Jak zabavit seniora

Nepíšete, kolik pánovi let. Dovezla bych mu PC a každý den s ním strávila /nebo na střídačku někdo z rodiny/ jednu hodinu a učila ho, jak na něm surfovat a hledat si zajímavé věci ze svého oboru. Později i jiné zajímavosti a možná by i zabrousil i na Poraďte a nějakou seznamku.

Trochu doplním. V tomto věku již čas ubíhá rychleji. Člověk se noří spíše do vzpomínek a bilancuje. Ani nějaké změny moc nevyhledává. Ale pokud nemá zájem o kontakty z venčí, nevím, jestli je vhodné mermocí dědu do něčeho nutit. Záleží, jaký byl dříve, nyní ho již nepředěláte. Samozřejmě menší společenskou podporu v jeho nelehkém údělu mu dejte. Člověk je již pasívní, po celoživotní práci v zaměstnání a pro druhé se děda třeba považuje za zbytečného, nic ho nebaví. Není jediný, kdo se s jiným způsobem života nemůže vyrovnat.

Nastávají deprese a tady je dobře, když rodina projevuje zájem. Možná, že sám řekne, že už PC nechce, nebude se na něm učit. Asi by to chtělo velmi pomalu, dát mu čas a jenom základní věci, podívat se na počasí, co dávají v televizi. Nebo třeba začít hrou Solitaire, Spider Solitaire, potom Mahjong Titans, pokud dobře vidí?

Napadlo mě co si zahrát šachy, nebo dámu? Takové šachové čtvrtky? Lze hrát jednou rukou. A k tomu pohárek vína na dobrou náladu. Děda bude vědět, že v ten určitý den v týdnu je hrací den a bude se na to těšit..

Vysledovat v rádiu stanici, kde dávají nějakou četbu na pokračování a tu si může děda pravidelně pouštět, přece jenom při poslechu zapojí jinou část mozku, než při pasívním sledování TV.

Ve větších městech bývají denní školky pro důchodce, i když píšete, že moc kontakty nevyhledává. I toto je možnost, jak staršího člověka donutit hezky se ustrojit, učesat a jít si popovídat, zavzpomínat u kávy, čaje se svými vrstevníky.

Jestli je bastlířský typ, tak by mohl třeba lepit letadýlko - model nebo něco opravit po baráku, na co mu bude stačit jedna ruka. Ale je lepší asi drobnější práce, kde může použít tento držák. Pokud na to není, co třeba psa? Případně venčit v útulku v okolí, když by ho nechtěl. Jinak existuje Knihovna mluveného slova, kde si může stáhnout různé audioknihy a poslouchat.

Tak zkuste ty audioknihy, mám s nimi dobré zkušenosti, uklidňuje a zabavuje to i seniory s pokročilou demencí, což on není. Ještě mne napadlo mu zasadit něco do květináčů, o co by se mohl starat za oknem (od hrášku, rajčat až po kaktusy), na balkoně ap. nebo kanárka, pískomily či něco živého, jestli ho baví zvířata.

Ještě mne napadla Univerzita 3. věku, tchyně to miluje, je tam hodně zajímavých přednášek, případně doma třídit fotky, dělat alba, dělat rodokmen rodiny s pátráním po internetu, s tím se lidi zabaví na dlouho. Nebo psát paměti, jestli je psavý typ. Též by si mohl třeba přivydělat pár korun jako vrátný či noční hlídač někde nebo ho vyvezte do leteckého muzea ve Kbelích v Praze 9, tam může trávit celý den a vy si v Tescu nakoupíte nebo si vedle zaplavete v bazénu.

Procházky s cílem - geocatching

Procházky podle navigace, i když zná okolí velmi dobře, může to být zajímavá zábava, nebo chodit s google mapou.

Letadélko - vrtulník se 4 vrtulemi na dálkové ovládání - RC Quadcopter, například srovnanicen.cz/... případně na něj namontovat i kameru a pozorovat zemi z výšky a při tom stát na zemi.

Sledovat letecký provoz na webu, nebo stránky o počasí, fotografovat mraky a posílat na fóra o počasí, apod.

Vzít pána na výlet na letiště při příletu zajímavých strojů, apod.

Víte, každý člověk je jiný, ale je fakt, že v pokročilejším věku nemá člověk tolik energie a různé činnosti ho dříve unaví. Ze zkušenosti svého otce po mrtvici, který dožil s námi, vím toto, že byl rád, když jsme mu dělali v pokoji společnost (byl ležící), ale jen tak 5-10 minut, pak byl rád sám a zase na pár minut se mu věnovat. Sedět u něj hodiny ho unavilo. Takže častěji se mu věnovat po kratší dobu, buď Vy, manžel, děti a tak. Ale Váš děda chodí a je zřejmě více soběstačný, než kdyby byl ležící. Snad jsem trochu poradila. - pt

Co luštění křížovek?

A ještě mne napadá četba. Co mu pořídit nějaké knihy třeba právě o letadlech..?

Mám vyzkoušeno 2x - pokud nechce sám, můžete chodit po hlavě a odstrkovat se ušima, nezabere nic.

Hrát s ním karty nebo jiné hry, koupit mu počítač s internetem, průkazka do knihovny... ale jestli ho baví jen koukat na tv a nic jiného dělat nechce, tak ho těžko donutíte.

Před měsícem toto řešil kamarád. Jeho děda ( 76 let) si zlomil nohu před 3 měsíci. Pak se bál někam chodit. Jen seděl doma a nadával, že si ho nikdo nevšímá. Stále se mu něco nezamlouvalo. Už se přestal oblékat a doma jen bloumal v pyžamu a sekýroval. Sehnali jsme starší repasovaný počítač. Když jsme ho přivezli, tak na nás vzal hůl. Že nějaký krám, kterému nerozumí, nechce. Ale pak nás nechal, at ho připojíme. Sehnali jsme starší počítačovou hru kulečník. Rád ho dříve hrál. Když jsme ji začli hrát, tak zbystřil. Pak začal nadávat, že to neumíme hrát. Sednul si k počítači, my mu vysvětlili pravidla a jak se hraje. Pak si nás už nevšímal. Večer ve 23 hodin ho kamarád musel upozornit, aby šel taky spát.V týdnu nechali připojit internet. Od té doby je na počítači. Sice často otravuje, když neví, jak něco hledat na internetu nebo si stáhnout nějaký film. Má rád válečné filmy. Rád si prohlíží staré lokomotivy. K vánocům dostal hru "Super mozek". Musí tam řešit dost složité logické úkoly. Pak při obědě vykládá, třeba půl hodiny, jak to vyřešil, jaký použil postup. Již nenadává, ale má zájem o vše co se dá dělat na internetu. Najednou s rodinou komunikuje, sice jen o počítači, ale je vidět, jak je štastný. Pozval svého kamaráda a stále ho přesvědčuje, aby si pořídil počítač. Kamarád říká, že je úplně jiný, že před počítačem.

Myslím si, že počítač je nejlepší varianta, jak člověka i staršího, dostat zpět do života. A nevadí, že má jen jednu ruku.

Ještě mně napadlo, že babička, pokud byla ještě v lepší kondici než dnes, sepisovala svoje vzpomínky. Na každé téma měla zvláštní sešit - rodina, domky, vzpomínky... Psala o své rodině - o dětství, různé zvyky, příhody co zažila sama nebo co jí vypravovala její babička a maminka i jiní, popisovala vesnici, ve které se narodila (a kde mimochodem žije dodnes), dům od domu s historií každého z nich, jeho obyvatel, každé rodiny - kam ji až pamět sahala. Psala si i takový "deník" např. - dnes tady byla Máňa s dětmi, dělali jsme to a to, slepice snesly tolik a tolik vajec, k obědu jsme měli to a to... Stal se z toho denní rituál, spát nešla, než to všechno sepsala. Dnes máme několik popsaných sešitů, občas se do nich podíváme - je to zajímavé. Část jednoho sešitu, kde je popsaná historie našeho domku, jsem okopírovala a při rekonstrukci jsme jej v uzavřené láhvi od kečupu zazdili do jednoho z výklenků . Dnes by babička už nic nebyla schopná dát dohromady a mimochodem - nikdo nám už tu dobu, které se vzpomínky týkají, v budoucnu přiblížit nebude moci...

Muj tata mel drive rad PC bohuzel casem pro nej sezeni u PC bylo nepohodlne .Tak jsme mu koupily v bazaru playstation.Preci jen z pohodlne pohovky a s velkou tv se mu hraje lepe.On clovek je ditetem 2 krat.A verte ze duchodci dokazou bejt hravy.Skoro mame problem tatu od toho vyhnat ven.Ale je to fajn obcas si neco i zahrajem spolecne.Nic nepotesi vic nez pohled na spokojeneho cloveka.Radeji gambler u her nez chodici mrtvola.Jinak tatovy je 79 .Omlouvam se za chybejici diakritiku.Nemame v praci podporu CZ.

Zdravím,starám se o manželku s třetím stupněm demence.Mám ji doma.Když jsem si ji bral před teď už třemi roky domů z domova důchodců,tak jsem taky nevěděl co to bude všechno představovat.

Na začátku po návratu domů neměla o nic zájem - Tak nějak časem jsem ji ,,donutil,, znovu číst,jezdit každý den na vozíku ven (je nechodící),umívat nádobí,vařit,stlát postele - schválně to nehávám rozdrbané jak vstanu - prostě jednoduché domácí práce.Pletení a šití odmítá,ale občas už dáme i člobrdo nebo karty.Roznáším letáky a tak je donesu domů a manželka pomáhá skládat a potom jedeme roznášet - podává podle schránek.Je to pro ni taky práce pro mozek.

Ono to není jednudeché postarat se o takového člověka,ale chce to čas a zkusit ho nenápadně donutit určité věci dělat a hlavně aby si myslel,že to chce on.

Přeji úspěch a pevné nervy se s tím vyrovnat.

Možná záleží na genech, fyzičce, psychice a.t.d. Mám souseda bude mu 80 desát, jezdí na motocyklu, žádný moped ale enduro, dělá občas dřevorubce, s počítačem jede tak že jenom zírám a to jsem o 50 let mladší, jeho přehled a reakce je zcela solidní a mnoho mladších je úplně mimo v jeho schopností a nadhledu