Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
líbí se mi jedna holka od nás ze třídy. Často si s ní píšu, párkrát jsme spolu byli i venku nebo se dívali společně na film. Přijde mi, že čím víc času jsem s ní strávil, tím víc se mi líbí. Občas po ní pokukuju i při hodinách přitom v prvních ročnících mě ta holka sotva zajímala
Takto zamilovaný jsem podruhé. Poprvé to bylo bohužel neopětované a já s tím zápasil strašně dlouhou dobu. Když to ze mě po čase vyprchalo řekl jsem si, že příště už se něčeho takového vyvaruju a že zůstanu nad věcí a nebudu to tolik řešit. Dost často jsem se totiž nemohl soustředit na něco jiného než na ni a hrozně mě to tížilo.
Nyní je to teda druhá holka, s kterou se snažím seznámit. Mám ale z toho všeho dojem, že se snadno zamilovávám a moc lehce se těm pocitům podvolím. Prostě jakmile jsem si s ní začal povídat a seznamovat se, začal jsem na ni víc a víc myslet. Připadám si teď trochu víc nervóznější, kontroluju si třeba častěji emailovou schránku, jestli mi náhodou nenapsala a celkově už mi to nepřijde tak pohodové jako třeba na začátku, kdy jsem k ní ještě nic takového nepocitoval. Jednoduše jsem ji vnímal jako spolužačku a kamarádku a teď si hlava umanula, že ji mám vnímat jako potenciální přítelkyni a všechno je to najednou těžší... přitom ani pořádně nevím, zda by chtěla se mnou chodit. Trochu se bojím, aby to neskončilo jako s tou první holkou. Nechce se mi zas spadnout do toho stejného kolotoče, kdy se člověk vyrovnává se zklamáním a se špatnými pocity. Chtěl bych se zeptat, zda vůbec existuje nějaký způsob, jak své pocity může člověk držet zkrátka a zda je možné abych tu holku vnímal jenom jako kamarádku? Prostě být co se týče těch citů opatrnější. Zaprvé jsem kvůli té zamilovanosti nervóznější a pak to nejspíš i tak vypadá... třeba povídat si je pro mě těžší, když jsem nervózní. Zadruhé mi zamilovanost brání i v soustředění, když se například učím. Dá se tedy vůbec nějak poručit vlastním citům?
Ahoj,
měl jsem na střední podobný problém, jestli jste opravdu kamrádi, tak se jí narovinu zeptej ne jestli by šla s tebou zase ven, ale na rande na opravdový rande, takhle budeš vědět na čem jsi Vlastním citům určitě neporučíš, ale dá se to naučit ovládat, býval jsem na tom podobně jako ty Mě hodně pomholo to, že když to byla holka ze třídy, do který jsem byl blázen, tak jsem jí pozoroval při každý maličkosti, abych viděl i ty chyby a ne jenom tu dokonalost v růžových brýlích a časem jsem si prostě zvykl na to že jsme jen kamarádi, za ty 4 roky na střední jsem se stihnul takhle zamilovat do dvou holek ze své třídy a obě bohužel zadané a taky jsem kolikrát u nich přespával a koukal na filmy, ale nikdy nic až to prostě došlo do fáze, kdy jsem si na to opravdu zvykl a už jsem neměl ty touhy, objevili se jiný holky a dneska se tomu na třídních srazech jen smějeme kdo do koho byl zamilovaný
Zarazilo mě Tvoje: ĆASTO SI S NÍ PÍŠU. Vy jste oba hluchoněmí? Pokud ano, je psaní na místě. Pokud máš ústa i slechy v pořádku, raději bych s ní mluvila, hovořila, kecala, povídala, žvanila...
Na co si psát s děvčetem, které je Ti tolik nablízku?
Jinak - za svých studií jsem se nemohla nikdy a nijak sblížit s klukem ze třídy. Bylo nás takových děvčat víc. Spíš jsme šilhaly po vyšších ročnících. Přitom nás bylo ve třídě ideálních 15 kluků a 15 holek. A nepamatuji si, že by nastal nějaký třídní románek. My holky koukaly po starších, naši kluci zase po mladších.
Je přece trapné vidět svůj idol, jak neumí, jak bledne u tabule, jak mu nevyšla písemka, jak chytil kouli. Proto ze třídy nikdy. Byli jsme si velice blízko, spíš taková "třídní rodina" a připadalo by mi to jako chodit s bráchou.
Snaž se ji vnímat jako kamarádku a uvidíš, že se jednou opravdu zamiluješ. Máš před sebou ještě plno hezkých let, kdy budeš moci vybírat. Tak se zbytečně neukvap. Jaga.
Přesně to mě taky zarazilo. No jo.. v době facebooku, tweetu a ostatních.. raději psát než mluvit
Ano, vlastním citům poručit můžeš, ale brzy zjistíš, že tě neposlouchají. Zvykej si, stane se ti to ještě mnohokrát.
Přiznávám, že je pro mě méně obtížnější si s dívkou psát než s ní hovořit či kecat, povídat, žvanit...
Tím ale nechci říct, že se bavíme pouze skrze internet. Ve škole si spolu také povídáme, i když tam probíhají diskuze většinou ve více jak dvou lidech, takže je to pak trochu odlišné než když jsme potom jen sami dva.
Souhlasím, že je zrovna nejlepší komunikovat jen pomocí klávesnice, ale já bych se na to psaní zas tak negativně nedíval. Jak už jsem řekl tenhle typ komunikace je pro mě jednodušší než si povídat z očí do očí. Odpadá nervozita a myslím, že se celkově potom vyjadřuju lépe. I přes psaní se o dívce můžu dozvědět spoustu věcí. Když následně dojde na skutečné povídání, můžu navázat třeba na to, o čem jsme si právě psali. Neříkám, že je správnější si psát než si povídat. Spíš mi přijde, že to pak následnou komunikaci s dívkou může ulehčit a zrovna já se necítím moc sebevědomě, když si mám povídat s holkou Ale tohle by bylo asi už na jinou diskuzi...
To je zajímavé. Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval. Mě třeba něco takového trapné nepřipadá, tedy spíš se cítím trapně já, když pokazím nějaký test či zkoušení. Nicméně mi nepřijde trapné, když má pohořet můj idol
"Snaž se ji vnímat jako kamarádku a uvidíš, že se jednou opravdu zamiluješ." To právě podle mě souvisí s tím, jak poručit svým citům. Těžko vnímat danou osobu jako kamarádku, když člověk cítí něco víc...
Podle mých zkušeností ne.
Ta osoba Vás musí buď naštvat, nebo být delší čas mimo Váš dosah, pak city odeznějí. Poroučení nefunguje...
Děkuju za příspěvky. Upřímně ale stále moc nevím, co si počít. Nerad bych, aby mě city opět přemohly a já byl neschopen se soustředit na cokoliv jiného - i na věci, co mě baví a považuji je za důležité. Nadruhou stranu s tou dívkou si docela dobře rozumím a do budoucna by se to mohlo vyvíjet dál, ale třeba taky ne... kdo ví. Asi zvolím vyčkávací metodu a budu doufat, že tohle citové rozpoložení ze mě vyprchá rychleji než u první slečny.
Nechat to plavat je nejvetsi blbost! Vzhledem k tomu jake pises ze mas city bys toho do budoucna urcite litoval. Pokud na ni myslis, pritahuje te a mate si co rict, tak ji zkus urcite nekam vytahnout. Az si najde nejakeho tveho kamarada, tak budes akorat litovat, ze ses nesebral a nezeptal sam
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.