Nejste přihlášen/a.
Potrebuju poradit: zemrel nam nevlastni otec, nikdy nebyl s mou matkou zenaty, zil s nama v byte, nikdy u nas nemel zrizene trvale bydliste, pred 4 lety mamka zemrela, bratr i ja jsme se osamostatnili, otec se vratil do bytu kde mel trvaly pobyt. Temer dene jsme se navstevovali, delal nam tatku mamku i dedu, vcera zemrel a nema sepsanou posledni vuli, jediny doklad ktery mame je z nemocnice, kde otec uvedl jako nejblizsiho pribuzneho meho bratra. Mame sanci dedit?
Nepíšete, zda měl druh (?) Vaší matky nějaké příbuzné a tak jsem pouze zkopírovala, jak to postupuje při dědění ze zákona bez zanechání závěti a doufám, že od roku 2006 nedošlo k žádné změně. Tak doufám, že to ještě upřesní kvalifikovaní právníci:
Dědění ze zákonaMáte bohatou vzdálenou babičku a z nějakého důvodu vás zajímá, zda máte taky nárok na část jejího majetku? Tak tady se dozvíte více.
K dědění ze zákona dojde, pokud dotyčná osoba zemřela bez zanechání platné závěti. Nebo pokud povolaný dědic nebude chtít z jakéhokoliv důvodu dědictví, nebo jestli jsou určité věci, na které zůstavitel v závěti nepamatoval.
Zákonní dědici se dělí na 4 skupiny:1.skupina - manžel a děti zůstavitele – ti se podělí rovným dílem. Předpokladem pro dědění manžela či manželky nebožtíka je trvající manželství v době smrti. Ti mohou zdědit nejvýše polovinu majetku, v případě že je pouze jeden potomek. Dále není žádný rozdíl mezi potomky manželskými a mimomanželskými, mezi dětmi pokrevními a osvojenými. Výjimku tvoří děti "nevlastní", které nedědí. Namísto potomka, který dědictví nepřevezme nastupují jeho děti (vnuci zůstavitele, dále i pravnuci). Potomci bližší vylučují z dědění potomky vzdálenější.
2.skupina přichází na řadu za předpokladu, že dědictví nenabude ani jediný z potomků. Manžel, otec, matka a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí a z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele mají nyní nárok. Manžel je v této skupině zvýhodněn. Připadla by mu nejméně polovina dědictví. A to jen za předpokladu, že se o dědictví uchází alespoň jeden další dědic z této skupiny, jinak mu připadne dědictví celé.
Otec, matka a osoba žijící se zůstavitelem déle než rok se dělí rovným dílem o polovinu dědictví, pokud dědí i manžel. Jestli se některý z nich zřekne podílu, pak připadá rovným dílem ostatním z této poloviny. Pokud manžel nedědí, rozdělí si celé dědictví. Spolužijící osoba v této skupině sama dědit nemůže.
3.skupina - nedědí-li manžel ani rodiče, pak jsou ve hře sourozenci zůstavitele a spolužijící osoba. Ti se rozdělí rovným dílem. Když se některý ze sourozenců zřekne svého nároku, nastupují jeho děti, synovci a neteře zůstavitele.
4.skupina přichází na řadu naposled. Nedědí-li žádný dědic ani ve 3. skupině, pak mají nárok stejným dílem prarodiče zůstavitele. Jestliže nedědí žádný z nich, nárok mají stejným dílem jejich děti (strýc a teta).
Pomyslná pátá skupina je stát, ten se stává dědicem, pokud dědictví nenabyl žádný dědic. Vhodné je taky poznamenat, že pokud některá osoba splňuje více podmínek, tak zdvojení dědických podílů není možné.
Související odkazy a zdroje informací
Nepíšete, jestli měl přímé dědice, tj. děti sourozence atd. Je toho víc. Je to někdy složitá otázka i pro notáře. Tady bohužel nastupuje definice práva dědiců a ajejich kategorie, ale to ukáže dědické řízení, ktrého možná nebudete ani účastníci. Ale to jak se říká vaříme z vody. Málo informací
Deti nemel, jeho rodice a sestra jsou mrtvi. Nejblizsi pribuzny o kterem mluvil je nejaky bratranec.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.