Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Máme s manželem 2 děti ve věku 12 a 6 let. Nyní jsem v 5. měsíci těhotenství. Jelikož jsem před otěhotněním byla bez práce, budu nyní až do porodu bez prostředků. Pouze vedená na Úřadu práce. Manžel si ale bohužel našel přítelkyni a tak bych se chtěla informovat, zda mám nárok na výživné pro sebe a své děti. Má manžel ze zákona nějakou povinnost se o nás "postarat"? Děkuji za odpověď Klára
Samozřejmě nárok máte - pokud se nedohodnete s manželem bez soudu , podáte na okresním soudu Návrh na výživné (je to zdarma)
např - vzory-online.cz/...
[ Obsah příspěvku byl skryt moderátorem z důvodu porušení pravidel poradny. ]
Výživné na nerozvedenou-rozvedenou manželku, můžete žádat i když jste zaměstnaná, pozor platí to i obráceně, nelze žádat zpětně a vyplácí se po přiznání 3 roky (nejsem si jistá). Děti nárok na výživné mají a zde můžete žádat za nezletilé dítě zpětně. Já bych nechala rozhodnout soud i v případě, že se s manželem na částce dohodnu. NEJSEM PRÁVNÍK.
Ano, ve Vašem případě se jedná o výživné na děti a výživné na manželku:
V případě Vás, tedy manželky, máte právo na stejnou životní úroveň, jakou má Váš manžel:
§ 697 z.č.89/2012 Sb., občanský zákoník
Výživné mezi manžely
(1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajištuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
(2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.
V případě dětí, ty mají nárok na výživné dle svých potřeb a mají právo na stejnou životní úroveň, jako jejich rodiče:
§ 913 NOZ
[Určení rozsahu výživného]
(1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
(2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky
§ 915
[Shoda životní úrovně]
(1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
(2) Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.
§ 916
[Prokazování příjmů]
Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.
Jinak: pokuste se s manželem dohodnout na určení výživného pro vás a pro děti, pokud se nedohodnete, musíte se obrátit na soud, máte právo i na vydání předběžného opatření ohledně placení výživného v nezbytném rozsahu. Pokud by manžel neplatil výživné na děti či na vás po dobu alespoň 4 měsíců (nepotřebujete k tomu žádný rozsudek!), dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy (za což by mu mohli vzít řidičák):
§ 196 trestného zákoníku
Zanedbání povinné výživy
(1) Kdo neplní, byt i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
§ 196a
Zvláštní ustanovení o trestání
Pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196) může soud uložit jako přiměřené omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto přiměřené omezení soud uloží zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.