Nejste přihlášen/a.
Jsem sám,... stále pracuji... To kvůli tomu abych se sám připravil na čas, kdy již nebudu ativní..život běží... nedá se zastavit je mi 37 let.. stavím si domek..je veliký...až moc...pracuji již na něm v přestávkách přes 10 let.. minimálně..spíše 15 ...už nepočítám roky..dny..dávno jsem se smířil s tím..že má pouze 24 hodin.. ... stejně tak jsem si uvědomil..že jsem si vzal velké sousto..nastavil cíl, ke kterému nemohu sám dojít...Nevadí mi fyzická práce... spíše mi již mnoho let přichází lítost..že při tom mém cíly nežiji také ´´normální´´ život...ten rodinný..Žena děti..a jejich výchova...BOjim, že až budu mít na ně čas a i peníze...bude vlastně pro mě skoro pozdě...Hrozně mě to tíží...a stresuje...Vlastně je to jediný stres který mám...mimo nedostatku peněz kterých se mi nedostává..I když pracuji v přestávkách v Německu, Švýcarsku...zdaleka to nepokrývá materiál, který potřebuji pro stavbu...
Tak hrozně mě to tíží...vidím sám sebe jak v mlýnském kole...at se rozhodnu pro prodej toho co jsem vybudovatl, tak stejně mě to stresu nepřidá...Aź moc jsem tomu věnoval roků sv=ho života, že to nechci jen tak vzdál...
Tak moc se těším na výchovu svých dětí...ale asi mi to nebude souzeno..
Jen bych rád řekl těm, co se chovají mně zodpovědně ke svým rodinám...: ´´Važte si toho co máte.., !
Nikdy není pozdě...
Jinak z Vašeho dotazu-nedotazu (protože vlastně nevím, nač se ptáte), spíš to je takový postesk - cítím, že se z nějakého důvodu, který si možná sám neuvědomujete, schováváte v práci. Cítím z Vás nedostatek sebedůvěry a hodně pesimismu ("asi mi to nebude souzeno")...
Ale hlavně především jste nenapsal, co jste pro to zatím udělal, aby jste si někoho našel? Asi nic, prostě pořád pracujete... Žádná princezna na bílém koni nepřijede... Vykašlete se, prozatím, na peníze, a vrhněte se na seznamky, jak na internetu, tak i na ty, kde Vás seznámí osobně (v Praze to je např. Náhoda). Víte, peníze, nejsou pro děti a rodinu zase tak úplně to nejdůležitější... Teď mi možná mnozí budou odporovat, ale stejně pořád se nejvíc dětí rodí z lásky, a ty páry, kteří odkládají děti na později, až budou materiálně zajištěni, tak musejí často využít cesty umělého oplodnění...
Ale hlavně se v sobě dopátrejte, proč se "schováváte" v práci před životem... Znám takové lidi... Měli třeba špatně dětství, a myslí si, že by byli špatnými partnery, špatnými rodiči... Mohl by Vám to pomoci v případě potřeby rozklíčovat psycholog.
Strýc se ženil ve 40 letech, našel si vynikající partnerku, už mají i dítě. Nehažte flintu do žita . Pokud nemáte odvahu někoho nečekaně oslovit, jsou např. různé seznamovací zájezdy, kde je i spousta žen v podobné situaci. Hlavně nevěšte hlavu, pozdě určitě není - je ale potřeba na tom pracovat.
Seznamovací zájezdy jsou, ale není to asi pro každého a záleží na tom, jaká parta se tam sejde. Byla jsem na pár takových zájezdech a někteří se tam seznámili, jiní ne. Musíte se tam zúčastňovat akcí, kterých ani nechcete, jinak vás pomluví. Je tam nepoměr žen a mužů, i když by neměl být, a několik žen se tam "pere" o jednoho chlapa. Protože tam jezdí většina žen. Jsou tam zklamaní a zoufalí lidé ze vztahů, hledající toho pravého a je to tam cítit ve vzduchu. Ne všichni to berou sportovně. Každý tam hledá protějšek. Raději už jezdím na poznávací zájezdy, tam jsou fajn lidé, zadaní nebo volní a jsou natěšené na památky, stejně jako já. A nehledají tam jen protějšek. Na poznávacím zájezdu poznáte pěkná místa a taky lidi a není to takové, že musíte je poznat. Na seznamovacím zájezdu máte pocit, že musíte se tam seznamovat a bavit, i když se vám nechce. A ještě musíte počítat s tím, že na seznamovacím zájezdu si Váš spolubydlící najde protějšek a skončí s ním na pokoji a ve Vaší posteli. To se mi stalo. A já se pomalu nemohla dostat na pokoj. A když jsem se dostala, tak jsem pak litovala, že jsem nezůstala ještě venku. Zkrátka trapas.
No fuuj zajazdy.To uz vidim tie vypocitave slepice (pardon) co si akurat potrebuju narazit chlapa a otehotniet za kazdu cenu lebo im akosi odchadza posledny vlak a aby sa nasiel nejaky zufalec,aby mal kto platit alimenty,stare dievky s ktorymi nikto doteraz nevydrzal.Nemyslim ze sa nenajde rozumnejsi sposob / miesto na zoznamenie a hlavne spontanne a nie nasilu ako v tych zajazdoch atd..
Rozumím vám, kamarád stavěl dům 9 let, v podstatě sám a z výdělků, po 9 letech zjistil, že má krásný dům ale nikoli domov. Že se štval marně jelikož najít ženu na noc problém není ale najít partnerku a mít děti už trochu problém je. Ještě mu nebylo 50 let když v tom krásném domě a sám zemřel, našli ho za týden. Tak to vám nepřeji, vykašlete se na barák a majetek, najděte si partnerku, nemusí to být hned manželka ale nebýt na vše sám, je výhra.
Dobrý den, no právě.. toho se bojim..Budu sám...
Ten dům by měl vydělávat ...Chci z něj mít penzion, či později z něj udělat byty.. Doufal jsem , že bude hotový tak do roku 2010, jenže práce v zahraničí vše prodlužuje, ani otec již nedokáže pomoci, onemocněl...ale to jsem předpodkládal...
Pokud se na dům ´´vykašlu´´ co bude pak...? z lásky se jíst nedá...Opravdu jsem doufal v to, že ´´zaberu´´ a pak se budu mít mírně nadstandartně... Pocházím z chudých poměrů... jsem kuchař, práce mě nebaví...Nechtěl bych dělat zbytek života toto řemeslo...Být svým pánem bylo pro mne optimální řešení... Jsem i skromný člověk...svelkým snem...který si svůj sen jednou splní.., jen se obávám, aby to nebyla spíše noční můra... a pak z návalu prozření neudělal pitomost...
Dávno vím, že mít někoho při sobě, který Vás chápe a pomáhá je vlastně výhra...ale viděl jsem to u rodičů...stále se dřeli a šetřili a nic z toho...Chtěl jsem toto svoji manželku a děti ušetřit...a mít tak více času na ostatní a..i na sebe..
Celý život splácet úvěr...jezdit po dovolených a pak ke konci života jít do domova důchodců a brečet že nic nemám, či nikdo mě nemá rád nemám v úmyslu ani v povaze...Věřim, že každý si má svoji cestu vybrat sám...a být připraven, až bude u jejím konci ...
Vím, že mi je těžké poradit...proto, jsem ani o radu nežádal..ale děkuji Vám všem za Vaše názory..
Ja myslim, ze by bylo mnohem lepsi smirit se s tim, co mate ted, a hledat v tom pozitiva. Zakon schvalnosti rika, ze ve chvili, kdy se naucite byt spokojeny s vlastni samotou a vlastnim zivotem, se vam do zivota naboura zenska, ktera vam okamzite zacne narusovat vasi komfortni zonu. Pravdou je, ze zoufalost neni atraktivni a zeny ji z vas snadno vyciti.
No nevím, jestli jste položil nějakou otázku, nebo jste se chtěl jen vypovídat... Ale máte teprve 37 let, spousta mužů se teprve ve vašem věku žení a zakládá rodiny. Nevěřím, že byste nenašel normální ženskou pro život. Našel, ale hledáte ji vůbec? Na co vám je ta neustálá práce? Barák neprodávejte, ani ho nemusíte mít úplně dostavěný, stejně by vám to žena úplně předělala k obrazu svému. Přestaňte se litovat a poohlédněte trošku okolo sebe. Vidíte je? Tolik je žen, které by braly normálního mužského, které by je měl rád, ale možná že i jejich děti z nevydařeného vztahu...
Zdravím. Taky jsem sama. Na dovolené jezdím sama a na výlety. Jsem v podobném věku jako Vy. Když vidím vrstevníky, jak si užívají rodinný život, tak taky tiše závidím. Můžete mi napsat do vnitřní pošty.
Znáte tu historku, co dělal Tomáš Alva Edison o svatební noci?
Spolu se štastnou novomanželkou se vrátili ze svatební hostiny, ona se šla odstrojit, on ještě na chvíli zašel bádat do své laboratoře. Jenže se do toho bádání nějak zabral, vrátil se za delší dobu, štastná novomanželka mezitím usnula, tak Tomáš Alva šel spat taky.
No ale k vašemu dotazu : budhisté říkají, že vše co člověka potkává, pochází z něho. Pro vás ta floskule platí stoprocentně. Strašně moc chcete vlastní rodinu a zároveň děláte všechno proto, abyste ji neměl.
Co vám tady můžeme radit?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.