Nejste přihlášen/a.
Potřebuji nutně poradit, zítra jedu k babičce, kde budu i spát ještě s 15tiletou sestřenicí. Se sestřenicí se uvidíme cca po 2 rocích a mně poslední dobou dochází, jak vždycky byla strašně arogantní. Je stejně stará jako já a jako malá jsem jí měla ráda, ale když si vzpomenu, jak se chovala, vždycky ona měla pravdu, předváděla se s tím, jaké má poznámky a co řekla učitelkám, myslela si, že jsem divná, když jsem neměla kluka, vždycky o všem rozhodovala ona, a prostě se chovala tak jako že ona je lepší než já. Asi před týdnem u nás doma byla babička a říkala, že u ní sestřenice spala a v 1 ráno utekla ven a vrátila se až v 7 ráno a asi o 3 dny pozdějš přišla s tetováním na prostředníčku s nápisem Fuck you, I am hero. Já mám ÚPLNĚ opačnou povahu než ona, co mám dělat, abych nepůsobila proti ní zase jako nic? Mám být ještě namyšlenější, nebo si nevšímat toho, až se zase bude předvádět se vším, co udělala a bude si myslet, jak je úžasná? Kdybych se s ní nebavila, bylo by to asi divný, protože jsem jí vždycky měla strašně ráda. Co mám dělat?
Netrap se tím. Arogantní člověk většinou není ten, kdo má navrch, ba naopak. Arogancí si dodává falešnou sebedůvěru někdo, kdo má nějaký mindrák. Sebejistý člověk nemusí na nikoho machrovat a předvádět se.
Je jedno, jak se bude chovat, nepředěláš ji. Důležité je, jak to vezmeš ty. Když si budeš myslet, že se chová jako namachrované děcko, co se předvádí, tak tě nemůže rozhodit. Když se bude chovat fajn, tak se s ní bav, když bude prudit, tak jí dej najevo, že tě to nezajímá, otevři si knížku, začni zívat, řekni, že si musíš zavolat nebo pust tv či dělej, že spíš.
A třeba nebude tak hustá, jak si maluješ. Nesmíš se jí bát.
doplněno 21.12.14 22:21:Platí ještě jedno – kdo si hraje, nezlobí. Zkus vymyslet takové činnosti, kde byste se spolu zabavily. Jít si zaplavat, zabrusit, vyvenčit nějakého psa v okolí, na koně, zacvičit si, na výlet, připrav pár filmů, nějakou hru, popřemýšlej, kam by se dalo jít a co podniknout, aby ses bavila především ty. Kdo vymýšlí zábavy, ten vede, navíc máš výhodu domácího prostředí, to máš automaticky trochu navrch, když jsi ve svém, protože ty to tam znáš. Samozřejmě, pokud všechno zkritizuje a bude se ofrňovat, tak se na ni vybodni a jdi si klidně někam za kamarádkami sama, nejsi její chůva.
A pokud se bude chlubit tetováním nebo sexuálními zážitky, tak to odzívni nebo řekni, že je to ošklivé či nudné, že to už nosí jen fetky ve squatech a holky z ukrajinského pastáku a nestojíš ani o to být třídní matrace, že si ráda počkáš na toho pravého, že není kam spěchat. Nebo nemusíš říkat nic, když se ti nebude chtít, ale nesmí tě to prostě rozhodit uvnitř. O to jde.
doplněno 21.12.14 23:14:A ještě poslední nápad – nikdo není černobílý, ani ona jistě není úplně vymaštěná. Kdysi jsi ji měla ráda, takže tam jistě něco zbylo. Určitě kromě toho negativního umí i něco pozitivního, třeba hezky tancovat, na něco hrát, nějakou výtvarnou techniku, zajímavý účes či cokoliv, co tě zajímá a nebudí rozpaky. Dej jí najevo, že tohle tě zajímá a zkus to od ní převzít a naučit se to. Když se i ona bude moci chvíli předvést i něčím jiným, krom potřeby zahrát největší chuligánku a rebelku, kterou jí u vás nikdo nežere, určitě bude ráda. Když ji navíc přes den utaháš sportem nebo nějakou fyzickou činností, usne spokojená a nějaké zdrhání po nocích z bytu a předvádění ofrněností si ani nevzpomene. Hodně prudy vzniká z nudy. Když se u vás bude bavit, třeba to proběhne úplně v pohodě.
díky Bohu, že jste normální holka, která může dělat radost svým rodičům.
Buďte sama sebou...nesnažte se jí zalíbit...Chovejte se hezky ke všem..i k ní...a myslete si svoje...kolem Vás to jistě všichni uvídí..a budou mít z Vás radost. hodně zdaru
doplněno 21.12.14 22:06:jojo...bejt slušná...ale dejte ji najevo. až přesáhne danou mez, že se jí nebojíte... Tohle budete potřebovat pro život, tak si to můžete vyzkoušet
Se sestřenicí se uvidíš po dvou letech. Třeba se změnila k lepšímu. Pokud ne, určitě ze sebe nedělej to, co nejsi. Pokud se bude chovat arogantně, ber to z nadhledem a pousmáním. Neboj se jí říct, že máš na věci svůj názor a ten její třeba nesdílíš. At se předvádí, když si myslí, že je tím zajímavá. Není důvod s ní nekomunikovat. Pokud je to opravdu namyšlená, arogantní slečna, ber ji s rezervou. A buď ráda za to, že Ty jsi jiná.
já bych ji zkusila "jako" obdivovat. Pár dní to vydržíš a sestřenice Ti nebude dělat naschvály, alespoň myslím.
- většinou to na každého funguje.
doplněno 21.12.14 21:54:- no a čeho tím opovrhováním dosáhne? - jenom si sestřenici popudí proti sobě a bude "husto".! K čemu to má zapotřebí? Třeba i na té sestřenici je něco dobrého, ne?
Naopak. Ja bych opovrhoval touto sestrenici a delal bych ze tim lepsim, slusnejsim a uznavanejsim jsem ja.
- no jo, ale vždyt je to jedno - jde Ti o to, abyste svátky prožily v klidu, ne? Jako holka bych ji obdivovala už za to, že se odváží něčeho, čeho já nikdy ne. A jestli špatně dopadne? - moje věc to není a třeba ani špatně nedopadne, co Ty víš.
Ale pokud máš pocit, že jí musíš ukázat, že není lepší, nežli Ty, tak přemýšlej v čem ji můžeš trumfnout a předveď se. Přeju úspěch.
doplněno 21.12.14 22:20:- ale, jestli budeš vystupovat jako "nafrněná, slušňácká a jí opovrhující" káča, tak se moc nepředvedeš a sestřenice Tě pravděpodobně "utře" !. Alespoň myslím - ale to musíš vědět Ty. Chovej se normálně, nic nepředstírej a uvidíš. Přeju hezké svátky.
Osobne mi prijde dost zvlastni nazor a rada, ze ji mas jen naoko obdivovat..Proboha proc?Chovala bych se tak jak je mi to prirozeny..K slusnym lidem se budu chovat slusne, mile, laskave, prijemne..K takove nafiflene fiflene jak popisujes svou sestrenici bych se chovala opet dle sve prirozenosti, takze bude-li se chovat normalne, slusne atd, tak vse ok a ja stejne tak k ni, ale pokud ne, tak ji to dam patricne vedet co si o ni myslim s tim at se nad sebou zamysli a dal bych ji nejspis ignorovala..Takovych blbu v zivote potkas jeste vic nez dost..Bud sama sebou a drz se..
- ale pokud nejsem dost silná osobnost, jinak řečeno, pokud na to nemám, abych "jí dala patřičně vědět, co si o ní myslím" - tak se nejspíš jenom zesměšním a sestřenice mi to dá "sežrat".
Vždycky volím takovou cestu, kterou se svou náturou dovedu ustát tak, abych se nedostala do konfliktu, který neumím důstojně vyřešit. A na druhém člověku je vždycky něco, co já nemám a co můžu obdivovat, nemusí to být jenom falešnej obdiv.
doplněno 22.12.14 11:29:- no jo, tyto "čestné a pravdomluvné fanatiky" znám dost dobře, jednoho takového jsme měli v rodině. Za svou "pravdu" bojují jako lvi, není s nimi řeč a vůbec jim nevadí, že vlastně pravdu nemají. Z takových lidí se rekrutují "hitlerové" ! Pravda prostě nikdy není jenom jedna !
doplněno 22.12.14 11:34:- a pokud nechci, nemusím se lidem "vlichocovat", abych s nimi vycházela. Jestliže vidím, že na to nemám, jdu prostě takovému člověku z cesty, stačí, když se chovám zdvořile a neútočím na něj.
Ale malá holka se ještě moc diplomaticky asi chovat neumí, tak jsem radu prostě zjednodušila.
doplněno 22.12.14 12:01:- no přece jenom ještě - já tedy lidi obdivuju, když se mi na nich něco líbí, resp. oceňuju, že umí něco, co já ne, a pokud to není zrovna zločin, beru si z nich i příklad. No, asi mám malé sebevědomí - co nadělám, nějak už s tím dožiju! Přesto, hezký den. Marcela.
Ne, na arogantním člověku není co obdivovat. A za toto "na každém je něco k obdivování" jen schováváte to, co dost zřetelně radíte a co pravděpodobně, podle toho, co popisujete, i sama praktikujete - když nemám na to, někomu se postavit, a nedejbože hrozí, že bych se tímto pokusem zesměšnila, tak se mu vlichocuji. Fuj, fuj, třikrát fuj. Ale jo, jsou takoví lidé v každém školním i pracovním kolektivu. Ale to já se raději zesměšním a mám svou hrdost. Ale vite co? zesměšnila jsem se jistě v životě mockrát, ale nikdy ne při hájení své cti či cti někoho jiného.
doplněno 22.12.14 11:41:Jít takovému člověku z cesty? Ale jistěže. To ano. Ale Vy jste radila "jako obdivovat", takže o Vaší povaze už mám jasno a dále s Vámi nebudu diskutovat.
To, že je někdo namyšlený neznamená, že je oblíbený nebo "dobrý". Uč se, chovej se normálně, buď svá. Také mám namyšleného bratrance, všechno měl, byl chytrý, šikovný a já byl to nemehlo. On sotva dodělal maturitu, je línej, nakonec dělá bůh ví co, já mám stabilní práci a dodělávám si vysokou školu, pokud to jde snažím si vše udělat sám. Takže mi přijde, že se to obrátilo, s ním se nebavím a jsem spokojenej.
Vyvolala jste tady docela slušnou diskusi, docela by mne zajímalo (a myslím nejen mne), jak to se sestřenicí dopadlo. !Ozvěte se. Přeju hezké svátky a dobrý nový rok. Marcela.
Dopadlo to tak, že se chovala stejně arogantně jako jsem si myslela. Na všech hledala chyby a dávala jim to nenápadně najevo. Bráchovi začala říkat jak je mega neschopnej, když si v 10 letech není schopnej ustlat po sobě postel, přitom ona sama měla všude hroznej bordel. Pořád se mě vyptávala na kluky a vytahovala se s tím, že má kluka a pořád si s ním jakože psala (myslím že si s nikým nepsala, nebyl tam vůbec žádný signál). Já jsem dělala jakože proti ní nic nemám a držela se co nejvíc stranou, když nebylo co dělat, hrála jsem si s mobilem, abych se s ní nemusela bavit. A docela mě naštvalo to, že měla kecy do toho, jak se oblíkám, ptala se mě kde nakupuju oblečení a když jsem jí řekla, že nejvíc asi v NewYorkeru, tak začala mít kecy, že jí to přijde trapný, že tam chodí všichni a stejně tam prej nemaj hezký oblečení. Byla pořád úplně zmalovaná a babička jí chválila jak vyrostla do krásy a jak jí to sluší a protože já jsem ta hnusnější, tak mně nikdo vůbec nic neřekl, což je celkem nefér, když to je i moje babička. Když jsme se spolu bavily, vypadalo to jakože proti sobě nic nemáme, ale podle toho jak se chovala si to úplně nemyslím. Bylo to celkem nepříjemný jak strašně byla arogantní, už jí nechci vidět, změnila se k horšímu. A talent který bych obdivovala? Neumí vůbec nic...
No, bohužel ses zachovala přesně, jak slečinka chtěla. Mělas jí říct, at se ti laskavě nenaváží o bráchy ani do mě, protože na to nikdo není zvědavý. Takhle jsi vyklidila pole a opět jí nedala najevo, že se taky umíš bránit.
Jo, a bohužel si taky začni zvykat, že svět není fér, a to nemyslím nijak špatně. U nás se taky odmala nadržuje bráchovi, máma, táta, babička. Už jsem si zvykla, i když to někdy zamrzí. Tak ale prostě je.
Hezký večer přeju, ale my to stejně víme, že ona je pěkná trapka a vy jste milé děvče. A až budete mít příště "to potěšení", pěkně ji zase ignorujte (s mobilem třeba, jako jste to teď dobře zvládala) a až to nepůjde ignorovat, nebo toho bude už fakt příliš, můžete říct třeba "Ještě, že tě máme. Vůbec nevím, co bychom si všichni bez těch tvých skvělých rad a báječných názorů počali." Já bych se třeba do ní obula více, ale podle mne je fajn už to, že jste si z ní tzv. nesedla na prdel.
děkuju za odpověď, je mi líto, že to tak dopadlo, ale přežila jste to - a máte ještě celý život před sebou, a jak tady někdo psal - všechno může být za pár let úplně naopak a třeba to bude právě ta sestřenice, která Vás nakonec bude obdivovat (když už teď nic neumí). Držím palce, přeju hodně úspěchů v životě a vykašlete se na sestřenici - hlavně, že s ní nemusíte žít. Za pár let se tomu možná i zasmějete. Marcela.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.