Kojenec prokrici celou noc nemocny pry neni

Ve kterou denní nebo noční dobu se malá narodila? Porod byl obtížný? Tyhle problémy měli naši se mnou. Těžký porod doma, velmi dlouhý, bolestivý, traumatizující příchod na svět, 5 minut po půlnoci. Už dlouho zjištuji, když slyším stížnosti, že dítě má obrácený režim, zjištuji, že se maličké narodilo v noci. A po obtížném porodu. Příjde mi, že toto trauma z příchodu na svět, se večerem, tmou aktivuje. Pak maličké vyžaduje teplou náruč a co největší spojení s maminkou, tedy prs. Asi to všechno, co píšu, vypadá jako velká fantazie, skoro sci-fi, ale já to vidínm takhle.

pb® má pravdu. Zkuste malou dost natěsno zabalit do zavinovačky. Opravdu nafest.

Zdravím, kamarádka má ročního prcka a má to podobné, Míšánek vříská a vříská. Nakonec ale usne, aby se v šest ráno vesele probudil. No, podle pediatra jsou prostě děti různé, některé spí celou noc, některé vřeští.

V čem má ale Vaše doktorka pravdu, je v onom špatném návyku. Neberte s sebou prcka do postele. I tak malinký brouk si rychle zvykne, že si zavřeští, maminka ho vezme a donese do postele. V pozdějším věku se toho budete, stejně jako zmíněná kamarádka výše, co to dělala podobně, velmi obtížně zbavovat.

A raději bych zajela s malou k jiné doktorce, nebo na pohotovost - doktorka mohla něco přehlédnout.

A mně máma pouštěla na uklidnění vážnou hudbu, prý jsem pak spala jako zabitá Bráchovi se také pouštěla hudba. I když třeba nespal, soustředeně poslouchal.

S některými dětmi je potíž a rodičům nezbývá, než se obrnit trpělivostí. Někdy rozlišit, co dítěti chybí, je nad lidské síly. Nemějte výčitky z toho, že dítě spí v posteli rodičů. Však většina mláďat savců spí v těsné blízkosti svých rodičů. Pokud je dítě ochotné tak spát, tak prostě bude spát s vámi v posteli, at si každý říká co chce. Můj syn měl taky období kolem 7mi měsíců, kdy s námi spal v posteli. Ani nemělo cenu ho dávat do jeho postýlky, to bychom nespali nikdo. Takže než se nevyspat nebo mít klidné dítě u sebe, zvolila jsem druhou variantu a holt spal asi 3měsíce s námi. Zkoušeli jste zavinout dítě do zavinovačky? Některé děti se uklidní jedině tak. Však taky celý svůj život znali jen těsnost dělohy a najednou jsou uvrženi do světa, kde je nic neobklopuje. Co rehabilitace, nemusí náhodou cvičit vojtovku? Můj synovec byl velký a v těle malé matky byl poskládán tak nešikovně, že se narodil hodně křivý a musel cvičit vojtovku skoro do jednoho roku věku. A ten taky řval neustále. No aby ne, trpěl křečemi, prostě to jeho tělíčko nefungovalo jak by mělo a bylo mu nepohodlně. Třeba při kojení se každou chvíli pouštěl, řval, pak se zase přisál, zase pustil a řval a pořád dokola. Bylo to způsobeno křečemi.

Dobrý den, já jsem se synem také spávala, jinak bysme se nevyspal nikdo. Je pravda,že první 3m jsou "kritické". Opravdu platí pravidlo, čím víc jste vy vystresovaná, tím více to na sebe bere i vaše dítě-to jsem si odzkoušela na druhém. Také se mi osvědčila metoda, neposlouchat příručky, knížky a rady ostatních, ale dělat vše, tak jak to cítím já-od srdíčka. Mimčo pomazlit, pochovat, klidně s ním spát, my spali v "tandemu"-syn na mě a jak nám bylo. )

Probiotika, pecky na bříško, masáže bříška, ...to vše mi přišlo spíše jako útěcha...že aspoň něco dělám...ale věřte mi, že se to zlepší. A budete na to vzpomínat s úsměvem)

Přeju klidné nervy a víc si sebe užívejte, opravdu se zklidní i mimčo, hned jak bude cítit pohodu i u vás )

To je normální.

Dobrý den, toto jsme prožívali se synem. Když mu bylo 6 neděl, tak jsem sečetl délku jeho spánku, za 24h to dělalo necelých 8h. Přes den brečel míň, protože se okolo něco dělo, ale noci probrečel skoro celé. Trpěl pravděpodobně nevyspáním, ale jeho hyperaktivita mu zakazovala spát. Pokud byl velmi unavený, tak mu jen na několik okamžiků klesla hlavička a už zase vřískal. Zlepšení nastalo po půl roce, kdy dostal chodítko a v 8-9 měsících už chodil sám a to zas brečel, protože se každou chvíli někde uhodil. Prostě "RYCHLE A ZBĚSILE" Ve 3 letech se vše usadilo k normálu "zaplat Gott" Moc optimismu jsem vám asi vedal, ale tak jsme to měli doma my.

Zkuste tu zavinovačku, dítě se pravděpodobně zklidní, když bude těsně zavinuté. Když se narodil můj starší syn (letos bude mít 34), propagovala se volnost, vzdušnost, děti pokud možno nahé a když to bylo možné, volně na podložce, nezabalené. Podlehla jsem trendu (byla jsem mladá, blbá a měla jsem úctu k autoritám typu profesora Matějčka), přestože syn byl po rozbalení očividně nervózní a bál se. Můj mladší syn (letos 27) už byl v zavinovačce a byl v ní vysloveně štastný.

Nevím, ale vynechala bych ta probiotika do mléka. Moje dítko mělo po probiotickém sunaru např. průjem, takže jsem musela přejít na obyčejný. S tím spaním v dospělácké posteli, co je na tom špatného? Já jsem s miminem taky spávala, jednak proto, abych nemusela k němu vstávat ke kojení, jednak proto, že zvracívalo, bylo taky nedonošené. Pamatujte si, že nedonošené dítě možná bude obtížnější na výchovu. Jak se narodilo? Normálním porodem? Nebo císařem? Jako řeknu vám to takto, kdyby mi mimino takto křičelo, tak ho nechám u toho prsu usnout, at si doktorka říká, co chce, vždyt máte doma teprve dvouměsíční miminko. A reflux asi mít bude, když tak po každém jídle zvracívá... Ale to se asi postupem času upraví, nedonošené děti na to trpívají.