Nejste přihlášen/a.
Jsme na tom stejně, taky jsem do 9. třídy na tohle nikdy nemyslel, měl koníčky. Ale od prváku jsem skončil se vším nedělám nic. Jen sedím počítače a hraji (počítač mě taky nebaví, ale je to nejlepší způsob jak zabít čas). Známky ve škole jsou do 3. Nemám moc kamarádů, nikdy jsem nebyl na dýze, ani se jít opít. Jsem introvent a nerad se seznamuji s novýma lidma... Jsem zvědavej jak se to semnou potáhne dál.
Mě příjdete jako naprosto normální "náctiletí" :D
doplněno 13.04.14 19:22:otázka je, jestli se k nim chceš připojit - na střední jsme byly super kolektiv -byt tam byli ti chytřejší i lemplové, ale už to prostě není základka, kde jsou troubové co se smějou každé blbosti..
Určitě si dříve nebo později najdeš spřízněnou duši
A co´s udělala pro to, abys mezi spolužáky lépe zapadla? O návštěvy diskoték nepřijdeš, "dohoníš to" později (ale - věř mi - není oč stát). Kamarádi se snáze najdou mezi lidmi se stejnými nebo podbnými zájmy. Jaké máš koníčky?
Snažím se, opravdu se snažím zapadnout. Bavím se s nima, to všechno jo. Ale oni mě asi berou jako dítě, nebo já nevím, protože každej za mnou jde: a co že nemáš kluka? Nejseš náká pozadu? Příjdu jim jako nějakej asociál, každej dává na FB fotky jak támhle pařili, nebo jak byli venku atd, a já přidávám fotky svýho psa, mě, atd. Je to až úsměvný. Jinak, větčina holek od nás ze třídy, to je samý: pojdmě si udělat selfie, at to dáme na instagram, napíšem na twitter, půjdem na ajsko, skype, tumblr, myspace, tyhle názvy jsem se naučila od nich, ani nevím k čemu to je...:/ Nebo taky, to bylo tak úsměvný až to bylo k pláči, byly Vánoce, a byly jsme na němčině a bylo nás tam asi 10 a všichni, se postavili k oknu, kromě mě a asi ještě dvou lidí. Ti co stáli u okna zavolali ty dva lidi: pojdte se vyfotit, a já tam stála...Aha, tak MĚ tam jaksi nechtějí...:/
A nebo naopak, řekli těm dvěma a počítali s tím, že se samozřejmě připojíš také. A když ses nepřipojila, mohli si říct: Aha, tak ona o nás nestojí ...
Každý svému okolí vysíláme určité signály, na něž to okolí reaguje. Pokud dojde k nedorozumění v počátku, může se to táhnout dlouho.
Nemáš-li žádného kluka, neznamená to přece, že bys byla pozadu. Prostě máš zatím jiné hodnoty a zájmy.
Co kromě psa? Klidně můžeš psát statusy o tom, co posloucháš, co čteš, co´s viděla pěkného/zajímavého ... I mezi těmi, kdo se baví jenom o tom, co uvádíš, jsou lidé, které zajímá (i) něco jiného.
Jenom z nějakého důvodu nechtějí moc vyčnívat, tak se "naoko"přizpůsobí ... Ovšem nikdo tě nenutí dělat totéž.
Pokud se mezi spolužáky necítíš dobře, najdi si kamarády mimo školu, z oblasti svých koníčků. Co třeba mezi chovateli psů? Na cvičáku? ...?
Ahoj, naprosto ti rozumím, já v září nastoupila na VŠ no a teď už tam nejsem a léčím se s depresemi... myslím, že každá taková změna je těžká, často se to ale urovná s časem a pokud ne neměla bys to podceňovat. Chci se zeptat, jak dlouho ti tohle trvá? A ještě, zkus si vyplnit tento test help24.cz/... (pak kdyžtak můžeš napsat co ti vyšlo) je možné,že je to opravdu jen tou změnou a brzy se to urovná, ale taky je možné, že je to závažnější a v tom případě by bylo nejlepší to zachytit co nejdříve (vím o čem mluvím, já svoje stavy a problémy dlouho přecházela, že se to nějak spraví, nespravilo a kdybych to začala řešit dřív bylo by to mnohem rychlejší a možná bych nemusela ze školy pryč)
Děkuji za odpověď, no můj výsledek je 28, nevím, jestli je to dobrý či špatný. Ale zase nevím, jestli k psychiatrovi můžu sama bez vědomosti rodičů, jestli se za to platí, stydím se mluvit před cizíma, natož před nákym člověkem co léčí blázny. :/
Myslím, že nemusíš přímo za psychiatrem (a to že psychiatr léčí jen blázny je pěkná blbost) doporučila bych ti zajít k psychologovi, v tvém věku tam asi musíš jít s rodiči, nebo můžeš zkusit školního výchovného poradce, o tom rodiče ani vědět nemusí pokud jsou tvoji rodiče ale normální, prostě si s nimi o tom promluv a zkuste společně najít nejlepší řešení, osobně doporučuji toho psychology. držím palce! (jen pro představu můj výsledek je 54)
Je dobré se vypovídat. No myslím, že tím prochází více děcek, na ZŠ jsou v podstatě s kamarádama z bydliště takže se dobře znají. Pak šlus a cizí a znovu si zvykat a budovat vztahy a tady už jste nějak vyspělí, s vlastními, i vyhraněnými názory. A nastává střet. Kdo se více prosadí. Máš snad nějaké zájmy, cíl. Co je doma těžko ovlivníš, tak se snaž to od svého života oddělit. Ale tyto vztahy se vždy podepíší, bohužel. Jdi si za svým.
No, já bych ti poradil odejít z gymlu. Tak jak píšeš si to nějak představuju - děcka co je zajíma jenom páteční akce, chalstání, hulení, facebook a pod. Děcka co nemají žádný koníčky. Já jsem to měl naopak, trpěl jsem na základce ( ve třídě byly dvě skupiny, frajeři a ti druzí) , ti silnější a hezčí šikanovali ty slabší - já byl ten slabší. Neměl jsem s kým jít ven, nebo si jen psát online. Seděl jsem doma a hrál hry na pc. Na střední se mi změnil život, byl jsem na intru, spousta úžasných lidí. Poprvé jsem až v 15 poznal co to je mít kamarády, jít někam ven, do hospody, plesy, výlety. Těd mi škola hodně chybí. Ale to bylo asi tím, že to byla železniční průmyslovka - takže děcka co mají nějaký koníček. Poradil bych ti zaměřit se na jazyky a pokud jseš chytrá tak ještě na medicínu nebo IT. Jít do světa. Vydělávat, cestovat. Potom jak se jednou vrátíš, třeba bohatá, uvidíš spolužáky co mají rodiny, jsou zadlužení a žijou od výplaty k výplatě, bude ti hned líp. Potom bych až hledal kluka a pod. (po několika letech v zahraničí, vystřídání několik zaměstnání, poznání stovek lidí z celého světa už nikdy nenapíšeš " asi mě nabaví žít" .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.