Nejste přihlášen/a.
Chtěla bych se zeptat, jestli někdo neví, jak je to nyní, když například: U nesezdaného páru jeden náhle zemře, žili spolu třeba 15 let, dědí ten druhý něco, když spolu jen žili a měli jen společné bydliště a nebyli oddáni a neměli děti? Díky
Odpověď nám dá § 1636 obč. zák., kde se praví: Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
Jestliže tedy zůstavitel neměl z předchozích vztahů žádné potomky, pak dědí i tzv. druh. Odpověď Wamp je nesprávná.
doplněno 06.02.14 14:50:Platilo to loni, platí to i letos. Stačí si přečíst znění výše uvedeného paragrafu.
doplněno 07.02.14 07:22:Pro 3axel: To je v souladu se zákonem. Kdyby zůstavitel neměl potomky, tak by dědila družka.
No ale já si myslím,že druh nemá nárok .To bylo kdysi snad dávno. Druh jedině v závěti.. Myslíte že je to od r.2014?
Ještě dodám/Bruno/,že i v případě,že zůstavitel měl potomky,tak dědí ti,a dědí i druh/partner/ stejným dílem.Právě jsem to nastudovala...
Musím přiznat, že naoko má pravdu. Rozdíl mezi druhou a třetí třídou dědiců spočívá v tom, že pokud žijí rodiče nebo manžel zůstavitele, tak dědí oni, případně i ti, kteří se zůstavitelem žili ve společné domácnosti (je tam množné číslo - může jich být víc(?)). To je tedy druhá třída. Jestliže nežijí rodiče ani manžel, pak nastupují dědici třetí třídy, t.j. sourozenci a ti, kteří se zůstavitelem žili ve společné domácnosti.
"Spolužijící" se tedy dělí o dědictví s rodiči zůstavitele nebo jeho sourozenci (příp.jejich dětmi).
Pozor na rozlišení "druh" a "partner".
Partner je registrován...něco jako sňatek...ale mezi stejným pohlavím.
Druh je společně žijící osoba. !
Druh dědí až když zůstavitel nemá děti, jako druhý v pořadí.
hm,,jaký je rozdíl mezi druhem a partnerem tedy ,,,jen se to jinak řekne. A co je přítel se kterým žije 20let? Co to je? Druh,,partner či přítel spolu žijící.
Pod pojmem "partner" je míněn registrovaný partner (to se tedy týká osob stejného pohleví) a právně je to více měně totéž, co manžel (tedy krom práva adoptovat děti, aspoň zatím), Termíny "druh", "přítel" jsou termíny obecné řeči a právně nic neznamenají. Právní význam má jen to, jde-li o tzv. spolužijící osobu (což může být přítel, ale konec konců za zákonem stanovených podmínek i jen prostý spolubydlící, nebo dokonce i nepřítel, který nicméně se třeba z pragmatických důvodů žil se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a který z tohoto důvodu pečoval o společnou domácnost nebo byl odkázán výživou na zůstavitele.
bruno, jestliže zůstavitel zemře bezdětný , bez vnuků , pravnuků a bez závěti, dědí potom ze zákona ve 2 skupině :
- manželka (zůstavitel mohl být nerozvedený, ačkoliv žil družkou jako osobou, která žila se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu nejméně 1 roku před jeho smrtí a kteří pečovali o společnou domácnost nebo byla výživou odkázána na
zůstavitele)
- tato družka
- zůstavitelovy rodiče
Všichni rovným dílem, pokud ale existuje někde manželka, té pak náleží nejméně polovina pozůstalosti.
A pro tazatelku :
Nemáli váš druh již rodiče a je svobodný nebo rozvedený, bez dětí a jejich potomků, dědíte pak ve 3. skupině společně vy s jeho sourozenci. Pokud jeho sourozenci již zemřeli, na jejich dědické místečko nastupují jejich děti (zůstavitelovy synovci a neteře).
Situace je jak vidíte pro vás ,po úmrtí druha , pak dost komplikovaná, je lepší tyhle věci vyřešit ještě za života vás obou.
Tak ještě jednou: jestliže neměl zůstavitel v době úmrtí manžela (manželku), potomky ani rodiče a je-li splněna podmínka uvedená v § 1636 OZ, pak pozůstalý(á) druh (družka) spadá do druhé třídy dědiců, kde o sourozencích není ani slovo. Znění zmíněného paragrafu je snad jasné: Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
doplněno 07.02.14 11:14:Jsem přesvědčen, že si ustanovení vykládáte nesprávně. Podle vaší logiky by v případě, že zůstavitel už nemá rodiče, by manžel spadl do třetí třídy a dědil by se sourozenci.
Už jsem to psala 2x, že sourozenci jsou ve 3. skupině.
Pokud není manžel a ve drhé skupině nejsou rodiče (zemřeli) tak družka dědí ve třetí společně se sourozenci.
Vy to chybně chápete, pokud nejsou už rodiče, neznamená to, že všechno dědí družka. Družka se pak posunuje se do třetí skupiny a dědí společně se sourozencema zemřelého. Těch skupin je nově celkem 6.
Třetí třída dědiců
(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.No, a o co jde?
Tak já tomu zase tak moc nerozumím, nejsa právník, ale snažil jsem se si případné texty najít a já osobně bych je interpretoval spíše v soulatu s naoko:
Podle dosavadní právní úpravy jsou dědicové ze zákona rozděleni do čtyř dědických skupin. Pokud
se nenajde žádný dědic v těchto čtyřech skupinách, pozůstalost přechází jako majetek bez pána
(tzv. odúmrt) na stát. Stát v takové situaci není považován za dědice. Oproti dosavadnímu stavu je
podstatně rozšířen okruh osob, které se mohou stát dědici ze zákona. NOZ zavádí šest dědických tříd.
NOZ rozšiřuje dědice na šest skupin:
1. Děti + manžel
2. Manžel + zůstavitelovi rodiče + ti, kdo žili 1 rok se zůstav. ve spol. domácnosti
3. Sourozenci + ti, kdo žili 1 rok...
4. Prarodiče zůstavitele
- pátá třída dědiců (§ 1639 NOZ): Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele.
- šestá třída dědiců (§ 1640 NOZ): nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem
Tohle je stručný přehled, ve kterém například není ani slovo o partnerovi (registrovaném partnerovi), z jiných textů soudím, že je prostě postaven na roveň manželovi.
Smysl bych chápal tak, že přednost má samozřejmě skupina s nižším pořadovým číslem, pokud někteří dědicové této třídy scházejí (zhruba řešeno, prostě za určitých podmínek toho typu), nastupuje rozšíření o dědice další dědické skupiny, samozřejmě ale nedojde k vyloučení existujících dědiců té přednější skupiny.
Zde bych to já chápal takto:
Pokud zůstavitel má manžela a/nebo děti, především dědí oni.
Pokud nemá zůstavitel děti, vstupuje do hry druhá dědická skupina. Při prvním čtení to vypadá, že totéž nastane, když zůstavitel neměl manžela, ale jinde se píše (v úplném znění): Předpokladem pro dědění ve druhé třídě dědiců je, že nedědí žádný ze zůstavitelových potomků. Takže pro tazatelku je podstatné, zda její přítel nemá děti (z dřívějšího vztahu nebo i ze současného). V tom případě nastupuje uřčitě mezi dědici tazatelka. Ovšem má to dva háčky: jednak tzv. spolužijící osoba musí prokázat, že vyhovuje požadavkúm (nemá žádný papír, který by to ustanovoval ze zákona, a tak musí nastoupit jiné prostředky. Prvním předpokladem je prokázání faktu, že dotyčná osoba vedla se zůstavitelem společnou domácnost, ale samozřejmě tady může být půda pro různé námitky. A druhý zádrhel je, že taková osoba nemůže dědit sama. Tedy měl-li zůstavitel manželku, rodiče či děti, budou dědit společně s družkou (nebo, chcete-li, naopak), jinak sice družka (což je vágní termín,nemající právního významu, jde o to, zda jde o osobu spolužijící atd.) o dědictví nepřijde, ale skutečně přechází do třetí skupiny a dědí spolu se sourozenci zůstavitele.
V případě dědictví ve třčetí skupině už ale stačí k aplikaci tohoto dědění právě existence spolužijící osoby, kdyby zůstavitel neměl sourozence, okruh dědiců se už nerozšiřuje v rámci čtvrté třídy. (tedy například o zůstavitelovy prarodiče.
Ale znovu opakuji: berte to s rezervou, právo není tak úplně přímočaré a navíc při zavádění nového zákoníku do prakse bude obecně vzato více právních názorů a teprve soudní praxe ustálí jejich výklad. Někdy i dost za dlouho, ale myslím si, že právě tohle nebude ten případ.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.