Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, už spoustu let mám podezření, že přítel je určitým způsobem autista. Když bych ho měla charakterizovat, tak je to člověk spíš samotář, nemá nějak potřebuju vyhledávat lidi. Nemá rád společnost velkého počtu lidí. Stojí radši v koutě. Je hodně zaměřený na sebe, nehledí na potřeby jiných lidí. Já mu vyčítám, že je sobec. Má rád, když jsou věci uspořádané. Hlavně na ty jeho nesmí nikdo sahat. Půjčit si jeho nabíječku na tel, tak se hned zlobí, že to nevracím na své místo a proč si ji beru.. Když se vyskytne problém, nad kterým já mávnu rukou, tak on je nepříčetnej a zuří a je "na nervy" a na mě to má pak taky negativní vliv a pak se to napětí mezi námi stupnuje. Naopak vážné problémy neřeší a vůbec si je jako problém nepřipouští. Není schopen je rázně řešit, není průbojný. V kolektivu je známý, ale není právě vyhledávaný, zvaný, oblíbený. V globásu - bezvýznamný člověk.. Máme syna 4 roky. Toho miluje, neustále ho pusinkuje a hýčká. Je to totiž jeho kopie a proto ho miluje. Syna z mého předešlého vztahu nedokáže milovat, jak tvrdí. Nijak zvlášt neprojevuje emoce, nechápe spoustu mých pocitů, proč mu vyčítám občasný nezájem o mou osobu a děti. Někdy mi tvrdí, že o určité věci nic neví, přitom jsem mu to x-krát zdůraznovala.. Občas propadne pc hrám, to pak je 3 hodiny mimo náš svět. V dětství trávil na pc hrách údajně 10hod denně a zákaz rodičů nerespektoval.
Jsem z života s ním často neštastná, když brečím (spíš dříve, ted už ani ne), tak mě nechápe a spíše mě urážel, že jsem vadná a mám se léčit. Jsme spolu 7 let. Jinak je velmi zručný, pracovitý, má umělecké nadání a vydrží dlouho a pečlivě pracovat na nimravé práci. Celkové strašně málo mluví. Občas řekne jen 3 věty za celé odpoledne směrem ke mně. Se svým synem vrká pořád a rozmazluje si ho.
Já jsem pravý opak - komunikativní, rozdala bych se a ráda se raduji, těším a užívám si života. Život s ním mě často trápí.
Milá Malino, napíši vám to takto. Kdo takového doma nemá, tak nikdy nepochopí, jaké je žít s tímto typem muže. Velice těžké a bolestné, tedy pro ženu. Vypisovat se zde nebudu, sama asi víte, jak vás vztah s přítelem trápí. Je ale jasné, že už podruhé jste sáhla vedle, co se výběru partnerů pro život týká. A donekonečna partnery vybírat taky nejde, už i kvůli dětem. Kašlete na to, že nevlastního syna nemá ráda. Hlavně, když ho jako máma máte ráda vy. A zaměřte se více na sebe, své koníčky, věnujte se dětem. Jinou radu pro vás nemám. Muže NIKDY NEPŘEDĚLÁTE. Takže se s tím buď smíříte a budete si žít spokojeně svůj život paralelně vedle toho jeho, nebo...? Co vlastně? Rozchod? Stejně byste se s mužem musela stýkat přes vašeho společného syna, tak co byste s tím získala? Hlavně se netrapte, jelikož byste se trápila něčím, co stejně nezměníte. Nezměníte svého přítele. Sepište si plusy a mínusy, co vám vztah s přítelem dává, co vám naopak bere. Možná že výsledek bude padesát na padesát. Muž vás nebije, neopíjí se... I to jsou plusy. A že se s vámi nebaví? Na všechno se dá zvyknout. P.S. Píši z vlastní zkušenosti. Vztah, jaký popisujete, mám totiž doma taky. A je to fakt na palici. Takže vás plně chápu.
Když už jste použila to slovo autista, určitě o autizmu něco víte, něco jste si načetla. A také musíte vědět, že s tím nic neuděláte, ikdyby jste si oči vyplakala a utrápila se k smrti. Je takový, je ho potřeba brát takového jaký je anebo nechat. Změnu nemůžete čekat ani v nejbujnějších snech. Buď ho milujete a rozlučte se se svými představami o tom, jakého muže chcete nebo je to pro vás natolik nepřekonatelné, že odejdete. Jestli má nějaké ukazatele autizmu, tak z vašeho odchodu ani smutný nebude.
Dobrý den,
možná by to mohl být nějaký slabší odvárek Aspergerového syndromu, ale to jen, že jsem nedávno viděla tento film .. Bohužel je blbé mu teď něco vyčítat, pokud se tak choval od začátku. :/..
Dobrý den, jak jste to poznala, resp. to nebylo nic vidět sedm let? Sedm let Vám to nijak nevadilo, že jste zcela rozdílní? Proč skončil jeho minulý vztah? Pokud je nemocný, tak by Vám to potvrdil jen lékař, ale tam on nepůjde, protože se cítí zdráv, že? Co by se asi pro Vás změnilo, kdyby byl skutečně nemocný - bylo by to snesitelnější? Zdravím!
doplněno 21.10.14 21:57:malina - zkuste si uvědomit, co na něm obdivujete, proč k němu vzhlížíte a čím Vás tak přitahuje. Nic hezkého jste o něm nenapsala, tak to napravte.
Neřekla bych, že to jsou prvky autismu, i když je to samozřejmě připomíná. Nicméně já jsem to samé v bleděmodrém ve věcech mám systém a když si někdo něco půjčí, tak vím, že už to nenajdu. A to mě moc štve, kdybych chtěl pořád něco hledat, neměla bych přece ten systém. Některé věci mám problém sdílet tak jako tak, i když jsou běžně v rodinách společné. Občas mě dokáže rozhodit nenadálá změna plánu, i když je v konečném důsledku příznivější. Jen jsem prostě měla nějaká očekávání a zase je něco jinak. Přátele moc nemám a přítel je upovídanější, než já - a to fakt není žádná kecka. Spíš se mi zdá, že ten Váš chlap má tyto rysy a k tomu mu chybí ohleduplnost. Někdy to vychází z toho, že nespolečenský člověk se nikdy nemusel nikomu přizpůsobovat a dělat kompromisy, a pak najednou ve vztahu v dospělosti musí - ale na rozvoj v tomhle ohledu je už pozdě...
P.S. Nevyčítejte mu, že nemiluje Vašeho syna z jiného vztahu. Samozřejmě by ho neměl viditelně upřednostňovat, ale milovat ho? To chcete moc.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.