Nejste přihlášen/a.
Mám tajnou lásku. Tajnou pro manželku, ona dotyčná ví, že ji mám rád. Jsme asi rok v písemném kontaktu. Botyčná se bojí osobního setkání, myslí si, že bych se do ní zamiloval a že by nastalá situace neměla bezbolestné řešení. Netuším, jak by to dopadlo. Podle mých představ bych ji jen rád poslouchal, vnímal, díval se na ni. Pak bych ji na ukončenou asi pohladil, dotkl se jí. Dál by se to nemělo dostat. Dodnes nemůžu pochopit, proč mne rovnou neodkopne, bylo by to pro oba jednoznačné a rázné řešení. Já to taky nejsem schopen udělat.Možná spolu chceme být kamarádi a nevíme, jak na to. Co myslíte?
Znamy se takto zakoukaval na FB kazde ctvrtleti nejmene jedenkrat. Krasne fotky a zpravy. Chybejici osobni kontakt v nem vyvolaval napeti a potreby os.kontaktu. Kdyz se nakonec s nejakou setkal, tak zjistil, ze si nemaji co rict. Neumeli komunikovat jinak nez pres FB.
Nevim, kde se v nem bere ta potreba komunikovat s fotkou "holky s ofinou pres leve oko a mobilem v zrcadle". Doprucil bych zkusit alespon kontakt pres nejaky videochat (Skype apod). Hodne by se to profiltrovalo.
Pochopila jsem dobře, že si píšete s někým, koho jste v životě nikdy neviděl? Ani netušíte, jaká osoba sedí u klávesnice? A ani ve kterém konci světa? Nevíte, jestli je to žena, babička, muž, dědeček nebo dítě? Jestli si krátí dlouho chvíli nebo utíká od reálného života? Má 250 kg nebo anorexii? Nebo nebo nebo. . . . :D Vy, dospělý mužský, jste se zamiloval do své představy, do snu, do chiméry a jste hluboce přesvědčen, že něžná kráska kadí fialky? Fáááákt? Kdo nečetl, neuvěří
Nevěra to zatím není. Ale chováte se jako poplašený -náctiletý. Někdo Vám píše, vidíte hezké fotky a neuvědomujete si, že za počítačem může sedět 100 kilová 60 letá babča s falešnými zuby? A dělá si z Vás ne snad srandu, ale spíš jí pomáháte v její samotě. Proč se bojí osobního setkní? Asi je to někdo jiný, než Vám ukazuje. A Vy tomu věříte jako Hurvínek.
A vy jste vzplál jak vích a chcete jí naslouchat.
Radila bych to rychle ukončit a začít se věnovat své paní. Ta si to zaslouží. Za to, že se o Vás stará, vaří Vám, žehlí, stele, nakupuje, pere Vaše trenky a ponožky. Jak by se Vám líbilo, kdyby si i ona našla přítele na počítači?
Tak toho nechte, nejste přece žádnný puberták a kupte své paní hezkou kytku. Až se zeptá, proč, odpovězte: Protože jsem Ti chtěl udlat radost!
A jen Vy budete vědět, že je konec blbnutí. Hezké Vánoce. Jaga.
Je to hezký vztah, ale vidím v tom tu nekalost ohledně manželky. Ale já nazývám "nevěrou" vztah, který vznikl kvůli tomu, že máte dotyčnou raději než tu, se kterou už jste byl. Nevím o tom nic, ale zamyslete se, koho opravdu máte rád víc. Manželku, nebo tu "dotyčnou"? Pokud máte stále radši manželku, můžete v psaní pokračovat, protože pravá láska je k manželce. Pokud máte raději tu dotyčnou, pak buď vztah ukončete za cílem čestné věci, nebo v něm pokračujte s vědomím manželky.
No pokud bych ji neviděl, aspoň neslyšel zřejmě ani foto tak do čeho bych se zamiloval? Do projevu? Možná byste utííkal. Už to řešili - Vy která víte proč asi lkám teď uslyšíte co v srdci mám. Žár jež mnou zmítá, znáte ten vznět, mé duše útlé jak nový svět. Zpátky se řítím, pak stoupám dál, hned rozkoš cítím, hned cítím žal. Mráz city pálí, leč vzplanou v ráz, ale jak vzplály, sžehne je mráz. Ó, nechci tápat, ráj v dáli mít, zda lze jej chápat, zda lze jej zřít? Chvím se a toužím a nevím nač, vzdychám a soužím na kraji pláč. Dnem nocí strádám, kde najdu klid?
Ahoj. Jak se vyznat v ženách? Tak o to se snad ani nesnaž. Ale, co můžeš, snaž se pochopit sám sebe. Něco na podobné téma. Moje mladá sousedka se asi na Fake bůku seznámila s klukem, který se zásadně odmítal se slečnou setkat a pořád to maskoval všelijakými divnými výmluvami. Dokázali si povídat dlouhé a dlouhé hodiny. Dokonce jí předával po známé vzkazy. Nakonec z něho vylezla nepěkná holka s jakousi divnou posedlostí. Oba je to vydrželo bavit a taky trápit skoro rok. A děvče si dlouho nenechalo tu divnost nějak vymluvit.
Na tohle neexistuje správná rada a myslím, že ani správné řešení. Stalo se mi to samé. Po 23 letech manželství. Bohužel nebo bohudík ne přes internet, ale v práci. Nedá se to řešit. Když je to opravdu hluboké, tak ani jeden nenajde sílu to ukončit, i když oba ví, že to nemá budoucnost a není to správné. Oba čekají, až to ukončí ten druhý, takže to nemá k once. Navíc nelze na každém dalším setkání jít o krok dál... nikdo neví jak, kdy a kde to skončí.
Tobě radím, i když sám vím, že to je složitý - pokud nechce osobní setkání, buď jí vděčný a nenaléhej. Jednak si uchováš příjemnou vzpomínku, která by se v případě setkání mohla rozplynout jak bublina a jednak nebudeš muset řešit snad nejsložitější situaci v životě. Chemie je hrozná mrcha a nic na ní nepomáhá. Dělá si co chce.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.