Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
Zajímal by mě váš názor. S přítelem jsem 2 roky, máme vztah na dálku, takže jsme se vídali tak dvakrát/třikrát do měsíce. Oběma nám to vyhovovalo, měli jsem stanovená pravidla. Nyní přítel koupil byt a chtěl si mě tam nastěhovat, ale odmítl mou pomoc, že mne vezme do hotového. Trochu se mě to dotklo, ale přešla jsem to - on si kupuje byt, zařizuje a já jako královna přijdu k hotovému. Vybrala jsem si jen kuchyň, nic víc, platil ji též on. Ovšem nastává čas sestěhování a já doteď neznám jeho rodinu, kamarády, budu muset denně dojíždět – celkem 3 hodiny - než si najdu práci v místě. Přesto jsem svolila a chci. Přítel ovšem přišel s tím, že se ve vztahu necítí příliš naplněn. Sice si denně píšeme/voláme, ale to není ono. V postatě já jsem se mu otevřela a nyní zjištuji, že nevím nic o něm. Ovšem nechce se rozejít, jen stěhování odložit, zároveň mě ale ani nechce do toho bytu vzít ani na ukázku. V naštvání jsem mu řekla, že to nemá smysl, že se tedy rozejdeme, že rok rekonstruuje, plánuje se mnou soužití, nic mi neřekne, že by byl nenaplněný apod., že se se svými trably pere sám, zatímco mě motivuje a posouvá dál, že se cítím podvedená a zranilo mě to. To on rázně odmítl, že jsem moc rychle hotová, že to chce řešit, že si se mnou dokáže život představit, že mě má rád, ale odmítl řešení, že k němu budu jezdit jen občas a zkoušet sestěhování. Zatím jezdil on za mnou, protože já nemám auto, takže mi to ulehčil, i když cestování za prací by mě ani tak neminulo, nejednou jsme řešili, jak sladíme biorytmy, ale vždy řekl, že to půjde. Teoreticky je vše připraveno... Složila jsem se z toho, že něco slíbí a ... přestala jíst a málem i fungovat, v práci jen tupě zírala do PC a pak v noci místo pláče doháněla resty – nečekala jsem, že mě to tak sejme, sice přijel, vyslechl a odjel, až se uklidním, že má co řešit i doma, jenže já nevím, co doma asi v rodině řeší, prý to není má starost. A zcela odmítl, že je to složení z části díky němu. On mou rodinu poznal před 14ti dny, já se měla stěhovat a poznat tu jeho. Momentálně nekomunikuje – telefon, mail, nic, což občas udělal. Nevím, co dělat, jak tomu rozumět. Někdo říká, že to nemá smysl, že plánuje soužití a pak toto, že mě držel rok v blažené nevědomosti a na distanc, že si se mnou hraje, že dokonce je i jiná... Jiní říkají, že se bojí a jako chlap mi to neřekne, že mám hrát mrtvého brouka, že se ozve a dořeší se to. Jak získat tu jistotu,že je to jen krize před velkým krokem a že ji ustojíme. Jak ho "donutit" komunikovat?
Díky za vaše názory.
obávám se, že pokud se nenaučil komunikovat doteď, nepodaří se ho to naučit ani vám... z jeho jednání, jak ho popisujete, mám dojem, že se vám svěřovat nechce, je zvyklý si žít po svém a všechno řešit sám... já bych si stanovila rozumný kompromis (např. zkusit spolu žít o víkendech, seznámit se s rodinou) a jestli na to nepřistoupí, tak adijé...
Zdravím,
máte správný dojem, vše řeší sám, ale na druhou stranu, kdykoliv já měla trable, zajímal se a během chvíle našel řešení, chtěl, abych byla v pohodě a teď mě nechal ve stavu zoufalství a nejistoty.
Pravda je, že násilím si nic nevynutím. Nechápu ten postoj, chce to řešit, ale odjede, že musí a že se ozve a bude přemýšlet.
Kompromis určitě navrhnu, jsem ochotna udělat i první krok, jen mě momentálně dere ta jeho nedostupnost. Že když by nebylo po jeho, bude vše špatně? Nevím, naštěstí už jsem si už dost pobrečela, funguju a zase trochu jím, ale tu nejistotu dlouho nezvládnu.
Myslím, že tady nepomůže nic jiného, než abyste mu dala čas. Nevyhledávejte ho, nepište mu...Aby se nazasekl ještě více. Má prostě takovou povahu a musí si ujasnit, co opravdu chce a zda s Vámi i nadále počítá. Chápu, že to s Vaší psychikou zamávalo, že jste zklamaná a žijete v nejistotě. Ale věřte tomu, že pokud Vás má rád a záleží mu na Vás, začne komunikovat. Pokud ne, pak si budete muset připustit, že k sobě prostě nepatříte. I to se v životě stává. Vy hlavně myslete na své zdraví, to je důležité.
Dobrý den, mám z toho dojem, že jste oba zcela rozdílní. Váš přítel je budovatel, který chce o všem rozhodovat sám, Vás si umístit jako třešničku na dort do svého dokončeného hnízda a zřejmě Vám i dále linkovat a řídit život (vcelku bez Vašeho aktivního rozhodování). Vy jste se chtěla na všem podílet, budovat a rozhodovat společně, společně trávit čas a společně žít. A být jen ozdobou bytu se Vám nechce. Dejte si pozor na manipulaci. Komunikace je základ a pokud selhává, tak je to špatně. Možná má Váš přítel něco nedořešeného z minulosti nebo neumí problémy řešit a odkládá je. Ale, jeho vlastnosti už asi znáte. Zdravím!
S přítelem už jsem taky pěkně dlouho a taky zamnou jezdí 1x za měsíc. Teď se k němu budu stěhovat. Koupil mi kuchyni,, kterou jsem si vybrala a dodělává konečně byt. Těším se na to, protože už příští měsíc budu bydlet u něj. Také jsme měli pár nehezkých chvil, ale vše se dá urovnat časem.
Vyčkejte a určitě ho nechte at se rozmyslí. Přítel také někdy nereagoval na maily a sms. Někdy se chodí taky do práce někdy přijede rodina na návštěvu, někdy je potřeba zase něco dodělat na bytě a někdy něco na autě. On si to rozmyslí a určitě bude zase dobře a když nebude, tak nezoufejte. Vždyt život utíká tak rychle, že bysme si ho neměli kazit špatnými myšlenkami.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.