Křestanské sbory nutí na schromáždění

"ruzo", je jedno, jakého jste vyznání, důležité je, zda jste věřící a vyhledáváte společnost věřících lidí. Katolické mše jsou zřejmě v neděli, Adventisté třeba zase dodržují sobotu. Je spousta lidí, kteří pracují o víkendech, a pokud máte potřebu jít do kostela nebo na křestanské shromáždění, pak choďte tam, kde Vám to vyhovuje, jak časově, tak s projevy věřících. Někdo chodí třeba raději někam anonymně, přijde a zase odejde, druhý má rád zvednuté ruce. Vaše kamarádka nemá právo Vás soudit, není Bůh. - pt

A proč tam tedy chodite? Mozek vám klidně vymyje i televize... Svou víru noste v sobě, tu vám nikdo nevezme, ale nechat si diktovat, co mate dělat je trošku zcestne.

Tuhle otázku byste měla položit především té kamarádce a probrat s ní, jak se cítíte.

Nejsem věřící a nechci se tu zastávat ani kamarádky, ani církve, to fakt ne. Ale je pravdou, že většina věřících uznává neděli jako den, kdy by se do kostela chodit mělo a nemělo by se pracovat, ale soustředit se na Boha. Někteří to prožívají asi úzkostlivěji a z toho může vyplývat to nucení, které na vás vyvíjí. Měla by vědět, jak to na vás působí. Pokud tam navíc na shromáždění pozorujete prvky davové hysterie, nedivím se, že vám to nesedí. Je to všechno ale o lidech. Soudit díky jednomu nebo pár lidem šmahem jako věřící nebo nevěřící, je nesmyslné zobecňování. Vyberte si takové lidi, se kterými se cítíte dobře, všechno je hlavně o lidech a s dobrými lidmi se dá dělat i nepříjemná práce a bude vás to bavit a s nepříjemnými lidmi vás otráví i sebezajímavější činnost.

Faktem ale je i to, že když něco začnete, a to nemusí nijak souviset s vírou, očekává se, že tam budete s jistou pravidelností chodit a někde to ani bez toho nejde. Sbor, který něco nacvičuje, kapela, ale i nějaký sportovní klub, tam všude se lidé scházejí často pravidelně a pokud se v něčem vzdělávají nebo něco spolu podnikají, tak na vás tlačit budou, protože když zůstanete pozadu, brzdí to pak celou skupinu. Pokud vám tohle vadí, spíš pro vás asi budou vhodnější individuální koníčky.

Adventisté jsou kapitola sma pro sebe, v určitém ohledu na mne působí spíše jako sekta než jako církev. Mám dojem, že adventisté světí sobotu, nikoliv neděli ...

Ale zaráží mne Vaše kamarádka: Kamarádce by na Vás mělo záležet, měla by respektovat Váš názor a Vaše povinnosti.

Vaší povinností (jako zaměstnance) je odpracovat všechny pracovní směny, které Vám zaměstnavatel naplánuje. Pokud si začnete "v práci zařizovat", abyste každou neděli mohla na shromáždění (začnete si prohazovat směny), můžete také o práci přijít.

Správné kamarádce by to jedno nebylo ...

Mám výhrady ke všem církvím, víru v Boha vnímám jako intimní záležitost každého člověka a církve do tohoto vztahu podle mne nemají co vstupovat. Ale pokud chcete "někam patřit", tak snad radši k té katolické církvi ...

Nejsem věřící, ale jsem si jistá, že Bohu je jedno, kdy, jak a kam chodí věřící do kostela nebo na nějaká shromáždění. Vše je jen mezi Vámi a jím, tak si do toho nenechte kecat lidmi, kteří nemají pochopení ani pro směnu v práci

Jestli nějaký bůh existuje, což je dost nepravděpodobné, tak se určitě nechová jako křestanský a už vůbec ho nezajímá, co který člověk dělá. Takže jestli chcete věřit, věřte si podle sebe a v soukromí. Jasně jste viděla, co jsou tahle sdružení a sektyza svoloč.

Bibli si každá odnož vykládá po svém, podle toho, co se zrovna hodí. A v konečném důsledku je to soubor mýtů a kniha napsaná lidmi a ne o žádné Boží slovo, tak se doporučuji řídit podle svého svědomí, ne podle ostatních výmyslů

ruza: Nejdříve by ses měla zamyslet ke které církví chceš patřít. Píšeš, že jsi katolického vyznání a pak, že tě kamarádka přivedla k adventistům a pak i do jiného sboru. Na tom bych neviděl nic až tak špatného, ale možná by bylo dobré si uvědomit, že na více židlích současně asi příliš dobře sedět nejde. Z toho co píšeš mi to připadá, že příliš věřící asi nejsi. Každá církev má svoje pravidla, dá-li se to tak nazvat, které by ti co se k ní hlásí měli dodržovat nebo se alespoň o to snažít. Je to něco podobného tak jako kdyby se někdo přihlásil do nějakého sportovního klubu, např. fotbalového, ale pravidla hry by si přizpůsoboval podle toho jak se mu to líbí a nebyl ochoten dodržovat ty které jsou stanovené pro fotbal. Píšeš, že chodíš občas do kostela, ale to asi nebude zcela v souladu s pravidly katolické církve ( katolik.cz/..., vira.cz/...).

Nedávno jsem slyšel zajímavý vymyslený příběch jako příklad. Nad Niagarskými vodopády jeden člověk natáhnul lano a zeptal se lidi kteří tam byli jestli věří, že po tom laně přejde na druhou stranu. Všichni odpověděli, že mu věří. Pak když to skutečně přelezl nechal si zavázat oči a opět se zeptal lidi jestli věří, že to přejde i se zavázanými očima. Lidi opět odpověděli, že mu věří a on to skutečně přelezl. Pak se opět zeptal lidí jestli mu věří, že po tom laně přejde s člověkem na ramenech. Lidi zase odpověděli, že mu věří. Když ale vyzval ty lidi aby se někdo přihlásil jako dobrovolník pro přenesení na ramenou po tom laně tak všichni mlčeli a nepřihlásil se nikdo. Kolik lidí si myslíte, že tomu člověku opravdu věřilo? Na to at si každý odpoví sám. Podobně je to i s vírou např. křestanskou. Mnozí lidí o sobě tvrdí, že jsou věřící, ale když by měli podle toho křestanství nebo některé konkrétní církve (katolické atp.) žít tak to už jim příliš nevoní a mají proti tomu spoustu výhrad a výmluv. Taková víra není příliš silná a je to spíše formální záležitost, nějaká rodinná tradice, modní trend hlásit se k nějaké církvi nebo v něco věřít atp.. Mluví se ale, že víra bez účinku je mrtvá.

Tímhle jsem si taky prošel. Můj názor na to je, že je lepší do žádné církve nechodit. Protože každá církev je nějakým způsobem "křáplá". Ale nesmíte ztratit křestanskou víru v tom vašem supermarketu. Ty církve jsou možná proto, aby se člověk držel od světa, někdo to dokáže i bez nich. Rozhodně nezlehčuju víru, jen ty církve trochu.

Jste katolička. Ti také chodí na bohoslužbu každou neděli. vira.cz/...

Bůh je u křestanů stejný, stejný Otčenáš se modlí, i Bibli budou číst stejnou.

Podobně i tu: vira.cz/...

Doplním, že jsem slyšel, že někteří kněží zakazují katolíkům v neděli chodit do supermarketu (asi ani cestou z kostela).

Každý snad se snad může rozhodovat sám za sebe a ne si nechávat nějakými bludaři řídit život.

Slyšela jsem velmi pěkný vtip: Lékařům se podařilo probudit mrtvého, jehož duše už stála před tváří Nejvyššího. Přišel za ním kněz a ptal se, co bůh říká na mše a obřady. Odpověď zněla: "Nepřekáží mu to, nevadí mu to." Od té chvíle, co jsem tohle slyšela, přemýšlím, co je bohu milejší. Jestli víra v něho a nehezké chování k lidem, k dětem, ke zvířatům. Anebo hluboká víra v něho, ale tvrdé, surové chování, třeba ve jménu víry, k lidem? Co boha více těší, za co bude odměňovat nebo co bude trestat? Tato otázka mě fakt trápí a to až tak, že jsem ji 2x položila lidem na rohu se Strážní věží v ruce. Odpověděli citáty z bible. Co si myslíte vy?

Ona nutnost chodit do kostela v neděli pochází ještě z doby nevolnictví a roboty. Přes týden měl pán své lidi pod dozorem v práci a alespoň na část neděle,kdy se nesmí pracovat, je svěřil pod dozor faráře. Tím měl jistotu,že na vymýšlení ptákovin jim zbude jen pár hodin nedělního odpoledne. No a to přetrvává a je i šikovně využíváno. A ještě hůře bude, až církve přestane platit paušálně stát, ale budou dostávat příspěvek jen podle svých vyznavačů.