Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Měl bych dva dotazy ohledně poslední vůle. Předpokládejme, že chci veškerý svůj majetek odkázat jediné osobě z řad širšího příbuzenstva. Jsa svobodný, bezdětný a datem svého úmrtí již pravděpodobně bez rodičů, jsem přesto ze zákona povinován vůči nějakým neopomenutelným dědicům, nebo vše záleží na mé (libo)vůli?
Také by mě zajímalo technické provedení. Poněvadž jsem skeptický vůči závětím napsaným rtěnkou na toaletním papíře, zajdu k notáři a za nějakých 1500 Kč nechám závět sepsat přímo jím. Jak to vlastně funguje po úmrtí zůstavitele? Natáhnu ráfky, přijede lékař, konstatuje smrt a sepíše úmrtní list. Jak se notář dozví, že je po mně, uvědomí dědičku a zařídí vše potřebné? A co když konkrétního notáře přežiji? Je nějaká centrální evidence či co? Děkuji a přeji hezký den.
Nemáte-li potomky, nemáte žádné tzv. neopomenutelné dědice a můžete odkazovat libovolně. Zemřete-li, postup je následující: lékař, úmrtní list, matrika, soud, určení notáře. Údaj, že závět byla sepsána, musí notář zapsat do Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. Fotokopii závěti můžete předat, chcete-li, případnému dědici, ten si již po Vaší smrti poradí (soud - notář).
Dobrý den, pokud Vás zajímají tyto poslední chvíle člověka, tak si také rozmyslete, zda Vám nebude vadit, že mohou být Vaše orgány po smrti použity - pokud budou ještě použitelné.
Pokud nebyla nějaká změna, tak se souhlas s dárcovstvím orgánů bere automaticky a kdo to nechce, tak musí ještě za svého života vyjádřit písemně svůj nesouhlas s dárcovstvím. Zdravím!
doplněno 26.09.14 11:03:janplinto - mám z toho stejný dojem. Rozpor mezi teorií, praxí a snad lékařskou etikou. Ale, tomu zemřelému už to může být jedno a příbuzní se pravdy nedopátrají, protože jim to nikdo nikdy neřekne.
Vím o tom a nelíbí se mně to, uvažoval jsem o členství v NROD, ale obvodní lékařka se mně vysmála (cituji - i kdyby vám průkazka při resuscitaci vypadla z kapsy, nemyslete si, že k tomu budou lékaři přihlížet; vhodné orgány bez váhání použijí).
Kdo zařizuje pohřeb, toho vyzve notář ke sdělení skutečností, notář má k dispozici centrální registr závětí, natuká do počítače a během pár sekund je vše doloženo
Pohřeb zařizuje ten, kdo první přijde na pohřební službu a projeví zájem zařídit pohřeb. Do doby zařízení pohřbu mnohdy ještě ani soud neví, že někdo zemřel, notář není vůbec ustaven. Notář v prvé řadě oslovuje potenciální dědice z Evidence obyvatel (potomci, manžel) a z registru veřejných listin zjištuje závět.
Já bych to udělala tak, napište poslední vůli, nechte si jí ověřit notářem, dejte kopii dotyčnému, ale pozor ne moc brzy, někdo by pak s vámi mohl rychle zamést. Třeba si myslí, nebo už dokonce ví, že máte majlant a nebude se moct dočkat. O víc bych se nestarala po mě potopa. Jak se říká rubáš nemá kapsy, přece se nechcete starat i po smrti - pak už není nic. At si s tím naloží jak umí a když neumí tak... Já to mám jednoduché mám jedinou dceru, ta s tím asi počítá u nás se dědí po přímých předcích. Dostaneš to, zvelebíš a zase to odevzdáš dalšímu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.