře nepotřebuješ a při objednání se předem zeptej, jestli má smlouvu s tvou zdravotní pojištovnou, abys to měla zdarma. Svou minulost sice nezměníš, ale můžeš změnit sebe v tom, aby tě netrápila v přítomnosti a to za to stojí, ne?
Tak o důvod víc se dát do té doby do pořádku, protože psychologové chtějí přijímat ty, kteří už si problémy ze většiny vyřešili, aby někomu pomohli a neřešili jen sebe, a hlavně aby ustáli ten psychický nápor.
Jste mladá a vaše stydlivost vám pomůže v kariéře - tedy ve vzdělání. Na kluky máte čas - ti mladí stojí za pendrek... Za stydlivost se nestyďte, buďte ráda a snažte se těch pár let školy žít prostě svůj život.
Na škole jsme měli také pár stydlivek - ani jsme nevěděli, že se tam učí. Po maturitě byly ohodnoceny jako nejlepší studentky s bonusem. Jedna šla na Karlovu univerzitu, jedna na VUT,.. na posledním srazu jsme jim mohli říkat "paní doktor". Klobouk dolů před takovými. Na co mi byla má nestydlivost? Ty roky jsem si stejně neužil...
Ahoj. Poradím Ti toto. Co říká máma, na to se vykašli. Snad máš svůj názor a život je v tvých rukou, ne v matčiných. Ona ty problémy nemá. Možná se maminka bojí, že u psychologa budeš vykládat o problémech doma, proto nechce, abys tam chodila. Nemusíš jít za psychologem s mamkou, ale sama na nějakou linku důvěry. Tam jsou odborníci, co Ti poradí.
Ještě doplním jednu informaci, kdyby mamince na tobě opravdu záleželo, neřekla by, že jít k psychologovi je zbytečné. Přece vidí a pozná, že se trápíš nebo že ses změnila. A kdo jiný by ti měl pomoci než psycholog? Taky se můžou ty tvoje problémy stupňovat a zhoršovat a místo u psychologa skončíš u psychiatra. Já bych to neoddalovala. Samozřejmě nechci malovat čerta na zeď. Ale už teď vidíš, že máma tě nepodpoří.
kapko naděje, nechci se přít, ale mluvím z vlastní zkušenosti. Vím, že se nedá věřit ani tomu nejbližšímu člověku. Ani několika nejbližším lidem. A není to z mé hlavy, ale z hlavy právě těch odborníků přes duši. Věřte mi nebo ne, ale mně ty rady moc pomohly.
Dobrý večer,
mohu se zeptat, jak se Vaše stydlivost projevuje? Aby se Vám mohlo lépe poradit
Občas se cítím úplně mimo, jako kdyby se zastavil čas a já se jen modlila, abych už mohla jít domů, kde budu v bezpečí. Když mám špatný den, tak se třeba nebavím ani s kamarády, radši je jen poslouchám, někdy něco dodám a jinak si jen říkám, že to dnes musím nějak přežít. To nemluvím o tom, když musím říkat nějaký referát nebo mít například koncert, které mívám poměrně často. Na druhou stranu, když je po vystoupení a všichni mi zatleskají, tak se cítím mnohem líp, ale ani tahle skutečnost mě nezastaví před dalším stresováním při jiném koncertu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.