Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
mám takový problém. Přijali mě do nového zaměstnání, kde mám nastoupit od 1.8. . Proto jsem se snažil domluvit u stávajícího zaměstnavatele na ukončení dohodou. Tu mi ovšem z důvodu msty (naštval jsem jí tím) zamítla a tudiž klasická výpovědní lhůta 2 měsíce. To by nebyl problém, kdyby ovšem nebyla polovina mého platu tvořena prémiemi a ty nedostanu už ani za červenec, takže 3 měsíce dost nízký příjem.
Další důvod je ten, že nevím zda by na mě tak dlouho vůbec čekali v nové práci. Volal jsem tedy novému zaměstnavateli a bavil se o možnostech.. jedna z nich je, že podám výpověď a na nastoupím od srpna na nemocenskou a budu doufat, že mě s takovým přístupem propustí dříve. Další možnost mám radikálnější... přijali by mě i s výpovědi za porušení pracovní kázně, tzn. s "paragrafem". Takže bych tam vůbec nehnul ani prstem a čekal bych, kdy mě vyrazí sami. Nemám na to sice moc žaludek, ale opravdu tam nechci trávit další 2 měsíce, kdy si na mě vedoucí bude vybíjet zlost a ještě za takové peníze.
Má otázka zní tedy - i podle úplně nejaktuálnějšího zákoníku práce, je to tak, že když budu mít v zápočtovém listu důvod výpovědí za hrubé porušení pracovní kázně a nový zaměstnavatel o tom bude vědět, "smaže" se mi to nástupem do tohoto zaměstnání? Takže když bych třeba po nějaké době nastoupil do jiné práce a dostal bych zase zápočtový list od této firmy, kde bych skončil normálním způsobem, už by tam o tom nebyla ani zmínka?
Snad jsem to napsal pochopitelně Děkuji za rady.
Děkuji za rozsáhlou odpověď. A budu se tedy s otázkou opakovat... když bych skončil v tom novém zaměstnání, třeba po roce a chtěl žádat o podporu nebo šel pracovat jinam, tak už bych dostal potvrzení jen z toho posledního zaměstnání, kde by bylo uvedeno třeba jen to, že pracovní poměr byl ukončen dohodou? Nic už o tom, že v předchozí práci to bylo kvůli hrubému porušení prac. kázně?
Tohle jsem nikdy neřešil a řešit nechtěl, ale momentálně nemám jinou možnost.
Ano, rozhodující je poslední zaměstnání. "Zápočták" Vám vystavuje zaměstnavatel, u něhož pracovní poměr končíte a v zápočtovém listu jsou uvedeny skutečnosti týkající se "posledního" pracovního poměru. Nepůjdete-li nyní po skončení pracovního poměru žádat o podporu, nepotřebujete onu "druhou" část zápočtáku, kde se uvádí důvod skončení PP.
Takže, pokud skončíte v novém zaměstnání a půjdete žádat o podporu, dostanete "zápočták" z tohoto nového zaměstnání, v tomto zápočtáku se Vaše "staré" zaměstnání řešit nebude a ani nesmí. Pokud chcete žádat o podporu, je důležité, abyste prokázal, že jste zaměstnání neukončil Vy sám, bez vážného důvodu. Proto se uvádí například zdravotní důvody nebo pokles zakázek u zaměstnavatele, apod., aby Vám podpora nebyla snížena.
Podpora Vám vůbec nebude vyplacena v případě, kdy, jednoduše řečeno, dojde k ukončení pracovního poměru pro porušení pracovní kázně zvlášt hrubým způsobem nebo porušíte léčebný režim zvlášt hrubým způsobem: výpověď, okamžité zrušení, ale i dohoda (je-li tam takový důvod uveden):
§ 39 odst.2 z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti):
(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášt hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,
b) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášt hrubým způsobem,
Podpora Vám bude snížena v případě, kdy ze zaměstnání sám, bez vážného důvodu, odejdete nebo k tomu sice budete mít vážný důvod, ale neprokážete jej a se zaměstnavatelem uzavřete dohodu o skončení pracovního poměru, kde důvod uveden nebude:
§ 50 cit.zákona:
(3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň 1 bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty druhé se nepoužije. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Zdravím,ve svém příspěvku píšete "Bude-li Vám vyplácet záměrně nižší odměnu za práci než ostatním zaměstnancům, mohlo by se ze strany zaměstnavatel opět jednat o porušení zákona na úseku rovného zacházení, kde hrozí sankce až do výše 400.000,-Kč." Mohl bych poprosit o zdroj této informace, případně odkaz na zákon či nařízení, ze kterého toto vyplývá? Děkuji za odpověď.
Základní povinnost má zaměstnavatel uloženu v zákoníku práce:
§ 16 z.č. 262/2006 Sb.:
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajištovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon.
(3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.
Poruší - li zaměstnavatel tuto povinnost, hrozí mu, v případě kontroly ze strany inspekce práce sankce až do výše 400.000,-Kč, a to jak v případě, že je zaměstnavatel fyzická osoba (tzv. OSVČ) nebo právnická osoba (například s.r.o., akciovka):
z.č. 251/2005 Sb., o inspekci práce:
§ 11
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
Totéž u právnických osob:
§ 24
Správní delikty právnických osob na úseku
rovného zacházení
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu 39.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
Jen k tomu dodám, že to má zaměstnavatel dobře ošetřeno. A sice tak, že skoro polovina platu je ve formě prémií, které si tedy nemůžu nárokovat. A ve výpovědní lhůtě mi je samozřejmě všechny vezme.
To je jedno, jak je to ošetřeno. Pokud by se v případě kontroly prokázalo, že za stejnou práci Vy na odměnách dostáváte méně než Vaši spoluzaměstnanci, měl by s tím zaměstnavatel problém, musel by prokazovat, že dodržuje rovné podmínky.
To je zajímavé tvrzení... to mě zajímá. Prémie v platu mi dělají skoro 10 tisíc, proto ve výpovědní době to velmi pocítím, pokud bych tam zůstal a doklepal to ty dva měsíce. Jenže i ve smlouvě mám jasně daný plat, s kterým souhlasím a je tam formulace, že prémie jsou zcela na dobrovolné vůli zaměstnavatele. I tak se můžu ohradit? Ale pochybuji, že s tím něco nadělám... nevím, kde bych si měl stěžovat.
Ano, každý právník poradí zaměstnavateli, aby stanovil, že pohyblivé složky mzdy (odměny) jsou složkou nenárokovou a jejich výplata závisí na rozhodnutí zaměstnavatele. To je v pořádku. Ale pokud už zaměstnavatel začne vyplácet odměny, tak je nemůže vyplácet ve smyslu Vařila myšička kašičku "tomu dala, tomu málo, tomu víc, tomu nic", musí zachovat právě tu zásadu rovnosti. Pokud zaměstnanci ve firmě vykonávají stejnou práci dle složitosti (délka praxe, apod.), mají právo na rovný přístup k odměnám.
doplněno 23.07.14 20:50:Takhle: z vlastní zkušenosti vím, že bývalí zaměstnanci umí zaměstnavateli kontrolami docela zavařit, minimálně jim znepříjemnit život. Ano, můžete dát podnět ke kontrole (ideálně až po skončení PP), ale musíte počítat s tím, že půjdete do otevřeného boje, protože i když jsou pracovníci inspekce vázáni povinností mlčenlivosti, ve skutečnosti jsou ukecaní a hlavně z písemností, které budou vyžadovat ke kontrole, velmi záhy zaměstnavatel zjistí, kdo stojí v pozadí kontroly. Můžete se samozřejmě bránit i soudně, ale není to vůbec jednoduchý spor a právníci většinou od toho své klienty zrazují. Není na to žádná "dobrá" rada.
"Paragraf" se nesmaže dalším zaměstnáním. Pokud by Vaše nové zaměstnání skončilo např. ve zkušební době a Vy byste se zaregistroval na úřadu práce, neměl byste nárok na podporu. Ale to Vás asi momentálně nezajímá ...
doplněno 23.07.14 21:28:Výborně a podrobně Vám odpověděla Aaella. Já to zkrátím: Pokud v novém zaměstnání vydržíte alespoň 6 měsíců, nebude už ÚP zajímat, jakým způsobem/jak skončilo dřívější zaměstnání.
A když bych zkušební dobu přežil a třeba po roce tam skončil a chtěl podporu? Už nárok mít budu, nebo se to se mnou poveze už nadobro?
Jak už jsem psala výše: porušení pracovní kázně či léčebného režimu zvlášt hrubým způsobem ovlivňuje existenci podpory (dostanu či nedostanu) 6 měsíců před zařazením do evidence. Ano, tady nezáleží na tom, zda budete mít "škraloup" od posledního zaměstnavatele nebo od předchozího, bude-li to pořád v rámci oněch 6 měsíc (podpora žádná). Budete-li žádat o podporu 7.měsíc, "škraloup" už vliv na existenci podpory mít nebude:
§ 39 odst.2 z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti):
(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelemskončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášt hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu.
Skončíte-li zaměstnání ve zkušební době a půjdete-li na "pracák" žádat o podporu:
1) je jedno, z jakého důvodu jste ve zkušební době odešel, pokud 6 měsíců před zařazením do evidence budete mít "škraloup" v podobě porušení prac.kázně či léč.režimu zvlášt hrubým způsobem (samozřejmě ve formě ukončení PP) u kteréhokoliv ze zaměstnavatelů (rozhodující je ta doba 6 měsíců). Podporu z důvodu škraloupu nedostanete.
2) nebudete-li mít žádný škraloup v podobě ukončení PP z výše uvedených důvodů a ve lhůtě 6 měsíců, tak bude rozhodující, z jakého důvodu jste byl ve zkušební době propuštěn. Tady rozhoduje důvod posledního zaměstnání. Pokud jste odešel sám, musíte prokázat, že tak bylo z vážných důvodů (jinak se Vám podpora sníží), pokud s Vámi ukončil PP zaměstnavatel, podpora se nesníží.
Takže doslovná odpověď na Vaši otázku zní:
Pokud přežijete zkušební dobu v novém zaměstnání a po roce trvání pracovněprávního vztahu půjdete na pracák a nebudete mít ukončení PP z důvodu škraloupu, nárok na podporu mít budete. Samozřejmě bráno toliko z důvodu ukončení PP, jiné podmínky nároku zde nezkoumám.
Do zápočtového listu se píše hlavně roční výdělek a kolik je odpracováno let na důchod. Ne jak jste pracoval, proč jste dal výpověď apod. Rád bych viděl tu srandu, jak budete sedět, ruce v klíně a zaměstnavatel na vás bude řvát at makáte. Nebylo by lepší mu trochu šlapat na paty? Požadovat vše, na co máte dle ZP nárok?
Všem děkuji za odpověď, hlavně Aaella.
Ještě se zeptám, napadá někoho jak se nejlépe nechat "vyrazit na hodinu"? Když nepočítám to, že nepřijdu do práce.. tam je možný totiž i nějaký postih a vymáhání škody.
Vyplácí Vám zaměstnavatel správně a včas mzdu? Nedluží Vám třeba část některé výplaty (duben, květen)? To byste mohl pracovní poměr okamžitě zrušit (viz ZP, § 56, odst. 1/...).
U mzdy za červen by zrušení bylo možné až 16. srpna a mzda za červenec už Vám moc nepomůže, protože by zrušení bylo možné až 16. září.
Já bych to na zrušení ze strany zaměstnavatele nehrála. Pokud by k němu došlo, mohl by po Vás zaměstnavatel vymáhat způsobenou škodu (to se nevztahuje jen k neomluvené absenci).
Radši bych se pokusila dohodnout na obou stranách. Stávajícímu zaměstnavateli bych nabídla pomoc při hledání a zaškolení nového zaměstnance výměnou za dřívější ukončení (i v průběhu výpovědní doby lze ještě uzavřít dohodu).
Novému zaměstnavateli bych pro začátek nabídla práci ve svém volném čase (např. DPP).
Rozumný zaměstnavatel podle mne ocení i Vaši loyalitu vůči stávajícímu zaměstnavateli (uvidí, že se na Vás dá spolehnout).
------- Ani neschopenku nevidím jako štastný nápad. Pro nového zaměstnavatele byste v době neschopnosti na rozdíl od výpovědní doby nemohl začít pracovat ani na částečný úvazek. Navíc byste musel počítat s častými kontrolami...
To se nevztahuje jen na neomluvenou absenci? Napadlo mě právě, i když je to už docela silné kafe, že si dám plechovku piva a nechám si zjistit hladinu alkoholu v krvi a když nadýchám, tak bych mohl dostat paragraf.. Je to sice něco, k čemu se snížit nechci, ale opravdu tam nechci být 2 měsíce za poloviční mzdu. To je zase nefér chování od nich... chtějí at vykonávám dobře svojí práci do poslední chvíle? Fajn, ale chci taky dostat zaplaceno.
Ještě zvažuji možnost, na práci prostě "hodit bobek" a pochodovat si tam, povídat si, neplnit úkoly.. Až je samotné donutím se mě "zbavit".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.