Nejste přihlášen/a.
Někdo tvrdí, že když třeba přednášíte, tak máte přiznat, že jste (hrozně) nervozní. Jiní tvrdí, že tím se vaše nervozita ještě zvětší, jakobyste si ji neodvolatelně ztvrdili- u mě to teda také funguje takto. Co si myslíte vy?
Taky si říkám, před kým a jestli vůbec má člověk zveřejňovat třeba to, že měl drsné dětství nebo třeba deprese. Většinou v očích lidí pak klesne a někdy se pak ani sama necítím dobře. Možná na sebe víc povědí ženy než muži...
KOLIK toho vy na sebe prásknete před širším obecenstvem? Myslíte, že by nebylo lepší na sebe prásknout toho méně než více?
Dobrý den, asi je také důležité, před kým hovoříte a proč sdělovat něco intimnějšího ze svého života nebo prozrazovat své slabosti a nedostatky. Povinnost to není - je to Vaše rozhodnutí.
Ovšem, když už to uděláte, tak by to mělo být s nadhledem a humorem. Každý spíše ocení, že máte smysl pro humor, jste upřímná a nebude tolik řešit tu podstatu sdělení, tak Vám to neublíží. Každý má nějaký mindrák a když zjistí, že v tom není sám, tak je to snesitelnější i pro něho. Myslím, že taková sdělení dělají člověka lidštějším. A vzpomínám si na jednu známou zpěvačku, která v přímém přenosu TV, když přebírala na jevišti cenu za svůj výkon, sdělila celému národu, že je nervózní, protože ji padá ramínko u podprsenky (což bylo i vidět). Všichni se zasmáli a jí to nijak neublížilo (možná naopak - byla normální).
Zdravím!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.