Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny, potřebuju se s někým poradit, asi v jádru vím, ale jen se chciujistit, že je to opravdu tak. Můj partner, se kterým jsem 5 let mi, nebo nám nepřispívá na chod domácnost, na inkaso, nájem, jídlo, pojistku na dům, oblečení, vybavení domácnosti např. lednice, vysavač...prostě nic. Když jsme se seznámily, rozvedl se, nejsem na to pyšná, ale tvrdil mi že to neklapalo atak. Láska si nevybírá... První půlrok mi nedával ani korunu a bydlel u mě, jedl, koupal se atak. Nějak jsem se cítila trapně si říct o peníze ale po čase jsem se odvážila. Sice souhlasil s přispěním, ale jen na inkaso a nájem, v mém případě to byla hypotéka, ale to je jedno, buď platíte nájem, nebo hypotéku, nebo do fondu oprav,. Nejde přeci bydlet zadarmo. Tak partner prohlásil, že na hypotéku, nebo nájem přispívat nebude. Tak jsem přistoupila alespoň na toto. Inkaso a jídlo na půl. Což jsme stejně projedli víc a já to musela dotovat sama. Na mě pak ještě zůstala hypotéka a internet...a ještě nějaké ostatní poplatky. Toto fungovalo nějakou dobu a pak mi i tyto peníze přestal do domácnosti dávat,. Když se nám porouchala lednice, nepřispěl, vysavač, také ne...atd atd. dokonce jsem s ním řešila příspěvek z jeho strany na antikoncepci, ale také jsem neuspěla. Tyto měsíce ubíhaly a já si říkala, že v nouzi ho neopustím...:-/ pak se ale po pár letech vyrovnal s bývalou manželkou o nemovitost a dostal cca 250tisíc Kč. Měl n ějaké menší dluhy a tak mi řekl že si je poplatil, koupil si auto za cca 85 tisíc. mělo mu zbít cca 100 - 150 tisíc, tak jsem mu radila aby si je uložil, nebo koupil byt pro děti...nechtěl o tom mluvit. Po nějakém čase asi po půl roce jsem měla v plánu s partnerem začít stavět domeček, chtěla jsem prodat svůj domek, který jem vlastnila ještě než jsme se seznámily. Zvažovala jsem velmi pečlivě, zda do toho jít. Po naší domluvě jsme si řekli, že ano. Investice měla být především na mě, no jen na mě, ale to mi nevadilo. když jsem dům prodala...tak mi po pár měsících sdělil a to přímo na Valentýna, že má strašné dluhy, že nemá ani ty peníze a neví kam je dal. Totálně mě podrazil, protože o tom věděl už když jsem se s ním o tomto záměru stavět bavila před prodejem domku. Vůbec jsem nevěděla co mám dělat, šílela jsem, protože jsem neměla ani dům a ani tolik peněz na stavbu od firmy, mělo to být svépomocí. Nakonec jsme postavily, ale je to těžké, protože se parter i dál nechá živit, nová hypotéka mě zatěžuje víc, než dříve, protože je vyšší a vše je jen na mě, partner se jen veze a neřeší situaci. Nevím jak dál a začínám si říkat, že tu něco nehraje...jen jsem na to sama a je to pro mě těžké...neplánujeme dovolenou, výlet, večeři, prostě nic...a ani žádná budoucnost v dohledné době...jen na mě je, abych naplnila lednici, zaplatila inkaso, hypotéku, internet, a kromě toho mám 2 děti...zvažuju, že se s ním rozejdu a budu sama...vyčerpává mě to...nestojím o kritiku, sama vím, že to je špatně, potřebuju radu a názor. Děkuju moc
Zdá se to být jednoduché-vyhodit, je to ale složitější. Je dětem dobrým otcem, mají ho rády? Zkuste s nim promluvit, nastavte podmínky, určete kolik bude přispívat. Když na to nepřistoupí, neváhejte a ukažte mu dveře. Jen doufám, že dům je váš a nebudete ho muset ještě vyplatit.
Moc moc děkuji za odpověď, co se týká dětí, není jejich otec, bohužel jsem neměla extra štěstí na partnery, ikdyž přiznám, že první partner, to bylo vše moc brzy a on na dítě ještě nebyl připraven...pak se bohužel zabil na motorce Ale mladší syn ho má rád, starší akceptuje. Už jsem si sním o tom promluvila 1000x, ale nechce o tom mluvit, nebo říká, že nemá z čeho přispět. Připadíá mi, že mu to tak vyhovuje...dům jsem financovala já, je díky bohu můj...
,No já bych mu řekla,at si najde jiné bydlení ,,,čili jiný podnájem, ale placený. A poku mu tohle nedochází,že má platit tak bych ho určitě oželela. Takových by bylo!Vždyt vás využívá! On není zaměstnamý? Jistě že mu to tak vyhovuje..Ještě si bude nakonec dělat nároky s čím vám pomohl a pod... PRYČ od něho. A nebo ,,,at si tedy najde bydlení ,,pokud ho máte ráda a jen sem tam přijde na návštěvu..Snad se vám odcizíí a uleví..
Dobrý večer/noc/ráno, především děkuji, překvapilo mě, kolik lidí je ochotno se nad tím pozastavit a poradit, v dnešní době, každý má co dělat sám ze sebou, natož řešit problémy druhých, ale cítím se mizerně a nevím s kým bych si o tom promluvila :-/ partner má práci, jenže má exekuce, protože přestal platit půjčku, se kterou nemám nic společného, alimenty, které mu vypočítaly ještě když se mu dařilo a už rok nezažádal o snížení. pak ještě něco a prostě mu nezbude nic. Říkala jsem mu že v první řadě musí snížit výdaje a on prostě nechce. Je to takovej ten "mouchy snězte si mě" Prostě nežije v realitě, pořád mu říkám takhle to tak dál nejde a on se akorát naštve, ale nic neudělá. Roky mi utíkají a partnerství je na prd...strašně jsem ho milovala, ale v poslední době mám pocit že už k němu nic necítím. On to ještě zhoršuje, mračí se, nemluví, prostě jako když nežije...:-/
Dobré ráno, děkuji za odpověď a určitě napíšu jak to dopadlo, bude to těžké jelikož momenmtálně žijeme v nedokončeném domku, ale já si už nějak poradím děkuji
5 let je dlouhá doba, chápu Vás, byly tam určitě i pěkné chvilky. Zaplatila bych pokoj na ubytovně, třeba na 1 měsíc, ve městě to stojí cca 4000kč. Odvezla bych mu tam jeho věci a po příchodu z práce mu předala s vysvětlením klíče s adresou. Přijde Vás to určitě levněji, než čekat až zvedne kotvy a i ten pocit, že jste ho nevyhodila na ulici stojí za ten klid.
Přiznám se, že jsem váš dotaz četl s otevřenou pusou. Vy jste živý sen každého sobeckého flákače. Běžně tu takto pláčou ženy, co se ten jejich aspoň z počátku přetvařoval. Ale ten váš se podle toho co píšete chová konzistentně už od počátku. Tak vlastně nevím, na co si stěžujete, vždyt takového jste si ho už před pěti lety dotáhla domů. Zřejmě má nějaké velmi silné osobní kouzlo..
tomkk má naprostou pravdu. Ještě ale dodám, že tomuhle tvorovi dáváte přednost před dětmi, protože co jste nacpala do něho, to mohly mít děti uložené do začátku svého startu do života. Smutný příběh! Když jste tohle všechno, co píšete, dokázala, musíte být nesmírně silná, schopná a pracovitá paní. Neříkejte, že je pro vás takový problém, prostě vyžíku v několika minutách vystěhovat!
Zdravím, také děkuji za příspěvek. ono to tak působí, že takového chlapa jsem přesně hledala a dotáhla domů, ale realita je jiná, chtěla jsem obyčejného řemeslníka, který bude pracovitý atak...ale to se bohužel vyvíjelo jinak...pracovitý je...to ano, ručičky má opravdu šikovné, domek jsme postavily, ale ta finanční stránka je opravdu mizerná, Nejprve jsem si říkala, že to bude dobré, že je to jen jeho špatné období...prostě jsem ho nechtěla nechat na holičkách...ale co se týká toho domu, tak sice na něm nechal své ruce, ale za jakou cenu? Zatajil mi dluhy, nechal na mě všechny platby a to je ten problém...
Dobrý den, přečetla jsem si váš dotaz a jelikož mám za sebou téměř stejný osud a zažila jsem taky,že jsem žila s parazitem, tak vás prosím i za vaše děti: co nejdříve to skončete,ve svém zájmu a i kvůli dětem.Mohlo by se stát,že, nedej bože, se stane něco s vámi a co by pak bylo s dětmi.Vyhodil by je z domu,dal je třeba do dět.domova a váš dům probendil...Nevím, kolik je vám let, ale nekažte si život s takovým zmetkem...
Iviku, vy jste někde už dříve o tom pekle, které jste zažila, psala. Pohledejte a dejte odkaz, aby se tazatelka poučila. Stojí to za to!
Ano,psala jsem zde svůj příběh ,ale nedaří se mi ten odkaz najít,už si nevzpomínám, s jakým tématem to souviselo.Ale to nic nemění na tom, že by tazatelka měla udělat radikální řez,já jsem na to byla také sama, všechno jsem zvládla a teď bych už jinak byla asi na psychiatrii...
Pěkný den,
nedělám nic jiného, než přemýšlím jak a co dál...věřte že je to těžké...ale vy mne jistě chápete o to víc. Vážím si všech odpovědí zde. děkuji
Dobrý den, ono to není tak snadné někomu spakovat kufry a ponechat ho vlastnímu osudu. Dost o tom vím, sama jsem něco podobného prožila. Teprve když došlo v rodině k tragédii uvědomila jsem si, že jsem skutečně na všechno sama. Já to ale vydržela i dál, jen jsem upravila podmínky soužití i když stále pro sebe poněkud nevýhodné. Na druhou stranu mne ten život přinutil naučit se spoustu věcí zvládat sama a teď, když už opravdu sama jsem, se mi to moc hodí. Zkus zvážit všechna pro a proti, každá mince má rub i líc. Držím palce . Patronka
Nezlobte se, ale musím reagovat: k čemu je soužití s bezohledným,nespolehlivým asociálem,který vidí jen sám sebe?Je mi z takových lidí na zvracení,proč bych je měla litovat?Proč bych se měla nechat vyžírat?Spakovat někomu takovému kufry,to je pro mě to jediné řešení...
vy neživíte 2 děti, ale bohužel tři. to jedno, co není vaše vlastní, rychle kopněte do zadele, než vás stáhne sebou ke dnu. co z takového nezodpovědného člověka máte? chápu, že ho máte ráda, ale vše má své hranice.
Nooo, myslím, že Váš partner má rád "levné" živobytí víc než Vás. Nevím, jak Vám jeho chybějící financování dokáže vynahradit jinak, ale asi to nebude dostačující "náhrada". Jsem ochoten některé lidi podobným způsobem "sponzorovat", když mi to vynahradí jiným způsobem. Ale mám to pod kontrolou a většinou umím říci "dost, konec", když ta náhrada přestane odpovídat mým nákladům...
Jen Vy sama si musíte "spočítat" co Vám vztah přináší a co ubírá...
doplněno 15.03.14 00:14:Dobré ráno
Docela chápu, že Váš "přítel" nechce, abyste se kdekoli svěřovala, já být na jeho místě, asi bych se mooooc styděl za to, že mne někdo sponzoruje...
Zdravím, děje se Vám to co jednomu známému...ženuška běhala, děti živila, dům živila atd...
On akorát nová televizka, nový tel, novější pc... a pak najednou rok neplacená exekuce, pak druhá, páta...
Nakonec to známá nevydržela, odešla d smladším klukem do nového a je konečně spokojená, a navíc kluk bez vlivu tatíka zlepšil svůj prospěcj i chování... a "bejvalý" se akorát utápí v dluzích a kdo ví v čem dalším...
V máte velké plus vlastního bydlení...jak již psali jiní, ne dvě ale tři děcka živíte...
Podle toho co pisete je to vyzirka, coz jste poznala velmi brzy, ale ze zamilovanosti to trpela.
Zacatek dotazu jsem jeste chapala, ale potom, co rozfofroval penize, z kterých mohl zaplatit dluhy, tak jsem usoudila, ze je to nenapravitelny vycuranek.(nesazi jeste ke vsemu?)
Kazdy ma dostat druhou sanci, kdyz slapne vedle, ale sama citite, ze se nic nezmeni.
Mozna, ze nema kam jit, ale na to nedejte. Muzete mit krasny zivot, ale ne s nim.
Zadny soucit.pokud neumíme rici ne, muze nas to nekdy stahnout ke dnu.vas zatim ke dnu nestahl, berte to jako hoooooooodne spatnou investici, ktera se prodrazila bez jakehokoliv vydelku, tudiz je nutno ji odepsat
Pisu to v nadsazce, ale sbalte mu kufry...
Pane bože,5 let tohle trpíte? Buď máte svatozář a nebo jste...Vyměnit zámky a okamžitě vyhodit! Ten se nezmění,je to prachobyčejný příživník! Myslete především na sebe a na děti.Držím palečky a napište,jak jste to vyřešila a neotálejte !
Nezlobte se ,ani jsem to nedočetla.. stačilo mi pár prvních řádek...s takovým člověkem přeci nelze žít- on si jen diktuje svoje a nemá zájem o to jak vůbec soužití má fungovat. Prostě se ho zbavte... budete si žít v klidu.On se jen usadil do teplíčka a využívá Vás.
Dobrý den,
máte pravdu, však já tomu udělám rázný konec, přiznám se bude to pro mě těžké, ale ...
Možná se divíte proč těžké, když to je tak jednoduché, jde o to co dál, jsme v domě, který je nedodělaný...samozřejmě s ním nemůžu být proto že je tu ještě spousty práce...hodinový manžel to udělá také že?
Milá paní, něco takového taky znám, lakomýho chlapa, který si myslel, že když mi opčas něco opraví na baráku, tak ho budu zadarmo krmit. Trvalo mi to dlouho, ale už jsem ho taky poslala do háje. Pozvu si řemeslníka a on udělá vše co potřebuju.
Vám bych radila, píšete, že domek ještě potřebuje dodělat, nějakou neodkladnou práci at udělá a pak ho vyhodte. Zpět, tak jsem to dělala já, ještě tohle a pak půjde, vyhodte ho hned, ono to pomalu půjde i bez něj. Právě na to on spoléhá, ona mě potřebuje, kdo by jí tu dělal, nevyhodí mě.
Zdravím, odpověděla jste si defacto sama. Váš "přítel" je prvotřídní sobec, kterému není trapné zadarmo bydlet, jíst a nechat se živit. Pokud nezabrala opakovaná diskuze a on odmítá cokoli řešit a odmítá se o tom i bavit, je jen na Vás, jak dlouho ještě budete takovou hnusnou pijavici živit.
doplněno 15.03.14 21:06:A naprostý souhla se Saletkou - nečekejte, až odejde sám, prootže Vás bude přemlouvat, bude slibovat, udělá cokoli, abyste mu skočila na lep.
Sbalte mu věci a nazdar, pokud nebude chtít opustit byt (dům), neváhejte kontaktovat policii. Pokud máte strach, že by mohl dělat problémy, tak stačí vyměnit zámek.
doplněno 17.03.14 13:52:Buďte ráda, že jste se ho zbavila takto lehce.
Dobrý večer, děkuji za Vaši odpověď...dnes se můj přítel odstěhoval sám, a to proto, že jsem mu řekla že nežijeme jako normální partneři, urazil se, sbalil si pár věcí a je pryč.
,,No vidíte,,patrně si byl toho vědom a neměl ani snahu si s vámi pohovořit,,,to hovoří o všem! Blahopřeji ,,o takového se brečet nemusí ,,i když každý rozchod bolí. Určitě jste šikovná ,když jste toho tolik zvládla At se vám daří,,však ten pravý se určitě najde::
...celé jsem si to přečetla a jsem na tom stejně. Rozvedla jsem se a začala stavět dům, ve stejné době se seznámila s mým nynějším partnerem. Nejdřív sliboval jak mi se stavbou pomůže, že to postavíme sami abych ušetřila, hodně mluvil do velikosti a zařízení domu, prosazoval si svoje přání a já platila. Neříkám že nepomohl, ale dům stejně nakonec musely postavit nasmlouvané firmy a on dělal drobné práce jako malování a sádrování - vlastně dělá dodnes. Stavba se neskutečně protáhla, bydlíme v provizoriu, fakticky na staveništi. Já platím vše, každý šroubek, každou práci i materiál, přítel si vše nechá vyúčtovat do poslední kačky. Platím jídlo energie, hypo, no prostě vše. Nejdříve mi bylo blbé si o nějaké peníze na domácnost říct, vždyt mi přece pomáhá jinak? ale mám taky problém to vše utáhnout a živím ještě syna. Tak jsem si s ním promluvila...byl překvapen, on si asi fakt myslel, že bude pomáhat drobnými pracemi (vše mu neskutečně trvá a vše je stále nedodělané) a bude za to bydlet jíst a mít servis. Řekla jsem mu že chci min.6 tis. (půlka jídlo, půlka energie) ...i když neochotně tak kývnul...vše však jede ve starých kolejích. Peněz jsem se nedočkala, práce se ještě zpomalili, jakoby mi chtěl dát najevo, že se bez něj neobejdu. Je živnostník, vím, že si těch 20 tis.měs.vydělá a určitě víc, navíc teď pronajal byt ve kterém bydlel. Zkusila jsem to znova a dostala se mi odpověď, že mu nájemník zatím nezaplatil tak až bude platit (nájemník bydlí 2 měsíce a k placení se moc nemá a přítel je flegmoš - čeká až bude mít). Přestala jsem mu extra vyvařovat a on furt asi nechápe. Mám púocit, že není z Marsu ale rovnou z Uranu a já z jiné sluneční soustavy. Buď je fakt tak natvrdlý, nebo toho zneužívá. Je fakt že mi řekl, že do něj ryjou známí, že maká u mně na baráku a dům nikdy nebude jeho...ale já přece nechci aby investoval do nemovitosti, jen chci aby se podílel na chodu domácnosti, když v ní žije. Ono se to řekne lidem, kteří se v takové situaci neocitly, že je to šílené a od chlapa pryč, jenže ono to tak jednoduché není. Ten můj taky živil rodinu, všechno v manželství platil a bývalá ženuška si jen užívala...možná si řekl že karty se obrátili a bude si užívat zase on. Nechci být za mrchu, která ho vyhodí, když "maká" ale proč mám trpět a nemoct si zajít k holiči, nebo jet na dovolenou, jen proto, že musím živit dalšího člověka. Zatím vyčkávám, dala jsem si ultimátum ještě 2 měsíce a pokud se nic nezmění tak raději zůstanu sama. Když si zavolám řemeslníky, budu to mít hned hotové a finančně to výjde nastejno. A takových jako on budu mít u domu frontu. Mám ho ráda, ale tyhle spory začínají vše kazit a zatemňovat a jsem furt naštvaná a hlavně na sebe.
Zdravím, bývalý partner mi dělal ještě z počátku problémy, nárokoval si částečně můj dům...chtěl finanční vyrovnání, protože mi dělal na baráku...(pro klid jsem mu nějaké peníze ještě před notářem dala) dnes je už klid a já jen nevěřícně kroutím hlavou s kým jsem to 5 let žila. Nějakou dobu jsem byla sama bez partnera a rovnala se psychicky po tomto nepochopitelné zkušenosti. Nyní mám známost a jsem štastně zamilovaná, zatím neplánujeme společné soužití, raději v klidu Děkuju všem...zatím se mějte pěkně.
Dobrý den všem, tak jsem si myslela, že už je vše dávno za mnou a ono ne. Můj bývalý partner zapracoval natolik, že mi udělal takovou vizitku, až to můj současný partner nevydržel a rozešel se se mnou. Byla jsem moc štastná, že ho mám, ale začaly se k němu donášet takové pomluvy, že jsem byla svému bývalému partnerovi nevěrná a dokonce i mému současnému, což není absolutně pravda. Jen nevěřícně kroutím hlavou, jak jsou lidé zlý. Myslela jsem si, že budu konečně štastná s novým partnerem, ale on ve mě bohužel nevěřil. Došlo to tak daleko, že se sešel s mým bývalým partnerem a ten mu o mě řekl takové výmysly, že mě to srazilo na kolena. Je to smutné, moc jsem v tento současný vztah věřila, moc jsem ho milovala a stále miluji. Bohužel nevím jak bojovat proti lidem, kteří mi chtějí ubližovat. Musela jsem si udělat novou registraci, bohužel jsem zapoměla heslo.
Podívejte se na to jinak. Ten druhý partner Vám věřil méně, než Vašemu bývalému. Není to "trochu" málo?!
Víte, ono pomluvám se nedá vůbec bránit. Když někdo o mě řekne, že kradu po restauracích příbory, nemohu obcházet lidi a vysvětlovat, že fakt, fakt! nekradu. Je to bezmoc! Těžká bezmoc a já vás lituji. Jen si myslím, že každá žena, místo aby se narovnala a řekla, že nevěrná nebyla a jestli si to dotyčný myslí a říká, že by se nad sebou měl zamyslet, jestli se choval tak, aby žena ho milovala, vážila si ho natolik, aby mu byla věrná. Místo toho se každá zatváří provinile a pátrá v paměti, s kým kde mluvila nebo se zastavila, aby z toho kdokoliv mohl vyvodit že "něco" bylo. A vysvětluje a prosí a blablabla. A vypadá podezřele. Je potřeba kapku hrdosti. Vezmi jak to je nebo nechej ležet. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny.
Neznámý, jak se dokazuje, že někoho miluješ? Jak to jde udělat? Jde to vůbec?
By me zajímalo jak jste to zvládla četl jsem vás příběh a divil se ze ze jste to vydržela tak dlouho snad už mate lepšího partnera po tom vsem
By me zajímalo jak jste to zvládla četl jsem vás příběh a divil se ze ze jste to vydržela tak dlouho snad už mate lepšího partnera po tom vsem
Ahojky,
my ženský máme jeden problém. Neumíme si říct o penize. Já žiji rok se svým přítelem. Vždycky jsem to nějak zvládala,(mám 8 - letého kluka s předchozího vztahu). Tak jsem nepotřebovala peníze na chod domácnosti. Jenže mi onemocněla maminka,a musela jsem se začít finančně podílet i na jejich výdajích. A najednou ouha,tak nějak mi to přestalo vycházet. Nejdřív jsem si myslela,že když partner uvidí,že v lednici je míň jídla,že si nic nekupuju na sebe,občas nezaplacené inkaso na stole,že si toho všimne a něco jako přidá. Ne. Dokonce jsem se i jednou rozbrečela,když se zeptal, co bude dnes k večeři,a já na to kostka ledu ve skluzu, je před výplatou.Nic. Žádná reakce od něho.Ani nákup jídla. Tak jsem to nevydržela a dnes ráno jsem mu prostě napsala ostrou sms.(Musíte chytře,ukázat kolik dá na jeho koníčky a kolik dá Vám). A najednou není problém,dohodli jsme se na 5300 měsíčně,což je přesně polovina výdajů na domácnost. A dámy,to že Vám pánové občas zaplatí výlet,nebo něco na sebe, přeci není hřích. Nesmí se toho ale zneužívat,to taky neuznávám. Ale vy po něm taky doma uklízíte a porodíte mu jednou dítě. Což sebou nese další znevýhodnění na trhu práce. Tak se nebojte,a řekněte si. Oceňte se. Jinak to nemá cenu s takovým člověkem žít,pokud toto nechápe,nebo na to nemá.
Přečetla jsem si celou diskuzi a obdivuji ženy, které se se svými "partnery" vyrovnaly. Dostala jsem se do stejné situace. S partnerem žijeme společně asi 6 let, na domácnost nepřispívá a ani mu to nepřije zvláštní. Vyčetl mi moje zaměstnání a já mu na oplátku vysvětlila, že nás všechny moje práce živí (není to nic nezákonného ani nemorálního). Od té doby asi 3 měsíce zpětně si začal sám vařit, ale jinak se nic nezměnilo. Navíc mi sem tam zmizí nějaká porce z mého. Došla jsem k přesvědčení ho vystěhovat, ale v našem případě to není tak jednoduché. Můj partner je ráznější povahy a hned ho každá maličkost dovede k nepříčetnosti. Hádky byly celkem na časté - tedy jeho hádky a moje ústupky. Za poslední půl rok jsme se dostali do stádia, kdy jsem se bála přijít domů, co se bude zase dít. Běheme dvou měsíců už mně a mou dceru dvakrát fyzicky napadl. Naposledy mi vyhrožoval, že když nedostanu rozum, zničí mně a mluvil i o zabití. Jak potom takového člověka vystěhovat?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.