Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Pokusím se být stručná.
Můj (ex)přítel je kvartální alkoholik a rozhodl se jít na léčení. Momentálně spolu nejsme, ale milujeme se a slíbila jsem, že budu stát při něm pokud to myslí vážně. Jestli se z toho fakt dostane, tak bych si přála abychom byli všichni tři spolu a štastní. Máme synka.
Zajímalo by mě jak léčba u této formy probíhá, když vlastně alkohol nepotřebuje pořád? Ke psychiatrovi se už prý objednal a říkal, že se s ním chce rovnou domluvit na ústavní léčbě. Jak dlouho tuto formu léčí? Jaká je naděje, že se z toho dostane?
Jednou bych mu chtěla odpustit, protože vím, že to jak mi ubližoval, že to nebyl on, ale v něm démon alkohol a tak vás prosím ještě o radu jak v sobě najít sílu odpustit mu a zapomenout? Budu ráda, když napíšete své názory, zkušenosti, příběhy...Děkuji
Už jdem tady o tom psala několikrát.
Není podstatné, zda je alkoholik pouze kvartální či každodenní, podstatné je, že si neumí říct "dost" a nedovede si život bez alkoholu představit. Nestačí mu sklenička "na zdraví" , ale musí a musí...
Manžel - hodný chlap, se kterým jsem už skoro 40 let. Nebyl žárlivý,lakomý, zlý, ale plíživě ho začal ovládat chlast. Pracoval v autoservisu jako přejímací technik, posléze i vedoucí. Termíny oprav dlouhé, náhradních dílů málo. Co by zákazníci neudělali kvůli opravě svého miláčka! Řešili to lahvemi alkoholu. Tím to začalo.
Pokračovalo to ale i tehdy, když servis byl v restituci vrácen a zaměstnanci dostali výpovědi. Našel si sice jiné místo, ale neustále pil. Přesto, že dělal zásobovače a jezdil po republice. A v autě láhev. 2 nehody kvůli jeho chlastu. Jednalo se ale jen o plechy, tak to umluvil, že opravu zaplatí, jen aby nevolali policajty.
Ještě dnes mi jde mráz po zádech, když si pomyslím, co chybělo k tomu, aby někoho zabil. Ani policisté jej nikdy nestavěli. Až jednou na dálnici u Bratislavy a byl to malér.
Začal se léčit ambulantně. Jednou za měsíc přišel k lékaři, ten řekl: Pijete? Ne, pane doktore, nepiju. Doktor ho pochválil a muž se šel opít. Podle mě nemá ambulantní léčba žádný význam. Jedná se při ní o silné sebevědomí a pevnou vůli a to většinou alkoholici nemají. Z léčby nebylo nic. Místo doktora pak začal chodit k doktorce, výsledek byl stejný, tedy negativní.
Do hospody nechodil, kupoval si chlast domů a potají popíjel. Lahve od alkoholu jsem nacházela všude - rozbité v popelnicích, na mlatě, ve stodole, v kůlně, v garáži, v dílně...Pil všechno - jakýkoliv tvrdý alkohol, jakékoliv pivo, dokonce nepohrdl ani tím samoserem - krabicákem. Jen když bylo co.
Pak se jednou ožral už brzy ráno a pak následně i když se z toho dostal, znovu se ožral ještě odpoledne. Bylo to v lednu,ležel ve vymrzlé stodole na zemi. Rozhodla jsem se, že ho tam nechám, už jsem nemohla dál. Jen at zmrzne na mlatě, budu mít konečně klid. Ale jeho matka za ním šla a tak dlouho s ním škubala, až nakonec vstal a dovedla ho domů.
Za 2 dny jel shodou okolností na kontrolu k ambulantní lékařce. Před prohlídkou jsem si dovolila, že bych s ní ráda mluvila. A řekla jsem jí, co se dělo. Manžel nezapíral, seděl s hlavou sklopenou a pak řekl, že je to pravda. Lékařka mu okamžitě vypsala žádanku do Havlbrodu na detox. Bylo to ve čtvrtek, v pondělí jsem ho tam vezla. Pobyl tam týden. Byl to prý nejhorší týden v jeho životě. Byl na pokoji s blázny, snědli mu jogurty, sušenky, jeden prý zavraždil vlastní matku. Bylo pro něj vysvobození, když ho po týdnu sanitka odvezla do legendární Želivi.
Pobyl tam půl roku. A vrátil se jako jiný člověk. Od té doby /červenec 2007/ se alkoholu nedotkl. Slavili jsme kde co, dceřinu svatbu, kulatiny v rodině či příbuzenstvu a nikdy se už nenapil. Za 14 dní ženíme syna a věřím, že se zachová stejně rozumně. Často říká: já nemyslel na nic jiného, než na chlast. Jak ho získat, kam pro něj jet a hlavně, kde na něj vzít peníze. Bylo to strašné, jak mě to pronásledovalo.
V Želivi se už nepolykal antabus a nezvracelo do kbelíků, jak známe z filmů s panem Menšíkem. Vše probíhalo na bázi psychiky. Proč jsem začal pít, kolik, jak reagovala rodina, co jsem pitím získal, co ztratil...Tyhle zpovědi probíhaly přede všemi pacienty a ty potom jednotlivce hodnotili. A věřte, že velice přísně. ,
Chce to člověka nezatratit. Bylo tam několik takových, že byli po krk v dluzích, neměli práci ani bydlení, rodina se od nich odvrátila. Takovým na léčbě až tak nezáleželo.Proč se léčit? Stejně se nemají kam vrátit.
Ale my psali dlouhé dopisy, posílali balíčky a když mu povolili návštěvu, pokaždé jsem s někým přijela - s dcerou, se synem, s jeho matkou, s mou matkou...To ho drželo nad vodou.
Jenže v Želivi už dneska AT léčebna není. Už asi 5 let. Nebyly peníze,jako ostatně všude, léčebna se přestěhovala do objektu PL Havlíčkův Brod. Škoda. Právě kouzelné procházky přírodou Vysočiny, dvě říčky - Želivka a Trnávka, dvě přehrady - Stará a Nová, okolní lesy, louky, výhledy, i to pomáhalo v léčbě. A to už v Brodě není.
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Pokud se partner dobrovolně chce léčby zúčastnit, je to první krok k nápravě. Není taková hanba do bahna spadnout, podstatné je z něj dokázat zase vstát. Takže ho všemožně podporujte.
Jinak v léčebně se nic neplatí, platilo se 100 Kč denně, ale po zrušení tohoto poplatku v nemocnicích se už neplatí ani v léčebně.
Pokud nebyla léčba nařízena soudně, ale pacient je tam dobrovolně, kdykoliv může sám odejít. A příbuzní s tím nic neudělají. Byli v léčebně mnozí recidivisté, kteří se pokoušeli o vyléčení třeba po páté i vícekrát. Znala jsem Pétu, moc hodného člověka, VŠ vzdělaného, jen kdyby nepil! Přišel o manželku, o dcery o práci, o bydlení. Ten rád nastupoval před Vánoci, aby nebyl sám. Dneska už nežije - chlast! Ani opakované pobyty v léčebně mu úlevu nepřinesly. Bylo mu pouhých 49 let.
Proto Vám přeji, at pán vydrží a vydržíte i vy ve své podpoře. Já si za to svého manžela neskutečně vážím, že se dovedl vyhrabat a stal se slušným chlapem. At je tomu tak i u Vás. Jaga.
doplněno 13.06.14 17:41:Ještě jsem chtěla dodat: ten člověk nebude už nikdy abstinent, bude pořád léčený alkoholik. A nikdy se neví, co může spustit recidivu. Proto na Vánoce, ani jindy, nepeču cukroví s alkoholem, nesmí se používat ani tresti /příchutě do těsta/. Takže žádný "Opilý Frantík, Rumové kostky či Punčové řezy". Už nikdy.
Také je dobré, když ostatní členové rodiny před ním nebudou pít. Když ho kamarádi nebudou hecovat. Když chci, aby to vydržel on, přece si nesednu k televizi s lahvinkou vína. Abstinuji taky. Navíc jsem diabetik, tak mi to jde jedna radost.
Jedna věc je odpuštění, což nebude tak těžké, pokud se vašemu příteli povede se závislosti zbavit, protože odpouštět je naše lidská přirozená potřeba... Druhá věc pak bude těžší - a sice dát příteli opět důvěru - a to už tak snadné nebude, to je proces na hodně dlouho. ještě dlouho budete ve střehu a ostražitá, jestli do toho zase nespadne, jestli mu můžete věřit... Ale pokud spolu máte dítě, určitě stojí za to, zkusit odpustit a důvěru znovu vybudovat. Jenže ten první krok teď musí udělat on- nastoupit léčbu a vytrvat - a až pak to bude na vás, jestli s ním budete chtít zůstat.
Hluboce s vámi cítím. Ten můj zůstal jen u slibů. Odešla jsem. Budu vám držet všechny palce a vašemu muži budu fandit, aby to ustál a dostal se tam, kam zamířil. Nejen dostal, ale udržel se.. Máte pravdu, alkohol je démon, ďábel. Ne s vyplazeným jazykem a s rohy. Je to tichý had, který našeptává: "Neboj, tentokrát to zvládneš. Tentokrát to budeš mít pod kontrolou. Dnessss, napossssledy" Anoni, po čase se vratte a napište, jak plní sliby, které dal vám a sám sobě. Odpustit můžete, ale nezapomenete. Nikdy! Hodně štěstí.
Jeden z předpokladů pro úspěšnou léčbu je ten,že si dokáže přiznat ,že má problém s alkoholem!
Pkd chce být úspěšný i nadále, tak pak již musí celý zbytek života abstinovat,a je to také na okolí,někdy se stane,že na pracovišti jej mohou provokovat dej si jednu a pkd podlehne a dá si je v tom opět,žel osobní zkušenost kdy jsme v partě podobně neochránili jednoho kolegu a kámoše !Jsou i výjímky,které po léčbě dokáží si dát po dobrém obědu malé a pak nic ale to jsou opravdu výjímky .
Odpustit je pěkné a jistě mu to může dosti pomoci,ale to zda-li bude potom OK je na něm a ne na Vašem zapomnění !
Kdysi kdesi jeden mediálně známý psycholog řekl, že alkoholik a chorobný žárlivec jsou naprosto nevhodní pro partnerství (manželství).
Já kdysi dost dávno odešla od alkoholika, naštěstí ještě předtím než bychom měli děti...
Váš ex, i když se vyléčí, bude nadosmrti alkoholik, bude muset naprosto abstinovat.
Léčit ho budou skupinovou psychoterapií, musí přijít na to, proč sahá k alkoholu jako k útěše, a naučit se v okamžicích, kdy sahá po alkoholu, tento mechanizmus nahradit něčím jiným - např. cvičením, nějakým koníčkem atd. A to je právě to nejtěžší - odhalit to, proč sahá po alkoholu, a naučit se místo pití dělat něco jiného.
Já osobně bych se k takovému člověku nevracela, i kdybych s ním měla dítě. I když bude abstinovat, už nadosmrti bude problémový partner.
Limoško, není důvod po alkoholu sahat. Vlastně je. A to takový, že si nainstaloval do mozku, jako do pc nový program a teď ho nemůže vymazat. Ten program se jmenuje ALKOHOL, ale nevím, jakou má ikonku. Nejde ho ani hodit do koše, nejde odinstalovat. Stále tam je, jen tu ikonku může smazat. Je horší než všechny viry, trojáky, červy nebo jak se všemu tomu říká. Znám mnoho lidí, kteří by měli důvod se napít, mají opravdové problémy, tragedie a přesto nepijí. Alkoholismus není o důvodu, je to o stavbě a programech v mozku.
doplněno 13.06.14 12:17:Limoško, nikdy nemůžete hledat důvod toho, proč někdo pije. A) Ubijete chudáka ženu, která si svoje vytrpěla a ještě musí zvládat děti, pochybnostmi o sobě, pocitem viny. Pocitem, že za to může. Málo mu rozumněla, málo ho chápala, málo ho milovala. B) Všichni okolo budou zjištovat a starat se a alkoholik si bude jejich pozornost užívat a využívat ji. Co mu pak bude chybět, když se všichni budou snažit? Proč by přestával, když jsou na něho tak hodní?! C) Tím, že začnete zjištovat proč, mu vlastně dáte najevo, že za to vlastně ani nemůže. Zbavíte ho zodpovědnosti za jeho ztrátu úcty, činy, za jeho pití a kravály a surovost a odpornost, při tom když je ožralý! On pije, on si nainstaloval program alkohol, on musí sjednat nápravu, stojí-li o ty, které díky alkoholu ztratil. Žena má co dělat udržet a vychovat děti a ne se starat o bolístky chlapa. Bolístky, které řeší pitím.
doplněno 13.06.14 15:42:jochanan, ten poslední odstavec je úplně nej nej nej! Tam je pravda nejpravdovatější!
Dobrý den, zjednodušeně.
Kamarád si zneužíváním heroinu přivodil schizofrenii, až napadl matku nožem. Po roce ú. léčby ho lékaři vrátili "jako nového". Opravdu klobouk dolů před doktory. Teď po roce a půl má opět oplétačky, protože mu zjistili "sváteční" užívání pervitinu. Tím jsem chtěl říct, že naděje je (doktoři jsou schopní), ale je to vždy a "jen" o osobnosti dotyčného.
Jiný kamarád - fotr i děda se mu uchlastali. I on má vlohy, ale vyleje se (dvě, tři lahve tvrdého) jednou za měsíc za dva (při tom nejhorší, co dělá, je, že manželce roztomilým hlasem říká příšerko nebo usne venku na lavičce, apod) a ve zbytku času s úsměvem říká, že nesmí.
A s tím spojené - zapomeňte, že za to může démon alkohol - může za to to hovado, které se ožere, místo toho, aby odstranilo příčinu problému, proč má potřebu chlastat.
Mějte se dobře
Kvartální pijáci během pauzy nemusí nutně mít svoji dávku alkoholu, a také se během této doby nemusí opíjet do němoty. Jenže intervaly mezi pitnými a "pauzou" se stále zkracují (stejně jako se prodlužuje počet dnů, kdy pije), místo tří měsíců jsou to dva, později jeden, až začne pít v podstatě každý den. Kdyz alkoholik pije i v době "pauzy" nasvědčuje možná tomu, že se posouvá směrem ke každodennímu pití, i když zatím občasné pití zvládá. V žádném případě však neplatí, že kvartální pití není problém. Je to velky problem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.