Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
hned na úvod napíšu že sem se zde na podobné téma ptal:
Je toho tolik, že ani nevím kde začít. Je mi 15 let. Baví mě počítače, jsem zapálen jak do her tak do programování a od září nastupuju na střední školu obor informatika. Pro samotný počítač sem zanedbával sebe i své okolí, nechodil sem ven, kašlal na školu, nebavil se s holkama a protože sem nechodil ven tak sem neměl (ani teď nemám) moc kamarádů. Od začátku prázdnin se snažím chodit do fitka, jezdit na chatu s prarodiči atp.. prostě netrávit tolik času na PC. To se daří a jako další cíl sem si dal rozvinout se v oblasti komunikace s holkama.
Příležitost se našla na "táboře"u moře, kde sem se bavil s pár holkama a myslím že úspěšně. Sice sem někdy nevěděl o čem mluvit, ale někdy vedla konverzaci ona někdy zas já.. Prostě už sem si našel téma. Díky tomuto už komunikuji "poutavě"i s holkama na FB, takže si třeba s holkou píšu někdy i 3 hodiny vkuse a furt mám o čem. (dříve sem to nedokázal, zmohl sem se pouze na ahoj, jak se máš.. co škola... a pak došli nápady). Teď s ním mám již menší problémy a dost často zvládnu komunikaci po chatu vést sám (samozřejmě když má holka zájem).
Tuhle zkušenost sem chtěl přenést do reálného setkání. Kamarádky z tábora jsou moc daleko, takže tato možnost se mi moc nezamlouvá (100+km). Začal sem si psát s kamarádkou z chaty, kterou sem 3 roky neviděl.. Je o dva roky mladší (13 let). Pozval jí ven a ona souhlasila. Dneska sme si dali sraz.
Byl sem celkem nervózní, ale snažil sem se uvolnit což se podařilo a normálně sme si povídali (převážně o chaty, lidech z chaty, o škole, o zvířatech.. prostě témata se našla). Potíž začala být v tom, když jsme došli do obchodu a ona si koupila cigarety. Slušně sem odmítl s tím, že nekouřím. Ona řekla že se o mě pořád povídalo že sem slušňák z gymplu. Já trošku odbočil a řekl že na gymplu rozhodně nejsou slušňáci.. Pak sem myslel že se půjdeme normálně projít pokecat, ale došli jsme k plácku kde se setkává ta jejich parta. Nechci někoho soudit, ale byli to typičtí kluci kterým začíná puberta.. Pořád se přetahovali o cígo, vyzívali se na bitku... Začali kouřit a několikrát mi nabízeli a já vždy že nekouřím. Těžko se mi do té party zapadalo, takže sem asi 2x něco řekl vtipnýho, jinak sem moc nemluvil protože mě to zaskočilo. Potom se ten největší "buran"ptal, kde mám chatu.. Odpověděl sem mu a on na to "tak mi vyl*ž pr**l. Na to sem nereagoval a asi po 10 minutách sem se rozloučil s tím, že musím jít na autobus (bylo to cca 50 minut od začátku setkání s tou holkou). Měl sem z toho strašně blbej pocit, protože to pro mě dost znamenalo.. Jsem člověk kterej rychle sebevědomí nabere ale zároveň ztratí.
Psal sem známému kterého znám sice ze hry ale řeším s ním tyhle problémy asi rok.. on mě uklidnil, že chyba není ve mě. Že sem udělal dobře že sem odešel.
Byl sem pěkně oblečenej, úzký džíny, nejlepší boty, parfém.. tak mi bylo líto jen tak jet domů.. Takže sem chtěl vyzkoušet to, na co sem se odhodlával už dlouhou dobu, že zkusím oslovovat nějaké holky v obchodě popř. na ulici.
Vybral sem si na to nejznámější obchoďák ve městě (pro zachování anonymity neuvádím město) a vydal se tam. A tam začal problém, když sem viděl holky tak sem za nima prostě nešel.. Nevím jestli ze strachu, ale prostě sem nevěděl co říct.. Napadlo mě se zeptat na to, kde je nejbližší A3 sport v tom obchodním centru, ale pak mi to bylo blbí že budu vypadat jako debil.. Jak je možný že nevím kde to je, že to tam mají právě přehledně udělaný že budu vypadat strašně blbě.. Tak sem se asi 1,5 hodiny odhodlával a pořád nic. Nakonec sem šel do parku vedle toho obchodu, moc lidí tam nebylo.. šel sem kolem houpaček a tam blbnuly dvě nějaký 13-14 letý holky a s nima tam byl jeden kluk (ve stejným věku). Aniž bych si jich nějak všimnul, nechtěl sem se vůbec s nima začít bavit když tam byl ten kluk a když sem šel kolem nich tak když sem je přešel tak nějaká z holek zavolala něco jako "čau kluku".. Já bohužel automaticky bez rozmyslu zareagoval, protože sem to nečekal a otočil sem se za chůze, usmál se (to mi na poslední chvíli svitlo) a řekl ahoj a zasmál se trošku a pokračoval sem dál. Strašně mě štvalo že sem se nezastavil, sice nevím co bych jim řekl, ale zkusit se k nim přidat sem mohl.. Myslím si, že sem spíš ošklivej kluk, ale ten můj známej mi tvrdí (možná aby mě utěšil) že spíš záleží na tom jak to člověk okecá.. Že hezkej kluk bejt může, ale když se s holkou nebude mít o čem bavit je to nanic..
Po zbytek toho sem prošel chodby toho krámu asi 20x a ani jednou sem se neodhodlal. Chtěl bych to zkusit zítra, ale potřeboval bych nějaký rady.. Nechci být ten "tichý"kluk, kterej se neumí bavit s holkou.
Jenom nakonec sem se snažil sám zanalyzovat v čem je zakopaný pes.. Nemám problém se zeptat starší paní/mladý holky jestli je to autobus do Prahy (pokud to opravdu potřebuju vědět), nebo na to kolik je hodin, v kolik to jede nebo kde je nejbližší krám (ale pokud to nevím..) Zatímco když mám sebou mobil a vím kolik je hodin, mám problém se na to zeptat kohokoli (at už starší paní, nebo mladý holky). To samé s krámem, nádražím, časem nebo čímkoliv jiným.
Přál bych si, abyste mi rádcové mohli analyzovat můj problém, kde je zakopaný pes a poradit nějaká místa / nějaké oslovení / nějaký cvičení / cokoliv abych se v této věci zlepšil.
Děkuji za Vaší trpělivost při čtení tohoto dlouhého dotazu (věřím že je napsán srozumitelně) a zároveň i za vaše odpovědi.
Hochu, ty budeš mít v seznamování a s holkama problém. Víš proč si to myslím? Takhle dlouhý text a bez chyby a téměř bez překlepů - to nemůžeš být pro svoji generaci normální. Jsi chytrý a bereš to moc vážně. To nemůžeš od svých vrstevníků očekávat. Tedy hodněkrát si nabiješ nos, budeš dost zklamaný, budeš si říkat, zda nejsi třeba na jiné pohlaví. Ale nezoufej. Ty to někam dotáhneš a nestresuj se z toho, že ne úplně rozumíš chování svých vrstevníků. Jistě chápeš o čem píšu.
K chování mých vrstevníků.. Ve společnosti kuřáků (v mém věku) sem vždy cítil odpor a cítil sem se špatně. Bohužel (nebo naštěstí?) si na to pomalu začínám zvykat, protože někteří lidé jsou v pohodě a je škoda je zatracovat kvůli tomu že kouří (stejně tak jako bych odsuzoval někoho kdo chodí na střelnici nebo tak..) je podle mě blbost se s tím člověkem přestat bavit.
Asi sem ještě nepotkal člověka podobného mě, strašně moc bych si přál vědět "jak to funguje", alespoň do té míry abych se mohl začít učit sám a poučovat se ze svých chyb (které ani neudělám pokud se neodvážím ke konverzaci že?)
Zdravím. K tomu, co jsi napsal: Pokud jsi byl domluvený na schůzce s děvčetem, kterému je 13 let a nechal ses zatáhnout do "kuřáckého" kroužku, kde se ona cítí třeba dobře, ale Ty rozhodně ne, měl jsi jí to říci rovnou a rozloučit se s ní. Chápu, že nechceš odsuzovat druhé za to, co dělají a jak se chovají, ale také se toho nemusíš účastnit a nechat do sebe rýpat a nechat se hecovat. Člověk nemusí dělat to, co se mu protiví, jen aby zapadl mezi pár lidí, kteří si myslí, že jsou ve 13ti letech s cigaretou v puse dospělejší. Ale i z této zkušenosti se lze poučit. Nechtěj za každou cenu být jako druzí. K tomu, aby se člověk seznámil na ulici, či v obchodě, musí být příležitost i odvaha. Píšeš, že nechceš být ten tichý kluk, který se neumí bavit s holkou.. Ale ono nic nejde lámat přes koleno. Smiř se s tím, že jsi takový, jaký jsi. Možná je chyba v tom, s kým chceš navazovat známost, či komunikaci. Je Ti 15, možná jsi rozumově vyspělejší, než slečny, kterým je 13 let...Asi by Ti pomohlo najít si zájmy a koníčky, kde máš možnost se setkávat s opačným pohlavím a kde vás právě ten koníček třeba spojuje. Napadá mne např. plavání, pokud máš třeba psa, tak cvičák apod. Snaž se chodit mezi mládež, která se věnuje něčemu užitečnému a tam trénuj i komunikaci. Podle mne Ti chybí zdravé sebevědomí a právě ten zájem, koníček, motivace...A umět si vybrat, s kým chceš komunikaci opravdu navázat a máš-li si s ním co říci. Zbytečně se nepodceňuj, jednou některé děvče třeba ocení právě to, že jsi tichý a ne všechny umí komunikovat též...Když si dva "sednou" rozumí si kolikrát i beze slov. Pokud si umíš říci v obchodě např. "o rohlíky", jistě budeš umět pozvat i slečnu na zmrzlinu, nebo na procházku. Jen to musí být to správné a fajn děvče pro Tebe, čas i místo... Psát si s někým je pro někoho lehčí, než komunikovat v reálném životě. To je asi Tvůj případ a souvisí s Tvým sebevědomím.
Poradila bych Ti asi toto: Mysli na to, jaké pokroky jsi udělal, kdy se Ti komunikace podařila, kdy jsi oslovil někoho cizího, kdy sis myslel, že nevíš o čem mluvit...A podařilo se Ti to! Umíš to! Je to jen o tom, co máš za myšlenky v hlavě a to Tě bude omezovat, dokud si nezačneš víc věřit. Takže buď víc nad věcí a říkej si, že co Tě nezabije, to Tě posílí, chybami se člověk učí a kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Je to i o povaze, ale pochop, že není proč se bát, mluvit s děvčaty. Nejsi hloupý. Možná by Ti mohla některé bariéry pomoci odbourat i některá literatura o tomto..Jsou i různé kurzy, kde se toto vyučuje a trénuje, ale stojí to peníze. Takže si dodej odvahu a trénuj při každé příležitosti sám a za ušetřené peníze se odměň něčím, co Ti udělá radost a zvedne sebevědomí zase o kousek...
Ber to ode mne zase jen jako jeden z názorů a pohledů na věc. Že Ti držím palce a fandím Ti, to moc dobře víš!
V tom odkazovaném dotazu máš ještě nezopovězenou otázku z 28. května, ale tam už odpovídat nebudu. Shrnu to nějak tady.
K původnímu dotazu: Moc přemýšlíš o tom, o čem by ses vlastně měl bavit. Pokud se mají lidé s kýmkoliv bavit, musí být vždycky zájem z obou stran. Podle mne není moc dobrý nápad rozvádět školní témata. Zeptáš-li se třeba dívky na téma její písemky francouzštiny a ona má pocit, že se jí práce moc nepovedla, ... bude brzy po rozhovoru.
Spíš se snaž zjistit, co ty dívky zajímá, většinou mívají zájmů více, takže je šance, že o některém tématu budeš něco vědět i ty.
"Alkohol pro uvolnění" (ani "jen" pivo) nedoporučuji.Dívkám by to mohlo vadit, mohlo by jim to být protivné (některým dívkám pivo i/nebo jakýkoliv alkohol smrdí). Alkohol nemůžeš použít vždy a co pak – došla by ti témata? Ale hlavní je, že v tvém věku/mládí hrozně rychle vzniká závislost. To bych na tvém místě neriskovala.
-------
K novému dotazu: Podle mne jsi měl odejít už v okamžiku, kdy si dívka koupila cigarety. Bylo jasné, že si je nekupuje "pro parádu", a pokud pak šla za nějakou partou, bylo jasné, o jakou partu asi půjde (mezi sportovce by asi cigarety nepotřebovala – i když dneska někdy kouří i oni). [Já bych byla za tou partou nešla...]
Dívku jsi sice ven pozval ty, ale pokud se ona rozhodla pro něco, s čím jsi nesouhlasil, měl jsi jí to dát najevo rozhodnějším způsobem (rozloučit se, klidně říct i proč a odejít).
------- Počítače, zejména pokud tě baví programování (a ne jen hry), jsou pěkný koníček, ale pravděpodobně nebude moc dívek, které by zajímaly.
Co tě baví/zajímá dál? Co třeba sport? Hudba? Tanec? Divadlo? Ve sportovním oddílu nebo v zájmovém klubu bys měl poznat lidi se stejnými zájmy. Počátek komunikace je pak mnohem snazší – o tom,co člověka zajímá, se téměř každá/ý baví rád.
Vím, že tě toto téma dost "pálí", ale zkus na něj tolik nemyslet. Zkoušej oslovit různé lidi (nemusí to vždy být jenom dívky) a zkoušej najít něco, co máte společného. Z počátku ti to moc nepůjde, ale s každým dalším pokusem to bude snazší. Časem zjistíš, že ani nemusíš vymýšlet,o čem bys měl mluvit, půjde ti to "samo".
Čteš rád? Oslovuj lidi/dívky v knihkupectvích nebo v knihovnách. Máš rád výtvarné umění? Zkoušej to třeba na výstavách nebo v muzeích. Obdobně před kinem, divadlem, koncertním sálem, stadiónem, ...
Ale bude to chtít trpělivost a výdrž. Nevzdávat se po několika nevydařených pokusech. Na světě žije spousta dívek, s kterými si budeš mít co říct, jenom někdy může chvíli trvat, než je potkáš.
Nevyjádřila jsem se sice přímo k tomu obchoďáku, ale z míst, která uvádím jako příklady, je myslím zřejmé, že více šancí budeš mít tam, kde budou lidé a dívky se zájmy podobnými tvým. Podobně v tom obchoďáku – v oddělení se sportovním vybavením bys mohl potkat dívky zajímající se o sport, u knih čtenářky, ...
------- Budu ráda, když po čase zase napíšeš, jak to vypadá.
========= Poznámka: Částečně reaguji na první dotaz, částečně na tento. Doufám, že to bude srozumitelné.
Děkuji vám moc za Vaše názory a rady. Pokusím se jimi řídit a vyhledavat tedy na místech kde by se mohli vyskytovat holky, které se mnou sdílejí nějaké téma.
K tomu pozvání venku.. Ano, jít ven sem navrhl já ale nevěděl sem, že vůbec k nějaké partě jdeme. Řekla mi to asi 1 minutu předtím, než sme tam došli. Dost mě vypekla. Kdybych ji ven nepozval sám, asi bych odešel hned - ovšem u mě je problém v tom, že moc holek se mnou ven nechodí, tak by mi to bylo asi celkem trapný kdybych odešel po půl hodině.
Kapko, děkuji moc za Tvou pozitivní motivaci. Něco podobného si mi psala kdysi (tuším do PM) a od té doby, kdy sem si začal při nějakém stresovém okamžiku připomínat úspěchy, vždy mě to namotivovalo se odhodlat k činu (i když ne zrovna na té ulici) Kdysi byl u mě problém i u FB, nikoli že bych se bál / styděl, ale protože sem si nemohl najít téma, které by druhou stranu bavilo.
Ivzez, na alkohol se asi opravdu vykašlu. Původní dotaz byl směřován poté, co sem se uvolnil při konverzaci a byl sem "rozčarován" z toho, že to šlo. Nyní vím, že to jde i bez toho
Mám bohužel obavu, že lidí v mém věku kteří nekouří je strašně málo a strašně to zužuje "kruh" lidí, se kterýma bych se mohl bavit. Zkusím se zaměřit na typy lidí, kteří sportují a snad mi to nějaký úspěch přinese.
U mě je problém v tom, že zkrátka nedovedu najít téma u kterého bych si nepřipadal trapně, nebo jako nějaký blbeček (u obchodu se sportem se třeba zeptat na názor na nějakou sportovní obuv/značku.. ale zas to je podle mě divný přijít a říct: "Ahoj, potřeboval bych poradit.. Co myslíš, hodí se na běhání tyhle boty nebo tyhle (nike vs adidas apod..)"
Nebo ptát se v obchodním centru, které zná celé město a je poměrně jednodušše rozvržené ptát kde je nějaký obchod mi taky přijde trošku trapný.. (něco jiného by bylo, kdybych opravdu nevěděl kde ten obchod je a tu "pomoc" bych potřeboval).
Moc děkuji za Vaše postřehy, za váš čas strávený čtením a odpovídáním na můj dotaz. Dám vědět, jak se situace vyvíjí a zda-li je zřetelný nějaký pokrok.
Zdravím po delší době. Pevně doufám, že se zde najde někdo kdo mi opět poradí jak dál.
Nastoupil sem na novou školu, ve tride nemame ani jednu holku. Začal sem se bavit s holkou od vedle ze třídy a stali se z nás kamarádi. V utery me pozvala ven, abych za ni prijel do jednoho parku. Ja byl zrovna po sprse, uz se mi moc ven jit nechtelo ale zeptal sem se z legrace co za to. Ona mi odepsala, že mi ještě dluží tu pusu o kterou sme se vsadili (sazka probehla z me iniciativy, kdyz vyhraju ja da pusu ona me a pokud vyhraje ona, ja ji.. Ona se sazkou souhlasila. Sesli sme se venku, objali jsme se a ja se ji pak zeptal jestli dodrzi sazku. Ona na to ze jo, ale ze si mam stoupnout ze se nerada liba v sede. Stoupli jsme si objali sme se a dala mi pusu (prvni pusa od holky v mim zivote). Na to sme se porad tak nejak drzeli v obejmuti a ja se ji zeptal jestli muzu vyzkouset jestli mi nekecala v tom ze je lochgiva kdyz ji nekdo liba na krku.. Ona jako ze nee ja nesnasim lochtani a na to sem ji odhrnul vlasy a trikrat polibil na krk. Neprotestovala. Kdyz sme stali vedle sebe tak sem se ji zacal koukat do oci, ona na me ale po 5 vterinach ucukla. Takhle to bylo asi 2x a pak sem poznamenal neco v gom smyslu ze je to roztomily.. Ona rekla ze s lidma delsi ocni kontakt nevydrzi. Potom sem se na nj podival znova a pomalu sem se priblizil a ona taky a proste sme se nekoulikrat kousli. To samy bylo jeste na odchodu a pri rozlouceni u tramvaje. Cestou zpatky sme se drzeli za ruce. Vedel sem, ze se ji libi nekdo jinej koho by chtela, ale stezovala si predtim jak si ji nevsima.
Vecer sem ji psal, jestli chce ve skole delat jako ze nic. Odpovedela mi, ze je z toho cela zmatena. Ja se zeptal jestli toho lituje a ona napsala ze ne. Dal taky ze "Necekala sem ze se to stane..". Kdyz sem se ptal, jestli na to chce zapomenout, napsala ze se na to zapomenout neda.
Dalsi den ve skole sem ji pozdravil ale ona sla nekam uplne pryc. Jeste asi jednou predemnou utekla tak sem to nechal byt. Kdyz sem ji videl na zastavce s kamaradkou, prisel sem za ni a rekl ze az se mnou zacne mluvit tak by mi mohla rict co se stalo. Odpoledne sme si psali, ona se vicemene omlouvala za to ze me ignorovala a ze by na to rada zapomela a bavila se se mnou jako driv. Domluvili sme se a cekal sem na dalsi den.
Dalsi den sem ji nikde nevidel, tak sem se zacal bavit s jeji kamaradkou. Kdyz sla kolem nas, zdravil sem ji ale delala jako ze me nevidi. Odpoledne sem jí zas psal a pak se zacala vymlouvat ze se bavi se spoustou jinych lidi.. A ze nevi jak to s tema ostatnima lidma ma, ze v tom ma bordel. Ja ji na to napsal, ze ji dam cas aby si v tom udelalo jasno a ze mi ma pak da vedet. A ona mi odepsala "Jak chces.." jsou to uz 4 dny. Myslite, ze bych se s ni mel nejak zkusit znovu zacit bavit? Nejak neutralne Ahoj, cos delala o vikendu a tak podobne?
Vim ze sem se nechal unest ale byla to moje prvni sance na prvni kousnuti. Nechtel sem ji promarnit.. :/
Předem děkuji za nazory, postrehy a rady jak postupovat dal.
Byl´s na ni moc hrr ... Zvlášt, když víš, že má zájem o někoho jiného. Další problém vidím v tom, že dnešní mládež "se kouše" místo líbání, "má sex" místo milování, ... Podle mne se takový přístup promítá i do vztahů.
Začít se byvit s někým v určitém prostředí má smysl jen tehdy, pokud tě to prostředí nebo aktivita opravdu zajímá. Pokud ne, nemá cenu to zkoušet. Bavit se dá o tom, co nás zajímá, a o čem něco víme.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.